MickeyStuma

Další netflixovký snímek propagující LGBT… a novodobý Lebensborn prostřednictvím BLM. A pro doplnění své filmovny sáhl v oblasti teenagerovské komedie ze středoškolského prostředí po naprosto provařeném námětu. Středoškolská rivalita mezi dvěma dívkami z řad roztleskávaček a jejich snaha stát se královnou plesu. Ne, skutečně je to po divácké stránce něco, co tu bylo již nesčíslněkrát. Rebel Wilson ve své nové fantastické figuře sice opět předvedla svůj komediální talent a dá se říct, že tu skutečně řádí jak utržená ze řetězu, ale když je každá následující minuta předvídatelná, jaksi se z toho ten humor zoufale vytrácí. Ve svých dvaačtyřiceti letech hraje středoškolačku, která, vlivem dvacetiletého komatu vlivem úrazu, dodělává zameškanou školu, je po mentální stránce naprosto uvěřitelná. Tenhle film si celý ukradla pro sebe a do diváků takřka kulometnou salvou střílí nejrůznější hlášky, citáty a své ničím neomezující hrátky. Odkazy na devadesátá léta jsou jejím prostřednictvím, kupodivu i přes typické vulgárnosti, zábavná a snad i sympatická. O to víc zamrzí současný LGBT… a BLM kodex. Opravdu je nutné se například dozvědět, že ředitelka školy je ´teplá´? Novodobý Lebensborn už nemá cenu ani připomínat. Černoši prostě chodí s běloškami a hotovo. Jako obvykle takový kodex snižuje laťku dolu. Politická komunistická propaganda z minulého století se ve filmech a seriálech dodnes shazuje zrovna tak.

Romantické komedie svým způsobem už někdy od devadesátých let nemají čím překvapit. Vždy je dle dané dějové šablony vytvořeno zcela jednoduché schéma  předvídatelného příběhu o náhodném setkání dvou lidí, postupném budování vzájemných sympatií a lásky, aby se nakonec objevil nějaký ten škraloup k odloučení jednoho od druhého, což ve finále vede k největšímu romantickému finále, kdy nejedno romantické oko nevydrží neupustit slzu dojetím.  Nejinak je to i v tomto snímku, ve kterém se tentokrát ve svých rolích setkali Jennifer Lopez a Owen Wilson. Oba už sice překročili padesátku, což je v mnohých scénách skutečně hodně vidět, ale jak se ukázalo, ničemu to neubližuje. Spíše to jen více potvrzuje pravidlo, že láska skutečně kvete v každém věku. Oba mají s romantickými komediemi nemalé zkušenosti, takže v těchto rolích jakoby se v podstatě našli. Chemie mezi nimi v mnoha scénách je naprosto uvěřitelná. Jennifer Lopez navíc jakoby hrála samu sebe, takže co se týče hereckého výkonu, takřka neměla co dělat. Owen Wilson už představuje jen typického osamělého otce vychovávající téměř dospívající dceru. Protože je hlavní hrdinka slavná zpěvačka populární hudby, nechybí také scény z jejího vystoupení. Zpěv, taneční kreace a producentské aspekty z pozadí. I když tedy tímto nepřináší nic nového, nic výjimečného ani nic překvapivého, je to film dobře spořádaný ve své jednoduchostí k úžasnému odpočinkovému filmovému zážitku. Ne, tento romantický snímek se vedle ostatních, a to i těch starších, rozhodně neztratí.

