Klajnik

Skvělej mozaikovej komentář ke světu drog a boje s ním. V roce 2000 to mohlo být zajímavější než dnes, kdy už mám hrubou představu, že to takto funguje. Herci odvádí dobrou práci, ale film to není příliš příběhově nosný. Ačkoliv tu jsou různé epizody ze životů různých postav, jejichž životy se kolem drog točí, tak se mi to zdá stále příliš roztříštěné a k žádné postavě jsem tak nepřilnul, žádná mě ani dostatečně zajímat nezačala, protože se o prostor musí dělit s celou řadou dalších postav. Celá drogová problematika ale zajímavá je a stálo za to ji skrze postavy odkrývat. Přesto si nepřijdu o mnoho moudřejší, páč různé mezery nebyly prosvíceny, jelikož je scénář odbyde jednou větou a kdyby bylo rozhodnuto jinak, film by měl o 30 - 60 min víc. Nevím, jestli je film vhodným médiem na vyjádření takového tématu. Největší problém mám však s formální stránkou. Traffic považuji za vizuálně nepěknej. Práci s kamerou mě nikterak nebavila, její obraz se mi nezdál moc ostrý/kvalitní a to užití šíleně sytých modrých a oranžových filtrů v závislosti na tom, jestli se zrovna nacházíme v Mexiku nebo u feťačky, mi přišlo vyloženě prvoplánové a odpudivé. PS: Benicio Del Toro byl fakt pěknej chlap. Chápu, proč se o něm říká, že je mexickej Brad Pitt.

Ohranej scénář. Frank Grillo mi je poměrně nesympatickej. Ne zcela hrozná akce a svižné tempo z toho však udělají koukatelnou záležitost. Smysl to ale nemá.

Fajn béčko. Mělo to však být o 30 minut kratší.

Na tomhle filmu se vychvaluje hlavně osobnostní vývoj hlavního hrdiny. Ani ten však za moc nestojí. Jednak je předvídatelné, že k tomu dojde (samotná jeho malinkatá dcerka mu tak vyspěle nastavuje zrcadlo tím, jak mu promlouvá do duše: "Tak proto tě maminka nechala. Staráš se jenom sám o sebe." - nevěrohodné) a druhak ten samotný průběh povahové změny není příliš interesantní. Všechny ostatní aspekty považuji za obdobně neuspokojivé. Nenacházím nic působivého v obsahu ani formě. Nebyla to zábava a myšlenkově to též bylo prázdné. Respektive tou myšlenkou je, že když si budeme pomáhat, držet při sobě a občas se někdo obětuje, tak máme mnohem větší šanci na přežití. Takhle mi to však zní lépe, než to akcentované v ději. Výsledkem byla ztráta času - proto odpad.

Pěkný animák, který zdařile kombinuje vtip s jistou depresivní atmosférou. Dvě smutné postavy utvoří nepravděpodobné přátelství ve světě, kde je porozumění málo a "vše stojí za hovno". Obsahová stránka mi sedla a formální zpracování mě taky bavilo.

Jelikož to má špatný scénář, tak film postrádá atmosféru, napětí i postavy, které by si divák mohl oblíbit. Masky i dnes působí lépe než tohle CGI. Tenhle film nemá žádnou estetickou hodnotu. Prázdná podívaná. Námět je dobry, ale zbytek ho jen znehodnocuje, protoze film jinak neni vubec zajimavy a prizivuje se tak na necem, co hodnotu ma. Pochcat.

