cheyene

Jeff Winger, Britta, Abed, Troy, Pierce Hawthorne, Shirley, Annie. Señor Chang a děkan Pelton. To jsou ústřední postavy seriálu, který mě postupně natolik vtáhl do svého dění, že si nemohu pomoct a dávám skoro čistých 5 hvězdiček, protože na každou další epizodu se patřičně těším, dobře u ní zrelaxuji a jako bonus se zasměji. Studijní skupinu kolem Jeffa jsem si brzy natolik oblíbil a zamiloval, že nedovedu říct, koho mám hned po Jeffovi nejraději a nejméně rád, neboť každá z postav přináší svoji dávku humoru a svoji specifičností dává seriálu ten pravý šmrnc, kterému napomáhají také vedlejší postavy, z nichž nejvýraznější je určitě señor Chang a děkan Pelton. Náměty epizod jsou natolik různorodé a originální, že se skláním před invencí tvůrců. Občas je sice jejich nápaditost už moc přestřelená, avšak nápady se cení. 1. série (100%) je pro mě zatím suverénně nejlepší a to i přesto, že se postavy teprve formují. Jeff jakožto sebestředný vychcánek, Annie jako mladá a emočně labilní husička, Shirley coby křesťanka, Pierce je mi sympatický svým rasismem a sexistickými poznámkami, Troy s Abedem jsou děti v dospělém těle, přičemž Abed má značné vědomosti a konečně Britta, jež je dosti složitou osobností. Klade důraz na správné chování a morálku, má snahu poučovat, ale také pomáhat, přičemž mnohdy je její počínání poněkud zvláštní. Señor Chang jakožto učitel španělštiny nemá chybu a po jeho proměnách přes studenta po ochranku je trochu v pozadí a ztrácí jiskru. 2. série (90%) se rozjížděla dost pomalu, ale ke konci opět nabrala dech a od epizody s Dračím doupětem jsem se již opravdu bavil. 3. série (90%) mě zatím baví srovnatelně s předchozími. Jak jsem již zmínil, baví mě různorodost, ale také vztahy mezi postavami, které jsou proměnlivé. Epizody, které si budu jistě rád opakovat a pamatovat, jsou Paintball 1 a 2, všechny kolem Jeffa a učitelky, Řečnické umění, Keramika pro začátečníky, Tělesná výchova, Someliérský kurz, epizoda á la Pulp Fiction, Halloween 2 či Stěhování Annie k Abedovi a Troyovi. Těším se na další série a doufám, že nebudu příliš zklamán.

Ačkoliv mám výhrady k některým toporným hereckým výkonům, tak už skrz zajímavé prostředí (krásná, rajská Šumava) a zpracování skutečných případů, stojí Policie Modrava za zhlédnutí. Je dobře, že kamera si je vědoma fotogenických míst Šumavy a nešetří tak na jejich zabírání. Z herců bych pochválil Janu Bouškovou, Jaroslava Satoranského, Jana Pohana, zkrátka celou starou garnituru, a snad ještě Filipa Tomsu.

Z počátku se jednalo o průměrnou grotesku, která měla pár vtipných okamžiků, ovšem ke čtvrté hvězdě ji pomohla originalita v podobě Charlieho přestrojení za ženu, kde dokonce sundal svůj knírek, což rozhodně stojí za pozornost! O jeho skvělém herectví není třeba se rozepisovat, avšak nelze nepochválit jeho opravdu ženské grimasy a gesta. :) Hudba tradičně parádní.

Westernový velkofilm o jedné z nejznámějších postav Divokého západu. Příběh Wyatta Earpa byl zfilmován již nekolikrát a ať už přímo jeho nebo Doca Hollidaye ztvárnili v minulosti takoví velikáni, jako např. Burt Lancaster a Kirk Douglas nebo Henry Fonda. Kevin Costner potvrdil své herecké kvality a je pravděpodobně nejznámějším nebo nejikoničtějším Earpem v dosavadní kinematografii, což je možná dáno také samotným názvem snímku, ale také pompézností, s níž je Kasdanův film pojat. Na můj vkus je však až příliš rozvláčný, ovšem u životopisného počinu, který se snaží zachytit život tak slavné osobnosti od jejího dětství až po stáří a seznámíme se tak s jeho otcem (skvělý Hackman) či první láskou a ženou, je to poměrně pochopitelné, obzvlášť, když se zaměřuje nejen na slavné události typu O.K. Corral, ale velikou pozornost věnuje samotné osobě Earpa a jeho vývoji, tudíž tu nechybí vášeň, emoce, ale pochopitelně akce nasáklá krví.

Solidní western o tom, jak se město rozhodne zbavit šerifa, který se jim stal nepohodlný. Richard Widmark je ve své roli skvělý a i díky němu stojí tento film za vidění.

