Omnibus

„Turistický ruch, otravuje vzduch.“ Nešťastné město, 75 tisíc zpovykaných turistů denně! Hrozný ruch i puch. „Do Benátek nechci, smrdí tam kanály“, kdysi rezolutně odmítla manželka. Smrděli jsme tedy doma a to nám zachránilo krk (i peněženku). Bohužel, můj oblíbený šílený režisér tentokrát zklamal a svůj pokus o ekologicko sociální horor připravil nejen o hlavu, ale i o patu a utopil ho v laguně průměrnosti. Ach jo. Já naivka se těšil, že šelma Iglesia vyloví ze smrdutých kanálů opět nějakou tu šik čarodějnici ze Zugarramurdi a nechá ji v baru zahrát na smutnou trumpetu... a ono nic. FINESTRA RIGOLETTO: [][] Benátská policie varuje: // Neplivejte do kanálů a neházejte tam mobily! // Ztratíte-li se v uličkách, neztrácejte hned hlavu. // Nezdrhejte z barů bez placení! Benátčané nejsou Moraváci, kteří turisty tahají do sklípků a tam je opíjejí zadarmo. // Když si z vaší mrtvé kamarádky čtverák Rigoletto udělá (ne)živou marionettu, foťte! Jedná se totiž o jedinou zábavnou scénu ve filmu. // Při veřejné vraždě tleskejte s davem a volejte: „Bravo, grande spettacolo!“, ať má vrah Iglesia radost, že si nezabil film zbytečně. [][] Jo jo. Kanály smrděly, demonstranti hulákali, turisti jako ovce nabíhali šaškovi na nůž a policajti jen krčili rameny. Já taky. Jen třikrát zahoukala obří výletní loď.

„Kdo to přežil, nakonec? Udivený Japonec.“ Tajemství japonské dlouhověkosti odhaleno! Zdravý životní styl i strava, klidná mysl a za třetí (a to hlavně), vyhýbat se castingům pro Kitanovy filmy! V nich totiž koupí kulku mezi oči leckdo. Nejen gangsteři, policajti a většina komparzistů, ale i na chodníku postávající Kitanova fanynka, která si na natáčení jen přišla pro autogram, chudinka. A to se prý ta scéna rvačky mezi Kiyohiro a Azumou točila mnohokrát, než byl pan učitel z Battle Royale konečně spokojený. R.I.P. patnáct náhodných kolemjdoucích. KRIMI OKÉNKO: [][] Specifika práce kriminalisty pod Fudžijamou. A) Šéf chodí krokem kachny a mlátí podezřelé na potkání, ovšem flegmaticky. I na WC,  při fackování dealera, drží tzv. poker facek. B) Elév kmitá a musí se horlivě uklánět, imrvére. Uklání se dokonce i při běhu k autu, kde čeká šéf. C) Pro detektivy i pro zabijáky je jejich práce současně i koníčkem. Závidím. D) Šikovnost při rvačkách. Plechové skříňky i celá šatna vymalována krví, ale bílá košile bez poskvrnky. Dtto Kiyohirův bílý svetr při párání chlapa nožem v docích. E) Empatie. Rána z milosti coby projev lásky. [][] Zaujala i záhadná, momentálně zaostalá sestra, při hromadném znásilňování podobně „odpojená“ jako architektova dcera Carol (Robin Sherwood) v Death Wish II. Čtyři rány bejsbolkou, do Kitanovy hlavy. A zhasněte někdo v tom skladišti...

