Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (1 805)

plakát

Šest dní, sedm nocí (1998) 

Co si budem... Na film jsem koukal jedním okem, nevynikl žádným z aspektů a vypadla z toho celkem neutrální romantika. Ale víte co? Na konci, byť jsem měl o výsledku celkem jasno, jsem nakonec protagonistům stejně držel palce.

plakát

Radius (2017) 

Mám prostě rád takové ty filmy, které pracují s celkem jednoduchou premisou - zde týpka, který způsobí smrt všemu živému v okruhu cca 10 metrů. Děj mě udržoval v neustálém napětí a střípky konečné pravdy odhaloval postupně. A musím říct, že vůbec nezklamal! I když jsem si od onoho fenoménu sliboval nějaké konkrétnější vysvětlení, ve výsledku jsem vlastně spokojený s tím, jakého se mi dostalo - zajímavý paradox. Zpracování skvělé. Díky venkovskému prostředí dost ušetřilo a mohlo si tak dovolit celkem slušné efekty. Zkrátka to nevypadalo jako jen nějaký typický levný film, ale tohle si dost dobře dokážu představit i v kině (styl zpracování pro přiblížení byl na úrovni Tichého místa). Takže jo! Nečekal jsem až takovou kvalitu a rád tomuto komornímu scífku přihodím hvězdu navrch.

plakát

Smrt a život Charlieho St. Clouda (2010) 

Efrona jsem si donedávna spojoval akorát s jeho dřívějšími rolemi ve filmech, které mu zrovna nedělaly ten nejlepší obrázek. No, ale jsem tak nějak už 10 let pozadu, protože zde dokázal, že není vůbec špatný herec - naopak. Film jako takový má svá pro i proti. Děj je dojemný a dokáže ohromně překvapit, stejně tak i napnout. Na druhé straně toho všeho je to zkrátka jeden velký nesmysl - vůbec si neláme hlavu s tím, co je a není fyzicky možné. Duchové jsou jen představou, ne něčím hmotným, s čím by se dalo házet míčkem, či dokonce dělat všelijaké nekalosti. A v těchto blbostech se děj plácá v jednom kuse a člověk občas neví, zda jen o výplod hrdinovy choré... pardon, obdarované mysli, nebo nějakou pokroucenou realitu (viz plavba na jinak nefunkční lodi). Ale tak nějak chápu, že na realističnosti film nestavěl a naopak tu druhou, fantastickou stránku, vystavěl nejlépe, jak mohl. Takže ano - doják dobrý, ale logiku v tom nehledat!

plakát

Svatá čtveřice (2012) 

No jo... Spojení Hřebejka a Viewegha - katastrofa! Tedy, zde ne až taková, ale pořád mi celý film přišel divný. Pracujíce s kontroverzním tématem z možného dobrého dramatu vytěžil leda tak typický český divnofilm. Což o to, dobře jsem se zasmál u scének s prezentací z dovolené - který blbec si neohlídá obsah fotek? Ale to se, věřím, stává. Jinak? Chyběl pořádný náboj, lepší pointa... Nevím, přišlo mi to jako takový nedodělek.

plakát

Děda, postrach rodiny (2020) 

Jsem rád, že se v roce 2020 ještě natáčí podobné nenáročné komedie! Zde celkem zajímavě sofistikovaný souboj dědy a vnuka. Hrozně mě překvapilo ztvárnění oněho dědy fantastickým De Nirem - o filmu jsem si nic dopředu nezjišťoval a sledoval jej naprosto naslepo. A jakmile na scénu nastoupila i Uma Thurman, hned jsem měl jasno, že tohle prostě nemůže být špatný film! A nebyl. Potyčka, byť sebevíc hloupě znějící v popisu obsahu, byla opravdu promyšlená a několikrát jsem se vážně dobře zasmál - a to se jinak moc nesměju. Vše bylo samozřejmě naskriptované a mírně absurdní, ale o to větší zábava to byla - nemohl jsem se dočkat, s jakou pastí oba výtečníci přijdou příště! Vyvrbení děje očekávané, ale příjemné. Jo, musím říct, že jsem si tuhle komedii, kde se mydlí stará a mladá generace, překvapivě užil!

