oje

Asijská kultura už nedorazila jen na naše tržinice, ale i do televize. Ono není moc co vychvalovat, studiovka je to jako řemen a celé to mohlo být drahé jak sekaná v závodce, jenže příběh o přechytračení a moudrosti starého soudce něco do sebe má. Na sobotní ráno pro chvíle, než se člověk dostane do stavu bdělosti, je to proto koukatelná záležitost. Dobře že autoři kdesi zaslechli přísloví méně je více a nepokoušeli se to s délkou stopáže přehánět víc, než je zdrávo.

Z tohoto filmu s nálepkou „reálněji už to natočit nešlo“ mám trochu rozporuplné pocity. Celkem nudný začátek a alsheimerova kamera nepůsobí efektivně, jako spíš amatérsky. Nepřítelem se pak stává podivná nákaza, která rozhodně není takový strašák, jako kdyby okolo běham kdosi s pilou dvoumužnou. Ke konci už je to dějově lepší thriller s množstvím otazníků, morálními dilematy a kolotočem vzájemné nedůvěry, přesto tomu všemu hodně ubírá taková až moc jednoduchá a podomácká režie, která nenechala do atmosféry pořádně promluvit ani ty pěkné okolní lesy. Lepším lesním dobrodružstvím je klenot Záhada Blair Witch. Alternativa: Blair Witch Project, Villmark.

Dobrý postapokaliptický seriál o době s nedostatkem všeho, kromě zombíků. Střílí se, umírá se, zoufá se, nicméně forma ve finále není ani tak temná a ani tak horrorová, jak by mohla být. Umrelci jsou trochu „rozvaření“ a s ubýhajícími díly se čím dál více řeší spíše to, kdo koho veme při usínání za ruku, než kdo se probudí s rukou ukousnutou. Režiséři evidentně nemají problém s tím, že jim tam půl ansáblu přehrává, charaktery se nevyvíjí a několik je jich až hloupě vyhraněných, ale co naplat, je to srdcovka. Alternativa: 28 Days Later…, Dawn of the Dead, Diary of the Dead, Land of the Dead, 28 Weeks Later, I Am Legend, Carriers, Crazies.

Docela se divím, že se jim podařilo nalákat ještě vcelku známá herecká jména, protože je to fakt slabá policajtská dráma. Nějáká ta korupce a pár přestřelek tu je, zpravidla se ale drajvu předchozího dílu ani na míle neblíží. Vše se odvíjí od nudné policejní zápletky, impotentní režie potlačuje i to minimum rádoby akčních scén a zbytek už jsou jen šedé střípky z osobního a profesního života starýho páky Liotty a cucáka Hatosy. Mnohem lepším parťáckých filmem je například Training Day. Alternativa: Training Day, Pride and Glory, Brooklyn´s Finest, Harsh Times, We Own the Night.

Tahle Sandlerovka – určitě jedna z lepších – dobře naplňuje úlohu romantické komedie. Sandler glosuje ostošest a v humoru se nesnaží držet žádné inteligentní dekórum. Dočkáme se tak i pár přízemnějších, jednodušších a peprnějších fórů, a to je dobře, protože právě těm se upřímně zasměju. Ani romantická linie není špatná a dá se bez problémů pozřít, i když je její vyústění průhlednější než svěcená voda. I ta slabší místa filmu jsou pořád dobrá, celková úroveň je proto docela fajn. Podobnou oddychovkou je komedie Těsně vedle. Alternativa: Heartbreak Kid.

Kvalitně natočená, dramatická a dle očekávání poutává cesta skupinky homo gulagus. Dějově je film perfektně roložený. Tak akorát odhaluje strasti života v pracovním táboře i jednotlivé části jejich dlouhého výletu, který je přes zdánlivou monotónnost díky různosti prostředí pestřejší, než by se čekalo. Možná se snímek mohl trochu víc vyžít v detailech. Třeba samotný útěk nebo náročné získávání potravy si přímo říkalo o naturální scény, které bohužel chyběly. Výsledek je tak stravitelný pro široké publikum. I tak ale s přehledem vysoké nároky splňuje, a to i obsazením, hlavně nečekaně skvělým Farrellem v roli ruského zlodějíčka. Podobným dramatem je Bílé peklo. Alternativa: As Far As My Feet Will Carry Me, Rescue Dawn.

Čekal jsem něco mysteriózního, vyklubala se z toho ale potemnělá a melancholická citovka poskládaná ze tří propojujících se příběhů. Klidně se přenesu přes to, že se hraje hlavně na city, kdyby se to podařilo natočit tak, aby to divákovi něco přineslo. Hereafter mě ale pocitově míjí. Ve výsledku tak krom jakž takž mystického Damonova psychotronického partu se zajímavou romantickou vložkou příběhy působí prázdně, nemně a mají minimální spád, takže celkový dojem není valný.

Je to obrovské zklamání. Jako horror nebo thriller se Shallow Ground absolutně míjí účinkej a nic nefunguje, jak by v dobrém filmu mělo. Vrchol všeho horrorového snad měl být nuzný záběr na čumějícího mladíka s krví na ksichtě. Minimální rozpočet prosakuje do všech aspektů filmu a veškerý děj se tak odehrává v minimalizovaných podmínkách. Dlouhé sekvence, kdy se neděje lautr nic, lezou krkem a nějaká pointa svoji debilitou stejně tak. Další hvězdičku bych nepřidal, ani kdybych si film pustil o půlnoci na hřbitově. Kvalitnějším horrorem je Cabin Fever. Alternativa: Cabin Fever, Jeepers Creepers.

Téma rekreace v žaláři třetího světa a inspirace skutečností film předurčuje k úspěchu. Jako vězeňský film má od všeho trochu a rozmanitý děj tak odhalí dramatické zatčení, soudní procesy i drsné vězeňské podmínky. Dlouho to nevypadalo na nějaký silný emotivní zážitek. Nakonec se ale obrátky rozjely a závěr filmu hrdina stráví v hotovém vězeňském pekle a divák ve slušné filmové depresi. No, amnesty international by si na tureckých věznicích pěkně pošmákly. Na to stáří je to pěkně sugestivní dílo. Škoda, že nezbyly peníze ještě na další půlhodinku. Kvalitním titulem o vězení je Zločinec. Alternativa: Felon, R.

Maximálně nenáročné béčko, kvůli kterému si filmaři s nějakou zdlouhavou zápletkou evidentně vrásky nedělali. Swayze v roli největšího bouchače planety pak dodává filmu ještě nechtěnou komičnost. Děj se stáčí do formy jedné velké barové bitky s takovými nečekanými dějovými linkami, třebaže navoskovanej fešák Swayze sbalí největší kost v radiusu tisíc kilometrů. Uf, chce to pořádnou dávku nadhledu, přitom trochu temnější pohled do ostré společnosti barových vyhazovačů by vůbec nemusel být marný film. Lepší rány padají v Kráčející skála. Alternativa: Walking Tall.