Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 619)

plakát

Kód 8: Část 2 (2024) 

Přiznávám, že nejřív jsem si musel znovu projet jedničku, neb se mi už téměř úplně vykouřila z palice, ale aspoň teď můžu zodpovědně prohlásit, že pokračování není o nic horší. A jak vidím v mém starém komentáři, přál jsem si dvojku, no a dostal jsem dvojku. Takže přihmouřím oči nad tou haldou klišé a patosu ve scénáři, nebudu se pošklebovat šablonovitému pravdoláskařskému happyendu a namísto toho budu rád, že je na světě další slušně vypravené, záživné a akční scífko, sice primárně určené pubescentům, ale aspoň něco.

plakát

Cold Meat (2023) 

Mám hodně rád nekomplikované mozkovýplachové thrillery nebo horrory, a mám taky hodně rád, když mě rejža dokáže něčím překvapit. A tomuhle debutantovi se to povedlo dost dobře (25.minuta). A v takovém případě, jsa v dobrém rozmaru, ochotně přihmouřím oči třeba nad nepříliš povedenou mysteriózní vsuvkou, uměl bych si představit působivější rozuzlení. A mmch. já být ona, sejmu ho hned zkraje a seberu mu oblečení.

plakát

Mona Lisa and the Blood Moon (2021) 

Podíval jsem se na zdejší hodnocení, šel se vyzvracet, pak se vrátil, mumlal si něco o házení perel sviním a zaokrouhlil nahoru. Už druhý film od pí Amirpour se mi hodně líbil, ale tenhle mi sedl ještě víc, žeru ten její stylizovaný režijní styl, trochu mi připomíná mladého Jarmusche, třeba. Bavila mě lehce fantastická a přitom jednoduchá zápletka, bavily mě snad všechny zúčastněné postavy (včetně správného prcka), líbila se mi skvělá muzika, barvy, noční ulice, neony, mělo to prostě fajn atmošku a plynulo to příjemně, takřka vyzenovaně... No, záleží taky samozřejmě na momentální divákově náladě, třeba jsem dneska taky nadobyčejně vyzenovaný. Ale jestli naivně čekáte něco na způsob X-Menů, jděte rovnou o film dál.

plakát

Chudáčci (2023) 

Možná někdy lehce po dvacítce, když jsem v klubových kinech ještě zásadně vymetal jenom tzv. "filmy pro náročného diváka", bych tuhle bizarně artovou, feministickou, pseudofilosofující a rádoby hlubokomyslnou onanii vnímal s jakousi směsicí fascinace, zvědavosti a pouze jemného znechucení, jako třeba filmy od Greenawaye. Teď ale cítím už jenom to znechucení. Ano, film mi v první řadě přišel odporný a nechutný, protože taková je i jeho hlavní postava - odporná a nechutná svou retardovanou živočišností. Jak se tváří, jak mluví, jak chodí, jak jí, jak kopuluje... vrcholný hnus, oslava pokřivenosti a ošklivosti. Navíc Emma Stone tu odporně, nechutně a retardovaně i doopravdy vypadá. A účast dvou oduševnělých a pokrokových afroevropanů v příběhu jakoby z konce 19.století už působí jako trapná satira na tendenční přepisování historie dnešními všelijakými užitečnými idioty. Při hodnocení předchozích Lanthimosových filmů jsem pod tři hvězdy nešel, ale tady se mi málem nechce dávat ani tu jednu za okouzlující fantaskní vizuál (Lisabon, loď, Paříž, Londýn). Škoda, že tak kýčovitě krásný fiktivní svět posloužil jen jako kulisa k tak obludně pitomému ději.

plakát

Medvídek Pú: Krev a med (2023) 

Viděl jsem dneska trailer ke dvojce a líbil se mi, přišlo mi to jako fajn retardovaná zábava. Takže jsem zkouknul zde černočíselnou jedničku, která mi loni nějak unikla, no a... retardovaná zábava to opravdu je, jen mnohem víc retardovaná, než zábavná. Jako všelicos bych překousnul, třeba dementní zápletka se u tohohle druhu filmů samozřejmě předpokládá, nebo špatné triky i masky jsou někdy i roztomilé, jde-li o film od poloamatérských nadšenců. Ale tu grupu nesympatických idiotek v rolích... idiotek neodpustím. Nebo ty nekonečně absurdní záběry na jakousi smrkovou plantáž pro harvestory, navíc zjevně po nedávné těžbě, vydávanou za tajemný a hluboký "stoakrový" les, tak ty mě asi znechutily zdaleka nejvíc (mmch. sto akrů je ca 40 hektarů, což není mnoho). Nicméně viděl jsem už mnohem větší sračky, blbost děje byla sem tam i zábavná, takže na pokračování se určitě zvědavě podívám.

