Psychor

Jakožto zdejší hororový expert jsem k hororu Recovery přistupoval se značnou nedůvěrou. S panem režisérem jsem totiž již měl tu čest během jeho krátkometrážního snímku Swallowed, který má formou mnohem blíže k hudebnímu videoklipu s komediálním nádechem než k řádnému hororovému kraťasu. Již úvodní titulková sekvence napověděla, že ani Recovery nebude vykazovat znaky seriozního hororu. Během první poloviny stopáže se snímek hororovému žánru pro jistotu zcela vyhýbá a divák tak musí vzít zavděk konverzačním balastem. A když se konečně prokoušeme do hororové části, scénář se rázem rozpadne na tisíc kousků. Jako kdyby všechny postavy úplně vypadly z role a začaly si vytvářet svou vlastní antihororovou realitu, které dominuje téměř naprostá bezstarostnost. Občasná akce se pak neobejde bez pořádné porce klišé. Uděluji jednu hvězdu a doporučuji ignorovat všechny horory, pod kterými objevíte jméno Darrell Wheat. Potenciál ke zlepšení tam není žádný.

Režisér Chris von Hoffmann bude pro drtivou většinu zdejších uživatelů pravděpodobně zcela neznámou postavou. Já jsem naopak jeho hororový debut už nějaký ten pátek netrpělivě vyhlížel, jelikož mám celou režisérovu dosavadní tvorbu zevrubně nastudovanou. Chrisův specifický rukopis, který zahrnuje především výbornou práci s kamerou a podmanivou hudbu, je patrný na všech jeho dosud vyprodukovaných kráťasech. Vhodně zvolené prostředí špinavého zapadákova kdesi uprostřed vyprahlé buše k jejich opětovnému efektivnímu využití vysloveně vybízelo a v tomto směru je snímek bezchybný. Drifter však bohužel znatelně doplácí na nenápaditý scénář, který nechá diváka v dané díře doslova uvíznout společně s ústřední bratrskou dvojicí. Chybí zde jakákoliv atraktivní zápletka, která by příběh někam posouvala. Jakožto hororový expert jsem tak z výsledné podoby hororu poměrně zklamán a udělím pouhé silnější dvě hvězdy.

Na tomto kraťasu lze pochválit snad jedině příznačný název. Pan režisér by měl objektivně zhodnotit své filmařské dovednosti a zcela vážně popřemýšlet o změně profese. Sám musí jistě cítit, že hororovému žánru dělá pouze ostudu.

Horor? Jakožto zdejší hororový expert tvrdím, že tento kraťas nemá s hororem společného zhola nic. Snímek To není moje sestra! názorně dokumentuje velmi častou chybu začínajících filmařů, kteří se ve své mladické naivitě domnívají, že hororové atributy (tajuplná hudba či děsivé masky) samy o sobě automaticky vytvoří hororový film. Takhle jednoduché to opravdu není. Režisér zde selhal v mnoha ohledech, k čemuž nepochybně přispěl i slabší scénář s předvídatelným finále či nevalné herecké výkony ústředních postav. Nezbývá mi nic jiného, než udělit odpad.

Roanoke mělo skončit bez jakéhokoliv vysvětlování po páté epizodě. Jednalo by se o dokonalý producentský twist, který by navíc celé sérii zachránil krk. Nestalo se, a tak nás nyní patrně čeká Murphyho pětidílná scénáristická agonie. Šestá epizoda sice z hororového hlediska nepřinesla vůbec nic, ale její existence byla tak trochu vynucená. Kdo by však čekal, že se Roanoke po "nečekaném" odhalení atmosfericky konečně vrátí do starých kolejí z úvodu série, šeredně by se mýlil. Sedmá epizoda v plné nahotě odhalila absenci jakékoliv vize. Dokumentární forma pokračuje v odlišné podobě přímo v centru dění a krvavý měsíc pak evidentně snížil inteligenci postav do té míry, že jejich chování i dialogy vzbuzují lehký povzdech. Dočkáme se i tuze otravné scénky, jako vystřižené z nepovedeného Blair Witch Project, kdy postavy kňučí a třesou kamerou jako o život. A nemůže chybět ani návštěva rodinky kanibalů. Jakožto hororový expert považuji tuto epizodu za bezduchou neatmosferickou patlaninu, která může být ráda za slabší dvě hvězdy. Opravdu se děsím dalších dílů.