„Zacáloval nájem, vzbudil její zájem.“ Málo platné, Amerika je úžasná země. Z ropných vrtů tryská pracovitým miliardářům černé zlato, mámino zlato se povaluje na JIPce a na nemocničním stolku se povaluje slabomyslný scénář o tom, jak zlato a peníze kazí charakter. A nyní čas na slzu. Emo holčička s leukemií vede dospělácké a tak uvědomělé řeči, jako by její dědeček byl Gándhí, babička Matka Tereza, jeden strejda Nietzsche a druhý Sigmund Freud. Zdatně jí sekunduje velmi zpovykaný miliardářský synáček, který si v životě sáhl na práci pouze když uchopil vidle, aby s nimi rozhazoval rodinné miliony. Rozmazlený spratek má samozřejmě srdce ze zlata (to mívají) a těch pár krůčků od výstavního zmrda k Mirkovi Dušínovi zvládne lehkým baletním krokem za zvuků mýdlové opery. KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Co udělá polepšený kapitalista Omnibus se svou další vydělanou miliardou? A) Daruji tu miliardu postižené holčičce Grétě, na ekologii. B) Postavím nemocnici, pro všechny pacienty z ČSFD diskuze Volná. C) Daruji všechno Pomovi, na rozvoj databáze. D) Cha! Nikomu nedám ani floka! Nechám si to vyplatit v mincích a budu v nich plavat jako strýček Skrblík. [][] Správná odpověď je... 74% Tolik procent ČSFD uživatelů si libuje u citového vydírání, ždímání sentimentu a vykalkulovaného kýče, a příjemně si lechtají mozkové závity představou svého vlastního úžasného polepšování, s dvěma miliardami dolarů v kapse :-).

„Kdo chválí Volhy bídu, je zrádce a nepřítel lidu!“ Z projevu na XVII. sjezdu KSČ: „Bohužel, soudruzi, naše politbyro i oddělení cenzury zaspalo a na ČSFD se vyrojilo mnoho ztroskotanců a samozvanců, dehonestujících krásnou dobu normalizace i budování socialismu našimi dělníky, rolníky a pracující inteligencí. Nejen mandelinku bramborovou nám zde vysadili zlí imperialisti, ale i další škodnou, například jakéhosi Pachla. Jeho dekandentní, depresivní a vulgární (!) seriál Volha na ČSFD v rudých číslech?! Soudruh Stalin se musí obracet v hrobě! A soudruh Lenin vedle něj! Pardon. V mauzoleu. Se obracet.“ OKÉNKO StB SVODKY: [][] Co o seriálu říkají lidi v hospodě? // Domovní důvěrnice v důchodu: „Volha je šit. To dnes to stojí za pendrek, zlatý časy, kdy vládl pendrek!“ // Soudružka Chudobka: „Jděte s tím do háje! Je to štvavý seriál a měli by ho zakázat!“ // Standa Pekárek: „Hádek je borec, vole, trefil mě přesně. To je na lva. Rejžo, třesu!“ [][] Povídej byly pohádky z mechu a kapradí, učesané a optimistické. Volha jede blátem. A mně je úzko. Z množství sviní a prospěchářů, kteří jen převlékli kabáty, ale i z pamětníků, kteří tenkrát „pouze“ drželi hubu a krok, ale dnes neunesli tíhu svobody a zodpovědnosti sami za sebe, zamačkávají nostalgickou slzu a tvrdí: „Tenkrát bylo líp.“. Nebylo. Zadrátované hranice, závadné knížky, zakázané písničky, svině estébáci, mravní bahno, schůzování, udávání... a slušní lidé se svědomím ve vězení. Pane Pachl, palec nahoru za veselé připomenutí smutné a temné doby.

