Omnibus

„Pohanskou obětní krví zbrocená, manželem debilem špatně chráněná.“ Vsadím boty, že uhodnu tři nejoblíbenější filmy Johna Wrighta. Buranská famílie Whelanů jsou irští příbuzní amerických Strawdogs, v emancipovaném lese na mě z křoví vystrkoval zeleného pinďoura Garlandův Men, akorát u skřítků trochu váhám, byl předobrazem Yoda nebo náš Racochejl? OKÉNKO SKŘETÍ CHÝŠE: [][] Pár babských rad ženám, kudy tudy k emancipaci. Ꙭ V moderním zlém světě není místo pro hodné holky. Šup na vesnici, zpět k přírodě a tradicím! Ꙭ Manželé jsou trubci, potřební jen k oplodnění královny. Ꙭ Není-li trubec schopen ani toho, ledujte mu pytlík mraženým hráškem! Ꙭ Radši se stát pohankou, než golemem zprzněnou křesťankou. Ꙭ Radši být Matkou skřetů, než manželkou debila. [][] Btw, na Angličany se vytahovali, přitom vlastní mytologii vůbec neznali. Proto pak na Racochejly se žabikuchy taťka i jeho spratci čuměli jak irská telata na nová vrata.

„Ve slávě cizí se koupal, na paragrafech se houpal.“ Na otázku, jak mohla rodina Ahankhahnovců naletět pohádkáři Sabzianovi, je jednoduchá odpověď. Kouzlo osobnosti. A to ne ledajaké, ale mezinárodního formátu! Podobně jako má např. Willy Kufalt, kterému jsem pro změnu naletěl já, když se vydával za Luďka Munzara, sliboval mi roli a „výborný iránský film s přesahem, napětím a silnými emocemi.“ Hmm. Přitom Mohsen Makhmalbaf byl nedávno i u mě doma. Přijel na mopedu (a pak že „režisér je ten, kdo má peníze“), hladový jak spisovatel, resp. jako perský filmař. Já mu nabídl míchaná vajíčka (Faustka držkovou) a pochválil jsem mu Sex o phalsapheh a artovou vanu plnou mléka. OKNO SOUDNÍ SÍNĚ: [][] Polehčující okolnosti pro obviněného Willyho K. §1 Myslel to dobře. §2 Kiarostami to vlastně točil o mně. I já jsem cinefil, ale bez peněz na realizaci svých filmových snů. §3 Dva Makhmalbafové na jedné motorce, to se jen tak nevidí. [][] Jo jo, fantazie je dobrý sluha, ale zlý pán. Viz perské přísloví: „Lež má nohy kratší než velbloud.“ Nicméně, zájemcům o iránskou kinematografii bych pro začátek raději doporučil zábavný Khook nebo drama o popravčích.

„V postapo světě blbě se žije, když na frak dostává... psychologie.“ Bezútěšný, syrový a velmi realistický outdoor survival, naprosto nepochopitelně zabitý debilním závěrem, při dilematu „lesní ženy“, jak a na záchranu koho využít poslední kulku. OKÉNKO AUTA: [][] Je zamlžené. Co asi říkala Olivie, marně čekající ve stanu? Ϫ̊  „Tak já přicházím s nabídkou kvalitního panenství a ono prd!“ Ϫ̊ „Já kráva se aranžuju do svůdné pozice, voním se a mažu si dekolt Indulonou, zatímco té rachejtli staré, smrduté a zabahněné, stačí zavrtět povislou prdelí a...“ Ϫ̊  „A vůbec, nalevo postapo, napravo postapo, v lese mručí zombíci, v autě otčím s čůzou a...“ Ϫ̊  „Bohajeho, oni mi tuna jebů!“ [][] Btw, k sendvičům ze sušenek a tučných červů by se hodila postapo cibule - podobný milostný trojúhelník tam rozetnuli líp. Surově, hnusně sobecky, ale přitom lidsky uvěřitelně.

„Samotou mozek trouchniví, obavy z temnoty oživí.“ Liduprázdná prérie a v ní chudá farma. Kam oko dohlédne jen pustina, prach a vítr, k nejbližší osadě je to na koni několik dní. Cestu lemují hroby nešťastníků, samotou a nudou na troud uschlých hororových fanoušků. Jo jo, mít Bibli či Demons of the prairie, mohli si při filmu aspoň číst, aby zabili čas. DÉMONICKÉ OKÉNKO: [][] Co skrz něj vidíme? Ϣ Dvě barabizny na spadnutí s věčným průvanem, v komíně cos kvílí (ale Faustka to prý není) a venku ve tmě něco skučí. Kdepak vítr, pojídač duší je to, jiskrami z ohniště žhnoucí! Ϣ Kromě něho tu straší i nad krbem visící kapitální parohy, divná truhla těhotná tajemstvím a dvě šibnuté manželky usychající nudou, které střídavě tlučou špačky nebo sebe navzájem, při hře „Uhodni jméno.“ Ϣ Venku se motá zázračně obživlá koza, k tomu dvě zrakvená miminka a reverend „šířící slovo Boží“, zejména v noci a s ďábelským funěním. [][] Půl hlavy ustřelené, břicho rozpárané, střep do krku zapíchnutý, atmosféra samoty, beznaděje a deprese jak řemen... a ta moje hororačka se ofrňuje a na konci se zeptá: „A to je celý?“ Teda, já mít doma pušku...