Jakožto zdejší hororový expert jsem z volné vstupenky na snímek Doctor Strange neměl zrovna dvakrát velkou radost. Prostoduché akční zábavě se snažím za každou cenu vyhýbat a pozvání na palubu její vlajkové lodi jsem tak zamýšlel s díky odmítnout. Filmová studia bohužel již mnoho let zaznamenávají úspěch díky konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře, v rámci něhož stačí pozměnit jména hlavních postav a popkornový divák vzápětí nadšeně jásá nad existencí nového superhrdinského snímku. Předpremiéru Doctor Strange jsem nakonec přeci jen navštívil, jelikož ve mě zůstávala malá dušička naděje, že budu svědkem zázraku a tento v pořadí již cca. 1421. superhrdinský snímek konečně přijde se zábleskem originality. Naděje zemřela po pár minutách a já se tak dočkal staré známé plytké šablony o superhrdinovi, který s vypětím všech sil zvítězí nad superpadouchem a zachrání tak svět před zničením. Těžko zde něco pochválit. Možná tak vizuální stránku snímku, která však Doctora Strange od výsledného odpadu v žádném případě neuchrání.

Na snímek Broken jsem se těšil hned ze dvou důvodů. Jednak kvůli půvabné Morjaně Alaoui a druhak kvůli své vytříbené hororové intuici, která mi jako již pokaždé moudře našeptala, abych ke snímku upřel pozornost, třebaže se nejedná o klasický horor. A vyplatilo se. Hlavní postava Evie sice místy čelí dotírajícím vzpomínkám či nepříjemnými vizím, ale žánrově má Broken mnohem blíže k tíživému sociálnímu dramatu. Oceňuji pečlivou psychologickou drobnokresbu ústředních postav, která za doprovodu vynikajících hereckých výkonů vytvořila nezbytné podmínky pro výsledné pozitivní hodnocení. Kvitoval jsem rovněž naturalistické pojetí snímku a lehce pomalejší tempo příběhu, které v závěru vyústí v brokovnicovou katarzi. Jakožto zdejší hororový expert jsem si zároveň vědom faktu, že snímek Broken bude pro většinu běžných hororových diváků obtížněji stravitelným soustem, a proto ho ke zhlédnutí doporučuji především náročnějšímu publiku.

Jakožto zdejší hlavní expert na žánr horor pochopitelně vítám, že seriál X-Files nezahrnuje pouze tematiku vladní konspirace a že se naopak většinová část dějové linie zabývá vyšetřováním případů spojených s výskytem paranormálních jevů, které mnohdy představují živnou půdu pro efektní hororové zpracování. Epizoda Squeeze je zářným příkladem a divák zde se zatajeným dechem sleduje značně flexibilního vraždícího mutanta, kterého na jedničku ztvárnil Doug Hutchison. Napětí by se dalo krájet a atmosféra znepokojení nekompromisním způsobem prostupuje celý díl. Zvláště na návštěvu mutantího hnízda divák asi dlouho nezapomene. Bez jakýchkoliv pochybností hodnotím pěti hvězdami.

Dechberoucí epizoda, ve které se Fox Mulder seznamuje s postavou tajemného informátora jménem Deep Throat (inspirace zástupcem ředitele FBI Markem Feltem, klíčovým mužem aféry Watergate, je zřejmá), od něhož se v závěru dozvídá, že mimozemšťané jsou na naší planetě déle, než si kdokoliv z nás vůbec dokáže představit (pro detailnější informace doporučuji působivý dokumentární seriál Ancient Aliens). Mulder se rovněž na vlastní kůži přesvědčuje, jak obludných rozměrů dosahuje vládní konspirace a za své usilovné pátrání po pravdě je "odměněn" selektivním vymazáním paměti.

Úchvatný pilotní díl, který ve mně probudil neochvějnou doživotní touhu po poznání pravdy. Nelze se divit tomu, že americká vláda chtěla vysílání X-Files za každou cenu ukončit, jelikož seriál mimojiné poskytuje divákovi až nečekaně akuratní obraz o způsobu její spolupráce s mimozemskými rasami.