„Cinkání, cinkání, komunisty vyhání (...?)“ A kampak se všichni ti soudruzi poděli, to jako pomřeli? Nebo emigrovali do KLDR? Kdepak, milé děti, Kim je nechtěl, prý má svých dost. Škoda. Je to potvrzeno, Standa nečte. Vůbec. Tedy ani můj komentář k epizodě Huliza, kde vizionářsky varuju před švejkováním v kachlíkárně. Dále zjistíme, jak velké oči má rejža Pachl, když se pokouší do posledního, výchovného dílu narvat úplně všechno, včetně divné Vídně s ruským stánkařem se svědomím, co by se rozdal (серьезно?), divně podané revoluce a echt divného Lanďáka (ach jo). Je čas na REVOLUČNÍ OKÉNKO: [][] Co nám přinesly světlé zítřky: // Boží mlýny (jak komu). // Standu v „telefonním seznamu“. Upřímně nechápe, proč se kolegům nelíbí jeho krycí jméno „Volha“. // Otázky. Kolik z lidí cinkajících klíči dnes volí spolupracovníka StB Babiše? A co Standa, už mu někdo vysvětlil, k čemu jsou volební urny a kam patří ta s mámou? // NOVou televizi aneb vemena na všech programech. No řekněte, kdo tohle má? [][] A čím jiným zakončit retro seriál, než heslem. Ještě na konci osmdesátých let, vyvedeno 2m písmeny z překližky, viselo na budově štábu našeho pluku v Opavě: „KOMUNISMUS = MOC DĚLNICKÉ TŘÍDĚ + ELEKTRIFIKACE ZEMĚ!“

„Z umělců si příklad vzali, Antichartu podepsali.“ Slovy Standy: „Když to podepsal i Goťák, tak to asi úplná blbost nebude, ne?“ Za železnou oponou už se úplně setmělo. Svědomí se ocitá ve slepé uličce a otáčí knoflíky sporáku, leč rozkopanost Prahy přeruší dodávku plynu. Je třeba (nějak) žít dál. Režisérka Válová pohladí Kunderu a potěší produkčního Horáčka, on ji už méně. Neb malé ústupky vedou k větším kompromisům a jednoho krásného normalizačního dne až k přihlášce do strany. Amorální vošoust bez svědomí Standa, coby vychechtaný spolupracovník StB, dál žoviálně glosuje společenské dění. PROSPĚCHÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Co jsem si domů odnesl já? A) Klapzubovu jedenáctku, jedinou Standovu knížku (i já ji na základce četl). B) Tajemství plození. „Za každý dítě pár táců. A všichni šoustaj jak zběsilí, aby ty prachy z Husáka dostali.“ C) Náklaďák papírů s  Antichartou „rozhořčeného národa“. [][] A už je to tady! Příslušníci VB se hemží, příjíždějí antony. Musím ukrýt ty archy s podpisy Charty 77. Všech pět.

„Ve srubu nad krbem trofejí řada, vyhubit samice enzym si žádá.“ Potvrzeno. Ženy jsou hadí plemeno a je třeba je lovit, hubit a vyhubit, do poslední samice! Přesně tohle šrotuje v hlavě chlapům při epidemii. Slušně vybzučená a defoliantem z talířů postříkaná epizoda o vyhubení lidstva, horor i výchovné ekologické scifi, s vysmátým loveckým happyendem „Macho Lead the Way!“ Environmentální ZVĚDAVÉ OKÉNKO: [][] Co myslíte? A) Vyhynou dříve tučňáci nebo vědci? Ti, kteří otevírají Pandoře skříňku a hrabou se jí v genech, hrajíc si tak na Boha? B) Co by říkal emzoenzym dnes, v roce 2023? „Těm modrákům se snadno řekne: „Infikuj samce!“, ale jak poznám, na koho skočit? Pohlaví je prý už 75.“ C) Jaké mouchy [sic!] má nápad pro záchranu lidstva vykastrovat všechny chlapy na planetě? A co na to doktorka Tekla? [][] Matka příroda volí C). Na lidské screw fly pošle éterické modré mičuriny, ti už se škodlivým hmyzem zatočí. Čtyři cisterny defoliantu objednávám.