„Zprznil krásku v ořeší, pohrabáč to vyřeší.“ Povídkové sockrimi s výchovným aspektem, který tenkrát zafungoval. Po zhlédnutí, ještě na základce, jsem si předsevzal, že nikdy nebudu krást, fetovat ani brát stopařky. Zatím dobrý. Ale stopnout si mě náctiletá Studénková v kraťounké sukénce... ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [][] § 1) Kdepak Prachař. V kategorii sexuální agresor následně vrahem kraluje Perepeczko ve Smrti stopařek, z toho mrazilo. § 2) Zfetovaný vyšilující Hálek klouzal po šikmé ploše přesvědčivě, zasloužil by vlastní film. § 3) Opuštěná dětská duše vs. milosrdné lži. Tatínek není kriminálník, jen (ne)šikovný kouzelník, který zmizel. Btw, kníže temných postav Petr Čepek, s jeho ďábelsky uhrančivýma očima, vytahuje nůž... ale lidi se mu jen smějí nebo ho rovnou fackují. Hodně divné. [][] A chudák Studénková, krásná holka, ale takový pech na chlapy! Tady ji v lese zalehnul funící Trautenberk, pak v zámeckém parku znetvořený baleťák a nakonec skončila v nevěstinci. Sice luxusním, ale na csfd hanebně podhodnoceném.

„Bavlnka červená, do lesa lákala, děvčátka zmámená, radostně skákala.“ A uprostřed lesa tmavého, na pasece nevlídné, kol studánky jedovaté, z mechu zrádného pařez velký trčí, a na něm dřevorubcem zvráceným k dýchánku čajovému již prostřeno jest. K vytvoření výše popsané tísnivé atmosféry a ke kvalitnímu podzimnímu strašení přitom stačilo klubko provázku, čajový servis, dva hlenové muffiny a jedna zlověstná maska bez výrazu, vyvedená v duchu řezbářského minimalismu. OKÉNKO CHATY: [][] Co se za ním děje? Ꙭ Někdo šramotí a dupe v podkroví. Co udělá zodpovědná matka? Správně, opustí holčičky. WTF? Ꙭ Nechá je samotné v přízemí, úchylovi napospas, se zajímavým pokynem: „Hlavně zůstaňte na gauči!“ Ꙭ A vyrazí z baráku ven, hledat něco v autě. [][] Jo jo. Baterky divoce blikaly, holky zodpovědně hysterčily (občas i bezdůvodně) a úchylný řezbář vydlabával dřevěné oční jamky a těšil se, jak loutky uvidí, až do nich vloží oči holčiček. Slušný hororový průměr. Ale jen jeden zásek do zlosyna? Sakra, dorazit! Ty oběti se nikdy nepoučí...

„Dobro jede na saních, zlo se sype jako sníh. Jonasovo kouzlo, do Fiony vklouzlo.“ Až na to, že tuhle Ameriku neobjevil Phillips Noyce, ale už ve středověku paní Kateřina, když tím na Roháčku konejšila nemocného chlapce: „Rozkoš pomine a nevábí, není-li splácena strastí. Bez bolesti život nemá ceny.“ ČTENÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Orwell, 1984 aneb Velká sestra Meryl Streep tě sleduje! [] Stanisław Lem, Návrat z hvězd. Utopická krotká společnost, kde nikdo není schopen násilí. [] Pavel Bagrjak, Modří lidé. Únosy dětí, pokusy na lidech a věda ve službách „pokroku“. [] Starý Zákon. Adam/Jonas, Eva/Fiona plus jablko a had Jeff Bridges. [][] Jednu hvězdu za vizuál, létající město evokující mi Gulliverovy cesty, druhou za legrační teflonové miminko středního doletu, nenáročné na údržbu i krmení, a třetí za zlomyslnou představu čurbesu, který to tsunami vzpomínek způsobí v totalitním ňuňuňu světě. To máte... války, nemoci, vraždy, loupeže, znásilnění, nevěra, incest, týrání dětí, šikana, LDN-ky, hospice... Jonasi, děkujeme! Hodně zvláštní happyend.

