dopitak

Jedno nelze Burtonovi upřít: už tehdy měl (někdy obludnou) fantazii. Film je však příliš infantilní a narozdíl od postavy Mr. Beana není Pee-Wee vtipný.

I ve tmě, v mlhách, a černobíle se lze cítit jedinečně letně. Film plný řeky, prázdninových lásek a nedospělé naivity.

Tohle není hezký film, ani být neměl. Odkážu na již zmíněné War Game, Threads a taky It happenned here.

S Gilbertem Grapeem nesrovnatelné, tady Leonardovi sebral prostor De Niro (v poněkud otravné roli). Trochu mi to připomnělo New York, New York, kde měl RdN taky co do činění s hudbou. Dabing Nova Cinema to rozhodně nevytrhl.

Průměrné nízkorozpočtové špionážní drama/detektivka, u něhož jsem nepobral konec. Obsahuje řadu záběrů z londýnských ulic, ale to Profesionálové taky.

Digital Playground má krásné modelky, a ačkoliv už (na můj vkus) trochu okoukané herce, Robby D. pořád umí točit ty nejlepší scény, tento film jich obsahuje hned sedm. V současné nabídce DP girls je Aletta Ocean jednoznačnou královnou, jen je trochu škoda, že nikomu nevadí její brutální jizvy od implantátů, které se v tomhle filmu ani nepokusili zaretušovat.

Brilantní thriller o jedné moc dobře promyšlené bankovní loupeži, film chladný, napínavý, s excelujícím Peterem Cushingem v hlavní roli. Ani před Vánocemi si jeden nemůže být jist o svůj trezůrek s 97 tisíci liber. Hammer zase válí. Až na lehce vánočně-moralistní závěrečný dovětek o napraveném šéfovi není co vytknout.

Výborná záležitost, brilantně zahraná a ke konci stupňovaně napínavá. Mé třetí setkání se sympaťákem Ronaldem Lewisem (alias dvojníkem Davida Hasselhoffa), který je tentokrát odsouzen do nezáviděníhodné pozice násilníka. Film začíná velmi zajímavě, několik vteřin po nehodě osobního vozu a kamionu, a pokračuje ve svižném tempu. Ve druhé polovině vás několikrát zamotá, takže ještě ani ke konci nebudete vědět, "kdo je vrahem". Viděno symbolicky několik dní po úmrtí Diane Cilento (6. října 2011), představitelky Alanovy manželky Denise. Tahle koprodukce se Hammerům moc povedla.

The Lost Films of Stan Laurel and Oliver Hardy: The Complete Collection – Volume Nine (1926-1928). Poslední film z disku, opět bez dua L+H. Velmi nepravděpodobná, leč poměrně vtipná storka.

Moc divný film, u kterého dost není jasné, jak se máte tvářit. Oscarová nominace pro Masona je podle mě nadsazená, ovšem ústřední píseň je moc dobrá a taky Lynn Redgrave hraje výborně, zejména v hudebním výstupu na večírku je neporazitelná. Alan Bates výrazy a mimikou trochu připomene Jirku Hrzána. Film právem spadá do kitchen sink realism.