Co na snímku vynikne jako první je tvůrčí styl. Natáčelo se postaru, tedy tak, aby snímek vypadal, jakoby vznikl v době někdy před šedesáti lety.  Hollywoodský svět Howarda Hughese ve dvouhodinové stopáži napěchovaný nejrůznějšími etudami až k prasknutí. Vážně to neměl být původně seriál? Je toho použito tolik, že to vede až ke zmatečnosti. O životopisný film však úplně nejde. Howard Hughes, o kom snímek vypráví, je nám poměrně neznámý, takže o to složitější je pro nás daný příběh. I když jak se to vezme. Už nám ho svou rolí představil Leonardo DiCaprio ve snímku ´Letec´ (2004) a to ze zcela jiné životní etapy. Tento snímek, ve kterém si ho pro změnu zahrál Warren Beatty, tak můžeme brát něco jako příběhový doplněk z jeho starší éry. Howard Hughes. Americký obchodní magnát, investor a filmový režisér, který se nejdříve prosadil jako filmový producent a poté zabředl do leteckého průmyslu. A právě toto odvětví zahrnuje výše zmíněný snímek s DiCapriem. A proto je zaměření tohoto filmového počinu takové, jaké je. Howard Hughes byl známý svým samotářským životem a výstřednostmi, což se dávalo zavinu určité zdravotní indispozici způsobené leteckou havárií. Jako filmový magnát dostál své slávy už ve dvacátých letech produkcí velkorozpočtových snímků, s často na svou dobu, kontroverzními tématy. Příběh sleduje mladou herečku mající to štěstí, že právě s Howardem Hughesem podepsala smlouvu. Romance však vzniká mezi ní a nějakým Frankem, coby Hughesovým zaměstnancem. Tato okolnost porušuje určitá Hughesova pravidla, čímž se dává najevo problematika příběhu, podle kterého byl zvolen i název snímku. Po dějové stránce je toho skutečně tolik, že každá epizodka má krátkého trvání a dohromady toho zase tolik neřeknou. Vyznívá tak z toho podivný mišmaš romance vložené k odkazu Hughesova života, který je kupodivu navíc bez reálných faktů. Technická stylovost snímku odkazující na dobu vyprávěného příběhu je výborná, ale celkový dojem to nezachránilo. Ten divný zvyk do všeho cpát romanci byl tentokrát spíše hodně na škodu.

Příběh se odehrává na nové planetě podobné Zemi, kde nejsou žádné ženy a muži slyší myšlenky toho druhého. Takový je dobrodružný dystopický svět odehrávající v roce 2257. Nelze sice poznat, jestli je to letopočet pozemský nebo na této planetě, ale to je vcelku fuk. Ono tady toho je víc, co jaksi nevysvětleno. Námět není nijak originální. Hodně brzy se dozvíme, že nějaké ženy na planetě jsou a že nemají schopnost poslouchat myšlenky jako muži. Dějství je založeno na knižní trilogii autora Patricka Jesse 'Chůze v chaosu' a scénář pro tento snímek vznikl na základě první knihy 'Nůž nikdy nepustí'. Jak knižní předloha, tak i tento snímek, je cílen pro dospívající generaci, pojednávající jednu jasnou myšlenku. V nejjednodušší formě se představuje svět zahlcený informacemi, od kterých nelze uniknout. Být ve skupince lidí a slyšet od všech všechny jejich myšlenky? Ano, nepředstavitelné. Zatím. Neboť žijeme v digitálním světě, ve kterém jsou, svým způsobem, mnohé informace ještě ukryty, aniž bychom si jejich existenci uvědomovali. I tak se v nich už začínáme topit. Informační hluk je prostě naprosto všude. Smartphone má v kapse, vždy a za každých okolností, každý, že? A tak není od věci zavzpomínat na staré dobré pořádky bez digitálních technologií, kdy člověk jen farmařil, aby měl co jíst. V dystopickém světě na nějaké cizí planetě lidstvem kolonizované tedy jednu takovou farmářskou usedlost máme. Ale jo, nějakou moderní technologii tam samozřejmě pro určité potřeby mají, ale jinak vše postaru. A že v této usedlosti žije malá náboženský zaměřená skupinka lidí, je už tak nějak tradičně typické. V podstatě snímek nemá čím překvapit. Jen recykluje události, jaké tu byli již nesčíslněkrát. Jen jakýsi digitální opar kolem hlavy hlavního hrdiny vyobrazujíc výjev jeho myšlenek by se jakž takž dalo považovat za novinku. Plejáda hereckých hvězd slibuje podívanou, ale to snad jen vlivem jejich přítomnosti. Příběh opravdu není nijak složitý a dal by se zmáčknout i do epizodní stopáže seriálu. Největší problematikou je, že daná moralizační myšlenka se jaksi vytrácí. Svést by se to dalo právě na ono dystopické prostředí, které svým charakterem nepřináší nic neojedinělého, tudíž nevyčnívá a spíše nudí. Dospívající diváky neznající starší snímky z tohoto prostředí by to však oslovit mohlo. Akční sekvence nějaké jsou, ale neoslní. A co se týče postav. No nic. Dospělí diváci budou určitě skřípat zuby, neboť chybí kromě silného příběhu pořádná atmosféra, napětí, dramatizace, akčnost a tak dále. Vlivem diváckého cílení lze pochopit tu jednoduchost, ale přeci jen je to až moc. Dodatečné překážky zřejmě snímek více pozvedly, ale i tak to k diváckému zaujetí moc nepomohlo.