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

Jestli nemám k většině filmů co říct, u tohoto jsem nevěděl, k čemu se vyjádřit dřív. Hned na začátku mě iritovaly bojovnice na provazech, které možná před bojem působily zajímavě a hodně jsem si od nich sliboval, ale nakonec šlo o to, že jedna seskočila, ze stovek nabíhajících příšer dokázala zapíchnout maximálně dvě, a mezitím ji ta příšera i stihla sežrat. Přemýšlel jsem, jak neefektivní způsob boje to je - kolik času investovali do výcviku, aby pak takový člověk v podstatě jen píchl jehlou do kupky sena a následně krutě zařval. Proč raději nevyužili víc střelného prachu a tedy i potenciálu výbušných zbraní, jimiž by mohli snadno vyhladit polovinu monstrózní populace? A proč byla armáda neschopná zabít jediného tvora na hradbě, o něhož se postaral až hrdina a jeho poskok? Takových otázek bych nacházel desítky každou minutu, kdy se něco dělo. Do toho jsem doufal, že se něco dozvím o příšerách, které se mi stylisticky docela líbily. No, kromě toho, že zřejmě „chtěly ovládnout svět“ neměly jiný důvod existence. A co teprve ten konec? Co s celou tou ztuhlou hordou provedli? To ji museli píchat dnem i nocí, než celé to zelené nadělení eliminovali a následně uklidili. Navzdory všem kravinám mě ale snímek docela bavil. Nebyl ani trochu chytrý, ale tak nějak jsem si uvědomil, že se vlastně nijak nelišil od jiných velkofilmů, které se zaměřují na velkolepé bitvy s nějakými monstry. Bylo to to samé jako přes kopírák! Akorát to obohacovala čínská kultura, výborné vizuály, celkem charismatičtí hlavní hrdinové a zapojení legendy okolo Velké čínské zdi jako ústředního tématu. Žádný kinematografický zázrak, ale klidně se podívám někdy znovu!

plakát

Jak na věc (2002) 

Dlouho jsem neviděl tak pohodou a všestranně vyváženou komedii. Postavy byly sympatické - od hlavního hrdiny, který byť se nechoval ze začátku správně, rozhodně nedělal žádný špatný dojem, až po kluka, který mohl být jakkoliv otravný, ale namísto toho zastal roli toho zřejmě nejdospěleji smýšlejícího charakteru. Příběh o osobnostní změně nepůsobil násilně a přirozeně prezentoval všemožné trable osamělého života, do něhož (naopak násilně) někdo vstoupí a převrátí ho na ruby. Opravdu příjemné pokoukání, které mě zkrátka bavilo.

plakát

Z cizího krev neteče (2013) 

Průměrná komedie, kde by mi chyběl hlavně nápaditější (a opravdu vtipný) humor a netolik karikaturní záporáci.

plakát

Podprsenka (2018) 

Němý film jsem neviděl už celá desetiletí a i když nejsem zastáncem tohoto „žánru“, zde jsem se rozhodl tento fakt překousnout. Do poloviny strašná nuda, jen jízdy vlakem a takové seznamování s hlavním hrdinou. Od poloviny, kdy se dědula rozhodl chodi od baráku k baráku a ve stylu ujeté popelky zkoušet, které padne podprda, to ale byla celkem zajímavá a i docela vtipná jízda. Sice to není úplně moje gusto, ale film na mě nakonec docela zapůsobil.

plakát

Listopadová romance (2001) 

Dlouhá a úmorná romantika, která měla své světlé momenty a zejména ke konci začala být i trochu zajímavá, ale jinak žádný zázrak. Od konce jsem čekal trochu víc.