Seabeast

Viděl jsem chujovinu! Film pro mě totálně o ničem, kdy přes dvě hodiny jenom sledujete, jak nějaký mačo naporcuje jednu těhuli a její borec se začne mstít. Jenže to probíhá několikrát a onen mačo je borcem vždy dostihnut, řádně poškádlen a následně nechán na pospas osudu. Mačo se vždy postaví na nohy (au ta achilovka!) a začne dělat další neplechy. V momentě, kdy už jsem si myslel, že je konečně konec jsem zjistil, že nejsem ani v půlce filmu! Scénář je k uzoufání nudná vata s nulovým psychologickým podtextem a divokým sledem samoúčelně brutálních scének. K žádné závratné pointě nedojde. Opravdu veliký divín, kde se berou ta vysoká hodnocení a (údajně) získaná ocenění, protože si je tahle stupidní "pejčovina" vůbec nezasluhuje. Milerád bych dal "odpad!", ale ten se zdráhám jakémukoliv filmu dávat, aspoň za snahu autorů. Píp. Přepínám.

Lidská stonožka byl před pár lety ojedinělý případ, protože nápad na takový námět vyžaduje krapet trochu morbidnější představy. Podobně jako o rok starší a drtivější Srbský film. Tom Six sice dokázal vykreslit totální depku, která z obrazu při sledování dýchá, ale sám o sobě příběh nic moc nenabídne. Jen se nám zatoulají dvě krůty, které rozumu moc nepobraly a ocitnou se v bytě totálního německého psychopata. Dr. Josef Heiter je chirurg k pohledání, kterému to i na staré kolena pěkně pálí a usmyslí si udělat pomocí tří nebožáků svoji "stonožku". Nu a poté jen očekávaná operačka a nějaké to rozuzlení, ale to je prostě šlus. Závěr je sice dusivý, ale působí docela nastavovaně. Krom "nápadu" a strhujícího hyper-nácka Dietera Lasera není moc o co stát.

Víte kdopak stojí za rozdělením Jugoslávie? No přece Američané, kterým byl v minulosti prodán Jugoslávský vesmírný program, ale jaksi taksi moc nefungoval. Ani "splácení" v podobě vývozu automobilů značky Yugo neurovnalo už tak pošramocené vztahy. Přijde vám, že si vymýšlím? Tak určitě, jasně, že jde o přetvořenou fikci a o tom pojednává tento konspirační dokument. Velmi mladý režisér Žiga Virc za pomocí archivních záběrů a rafinovaného střihu vytváří tak zcela novou "realitu" a svůj vlastní scénář neexistujícího konfliktu. Smyslem toho všeho je poukázat na to, jak lze snadno překroutit fakta, kterým můžete hravě uvěřit, když jsou vám takto pěkně naservírována. Není tak zarážející, že se v médiích může něco takového dít a věřím, že pochybuje kde kdo. Houstone, máme problém! je protkaný také jedním paralelním příběhem, různým vyprávěním a excentrickým glosováním Slavoje Žižka. Zábavná a k zamyšlení hodná fabulace.

Výtečné propojení westernu a hororových prvků. Kostěný tomahawk se sice jako čistý hororový western brát nedá, ale nabídne hned několikrát svojí drsnější a děsivější tvář. Scénu s porážkou jednoho nebožáka z hlavy asi už nevyženu, protože působí docela dost přesvědčivě. Ale to i samotní kanibalové, u kterých jsem se trochu obával, že budou vyznívat komicky až neohrabaně. Jenže jsou to bestiální stvoření, které byste sami potkat ani nechtěli. Délka filmu je pravda lehce přestřelená, ale Kostěný tomahawk je holt podaný pomalejší formou, která sedí k atmosféře westernu. Žádná zrychlená doba, ale syrový Divoký západ ve kterém se nikdo s nikým nemazlí. Skvěle napsané postavy, výprava a scénář poskytují z příběhu nadprůměrný zážitek!

Šílená hovadina na hranici trapnosti a přemrštěného kýče, ale nemůžu si pomoci, tahle nadsázka mě hodně pobavila. Takhle "zprasit" Kubrickovo Osvícení během pěti minut a udělat z příběhového hotelu kuřecí fast food je k popukání. Veškeré přetvořené scény získávají tak zcela nový rozměr. Buď se vám bude líbit nebo to bude ta největší peachovina jakou jste viděli. Nic mezi. K čumknutí ZDE.

Rodinné drámo Flea ukazujíc domácí teror pod nadvládou despotického chlápka je poutavý kraťas a navíc kompletně zpracovaný recitační formou. Je hravý, sdělující a napínavý. V hlavní roli holčiny je opravdu pozoruhodná Alice Sykes, která krásně strhává veškerou pozornost na sebe. Milé překvapení karlovarského promítání krátkometrážních filmů.

