JASON_X

Přiznám barvu - tohle jsem dal s dabingem a jen kvůli přítelce, která se zatoužila vrátit do dětství. No asi takhle - kdyby nám dětem takovýhle seriály pouštěli komouši v mým dětství, taky bych je asi hltal. Ale já čuměl na Zelený údolí a podobný hrůzy. A z novodobější produkce je tahle krávovina určitě objektivně hodnotnější (=fantazii jitřící a zvídavé děti k zájmu o historii povzbuzující), než třeba nějaký sajrajty jako Beverly Hills Nevímkolik, Přátelé, Tvajlajt a podobný žumpy. Jen už byl tenhle celovečerák na mě moc dlouhej, Xeně sedí líp ty třičtvrtěhodinovky, při delší stopáži ten xenově nablblej děj už dost nudí. A Gabriela je fakt na pěst, strašná postava i strašná představitelka, ukrutná tlama, příšernej sestřih... pochcat a zapálit!

Z těchhle novodobých scifáren pro týnejdžry mívám většinou rozpačitý dojem. A v tomhle případě je ten dojem ještě rozpačitější kvůli odfláknutým exteriérům. Tedy už jsem viděl hodně scífek, jejichž děj se odehrával jakoby na cizí planetě, přičemž točený byl na Zemi (kde taky jinde). Ale tvůrci se vždycky aspoň snažili, aby to na té Zemi jako na Zemi co nejvíc nevypadalo, chápete. Kdežto tady se s divákem bezostyšně mrdne kamsi na americký zemědělský venkov, řekne se mu, že je to cizí planeta, která se mu ještě letmo ukáže z orbitu, a šmytec. Ubohost. Taky mi pekelně lezl na nervy ten chlupatej ňafající ratlík, nějaký zdegenerovaný gaučový plemeno neschopný samostatnýho života, fakt ideální druh psiska na cizí divokou planetu. No a ten příběh o klukovi a holce, jak k sobě hledají cestu a klíčí mezi nimi vztah nebo co... A celá ta nablblá historie o vyvraždění ženských a o Hlasu... ehhh, co na to říct, nuda. Ale holka měla v těch oranžovejch kosmokalhotech pěknou prdýlku, to zase jo.

motto: "To nejsou teroristi, to jsou golfisti!" Tenhle film se mi nepodařilo sehnat v originálním znění, ale jenom v pitomém anglickém dabingu. Ale to je fuk, protože pitomý byl nejenom dabing, ale i celý film. Slibný potenciál námětu (zombie apokalypsa na nějakém fiktivním Pavím ostrově v Québecu) zůstal z většiny nevyužitý, nabízejících se černohumorných gagů je tu minimum, děj je chaotický, nezáživný a občas i málo srozumitelný, postavy jsou nepřesvědčivé. Nízký rozpočet je vcelku zdařile maskovaný pěknými záběry kamery, celkem povedené jsou i masky (třeba chlápek z vodní nádrže, kterému na xichtě rostly řasy), ale jsou scény, ve kterých je ta láce a vaření z vody hodně znát, a taky momenty do očí bijícího debilismu (vojclové na ulici pálící jen pro efekt, tedy úplně zbytečně, z plamenometu). Na jedno použití, jen pro zvědavé fanoušky tohohle žánru, potom nekompromisně směr koš.

Film vypadá jako ze sedmdesátek, protože je natáčený na 8mm kinofilm. Asi to bylo v onom prostředí nejpraktičtější. Pojednává o izraelských beduínech a řekl bych, že je i izraelským beduínům primárně určený (a nebo všelijakým dobromyslným gójským joudům na všelijakých festivalech, kteří nadšeně zatleskají všemu, jen když se jim to bude zdát aspoň trochu angažované). Naznačoval by to místy až infantilní polopatismus, který bych čekal spíš u nějaké rozvojové kinematografie z tzv. třetího světa. No, ona tam sice izraelská kinematografie jistě aspoň částečně patří, ale už jsem viděl i její o něco vyspělejší plody. První povídka: smutně vtipná černá groteska o střetu dvou civilizací/kultur. Filmařsky i scénáristicky ovšem nejslabší. Druhá povídka: Pozdě bycha honit, aneb našel by se snad někdo příčetný, kdo by tu blbou německou nánu litoval? Třetí povídka je nejdelší, nejmodernější, a i když její děj je poněkud banální, obsahuje třeba zajímavou scénu polní přípravy beduínského čaje, nebo ještě zajímavější scénu zkoušky ohněm. A taky v ní hraje jedna mimořádně hezká herečka (Suhilla, vlastním jménem Rajda, nomen omen?) a jedna mimořádně ošklivá (Šmuelova stará).

Copak ony dvě holčičí upírky s vizáží i chováním pubertálních kurvoidních groupies, ale smečka pokérovaných a na první pohled totálně vymaštěných Hispánců, coby jakási elitní kasta, jejímž svatým posláním je boj s upíry? Tak tenhle alternativní svět mě fakt nebavil. Filmařina to je sice skvělá a vizuální stránka pohledná, protože Netflix, ale námět i scénář dost na houby, protože... taky Netflix. A už se zase opakuju.

