Recenze (750)
Drsný časy (2005)
Bale je asi pan herec, když už jsem hlavního hrdinu bytostně nesnášel po deseti minutách filmu, ale popravdě nechápu proč někdo adoruje filmy tohoto typu o dvojici vypatlaných kreténů, na které je škoda slov. Jedna hvězda za herecké výkony.
Dvojníci (1984)
Na podobných filmech je vidět, že většina hodnotících na ČSFD je z věkové kategorie, která je viděla v dětství a tehdy si také tyto nebetyčné pitomosti zamilovala, jinak si tak vysoké hodnocení podobných krávovin nedovedu vysvětlit.
Malý Herkules (2009)
Tento film je skvost! Na mé tváři vyloudil tolik smíchu nad neskutečnou lidskou hloupostí a debilitou, že jsem vlastně tvůrcům vděčný.
Sophiina volba (1982)
Naprosto nechápu, co na tomhle filmu všichni vidí a tak se raději zdržím hodnocení. Nuda k uzoufání.
Corpus delicti (1991)
Nejhorší je, když se v tom poznáte...Tenhle film je pravdivý, jako málokterý po revoluci. Zdejších 55% nejspíš bude díky divákům, kteří tu dobu nazažili. Říkám si, kdo je horší, Rodenův neschopný slaboch a pozérský žvanil, vymlouvající se vždy na vše, neschopný nahlédnout svou malost a ubohost nebo Pánkův naivní snivý krasoduch, že kterého je nakonec také jen směšný Oblomov, nimrající se ve své nemohoucnosti. Jedině ženské postavy v čele s Janou , která svět a lidi okolo sebe vidí takové jací jsou a je případně ochotna také něco se světem okolo sebe udělat, vycházejí ze srovnání pozitivně. Muži zde jsou prázdní, falešní a slabí, pouze ženy dokážou žít nebo alespoň milovat autenticky a přirozeně.
Zelená zóna (2010)
Nejdřív napíšu co se mi líbilo: Matt Damon, Freddy tlumočník, politické pozadí typu vrtěti psem, způsob, jakým je divákovi typický politický komplot předkládán, závěrečný záběr na rafinerii ropy, který nám ukazuje o co v irácké válce šlo především. Nelíbilo se mi - trhaná "autentická" kamera, jejíž vinou jsem kolikrát netušil, na co koukám a hlavně scénář a jeho uvěřitelnost - ač laik, nemůžu uvěřit tomu, že by si poručík armády mohl dovolit to, co si dovolil Matt Damon v tomto filmu, tedy si jet vlastní akci na svoje triko, bez krytí seshora a volně si pobíhat po Bagdádu se svojí, slovy mjr.Zemana :-) "partyzánštinou". A vlastně jsem ani moc nevěřil hlavnímu hrdinovi jeho motivaci - při vší úctě si myslím, že ti kluci, kteří v Iráku sloužili a slouží, tam jeli plnit rozkazy a hlavně PŘEŽÍT. A ne zachraňovat Irák (svět). Takové motivy beru v jiných filmech, podávaných přece jen s větší nadsázkou, než ve filmu, který naznačuje ambice ukázat nám "jak to chodí" v patrech, do kterých jsou nám dveře uzavřeny.
Výměna (2008)
Dlouho jsem shlédnutí tohoto mistrova díla odkládal, Angelinu moc nemusím, ale když jsem se přinutil, seděl jsem přikovaný ke křeslu a hltal každé slovo, každý detail a na závěr zažil takřka orgastické uspokojení. 141 minut uběhlo jako mrknutím oka a já si říkal proč to ty hodiny netrvalo třeba tři. Jak Eastwood dokáže za sebou natočit takové pecky jako tohle a Gran Torino a ještě napsat k oběma filmům hudbu, mi zůstává záhadou.
Jak básníkům chutná život (1987)
Poslední díl, na který se dá koukat.
Jak básníci neztrácejí naději (2004)
Upocené jak ruka v horkém červencovém dni před bouřkou. Opravdu moc špatné, trpící přebujelým product placementem, nevtipné. Je mi líto, ale kvalitám prvních dvou dílů se to neblíží ani omylem.
Východní přísliby (2007)
Naprosto přeceňovaný snímek s hloupým koncem a neuvěřitelnými kiksy ve scénáři. Fakt už nevím, kam na to hodnocení uživatelé čsfd chodí.