„Posádka rum nasává, krvesaj ji vysává.“ Pak není divu, že se Drákula s roztaženými křídly motá v ráhnoví jako ožralý netopýr. Dvouhvězdičková zážitková plavba s polopenzí a vcelku hororovým podpalubím, kde se krysám i mně hrůzou ježily chlupy i na zadku, bohužel se strašidelně tupým scénářem. Korunu tomu dali trikaři a paní v maskérně, velká fanynka Tolkiena, takže nás děsí Nosferatu s tváří Gluma a tělem anorektičky. LODNÍ OKÉNKO: [][] Čeho je škuner Demeter plný? ≈≈ Dementů. ≈≈ Dementních dialogů: „Proč chce upír do Londýna?“ Anna: „Protože v mé zemi už nezbyl nikdo, na kom by se krmil.“ Tvl, vycucal celou Transylvánii, 2 miliony vesničanů?! Chudák hrabě, napitej jak houba. ≈≈ Je plný beden. Největší hlína byla se psem, který prý roztrhal dobytek a pak i sám sebe! ≈≈ Dementů s neuceleným vzděláním. MUDr. Clemens ví, kde má nemrtvý srdce, ale v životě neslyšel o léčbě osikovým kůlem. [][] Nebo. Hrabě Annu vysával týdny, coby krevní konzervu, ale jí žádné špičáky nenarostly. Zato jednou kousnutý námořník se přeměnil na upíra rychleji, než bys řekl cucflek. Závěr pobavil. Bílá holka chtěla pohodlí a po východu slunce dojemně shořet vsedě, tak se zmocnila voru. Na černého zbyla zase jen kláda. Hnusný rasismus!

„Strach páteří vibruje, kdo zakřičí... přežije!“ Varování! Film o červím cizopasníkovi není vhodný pro láčkovce, čili hororová děcka, odkojená jen hektolitry umělé krve a říkankou „Dobrý den, střeva ven.“ Naopak fajnšmekři, rádi bloudící v šerosvitu Twilight Zone, si užijí mrňavé končetiny s chloupky, šimrající je po páteři a za krkem. A já konečně vím, co nám to v noci potmě ťape po bytě! Skáknu do Zverimexu pro klec a až tu agresivní rdousivou mnohonožku odchytím, šoupnu ji do sklepa, našemu mazlíkovi Crypt Keeperovi na hraní. OKÉNKO RENTGENU: [][] Která z hororových hereček měla v sobě největšího třaslavce? Scream queen Jamie Lee Curtis. Ꙭ Proč Standa Pekárek z Volhy říkával: „Třesu, šéfe!“, že by... ? Ꙭ A kolik paciček má třaslavec, ukrytý v mé hororové Faustce? Ha?! Pustím jí Vymítače... a šup s ní pod rentgen! [][] Poučení z filmu. Neplést si manželku s pokusným králíkem, nezpochybňovat existenci červa strachu (máme ho všichni) a s angínou v krku nekoukat na horory! Alespoň dokud penicilín nezabere a nevrátí se vám schopnost K Ř I Č E T !!!

„Anderson se z UFO souká, divák rozpačitě kouká...“ jak se z létajícího talíře spouští zčernalý Wes, slovutný mistr hračička, autor vyumělkovaných a přebarvičkovaných obrazů světa našich dětských duší. Kdysi optimistický pozemšťan, dnes frustrovaný emzák, shlížející na náš (v prdel se obracející) svět vykulenýma očima Jeffa Goldbluma po CGI kremaci. A krade! Nejen meteority, ale i piedestal, na kterém jsem Andersona dosud měl. Dětsky hravý Měsíc spřízněných duší zašel za mraky, pastelové barvy nám špiní černopindobílé prostřihy i „stylový průvodce ve stylu Roda Serlinga z Twilight Zone a metafilmové či divadelní vtípky z černobílého studia.“ (WillyKufalt). OKÉNKO FILMU: [][] Vysvětlení mé ženě, proč její „Edík“ líbá chlapa Ꙭ. Spisovatel si libuje: „Ta postava Steenbecka se mi fakt povedla! Pojď sem, kluku ušatá, ať ti dám pusu!“ Faustka: „Aha. Ale hudlana Jasonu Schwartzmanovi? To nemohl líbat Scarlett Johansson?!“ Já: „Njn, třeba na něho byla moc hrr...“  [][] Profesoři z FAMU, filmoví kritici, sociologové i pamětníci mccarthismu (ideálně vše v jednom) u opulentní hostiny mlaskají blahem, ale já jsem spoustou odkazů a metafor umlácen a ztěžka žvýkám příběh. Andersone, Andersone, vem si svůj meteorit a... vrať mi Měsíc. Nejlepší komentář Othello.