Volné pokračování nízkorozpočtového australského sci-fi ´Occupation´ (2018) s neuvěřitelným rozpočtem pouhých šest milionů dolarů, se již zabývá vzniklou válkou na Zemi právě po oné okupaci. Stále se jedná o nízkorozpočtový film, byť náklady již dosáhly na 25 milionů dolarů. Takže dějově po mimozemské okupaci uběhlo několik málo let. Lidstvo se s nějakými přátelskými mimozemšťany skamarádilo a společně vyrazilo do boje proti těm špatným. Motiv připomíná klasiku ´Lebkouni´ (1988), byť jen v tom spojenectví, či tímto filmem inspirovaný ´Bright´ (2017). Jinak to stejně jako předchozí film vyvolává podobnost se snímky ´Den nezávislosti´ (1996) a ´District 9´ (2009). V podstatě se jedná o obyčejné válečné sci-fi, takže bitvy a souboje jsou v centru dění, které jsou propojeny dlouhými nezajímavými dialogy se snahou navodit dramatičnost. Lokace, výprava a vizuální efekty však vzhledem k výše zmiňovanému nízkému rozpočtu nejsou zase až tak špatné, jak by se mohlo očekávat. Naopak. Mít to rozpočet blockbusteru, vypadalo by to už hodně dokonale. Samozřejmě také s daleko lepším scénářem. Snímek je vyroben stejně jako předchozí, takže opět nepatří mezi ty lepší, ale není zase až tak hrozný, aby nepostačil jen tak pro bezmyšlenkovité filmové odreagování a jednoduchou filmovou zábavu.

Akční komiksové drama bohužel selhávající už na samém začátku. Ano, skutečně se jedná o komiksový film, neboť byl natočen na základě obsáhlého komiksu 'The Last Days of American Crime', který u nás bohužel nevyšel. Snad to komiksovému vydavatelství Crew či BB art napadne. Příběh nahlíží do nedaleké budoucnosti, ve které vláda USA plánuje aktivovat nějaký signál pod názvem ´Americká mírová iniciativa´, mající zastavit veškeré kriminální chování. Takže ve své podstatě podobná myšlenka, jaká byla už ve snímku 'Minority Report' (2002), jen s krapet jinou metodou. A jiný koncept má i příběh, neboť tady se vlastně jedná o další příběh velké loupeže, která se má odehrát dříve, než se onen signál spustí. Ale protože do toho všeho byla vtlačena vehementní kritika současné vlády, jako celek se z toho stal naprostý dějový mišmaš postrádající alespoň nějaký smysl. Čert aby se v tom vyznal. Naprostý ideologický chaos v prezentaci dystopických Spojených států s přísnými hranicemi utápěné v takových neopolitických katastrofách mezi gangstery, že se leckdo snaží z tohoto marasmu zoufale uniknout. Komiks je skutečně obsáhlý a tak byla zřejmě snaha natočit také obsáhlý film. Jenomže když není přirozeně obsáhlý scénář, o nějaké obsáhlosti tak nemůže být řeč. Snímek má sice dva a půl hodinovou stopáž, jenomže plnou zbytečně předlouhých scén vyvolávající dojem o naprosto zbytečném umělém natahování. Dějový vývoj často ztrácí rytmus, čímž se utápí ve snaze něco navnadit. Sex, drogy, násilí. Na správný gangsterský film, ozvláštněný zmíněnou loupeží, vše patřičné, ale v rámci kinematografie jaksi v nepovedeném balení. Netflix ve zběsilém tempu chrlí svým předplatitelům nejrůznější filmy a seriál v tak zběsilém tempu, že je to až na úkor kvality. Chtělo by to už skutečně zabrzdit a lépe nad tvorbou přemýšlet. https://m.media-amazon.com/images/I/51d-YexCahL.jpg

