Ryuuhei

Což o to, až do konce jsem celkem napjatě čekal, kdo bude oním zahradníkem. Bohužel mi nesedl zmatečný styl vyprávění, v němž jsem měl problém zcela pochopit souvislosti a v celém tom zasněženém bordelu jsem se brzy ztratil. Závěr a odhalení pravdy poněkud zklamalo.

„Já jsem vám ten čaj asi osolila. A vy jste ho vypil?“ - „No, já hodně solím!“ Nadčasová komedie pojednávájící o věku, kdy člověk ještě není ani tolik starý, ale ani už úplně mladý. Takže mi naprosto hrál do noty. Bavila mě humorně pojatá problematika, chytré hlášky, ale i obsazení, kde Milan Šteindler naprosto exceloval a uvěřitelně zaujal roli hrdiny postupně se překlenujícího z někoho, kdo se není schopen projevit, přes toho, kdo nachází své nikdy neprožité mládí, až po toho, kdo si začne uvědomovat, že spontánnost, lehkomyslnost a nezodpovědnost není všechno.

Zklamání. Dovolím si říct, že snad i slabší, než pátá série, ze které mi aspoň některé díly utkvěly v hlavě. Tady mám pocit, že si za měsíc ani nevzpomenu, že jsem něco z Černého zrcadla vůbec viděl. Možná bude lepší, když další série vůbec nevznikne. Migruju k Love, Death and Robots, tam se mi dostává všeho, co bych si mohl od podobné antologie přát.

Dopadlo to opět trochu jinak, než jsem si myslel a už jen za finální vyvrbení musím udělit body k dobru. Jak mě díl po většinu doby štval hlavně svou ukňouranou a uťáplou hrdinkou, našel jsem si k němu cestu a opět trochu jiný konec, než jsem očekával, mě víc než potěšil.

Brooker si ze mě snad dělá srandu... Díl absolutně bez pointy. Plus ta „Česká republika“ byla asi tak česká, jako americký venkov.

Díkybohu epizoda přímo prokličkovala mezi klišé a všemi mými teoriemi, jak děj „určitě dopadne“ a „jak nová série Černého zrcadla nedokáže překvapit“ a naservírovala téma utopického vesmírného dramatu, které se odehrává na dvou místech zároveň. Chvíli jsem měl pocit, že sleduju samostatný film a do konce jsem byl zvědavý, jak vlastně dopadne. Spokojenost! Samozřejmě to mohla být jedna z těch epizod se šťastným koncem, i to tam částečně směřovalo, ale to by zase nebylo úplně ono.

Mnohem lepší a záživnější než Joan je hrozná, bavila mě postupná gradace a atmosféra, která by se zejména k závěru dala přímo krájet. Kromě toho ale děj opět nepřišel s ničím světoborným.

Start nové série Černého zrcadla za mě maximálně tak průměrný, nikoliv závratný a zvlášť zajímavý. V podstatě sledujeme příběh o marném boji proti umělému generování seriálů. Moje teorie, čím tento díl ohne mysl, se nakonec ukázala být správnou. Takže na jedno zhlédnutí fajn, ale od zbytku série očekávám mnohem víc.

Dobrý film.

Fajnový, lokální snímek, který začíná jako konverzačka rozpadajícího se vztahu a končí jako psychothriller.