Známá neznámá je přesně ten typ filmu, který nesedne každému a je pojatý křehkou komorní formou. Spíš než aby si příběh našel k vám cestu, tak si ji musíte najít vy sami k němu. Pravda, divácky nevstřícné, ale zato velmi osobité. Zde opravdu záleží, co každý v příběhu spatří a co si z něj odnese. Zpracování mi jako průser nepřišlo, právě naopak, jedná se vytříbený zážitek s poutavou obrazovou malbou. Pomalejší pojetí se k tomuto zvláštnímu kabátu hodí.

Pro mě jasný TOP za letošní 51. ročník Karlovarských filmových radovánek! Už samotný proslov autorů před projekcí, který nezapomněl svoji rozcvičkou "Setřes to!" oživit celý kinosál, dával tušit, že půjde o bláznovinu. Ano, opravdu si všichni stoupli a provedli tu jejich "koninu". Spočívala v zatřesení pravé ruky čtyřikrát, to samé levé, následně pravé nohy a logicky levé. Nu a poté třikrát, dvakrát a jednou s každým údem to samé. Myslím, že si to dovedete představit, ale teď k věci. Švýcarák je v první řadě opravdu velmi ztřeštěný příběh plný podobenství a metaforického vyjádření. Nejedná se ale o žádnou nabubřelou snobskou "filosofárnu", ale o přímý odraz svérázného a zábavného dua The Daniels. Náhoda? Nemyslím si, protože mají oba dva stejné křestní jména! Touto prvotinou předvádějí opravdu originální a nevšedně pojatý koktejl, který se opírá o vážné téma, ale vykresluje ho naprosto bizarně a fantasmagoricky. Nevybavuji si podobně laděný snímek překypující paletou šíleností, které by mě ani nenapadly. Daniel Radcliffe už dávno není Potterovský otloukánek a zde hraje jakousi mrtvolu, kterou hlavní hrdina rozmluví, učí ho sociální praktiky a tahá ho na zádech křížem krážem lesnatou krajinou. Jejich první střet následuje hned po nepovedeném sebe oběšení hlavního hrdiny, který tak znovu objeví svůj ztracený smysl života. No, netřeba dalších slov, to se zkrátka musí vidět, pokud vás pobaví hned první "prdící" scéna (tudíž neodradí)!

Bohužel, naprosto nezáživný a ubíjející slasher, který je navíc pěkně mizerně zpracovaný. Scénář a herecké výkony je škoda slov hodnotit, protože jsou děsivou ukázkou toho, jak by to nemělo vypadat. Shovívavý nebudu protože v první polovině osmdesátek se dají najít o dost zábavnější horůrky. Zde navíc první hodinu se opravdu nic moc neděje, krom "minimalistického" řádění vrahouna, které se spíš rozjede později. A ještě k tomu veškeré mordovačky probíhají v drtivé většině mimo kameru a vlastně jich tam tolik není. Na Sleepaway Camp je nejvíc opěvované "šokující" finále, které sice nic nevysvětluje, ale může překvapit. Zas tak kulervoucí mi ani nepřišlo, aby bylo nutné celý film přetrpět a počkat si na něj. To už rovnou "vyjůtubujte" pětiminutový souhr. Ztráta času.

Italský novodobý splatter Hotel Inferno je velmi rozporuplnou záležitostí. Vezmu to chronologicky a zpočátku se možná řada z vás lekne nebo bude potěšena, že narazila na další found footage. Ovšem pozor, ne tak docela! Jedná se především o akční řežbu z pohledu první osoby, jakoby jste si zapnuli svoji oblíbenou 3D střílečku, ale nemohli ji ovládat. Někoho to může otravovat, ale Hotel Inferno je tímto provedením hodně poutavý a je to svěží nápad. Atmosféra je od prvních minut velmi hutná, doslova démonicky vtahující slibujíc opravdu pekelnou podívanou. Pak začne jít do tuhého, dojde na první brutalitky ze kterých se neuhýbá, protože hlavní hrdina, který je nájemným vrahem, není žádné ořezávátko. Vynikajícím startem, ale přijdou na řadu elementy, po kterých Hotel Inferno začne působit jako hodně ultra amatérská řezničina, která si to místama zase zpětně kompenzuje (gore efekty/atmosféra). Ale ty "laciné prvky" spíš převažují a dojem z celého filmu kolísá jak na horské dráze. Šíleně příběhu sráží otřesně napsaný scénář s dialogy, které jsou sbírkou těch největších klišé jaké si lze představit. S tím souvisí i namluvení postav, které s obrazem kolikrát netvoří smysluplnou syntézu nebo vyznívají komicky. To samé s některými záporáky, kteří by vás měli k smrti vyděsit, působí navýsost vtipně. Jenže jak jsem psal, tak paradoxně přijdou momenty, které z Hotel Inferno nedělají úplně nepovedený hororový brak. A nuda to není, protože film skvěle odsýpá. Prásknu sem tedy trojhvězdu, ale upřímně, hodně s odřenýma ušima!