Poměrně dobře scenáristicky napsaný akční thriller, ve kterém všechno souvisí se vším, čímž si nikdo nikdy není ničím jist. Máme tu policejní skupinu ve snaze dopadnou zločince metodami  úmyslně překračující zákon, jinak by nebylo možné svoji snahu dotáhnout do konce. Nemilosrdná spravedlnost v objektivním podání, i když ne zrovna originálním. Snaha tuto policejní jednotku zdiskreditovat určitým člověkem nakonec vede zcela jinam, neboť postupně přichází k poznání skutečného stavu věci. Pevný příběh, akce střídající akci, s nikým a ničím žádné slitování a na asijský film samozřejmě neúměrná brutalita. Ano, asijský film v celé své kráse. Zajímavostí je, že byť se jedná o snímek jihokorejský, příběh se odehrává v Číně. To nebývá zrovna obvyklé. V původním znění se střídá korejština, čínština a japonština a vcelku to vlivem daného příběhu atmosféře i hodně prospívá. Koncept příběhu si také krásně pohrává s divákem, neboť ten si hodně dlouho není jist, fandí-li té správné straně. Předvídatelnost vývoje děje však ale panuje, čímž se kapánek sráží filmová zábavnost, ale i tak se dá snímek užít. Tady se nic neponechává náhodě a naopak ráznost je motorem všeho dění. Typické asijské rvačky v akčních scénách obsaženy jsou, ale ne v takové ráznosti, jak by se mohlo očekávat. Není to film o bojovém umění, takže z tohoto hlediska nejsou obsaženy excelentní bojové zápasy. Snímek svá specifika ale má, takže akčně pojatý filmový zážitek přivést dokáže.

Filmové peklo ve vzpomínkovém režimu na dobu nostalgickou v rámci počátků videoher. Tady opravdu přijal roli akční bijec Scott Adkins? Tak to také musí být ze zoufalství vděčný za každou roli bez ohledu na bizarnost. Film začne zajímavě. Něco jako vesmírné plavidlo havaruje na nějaké planetě a hned se zjistí, že se jedná o mezigalaktické vězení nejhrubšího zrna. Následuje pubertální hráčka videoher, kterak se dostane přímo do hry. A začnou se dít věci. Už při prvních dialogů a křečovitě pojatých scén oslňující neonem však každému dojde, že tu není něco v pořádku. Jde o dohrátí akční sci-fi retro 16bitové videohry, jehož filmové zpracování patří mezi absolutní brak. Jestli někdo pochopí, o co v jednotlivých scénách jde, to už potom musí pochopit naprosto všechno. Co se týče výpravy, křečovitosti, laciných dialogů, primitivních akčních scén a vůbec celkových přetvářek, jakoby to nabývalo dojmu, že má produkci na svědomí studio Disney pro svůj vlastní televizní kanál a nyní i stream, ale není tomu tak. Patří sem i jedno důležité divácké upozornění. Komu vadila neonová světla už ve filmu ´Batman a Robin´ (1997), tenhle snímek nechť raději vynechá a nebo si nasadí sluneční brýle. Tentokrát jsou neonová světla skutečně oslňující. A aby té bizarnosti nebylo málo, na samém konci nechybí ani rasový kodex druhého Lebensbornu a hned dvakrát. Mezi dospělými běloch - černoška a mezi mladými černoch - běloška. I nás vládní projekt pod názvem Hate Free propaguje krásné dětské mulatky, tak proč by se to do nás propagandisticky necpalo vždy a všude, že?