„Nůžky v nosu vražené, neublíží, fakt že ne.“ Ale jo. První půlku zábavného porcovacího pořadu „Výměna maminek“ J*S*E*M si i já „počvachtával“, fandil soutěžící „Nechci mít nic v bříšku!“ a kukátkem šmíroval maminčin nový makeup. I psychologická hra na kočku a myšlenku „Přestat mámu milovat, začít s ní už bojovat?“ vypadala slibně. Chystal jsem si 4 hvězdy, pro případ kulervoucího zvratu i pátou. Pak na natáčení začaly kamiony vozit umělou krev v cisternách, mámohnijka i rakvoděcka začaly levitovat, resp. poletovat po bytě jako nějaký jeblý kanárek a začala tupá řezničina, čili nuda. KVÍZLOVÉ OKÉNKO: [][] Co chraptěl démon z gramodesky? A) Ustřelená noha je cajk. Šimrání nůžkami v nosní dírce je ZLO, na hodinu zvadnu (sorry, ale musím, mám to ve scénáři). B) All dead... all dead... all dead... (sborová recitace pionýrů hadr). C) Správce budovy upozorňuje: Výtah je mimo provoz! [][] Btw, mačkat knoflíky v na cimprcampr rozsekaném výtahu, tomu říkám optimismus... Škoda, že to byla jediná odlehčující scéna. Namlsán kukátkem v traileru, čekal jsem i nějaký ten černý humor, ale marně. Navíc bylo Smrtelně vážné zlo i divně nevýchovné, místo pečující přežila ta promiskuitní! Tři velké střepy mi v krku uvízly, čtvrtý jsem vykuckal.

„Nejlepší milenec... je čerstvý umrlec!“ Aneb co čeká zamilovaného pozůstalého, když cestou na Pet Sematary špatně odbočí. Ocitne se v konverzační, romanticky plesnivé lovestory pro celou umrlčí rodinu. Ta se pak díky němu rozroste z nemrtvé švédské trojky na tzv. Kingovu americkou čtyřku. HUDEBNÍ OKÉNKO: [][] Při divoké souloži na hřbitově, v rozhrabaném hrobě, zazněla píseň: A)„Když jde maso od kosti, žena výská radostí.“ B) „Užíváme rozkoše, když nás milý pokouše.“ C) „Co už žerou červíci, to se zpátky nevrací.“ [][] Nejvíc ovšem zabodoval mrňousek kňourající při „kojení“, čili hnilobné děťátko coby záhrobní plod velké lásky. Brrr... Čtyři zasloužené deci hnisu do kojenecké lahve.

"Miminko u ledu vysvětlit nesvedu." Ale jinak je poselství filmu čiré jak voda jezera Bjørsjøen. Tíha malého coming outu, sténajícího pod velkou hromadou mysteriózna a fantasy rekvizit. Pozor, dále narazíte na SPOILERY a všudypřítomné hady (zřejmě prchající z křesťanského Ráje). PRŮHLEDNÉ OKÉNKO: [][] Hororové jinotaje a co znamenají. A) Hořící hlava taťky na člunu = samovznícení mozku rigorózního křesťana  (oxidantem je teplá dcera). B) Had v ústech při lesbických fantaziích = pochyby. Orál klukům by podle taťky byl v cajku? C) Vyzvracený ptáček = pokus být hetero. Dtto. D) Uzdravení mámy na vozíku = emancipace. Coming out dcery ji osvobodil z ochrnutí pod despotickým manželem. E) Mizení lidí = jen Thelminy představy. Únik z reality a z problému „zakázané“ lásky. [][] Správné odpovědi... je třeba hledat, ideálně v sobě. Poznámka: Copak Carrie (zmiňovaná často), nebo Muréna (JitkaCardová), Thelma je hlavně příbuzná obávaného kluka z It's a Good Life z Twilight Zone (zmiňuju jen já). Bohužel, miminko pod ledem průhledné nebylo, s interpretací váhám. Thelma coby 6letá holčička, ale již zmítaná pochybami o své sexualitě? A proto „zmizíkující“ brášku? Ale no tak... ! Jen tři kousky ledu tají v teplé dlani. Škoda. Pětihvězdičkový lov s přesouváním namířené pušky ze srnky na dceru, to byl parádní a nečekaně drsný úvod.