Jasmín

Tato série z 1. světový mě tematicky nejvíce oslovila. Děkuji za ten letecký díl - dvojplošníky fakt můžu, ale králem snad všech dílů ze všech sérií Černé zmije je Polní soud - to nemělo chybu!!! Zvláštní je, že v posledním díle Sbohem tak nějak automaticky stále čekáte porci té geniální sarkastické zábavy, jenže ono je to nakonec tak trochu jinak. Zůstane vám po něm trochu melancholický pocit, ale i velmi příjemná vzpomínka na těch spoustu půl hodinovek, kterou vás tahle banda dokázala výborně pobavit.

Do dokonalosti té třetí série mě tady asi příliš rušilo pojetí role královny Alžběty. Chvílemi z ní udělali fakt pěknou krávu a nikdy jsem se jí vlastně ani nezasmál. Jinak vše ostatní bylo vynikající.

Pro mě je tato série nejslabší, ale i tak se po těžším rozjezdu blýská na lepší časy. Možná to bylo i tím, než si člověk zvykne na trochu specifičtější humor a hlavně ten naprosto zoufalej nováckéj dabing. Kdo tohle spáchal by si měl jít dobrovolně potřást rukou s nejbližším ledním medvědem...

Připojuji se k názorům, že toto je z těch čtyř ta nejlepší série. Sarkasmus Atkinsona zde dosahuje vrcholu, Laurie a Robinson mu dělají skvělé nahravače a vše to tak nějak nejlépe zapadá...."Objevil jsem hru .. karty, kde účelem je se co nejrychleji zbavit všech svých peněz... jsem v tom fakt dobrej.... nepůjčil bys mi ... leze to trochu do peněz...".

Koukám, že Murphy natočil v tom 92 roce ještě dvě komedie, na které se dalo koukat a pak už to šlo fakt tvrdě z kopce (ještě vlastně Policajt ze San Francisca). Bumerang je úplně normální, průměrná romantická komedie s hromadou černých herců, což však nějak nevadí (je spousta filmů zase jen s hromadou bělochů a tady byla bílá celá dozorčí rada). Kolem Murphyho postavy se vše točí, všichni si před ní musí sednout na prdel, vč. jeho celoživotního kamaráda, který mu přepouští dokonce svojí tak trochu platonickou lásku. No na konci mi ho vůbec není líto, ale pár trapných řečí to vše zvrátí do očekávaného happy endu. Můžete se i těšit na pár slovních exhibicí Martina Lawrence a to je asi vše. Vlastně ještě zmíním alespoň velmi dobrý dabing v čele s Oldou Kaiserem, za který přihazuji i tu třetí hvězdu.

KAMERA!!! Zrovna nedávno jsem si říkal, kdybych někdy zcela hypoteticky měl natočit nějaký film, tak bych tam chtěl mít krajiny a vůbec přírodu s filtrem ve stylu starých obrazů francouzské barbizonské školy (Rousseau, Chittussi atd.). A tenhle film mi to v podstatě hned splnil (jen příště trochu ubrat žlutou). To byla NÁDHERA, jen se koukat ... taky měl film děj .... i když trochu s přemrštěnou stopáží, ale i tak jsem celkem neztratil pozornost a vydržel relativně v napětí až dokonce a byl jsem spokojen. Trochu mě nebavily ty fatalistické předpovědi Mathildy: "Jestli se nestane ... něco ... tak Manech nežije" atp., ale to je asi jen můj problém. Bojové scény byly natočeny hoodně dobře a vůbec 1. světová takto přenesená na plátno ukázala, že frantíci umí a vojínu Ryanovi se můžou směle podívat zpříma do očí. Někdy bych si přál takovou vůli a optimistickou naději jakou měla Mathilda.

Hrát na nostalgii po "jedničce" se tvůrci snažili dost a dost, ale utáhnout nový film skoro pouze na hláškách z 25 let starého evidentně nejde. Linie Kopty a Freimanové mě začala po chvíli nudit, Duchoslavova a Jeníčkový byla hodně trapná, tak snad ten Suchánek a mladej Prachař ve mně vzbudili ke konci trochu zájem. Na Suchánkovi byla demonstrována sláva po česku (spolužák - fotograf) a Prachař s tou mladou Cabadajovou měli alespoň trošičku zajímavé postavy. Klady: líbily se mi záběry kamery při sjezdovém lyžování - to fakt šlo a úplně nejhorší nebyla muzika od Walter Krafta. Jo a Katka Neumannová je pro mě nový herecký objev ...

Cca z 1/3 to dokáže nahradit Přátele, člověk se pobaví a pár vtipů je fakt povedených. Postupem času je tento seriál však slabší a druhá série už tak nějak jen dojíždí, takže se nedivím, že to típli. Matt LeBlanc je fajn, ale ten jeho trouba, který zde má spoustu prostoru, se celkem rychle okouká. Costanzo a pro mě nový objev Andrea Anders mu celkem slušně sekundují. Nějak zvlášť mě nenadchla Drea de Matteo, která mi přípomíná s těmi vlasy kokršpaněla a už vůbec jsem se nebavil u scén manažerky Joeyho Jennifer Coolidge - to mi přišlo často vysloveně trapný. Jakoby se snažila povýšit svojí "osobitost" z prciček, jen to byl často dost vylouhovanej čaj.

Zlaté Casino Royale. Tenhle díl, resp. dojezd byl o úroveň horší než Jason Bourne z 2. a 3. dílu... Co pochválit je snad pořád výbornej Craig a krátká stopáž.

"Lidi by se měli zamilovat jen, když se zajímavě seznámí, aby tu historku dál mohli dávat k dobru...". No tak tahle "historka" Joshe Hartnetta a Lucy Liu o jejich seznámení a všech událostech kolem toho fakt stála za to. Pěkná oddychovka ražení rádoby drsňácky-gangsterovského, přesto Vám ani na chvilku nedá zapochybovat o tom, že vážně se to brát nedá. S postupnými nejrůznějšími dějovými zvraty se do Hartnetta stylizujete víc a víc a na konci mu nepokrytě fandíte. A vlastně i se u toho trochu pobavíte - tak třeba: "Rozkaz je rozkaz"... "Víš, že jeden výraz nemůžeš vysvětlovat tím stejným." ............. jo a porovnávat POMO McGuiganovi filmy, že jeden je lepší, ale výběrem druhého zklamal - PROČ? Vždyť při projekci Wicker Parku jsem si ani jednou nevzpomněl na tenhle film a naopak - je to prostě oboje úplně jinde. Oba se mi hodně líbily, každý však z jiného důvodu - uznávám, že Wicker Park zapůsobil víc, tohle však víc pobavilo.