Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama

Recenze (445)

plakát

La Reina del Sur (2010) (seriál) 

Narconovela La Reina del Sur byla v době uvedení opravdu hodně dobrá - dnes však seriál vypadá dosti zastarale, levně a komicky, rozhodně tedy neočekávejte sofistikované drama à la Narcos anebo extra zdařilou adaptaci románu. Problematika mexické drogové války je zde oproti knize poměrně bagatelizována, Teresein život a vzestup ve světě organizovaného zločinu se naopak předlohy drží, ale tvůrci to divákům servírují v nesmírně sra*koidním telenovelovém formátu. Pochválit ovšem mohu charismatickou Kate del Castillo v hlavní roli a odvahu studia, které se nebálo zobrazit kontroverzní témata jako je nelegální migrace ve Španělsku nebo fakt, že Islám je k ženám „ne zrovna shovívavý", jinak je tahle produkce naprostej trash 55% :) Druhá sezóna pak nemá s knihou nic společného a vznikat dle mého nemusela, i když musím uznat, že z technického hlediska nevypadá vůbec špatně a taková akce je v ní naprosto bombastická - několika prvními (a posledními) díly i stálo za to se proklikat, minimálně si člověk „naposlouchá" španělštinu 35% :) Na pár epizod ze třetí sezóny se určitě podívám, dle přiloženého traileru očekávám fajn přestřelky a určitě NE kvalitní příběh, kecy o tom, že trojka bude finální Telemundu fakt nežeru, v případě úspěchu dozajista poskládají ze scenáristických blitek nějaké to „poslední pokračování" :)  

plakát

Nepřemožitelné zlo (2005) 

Jako malého mne tento snímek opravdu velmi vyděsil, přičemž k mému velkému překvapení si onu znepokojivou hororovou atmosféru dokázal zachovat i po letech a zestárl poměrně s grácií. Objektivně se sice jedná o přehlídku různých klišé, která jsou pro subžánr duchařin zcela typická (stará nemocnice, divné dítě), ale zásluhou slušného tempa, sympatických hrdinů a naprosto odpudivého ústředního bubáka mi tato skutečnost absolutně nevadila. Budování atmosféry též funguje na výbornou a chválím, že se tvůrci vyvarovali nadbytečného množství trapných lekaček a naservírovali divákům horor, v němž je podoba nadpřirozené entity (podobně jako např. v Kruhu) divákům vesměs skryta až do samotného finále - a o čem víme, ale nevidíme (viz. žralok ze slavných Čelistí) je opravdu 100x děsivější než strašidlo, které na nás bafné v každém druhém záběru. PS1. Závěr mě dohnal k slzám. PS2. Kterého ko*ota proboha napadlo, dát tomu tak hrozný český distribuční název?

plakát

Looney Tunes: Zpět v akci (2003) 

Jako malému harantovi se mi tahle dobrodružná taškařice hóóódně líbila a překvapivě mi přijde docela snesitelná i po letech (což se o filmech jako Space Jam nebo Scooby-Doo povědet rozhodně nedá). Kombinace animovaných postaviček se skutečným prostředím a živými herci působí koukatelně (narozdíl od nového filmu s Tomem a Jerrym), hrdina v podání Brendana Frasera je neskutečný sympaťák a jeho interakce s ostatními protagonisty je naprosto bezchybná. Komediální sekvence působí občas poněkud dětinsky a trapně, ale onen meta humor byl i přesto vcelku fajn a takové narážky na nenažrané hollywoodské producenty nebo sérii o Mumii mne pak i vyloženě pobavily - přesto jsem však toho názoru, že scenárista se mohl snažit rozhodně víc! Občasné dvojsmysly a sekvence z nestoudného města hazardu jménem Las Vegas se mi zdály trochu nevhodné, vezmeme-li v potaz, že jde především o rodinný film, ale jsou tací, co nechají své malé ratolesti koukat na sexuální předehry Homera a Marge Simpsonových (vždyť je to přeci kreslené, to určitě musí být pro děti), takže bych to jako extra velký prohřešek asi neřešil :)

plakát

Harley Quinn (2019) (seriál) 

