Ryuuhei

Byť byla třetí série poněkud slabší, pořád nabídla hromadu zajímavého dramatu a hlavně vývoj na poli některých (do té doby nevýrazných) postav. Takže za 4 hvězdy a těším se už teď na čtvrtou sérii!

A víte co? Mně se Bajkeři docela líbili. Hodně mi připomínali dnes již nenatáčené komedie typu Snowboarďáci, či zde spíš Rafťáci, jen v takovém komornějším stylu. Na kole osobně jezdím rád, jednoduše jsem se tedy s výpravou sžil a i když mi ty ajťácké stereotypy ze začátku lezly na nervy, každý z hrdinů si mě získal svou vlastní osobností a vlastně i příběhem. Bylo to jednodušší, nezbyl prostor pro lepší drama, ale mně osobně to vůbec nevadilo. Fajnový film na odpoledne.

Nejvíc mě na filmu zaujal v první řadě námět - koho by nezajímalo, jak dopadne cesta staříka na sekačce napříč Státy? V druhé jsem se nechal unášet výtečným hudebním podkresem a prostředím amerického venkova. Zbytek? Příliš rozvláčný a pomalý, což ovšem naprosto sedělo stejně rozvláčné a pomalé cestě. U filmu mě udržela zvědavost, jak se to celé vyvrbí a zda celá cesta nebyla nakonec úplně zbytečná.

Je mi líto, že to musím říct, ale nejnovější Shinkaiův počin mě nezaujal tak, jak jsem si původně sliboval. Samozřejmě filmu nechybí originální zápletka a litry, opravdu ohromné litry deště. Tento oblíbený prvek, jenž je typický pro prakticky všechny Shinkaiovky, zde funguje ale reverzně - když prší, věci jsou v pohodě, ale jakmile přestane a vysvitne slunko, všechno je zkrátka špatně. Vizuální stránka výtečná, jen jsem si všímal, že i zde se přesto občas šetřilo - přelet nad nočním Tokiem byl dost odfláklý a neunikly mi ani statické detaily - nehybná světla vozidel na silnicích. Na to, že se jinak využívala klasická 2D animace a vše se hýbalo, mě i tyto malé detaily, jichž si normální člověk nevšimne, dost vyváděly z míry. Největší škoda je, že jsem si nedokázal udělat za skoro celé dvě hodiny k úhlavním postavám silnější vztah a zejména u vyvrcholení mi bylo prakticky jedno, co s nimi bude. Děj příliš sázel na fantastičnost spojenou s romantikou a od dost dobrého úvodu, kde se hrdina potýkal s realistickými problémy uprchlíka, upustil od jakékoliv snahy o větší logiku, nebo aspoň promyšlenější děj. Ano, třeba Zahrada slov pojednávala vyloženě o romantice a ničem jiném, ale tuto stránku vystavěla dokonale (a taky tam lilo jak z konve). Tady? Mišmaš, u jakého jsem nevěděl, na co se opravdu soustředit. Na celkem zajímavé osudy vedlejších postav? Na divně se rozvíjející vztah těch úhlavních? Nebo na tu fantasmagorii pojednávající o dešťové kněžce? To, co mě nejvíc zajímalo, jsem se stejně nedozvěděl - třeba důvod, proč skutečně hlavní hrdina utekl z domova, co přesně mu na jeho starém životě vadilo. Akorát jsem doufal, že se přinejmenším dočkám zajímavého závěru. A dočkal, jen trochu jinak, než bych si býval myslel. Kimi no na wa to zkrátka ani zdaleka nepřekonalo a myslím, že na tento snímek i přes jeho veškerou snahu navodit silné emoce brzy zapomenu. Tak snad se mi příště mistr Shinkai trefí líp do noty!

Natěsno, ale jo. První díl byl podle mě parádní, druhý už ztratil takové to kouzlo, kde si člověk říkal, co filmaři se zvířaty dokážou, protože to už zkrátka jednou viděl. Jiné zasazení a nové postavy nicméně dokázaly navodit hodinu a půl celkem dobré zábavy.

Lepší než první díl? To vážně? A čím? Příběh měl v podstatě podobnou pointu - opět tu figuroval nějaký letoun s tajemnou minulostí, jenž se stal hrdinovým koučem a společně se postupem času spřátelili. Opět hromada postav, které pořádně nedostávaly prostor. A na vrch toho až přehršel narážek pro dospělé diváky, které byly tak časté, až vůbec nebyly vtipné. Naprosto nechápu, jak někdo může toto mdlé hasičské dobrodružství považovat za záživnější, než příběh prvního dílu, který pojednával o překonání sebe sama. Ale jak myslí, za mě to byla zkrátka docela nuda.

V rámci psychické rekonvalescence po traumatické události jsem se tak nějak neplánovaně rozhodl využít televizního programu a kouknout na tuto ptákovinu. A vlastně ani nevím, komu přesně byla určena? Pubertálním holkám, jímž se zavděčí téma roztleskávání, nebo chlapcům, jež naopak potěší hromada dokonalých ženských křivek? Mně osobně se tedy spíš zavděčilo to druhé, byť si stále myslím, že kromě hromady všestranně „dokonalých“ rozmazlených lidí, kteří nemusí nic řešit a tedy se zabavují leda povrchními, osobními dramaty, v podstatě film nic dalšího nenabídl. Očekával jsem, že mě třeba na konci výsledek celého snažení o zábavu něčím překvapí, ale marně. Na hezké multi-kulti spoře oděné holky se dobře koukalo, ale příběh mi nezpůsobil žádný příjemný, intelektuální stimul.

Opravdu netradiční příběh, který v podstatě odráží i dnešní rasismus - zde tedy spíše z politických důvodů. Výborné herecké výkony, hltal jsem každou emoci a celý koncept neobvykle silného přátelství jsem snímku naprosto uvěřil. Líbil se mi i ten překlen od komedie k těžkému dramatu, na jehož konci jsem si říkal, že to takhle přece nemůže skončit.

Neuvěřitelné, co filmaři se zvířaty dokázali, že jsem jim to celé putování i jednotlivé osobnosti naprosto sežral. Není mi ani 10, ani vlastně už 20, naposledy jsem viděl zřejmě pokračování někdy v dětství a tehdy mě to nadchlo. No a o nic méně mě nenadchl ani tento první díl viděný o možná dvě desetiletí později. Napínavé a překvapivé!

U sportovních filmů se vždy obávám, jestli nebudou příliš o sportu - konkrétně o baseballu nevím takřka vůbec nic, jen, že se tam odpalují míčky pálkou a homeruny znamenají hodně. Nicméně se stejnou znalostí jsem s klidem mohl tento film zhlédnout, jelikož kromě opravdu jen lehce naťuklého baseballu šlo o klasickou biografii, tady opět výjimečného člověka. Netušil jsem, jak moc mě bude bavit sledovat osudy člověka, který si sice ze začátku s inteligencí a způsoby moc nezadal, ale postupem času se jeho charakter zajímavě vyvíjel. Místy jsem opravdu netušil, zda svůj další zápas uhraje, nebo to zkrátka vzdal. Tento nepředvídatelný vývoj děje mě zkrátka bavil, hlavního hrdinu jsem si i navzdory jeho charakteru oblíbil a film pro mě byl dalším skvělým životopisným zážitkem, tentokrát tedy ze sportovní sféry.