Gunna rád nemám, protože nemá autorskou vizi a jeho smysl pro humor je infantilní a hloupej (Harley: Miluji déšť. Je to jako kdyby na nás stříkali andělíčci...) Obdobné pocity mám z Taiky Waititiho. Ani jednou jsem se nezasmál, takže jako komedie to selhalo. Přesto myslím, že většina lidí se párkrát zasměje a celý film budou považovat za skvělou zábavu, protože ten film zábavně působí. Nemyslící jedinec uvidí barvičky, uslyší vtípky a bude mít pocit, že se skvěle baví. Ve skutečnosti to ale zábavné není. Je to prvoplánové, plytké, levné, infantilní a nevkusné na několika rovinách. Dokážu vypnout a bavit se, pokud mě film alespoň něčím zaujme. Takové Fast 9 bylo alespoň směšné. SS2 je spíš trapné a přeplácané. Když vypnu, zjišťuju, že se nebavím a tak zapínám, abych si tam našel nějaký stimul. Nacházím ho však jen ve výčtu vad. Chvála padala na to, že každá postava tu má dost prostoru, aby se prokreslila a bylo tam to srdíčko, přičemž ale postavy umírají. O nějakém srdíčku nemůže být řeč. Postavy mojí nějaký načrtnutý charakter, ale působí to spíš tak, aby se neřeklo, že to jsou jen hláškující panáci. Osobnostní oblouk bývá příliš jednoduchý a nezajímavý na to, aby mi na nich doopravdy záleželo. Proto jejich umírání nemělo žádný emocionální dopad. Holt Gunn není Tarantino a neumí postavám vtisknout nějakou grácii, aby zaujaly během několika minut. Samotná brutalita většinou nemá žádný silový dopad obdobně jako v novém Hellboyovi. Vlastně by tam ani nemusela být a to já jsem člověk, který ji ve filmech chce a užívá si ji. Celej film je pak poměrně předvídatelný. Některé scény se rozpadají, protože to, co se má odehrát ve scénáři nebylo reálně natočeno tak, aby se divák neptal: "Proč nepřátelé nemají zbraně? Jak je tohle možný?" Postavy spolu například skončí obklopeny nepřáteli na jednom místě na pláži, ale v další scéně každá sama za sebe, takže se rozdělili, utíkají a každá je zajata dvěma odlišnými skupinami. A celá hvězdice byla pěkně debilní nápad. Vážně si Gunn nemohl vymyslet něco, co by fungovalo lépe v rámci příběhu a bylo i zajímavější? Tady se krásně projevila jeho infantilnost.

Podle mě je tenhle původní režisérskej Helgelandův záměr slabší, než to, co s jeho filmem na popud producentů udělal Myhre a co šlo do kin roku 1999. Není to drsnější, jak mnozí tvrdí a finální třetina je podle mě lépe provedena ve 99 verzi. Jinak je to stejně plytkej film, jenž mi nenabídl dost hloubky ani atrakce.

Plytká jednohubka o drsnym gaunerovi, kterej má svoje zásady a pokud na ně druzí nepřistoupí, tak bude muset překročit jejich mrtvoly. Gibsonovi sedne role drsňáka, kterej se jen tak z ničeho neposere, ale nijak zvlášť mě jeho postava nebavila. Je příliš jednorozměrná a chybí mu nějaký větší šarm, zkrátka cokoliv, díky čemuž bych si ji oblíbil a díky čemuž by si mě zůstala. On tam ale zkrátka jen je, občas někoho sejme on, občas někdo sejme jeho a vždycky se z toho vylíže... Krve tu moc není. Scény též nejsou nijak zábavně vypointované, celé je to příliš banální a nevýrazné, ač jistá tónina tvrdé kriminálky je podchycena dobře. Tím si vysvětluji i to vysoké hodnocení. Bohužel tu není žádná hloubka ani atrakce. Pokud bych jako tvůrce chtěl takový film držet blíže realitě, snažil bych se jít hlouběji do nitra protagonisty a jednotlivé scény lépe vypointoval. Pokud bych chtěl drsnou kriminálku plnou tvrdohlavých magorů, kterym jde jen o prachy a za žádnou cenu neustoupí, tak by film byl mnohem zábavnější ve svých jednotlivých pasážích, které bych vyhrotil až do grotesky a v akci nešetřil krví. Podoba filmu je však na mě příliš nevýrazná a nezajímavá. Není to tak špatný film, ale není důvod ho vidět.

Film o ženě, která propadá šílenství. Manželům zahyne dítě a na ženu žal doléhá tvrdě. Manžel psycholog se rozhodne léčit její zoufalství, protože jí podle svého soudu zná ze všech nejlépe. Zjišťuje, že její strach se střádá v lese, kde se synem strávila minulé léto a psala disertační práci a pronásledování žen inkvizicí v 16. století. Přijedou na onu chatu a manžel svou ženu tlačí do toho, aby zde překonávala své obavy, ale namísto toho zde jen její šílenství doznává svého vrcholu, čemuž on sám napomohl. Během svého pátrání zjišťuje, že jeho manželka byla šílená už před minulé léto, kde při své disertačce došla názoru, že uvnitř ženy je věru nějaké zlo a nyní už její vědomí přepíná jak barvičky na vánočním stromečku. V závěru filmu jsou vyobrazeny tak násilné scény, že i já se při nic smýkal, ale jako celek je Antikrist esteticky precizní a krásný film, i když vyobrazuje strašné věci. Herci tomu dali opravdu hodně. Charlotte Gainsbourg je úžasná herečka. Přesto je obsah filmu nejednoznačně předkládán a vyžaduje od diváka pozornost a představivost.