U tohoto krvavého (a vulgaritami prolezlého) animovaného seriálu jsem se ku*evsky dobře bavil. Vztah mezi Harley / Ivy byl prokreslen na výbornou a sledovat jeho postupný vývoj napříč oběma sériemi bylo nejen zajímavé, ale i zábavné. Premisa ohledně toho, co bylo s bláznivou Harley poté, co pana "J" poslala do p*dele a začala žit na vlastní pěst byla též zpracována skvěle - narozdíl od hraného trapasu Birds of Prey , který dle mého za tímhle hláškami nařachaným animákem výrazně zaostává. Ujetá, bláznivá a dosti přepálená podívaná, která sice nesedne každému (pojetí humoru bych přirovnal k seriálu  Brickleberry), mně si ale po pár epizodách nakonec získala.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Snímek jsem poprvé zhlédl asi v patnácti, kdy jsem však onu propracovanou psychologickou hru (nebo chcete-li „vymývání mozku) nebyl schopen ocenit naplno - patrně proto, že jsem nebyl tak paranoidní :) Chválím, že vyznění filmu lze interpretovat několika způsoby a že není jasné, zda-li byly veškeré události jen výplodem choré Rosemary anebo šlo o skutečné trýznění hrdinky ze strany jednoho poje*aného kultu. Jako nepřímá kritika té doby bych viděl i to druhé, praktiky a fungování náboženských sekt navíc zobrazuje film vcelku realisticky - členové takovýchto organizací Vás přeci nebudou manipulovat v tmavé místnosti plné svíček, tam bych se kecům nějaké báby typu Minnie rovnou vysmál s tím ,že je čarodějnice, ale v podobně prosvětleném apartmánu, jako byl i byt našeho zamilovaného páru, bych takovýto psychický teror a odříznutí od okolního světa nečekal. Paradoxně rok po uvedení hororu zavraždili přivrženci kultu Charlese Mansona mladičkou a těhotnou herečku Sharon Tate - náhoda že byla zrovna manželkou režiséra této precizní a psychadelické podívané? Novináře obvykle po odhalení veliké senzace taky „uklidí" a má pomatená mysl za tím hledá konspiraci :D Během stopáže jsem se navíc rádoby vtipně snažil komentovat každý detail. Atmosféra byla totiž natolik ponurá a skličující, že jsem od toho mysl alespoň částečně odvést musel (hnus je, že pár takových magorů se po světě doopravdy najde, v „civilizované" Americe jich bude asi více). Celkové kvalitě dopomohly i herecké výkony a též kvituji, že každá z postav má pro své chování i nějakou tu motivaci. Slevové dny v supermarketech teď ve mne budou sice evokovat slet čarodějnic, ale po těch současných hororech s jakože „kultovním statusem," kdy jsem si říkal akorát: „aha, bubák bafne tady a pak tam" jsem překvapen, že mi hlavou budou šrotovat asi různá konspirační témata. PS. Nebudu zavrhovat ani teorii se splozením Ďábla (jste-li tedy věřící), protože způsob, jakým mne snímek do sebe vtáhl byl až nepřirozeně démonický... dnes by Rosemary´s Baby patrně natočili coby přeplácanou atrakci plnou bubáků anebo zkusili šedivé telenovelové drama - televizní verzi se Zoe Saldanou z r. 2014 si podruhé asi nepustím.

plakát

Páni ráje (2015) (seriál) 

Na téhle narconovele oceňuji zejména atmosféru sluncem zalitého Miami na konci 70. let - modely aut, drobné rekvizity a kostýmy zachycují dané období vcelku dobře - dále mohu pochválit i soundtrack , kameru a dynamicky zpracovanou akci (přestřelky jsou velmi povedené). Vyzdvihnout mohu i některé herecké výkony - Kate del Castillo byla coby drogová obchodnice charismatická, Adriana Barraza v roli staré prostitutky a krkavčí matky správně odpudivá a záměrně přehrávající Miguel Varoni jako hláškující narkobaron Leandro Quezada opravdu neměl chybu. Prvních dvacet epizod bylo poměrně koukatelných, jelikož se příběh mnohem víc soustředil na Anastasii a její vzestup v drogovém byznysu (coby inspirace pro seriál posloužila tzv. „kokainová válka" a gangsterka Scarface), poté ovšem začala kvalita dosti rapidně klesat. Zatímco jiné narconovely eliminovaly klasické telenovelové neduhy jako např. vztahové propletence, únosy miminek nebo zvraty typu: „Tvoje matka nezemřela, ona žije!" na minimum, zde tomu bylo naopak a ony přepálené milostné mnohoúhelníky mi připadaly skoro až k zblití - milovníky romantického patosu však upozorňuji, že ani s násilnostmi se dvakrát nešetřilo a dojde zde i na oběti rozřezané motorovkou! Od scenáristy Pabla Illanese jsem ale rozhodně čekal víc a ne takovouto slátaninu. PS. smrt Veronicy ve mne vzbudila trochu té lítosti, tahle postava si chcípnout fakt nezasloužila. 55%

plakát

The Matrix Resurrections (2021) 

