ledzepfan

Nevím no.. Lee (hlavně ten z raných devadesátek) je na mě moc roztříštěný. Na jednu stranu by chtěl být inovativní a odvážný, chvílema si jakoby hraje na takovou tu "formanovskou" pseudorealitu, střídá tempo, občas začne blbnout ve střižně..ale zároveň je překvapivě staromilský a formální.. Občas mu to sklouzává do klišé, kýče a figurkaření, ale tak nějak po haluzi se z toho většinou dokáže vyžvanit a vylhat aby to vypadalo jako záměr.... Na tohle jsem mrknul hlavně proto, že se tu troubí na trumpetu, ale musím říct, že jsem u toho většinu času "trpěl".. Přiblble prvoplánová fetišizace trumpety mě nejednou donutila zvednout obočí až na temeno hlavy. Bleek je nesnesitelnej kretén se kterým se člověk nemůže identifikovat, tím spíš když ho hraje neoblíbený Washington, kterému ale člověk musí přiznat minimálně to, že se na roli trumpeťáka technicky evidentně poměrně svědomitě připravoval.. a taky je fajn zase jednou vidět Denzela z dob kdy ještě manýristicky nežvejkal naprázdno pantem... Nakonec jsem byl mile překvapený, že v poslední cca čtvrtině se ukázalo, že Spike Lee nehodlá jít Scorseseovskou cestou povrchní glorifikace povrchních debilů a ve finishi skutečně přichází s jakýmsi rozuzlením a ponaučením (a to tak, že to vlastně vůbec nepůsobí jako moralitka).. Takže asi jo, ve výsledku z toho mám dojem spíše pozitivní... Ale popravdě pořád čekám na ten film který mě přesvědčí, že Lee není jeden z nejpřeceňovanějších filmařů devadesátých let..

No, tak úplně nevím co s tím.. Asi budu v hodnocení tvrdý i když ze startu musím uznat, že mě to vlastně mile překvapilo. Ten suchý humor a divnost (tentokrát to místy působí jako, že se Jarmusch prošel kolem W.Andersona) mi vcelku sedí. Je to hezky zahrané(duo Driver Murray nečekaně funguje). Jarmusch v první polovině překvapivě kvalitně buduje znepokojivou předapokalyptickou atmošku. Představuje řadu barvitých postav a sympaticky drží svůj zombiefilm v romerovské tradici kritiky konzumní společnosti.. Problém vidím v to, že v druhé polovině začíná být zjevné, že Jarmusch nehodlá odvyprávět žádný sofistikovanější příběh..že většina postav je ve filmu jen proto aby se film mohl chlubit zástupem známých jmen. Některé linky skončí ve ztracenu dříve než vůbec stačí zaujmout.. Čím více minut uběhne, tím jasnější je, že Jarmusch jen přešlapuje na místě (větší a větší procento diváků v sále kouká na hodinky) a vlastně netuší co s tím světem a nastřelenou situací dělat dál. Finále je pak už jen audiovizuální definicí bezradnosti.... Je to škoda protože když posledně zabrousil Jarmusch mezi upíry, bylo to hypnoticky dechberoucí a i tady je znát, že subžánr hodně dobře zná..

Tohle mě upřímně mile překvapilo.. Je to nápadité, rafinované, místy sexy, místy černohumorné, chvíli sugestivně nepříjemné, kapku podvratné, dobře vycastingované a zahrané... Prostě jsem si to fakt užil a myslím, že to není jen tím, že mě odjakživa vzrušuje pohled na hezkou ženskou hrající na violoncello.

Už původní anime (potažmo prapůvodní manga) je v zásadě nadhodnocovaná záležitost, ale tohle je prachsprostá rutinérská břečka. Kdyby se to neprezentovalo jako dechberoucí Cameronova adaptace zásadního a kultovního anime, asi bych to ohodnotil jako slabej průměr, ale takhle, s těma cameronovsky neomezenýma rozpočtama a tlučhubovským marketingem mě vlastně až urazilo jak sterilní, šablonovité, generické, nedotažené a debilní to celé je... Začínám se fakt obávat toho co se nakonec vyloupne z těch deset let připravovaných Avatarů.. Jestli to bude stejná "pecka" jako tohle, tak mě asi vomejou. PS:Nevím koho museli rodiče toho Keenana Johnsona přeblafnout a vodkrouhnout aby se synáček dostal k filmu, ale takhle nevýraznej, nezapamatovatelnej a herecky naprosto impotentní xicht jsem neviděl už roky..

Tady je problém v tom, že film se rozhodnul být více věrnou nápodobou své předlohy než její parodií. A protože je v tom fakt precizní (přesně vychytává lobotomickou poetiku, zápletka je mimoidní, herci voskoví.. a jen semo tamo, jakoby mimochodem, odněkud vypadne nějakej ten nadhledovej vtípek )mnoho lidí to zákonitě zklame protože si sfetovaní sentimentem pamatují původní seriál jako mnohem větší zábavu než jakou ve skutečnosti byl. Nebyl- byla to úplně stejná demence jako tenhle film. Takže, palec nahoru za přesné pochycení esence jedné trapné kultovky... a palec dolů za to, že to tím pádem není zrovna osvěžující zábava..

I velký Klaus K. musel platit složenky a tak semo tamo vzal roli v nějaké té sračce.. Bůhvíjak se tady ani on nepředvedl, ale tak nějak to stačí aby tuhle přehlídku bezradnosti, diletantství a ochotnictví povznesla alespoň do vod podprůměru.

Takový ten film kterému dám za 3 protože nebyl ani úplně blbý ani úplně dobrý a za pár dní se vzpomínka na něj integruje do homogenní hroudy šedi uplácané ze všech těch podobně sterilních, neinvenčních, neambiciózních a zapomenutelných filmů.... Zase jednou jen žasnu, kolik energie a peněz je někdo schopný vrazit do něčeho tak nevýrazného a zaměnitelného..

Jediné co stojí za řeč je ta černobílá, krásně snová pasáž.. vše ostatní je nedonošenej sranec. Jde v tom cítit ten potenciál a v rukou opravdových mistrů žánru by se z toho dal vytěžit aspoň solidní průměr, ale takhle je to skoro k posrání.. Rourka mám rád, ale tady je zbytečnější než automat na šprcky na ostrově Lesbos.. Už u druhé povídky každému docvakne, že všechny skončí pro protagonistu špatně, takže napětí se nekoná.. Technicky je to taková sterilní šeď..... Smůla, tohle mě nechytlo.

Aktuálních 53% mě vůbec nepřekvapuje, protože tohle je sice po technické stránce parádní filmařina, zároveň je ale tak syrově empatická, rafinovaně vrstevnatá, v klíčových motivech ambivalentní a hravá, že to prostě musí většinu diváků mást.

V tom důležitém základu z toho sice odkapává ta kýžená frustrace, ale na mě jsou tyhle, ve velkém, fabulující příběhy podle skutečných událostí, jen velmi blbě sežvýkatelné. Rusáci to zase jednou grandiózně posrali a se svéráznou pseudohrdostí sobě vlastní nechali pomalu chcípnout bandičku soudruhů ve tmě, zimě a smradu. To je tak asi zhruba všechno co víme. Jestli si ponórkáři efektně zpívali nad flaškou vodky, nebo si strachy srali do trenek, to už můžeme jen hádat.