hanagi

Mám prostě tyhle "podfukářské" příběhy ráda. Možná právě proto, že se bavím tím, co bych sama nesvedla. A možná i kvůli tomu, že jsou to vlastně takové pohádky pro dospělé, nakonec je vždycky potrestaný ten největší hajzl. Myslím, že tři solidní hvězdičky jsou tak akorát.

Čekala jsem kriminálku a ne sociální drama. Takže v tom bude asi ten problém. Navíc si nedokážu představit, jak si někdo může hýčkat čtyřicet let starou křivdu...

Tak plíživě nepříjemné. Válka mimo palební linii. A i tak je důsledek zdrcující - zmrzačené životy, paranoia a nikdy nekončící pocit viny.

Problém bude asi v tom, že jsem nedokázala zúčastněným postavám uvěřit jejich motivaci. A to jsem se fakt hodně snažila.

Žádnou rafinovanost jsem fakt nečekala, věděla jsem do čeho jdu. Ale blbé je, že jsem se nebavila. Že je to "prdel" jsem pochopila a závěrečnou pointu taky. Ale nějak na mě těch výkalů, prasečích rypáků a silikonových prsů bylo až moc.

Mě hodně mrzí, že Jenifer neměla navíc hezkou tvář a okouzlující úsměv. Pak by to vlastně bylo dokonalé. Perfektní tělo, neukojitelný sexuální apetyt, omezený intelekt a žádné zbytečné pindy. Nenáročná, oddaná, a na zoubek si vždycky najde něco sama... Sen každého muže!

Tak tohle mělo tak pohoršit festivalové publikum? To snad ne? Vizuálně provokativní, ale i tak trochu opatrnické. Takže žádný šok se nekoná. Největší problém mám ovšem s ideou příběhu. Pokud jde totiž o kritiku zpovykané vyšší třídy, která si jen našla nový způsob jak si může beztrestně užít perverzí okořeněnou exotickou dovolenou, tak to mi připadá málo. Mia Goth ovšem bezchybná.

Rozčarovaní se mi muselo líbit už jen kvůli tomu, že budu vždycky fandit umělcům, kteří svou duši odmítají zaprodat ďáblu (ať už tomu komerčnímu anebo ideologickému) a jdou si tvrdošijně za svým, třeba až k sebezničení. A nic na tom nemění fakt, že postava ožralého, arogantního Fitzgeralda na první pohled nevzbuzuje moc soucitu. Herecké trio předvádí excelentní výkon, což se u Munzara i Hrušínského popravdě nějak předpokládá. Vlastně ani Kaiser mě až tak nepřekvapil, vždycky jsem měla pocit, že na náročné role má, jen je škoda, že zůstal uvězněný ve škatulce roztomilého tajtrlíka.

Brandon Cronenberg se oproti své prvotině posunul o krok blíž k divákovi a zvolil propracovanější a lákavější formu, aniž by couvl před provokativním námětem. Láká mě a jsem velice zvědavá, čím mě překvapí příště.

Tak odosobněné a sterilní. Nepodbízivé..., dobře, ale chvílema dost nechutné a rozpačité. Rozumím, proč se tak děje, ale stejně bych asi potřebovala alespoň malý pocit osobní zainteresovanosti. Myšlenka je ovšem originální a zajímavá, a výběr herce do hlavní role je ten nejlepší tah, který celý film drží nad vodou.