Od snímku The Matrix Resurrections jsem rozhodně nečekal zázraky. Všemi vychvalovaná reklamní kampaň mne příliš neoslovila a hlavní upoutávka na zadek taky neposadila. Nakonec ale musím konstatovat, že jsem byl vcelku spokojen a že mne režisérka / scenáristka Lana Wachowski mile překvapila tím, že natočila docela koukatelnou podívanou, ve které se navíc nebojí otevřeně kritizovat praktiky současného Hollywoodu (urážky a narážky na adresu vedení studia Warner Bros zde padají tak často, že je až s podivem, že studio film vůbec uvedlo!). Krom neotřelé zépletky a nepředvídatelného děje musím pochválit romanci mezi hlavními hrdiny - natočena sice byla stylem pitomé mexické telenovely, ale láska Nea a Trinity byla zásluhou hereckého dua Keanu Reeves a Carrie-Anne Moss natolik uvěřitelná, že mne i trochu nas*alo, že jejich milostnému trdlování není věnováno více prostoru. Akce totiž byla (krom parádní honičky v závěru) dosti průměrná až podprůměrná a připadalo mi, že zakomponována byla spíše z povinnosti, protože diváci zkrátka onu zběsilou akci od Matrixu očekávají. Občasné pofidérní technické provedení však omlouvá již zmíněná originalita děje, protože kdyby Lana řekla Warnerům „Ne, tohle já točit nebudu," vznikl by nový Matrix tak jako tak, akorát by se bral přehnaně vážně. Škoda, že svými tržbami Resurrections tuto sérii pohřbil, dalšímu pokračování bych se rozhodně nebránil.

plakát

Prisionera (2004) (seriál) 

Chemie mezi hlavními protagonisty působila věrohodně, takovouhle romantiku jsem v telenovele už dlouho neviděl: a to spolu herecké duo Gaby Spanic a Mauricio Islas  paradoxně nevycházelo a hl. hrdinu museli přeobsadit!  Problémy dospívající Libertad a celkový vývoj charakteru této postavy byl též uvěřitelný, Génesis Rodríguez ji ztvárnila na výbornou.  Velmi dobře zpracované byly i scény s hlavními záporáky: party, ve kterých psychopatka Lulu týrala ochrnutou Rosalíu, byly jako vystřižené z nějakého thrilleru a dokonce mi z nich i běhal mráz po zádech.  Na intenzitu akce / násilí ve druhé polovině novely jsem rozhodně nebyl připravený, ale zvykl jsem si: přestřelka  s vrtulníkem, exploze v kriminále nebo vražda ve sprše odkazující na Hitchcockovo legendární Psycho vnesly do seriálu i nějaké to napětí, scenárista Humberto Olivieri netypické náměty prostě umí, bavil jsem se královsky :D Velkým plusem je i srozumitelná španělština  (sledoval jsem v originále), málokdy totiž dokáží herci  v mýdlových operách zřetelně artikulovat - ale to bude tím, že tady mezi sebou postavy vedly vcelku normální dialogy  a nikoli hysterické skřeky jako v např. v ryze mexických produkcích.  ZNĚLKA https://youtu.be/HM_brC-1trY SOUNDTRACK https://youtu.be/9CKyzrJyx_8

plakát

Divoká dámská jízda (2017) odpad!

Celé mi to dosti připomínalo filmový Sex ve městě - akorát s černoškami v hlavních rolích, jejichž přeafektované herecké projevy a rádoby vtipné přisprostlé hlášky byly natolik otravné, že ze snímku učinily nekoukatelnou hrůzu... Odpad! dávám jen výjimečně, ale tento film mě od začátku do konce s*al takovým způsobem, že jej s potěšením udělím :)

plakát

Sebevražedný oddíl (2021) 

Ohledně technického zpracování a zejména hereckého obsazení není filmu co vytknout. Nevadilo by ani to, že scenárista a režisér James Gunn pojal snímek s nadsázkou a humorem a že jako protivníka postavil hrdinům do cesty gigantickou KAIJU hvězdici (ostatně furt lepší, než blbá čarodějnice z prvého dílu z roku 2016). Chválím i neobvyklou strukturu příběhu a zakomponování krvavých sekvencí - bohužel mi však Gunnův osobitý tvůrčí rukopis příliš nesedl a tak zde hodnotím pouze průměrem. Škoda.

Reklama

Reklama