plakát

Psanci: Ve smrtelné pasti (2023) 

Fakt nevím co napsat jinýho než přesně to samý, co jsem už napsal k jedničce i dvojce. Dobrá akce, občas vtipné gagy, často však trapný infantilní humor, a to hlavně v souvislosti s partičkou "legračních" Maových policejních kolegů-imbecilů.

plakát

Sou jiu (2022) 

Hned na úvod se soudruzi tvůrci pochlubí, že už i u nich v Kitáji (nebo aspoň v Šen-čenu) je zbohatlická vrstva, která si jezdí vlastními SUVčky po lyžovačkách a po hotelích, gratuluju (jestli je k čemu). A taky "nenápadně" podsunují svým poddaným, aby měli dvě děti, když už můžou, a ne jen jedno, jako donedávna. Zbytek stopáže je pak už jen šablonovité záchranářské drámko a la Hollywood... nebo spíš a la Mosfilm. Ne snad že by děj byl vyloženě špatný (je jen otravně patetický), nebo že by čínská zimní příroda nebyla hezká, ale ten drzý rozmazlený spratek si mě za několik počátečních minut dokázal tak smrtelně znepřátelit, že mě pak už absolutně vůbec nebavilo sledovat anabázi pátrání po něm. Být můj, nechám ho tam s radostí zmrznout. Nebo kdybych ho náhodou našel, zadávil bych ho a svedl to na medvěda. A ještě mi strašně lezl na nervy jeho fotr. Slabá druhá za digitální lavinu a hlavně za bitku v nemocnici, neskutečná hlína. Nejšíleněší scénou se ovšem s velkým náskokem stává zpěv čínské verze Ciao bella udatnými záchranáři, überpatetický megakýč par excellence!

plakát

Somewhere Quiet (2023) 

Meg je protivná a nesympatická ženská a neustále se tváří jako kyselá prdel. Na její obranu ovšem musím prozradit, že k tomu má pádnej důvod. Několik důvodů. Má za sebou traumatickej zážitek. Její starej je pitomec. A jeho sestřenka ho přímo před ní bezostyšně oblejzá. A on ji. A nebo je všechno jinak? Co když jí opravdu chtějí oba pomoct a ona si jen něco namlouvá? A co ty její vidiny? Jsou to jenom přeludy a nebo skutečnost? Je v nebezpečí ona, nebo naopak všichni okolo ní? Pusťte si to a uvidíte sami. Mně osobně tenhle pomalej temnej psychologickej thriller sednul skvěle.

plakát

Dej si pozor! (2016) 

Zvráceně vtipný, s nečekaně "nedětským" vývojem, zajímavě vypointovaný, vánoční filmeček pro pubescenty (nejen) jedna báseň, ale ouha, ten předčasně vyspělý psychopatický spratek byl tak strašně, ale opravdu strašně moc nevěrohodný a nepřirozený...

plakát

Eileen (2023) 

Upjatá Nová Anglie, padesátá léta. Eileen je sice netuctová osobitá slečinka, ale vede zoufale osamělý a obyčejný maloměstský život. Žije s tátou, který je protivné ožralecké hovado. Kancelářská práce v lapáku je opruz, hlavně kvůli spolupracovnicím, sekýrnickým starým babám. Věčně ji svrbí neukojená frnda. A pak v práci pozná novou vězeňskou cvokařku, světáckou, nekonformní, okázale emancipovanou a prudce charmantní kočku Rebeccu, načež se do ní bezhlavě zabouchne. Sakra, to se dá pochopit, já bejt ženská, taky bych chtěl bejt kvůli takový Rebece lesba. No, až potud skvělej a záživnej retro biják. A ruku na srdce, někteří/některé z vás se taky samozřejmě těšíte na nějakou tu perverzní lesbiádu. Ale pak přijde kazišucký zvrat v poslední čtvrtině a rázem je všechno trochu jinak. A vy teď najednou nevíte, jestli se vám to tak líbí, nebo jestli jsou takováhle zápletka a rozuzlení pro vás zklamáním. Já spíš to první, ale umím si představit i úplně jiný průběh a jiné vyústění děje, a hodnotil bych úplně stejně spokojeně. Jen nemám tucha, proč tomuhle kriminálnímu drámku dal nějaký distributorský bezmozek nálepku "mysteriózní". Snad kvůli těm několika Eileeniným živým představám? Hmmm...