Zaujalo mě určitě zpracování, počínaje hudbou, přes záběry obličejů, invenci scén a konče prací se světlem. Po dějové stránce už mě to až tak nezaujalo. Možná se budu rouhat, ale nedovedu si představit režisérskou verzi, neboť já bych viděl jako ideální stopáž pro Křižníka Potěmkina kolem 40-50 minut. Zajímavé však je, že tento snímek nemá žádného individuálního hrdinu, hlavní postavou je dav, což je poměrně unikátní. Pamětihodné jsou jistě scény s masem nebo na schodišti, kde si kamera vychutnává záběr na kočárek. Křižník Potěmkin je velmi zajímavým filmem, který má ve světové kinematografii své čestné místo a jistě patří k těm počinům, které by neměly zarytým fanouškům filmu uniknout. Dávám sympatické 3*.

Nejrychlejší střelec. Už samotný název snímku napovídá, že půjde o klasické a mnohokrát zpracované westernové téma, o souboje mezi pistolníky z různých koutů země, kteří si o sobě myslí, že jsou těmi nejrychlejšími a pakliže se objeví někdo, kdo je považován za nejlepšího, musí se s ním utkat. Glenn Ford tu pro mě předvedl asi svůj nejlepší herecký výkon ve westernu, neboť jeho ztvárnění George Templea, obchodníka v malém a klidném městečku, jehož trápí cosi neznámého a drsného z minulosti, něco, pro co odložil svůj kolt, přestal pít a slíbil své ženě poklidný život, bylo opravdu důvěryhodné a jeho rozpolcenost a potřeba se rozhodnout, zda bude dobrým manželem a otcem, avšak místními muži přehlížen z důvodu nenošení zbraně, nebo ukázání své pravé tváře pistolníka a rovnou toho nejrychlejšího, předvedl Ford naprosto skvěle. Potěší nejen scéna, kde se Temple předvádí a dokazuje svoji střeleckou výjimešnost, ale i celá dlouhá pasáž v kostele, včetně přísahy a následného jednání obyvatel, kde je skvěle nastaveno zrcadlo lidské společnosti a charakteru jednotlivců. Že nakonec dojde ke středu jeden na jednoho, je jasné od samého začátku filmu a provedení, resp. výsledek, které Russell Rouse namyslel, je opravdu výborné. Po krátkém přemýšlení tedy dávám 5*.

Každý, kdo má rád westerny a slabost pro Johna Waynea, zejména jeho ranou tvorbu, bude spokojen tak jako já. V případě The Lonely Trail není ani příběh tak naivní, jako tomu mnohdy v jeho filmech ze 30. let je, avšak jde o poctivý, klasický western, kde je jasně dané dobro a zlo, nechybí tu přátelství, láska, hrdinské činy a akce. Snímek je také dobře natočen, mnohé scény mají opravdu dobrou atmosféru, např. noční smuteční průvod nebo jezdci na koních s loučemi. Postava Johna Waynea tu také není prototypem supermana, ale obyčejného, poctivého muže, který může udělat chybu nebo být chycen, ale také poraněn. Objevují se tu herci, kteří jsou ve 30. letech Wayneovými partnery skoro v každém filmu, hlavní hrdina má typického bílého koně, košili a šátek kolem krku. Já tyhle westerny zkrátka můžu, takže 5*.

Vynikající hudební, životopisné drama o velikánovi jazzové hudby Glennu Millerovi, kterého tu jedinečným způsobem ztvárnil jeden z nejlepších herců, James Stewart. Jeho spolupráce s Anthony Mannem a Henry Mancinim opět dopadla na plný počet hvězdiček. Příběh začíná Milllerovým životem v době, kdy se snažil prosadit a jeho život zdaleka nebyl naplněn blahobytem, ovšem i díky svoji ženě, férovým kolegům a štěstí na lidi se dokázal vypracovat na vrchol popularity, což postupně přivádí příběh do doby, jež ho stála život. Scény jsou doslova protkány nezapomenutelnými melodiemi jeho orchestru a díky jedinečným hereckým výkonům hlavních hrdinů a perfektní scény s Louis Armstrongem je tento počin pětihvězdičkový. S blížící se závěrečnou tragédií není film prostý emocí a oněch 115 minut uteklo velmi rychle.

Ačkoliv bych to zpočátku do Equilibria neřekl, vtáhlo mě to do svého děje i zpracování, které se veze na úspěšné "matrixovské vlně", což i v dnešní době ještě stále působí svižně a nikterak zastarale. Scény jsou podkresleny dobrou hudbou, ať už dynamickou u akčních sekvencí či Beethovenem nebo chorálově znějící melodií. Christian Bale se do zajímavého příběhu post válečného světa s nastoleným novým a přísným řádem hodí a je dobré sledovat jeho měnící se výraz tváře od strojově kamenné, když je stále ještě pod vlivem denních dávek drogy, po tvář vyjadřující emoce v celém jejich spektru. V některých pasážích mi snímek připomínal různé postapokalyptické filmy, např. Potomci lidí, ale také 1984 nebo THX 1138, ovšem to je pouze má osobní asociace. 4*