Je libo výživný, vysoce kvalitní filmobizár? Tak tady je! Neskutečná hlína. Z laborky unikne přerostlá krysa (která ovšem vypadá spíš jako nějaká třetihorní dravá megaveverka) a začne šrumec. Snad někomu nepokazím kvalitní divácký zážitek když prozradím, že megakrysu hraje nějakej maník navlečenej do plyšový kombinézy a la Jů a Hele. Tedy nevím jak vy, ale na mě něco takovýho někde vybafnout, nadělám si do kalhot... smíchy. Ale je možný, že si smíchy cvrnknete do kalhot i tak, protože některý scény jsou fakt masakrální. Třeba když se mutant pustí s někým do křížku (umí i boxovat!). Zdaleka nejvíc mě rozsekala halucinační scéna v restauraci, u který jsem se smíchy málem připochcal a udusil večeří zároveň. Ani finále v domě a závěr s lysou dinokrysou nejsou marný. A bodujou nejen scény se zmutovaným hlodavcem, ale třeba i některý dialogy, který mají fakt silný potenciál zavrtat se vám do hlavy a nadělat vám z mozku fašírku. Nebo zoologický pokérovaný drsoň s plastovou pistolí. No, tak abych to už uzavřel - pro milce špatných a nechtěně zábavných filmů je tohle povinnost. Za zmínku stojí nejen námět a scénář, ale i kvalitní casting, důkladná psychologizace postav, bombastický triky... Hergot, šeredný ženský už v tom jsou, ještě kdyby tam tak tvůrci bývali protlačili pár hluchoněmejch negrů, buznu na vozejčku, nebo aspoň nějakýho postiženýho mentála s neurčitým pohlavím a oscarová nominace na nejlepší zahraniční film (GB) by tomuhle fláku nemohla v žádným případě uniknout!

Remakům nikdy nedávám nižší hodnocení jen proto, že jsou to remaky. A mnohdy je remake povedenější originálu. V tomhle případě to ovšem neplatí. Může za to především Gylenhaalovo afektované pojetí ústřední postavy, na hony vzdálené dánskému flegmatickému kliďasovi; dívat se přes 90% času na Gylenhaalovu vyzoomovanou hlavu, kterak se mračí, vzteká, brečí, ječí a všelijak hystericky pitvoří, mě fakt nebavilo. Zatímco dánský policajt měl moje sympatie, tenhle cholerický pitomec na pokraji nervového zhroucení ne-e. A nakrknul mě i závěr v americkém stylu, ve kterém Oliver leží živý na JIPce a poté se ještě polopaticky rozebíralo Gylenhaallovo přiznání viny.

Že jsou divní třeba Rakušani, se ví už dávno. S oblibou zavírají nezletilé dívky (nejlépe vlastní dcery) v temných sklepeních, kde je pak po léta perverzně zneužívají. To Holanďani jsou poněkud distingovanější - ku spokojenosti jim postačí najmout si domácí služku, tzv. au pairku, nejlépe bezprizorní tulačku z nějaké divoké východní země, a naučit jí, jak správně rákoskou  vymrskávat na holou jejich dítě. A vlastně to dítě ani nemusí být jejich. Co se zprvu jevilo jako tzv. film "na motivy skutečných událostí", změní se postupně v bizarní orwellovskou fantasy o zjevných mimozemšťanech maskovaných do lidské podoby, aby se pak ovšem divákovi v závěru se vší vážností tvrdilo, že šlo po celou dobu opravdu o film "na motivy skutečných událostí". No, ačkoliv nejsem do příslušných událostí nijak hlouběji zasvěcen, tak podle dostupných informací soudím, že film má se skutečnými událostmi společného asi tolik, jako třeba urban legends nebo bulvární (a vlastně i to "oficiální") zpravodajství s realitou. Ale pitomci zkoumat fakta ani hledat objektivní pravdu nepotřebují a vystačí si spokojeně s tou "pravdou", která je vytvářena ve většinových masmédiích, vhodně upravena a řádně předžvýkána.

Pí rejžová by se měla napříště radši držet trochu při zemi a namísto k horrorovým celovečerákům psát scénáře spíš k reklamám na vložky, prací prášky apod. A přitom film začal slibně - depresivní atmosféra East Endu během hornických stávek ve čtyřiasedmdesátém, výpadky nočního proudu, tísnivé prostředí omšelého viktoriánského špitálu, ve kterém nedávno došlo ke zločinu a duch zemřelé se hodlá mstít... Že se z toho všeho ale nakonec vyklubalo uplakané patetické melodrama o zneužívání žen zlými muži, je věc druhá. A jedna řečnická otázka: je náhoda, že všichni bílí (respektive Anglosasové), kteří se v téhle důsledně multirasové (tak půl na půl) šarádě objeví, jsou svině, přičemž mezi barevnými není svině ani jedna?

Kupodivu docela zdařilé repete, ale u mne vítězí jemně surrealistická Lynchova verze (ačkoliv už bohužel trochu zastaralá). Nebavilo mě třeba obsazení rodinky Atreidů - slabošský otec Izák, hnusná matka Rebeka a kluk jako cumel, který jako kdyby vypadl z nějakého romanťáku pro týnky. A rozladila mě dějová rozbředlost - do jen o něco málo delší stopáže se Lynchovi podařilo vecpat i vítězný boj o Arrakis, zatímco tady po dvou a půl hodinách skončíme teprve útěkem Pavlíka a jeho maminky k Fremenům. Ale nová verze má i své klady: lepé vizuálno, resp. trikovno (inu ten brutální věkový rozdíl je znát), vážnou, ponurou a lehce bizarní atmosféru (i když ne tak bizarní jako u Lynche), a pak taky to, že děj je možná o něco málo vstřícnější k divákům, kteří neznají knižní předlohu. Ale to je jen objektivní klad, subjektivně je mi to buřt, protože nudné Herbertovy dunové knížky, plné žvanění, vztahování a politikaření, mě ničím výrazněji nezaujaly, mám rád úplně jiný způsob sci-fi. Ale hodnotím film, ne knížku.