Ženský špionážní thriller tradičně o špionkách snažící se zachránit svět. Jsou tři, takže jakoby to v podstatě kopírovalo snímek ´Charlieho andílci´ (2000). Ale vlivem přítomnosti čtvrté ženy, která agentkou není, to také zároveň připomene motiv románu Alexandra Dumase staršího ´Tři mušketýři´. Ta čtvrtá je psycholožka, či co, a tak vlastně mezi agentkami působí podobně, jako D´Artagnan mezi mušketýry. A aby jich nebylo málo, později se k nim přidá ještě pátá. Je to však jen hloupá čirá zábava patřičně poupravena do sounáležitosti genderové vyváženosti se vším, co k tomu patří. Rasová vyváženost samozřejmě také nechybí. Nejen že jsou zastoupeny všechny tři, ale tradičně je tu i dvoubarevné partnerství či manželství. Tentokrát je neobvyklá změna, neboť nyní má černoška bělocha. Každopádně kodex druhého Lebensbornu je tak zachován. Takže tu máme nebojácné, do všeho se vrhající, ženy agentky s nechybějícím a doslova do očí bijícím sexismem. Intriky nestojí za řeč, ale nejdůležitější je fakt, že mužští padouši blbě střílí a byť  jsou o hlavu větší a fyzicky zdatnější, agentky jim bez problému, jak se jednoduše říká, nakopou prdel. Spousta kýče nejen v akčních scénách, ale jen tak v rámci filmové zábavy to stačí. Že jo předvídatelné?  No jo, je. Ale divačky to zajímá? Snímek Netflixu, který tímto známým motivem opět jen zaplnil svou knihovnu.

Snímek v podstatně používá námět snímku 'Minority Report' (2002), jen s patřičným rozdílem. Nejde o vizi budoucnosti, ale o minulost. Tedy, jak prozrazuje název snímku, o vzpomínky. Metoda je jinak po technické stránce svým způsobem totožná. Takže nasadit klapky na hlavu, které jsou napojené na počítač s hologramem, ponořit se do vody ve vaně, uvalit se do bezvědomí a nechat zbytek na vyhodnocení přístrojem. Zatímco v 'Minority Report' (2002) nějaký kapitán John Anderson vedl detektivní práci vlivem vizí budoucnosti, které projevují vědmy, tady pro změnu soukromý detektiv Nick Banister provádí detektivní práci na základě vzpomínek svých klientů. Směska tří žánrů, tedy sci-fi, thrilleru a romance, nemá sice nijak neznámý děj, ale jako celek po vizuální stránce vypadá poměrně dobře. Výpravná stránka vyobrazuje budoucnost změněnou vlivem klimatických změn a s technickým vývojem. Ale to je jen vizuální stránka zcela obyčejného detektivního příběhu, ve kterém se na zjištění vzpomínek místo klasické hypnózy používá výkonná technologie. Dalo by se říct, že v onom klasickém stylu námět pro film noir. Detektiv, femme fatale a složitý případ. Z každý žánr má ve vývoji děje své pevné místo a navzájem se krásně doplňují. Obyčejné sci-fi drama říznuté nějakou tou milostnou scénou a emocemi, doplněné pevnými akčními scénami v asijském stylu. A funguje to. Dalo by se i říct, že by se do jádra věci mohlo přidat více filozofie, ale to už by mířilo také do artu, což by asi mohlo být ve výsledku zbytečně až moc. Nakonec, mnohé dialogy svou myšlenkovou hloubku mají a tak to svým způsobem postačuje. Bez kýče se to samozřejmě jako obvykle také neobešlo a tak tu je ve vývoji děje například několik situaci, které působí dosti vynuceně, aby se vůbec něco dělo a posunulo se dál. Ale to lze lehce přehlédnout. Stačí se nechat unášet příběhem, u kterého není potřeba složitě přemýšlet. Jako celek snímek potenciál má a dá se podívat z té stránce příjemně užít.