dopitak

Bez Pepy Abrháma by Zvířátka pana Krrrrbce nebyly ani poloviční. Parádní večerníček mého dětství, na který se dá koukat kdykoliv.

Zdařilá konverzačka s překvapením ke konci. Body dolů jsou především za (podle mě) zbytečné natahování od okamžiku, kdy se Evelyn Ann Thompson po své prezentaci ukloní. Tahle část už tam vůbec být nemusela. Pro film je charakteristická poměrně srozumitelná angličtina.

Souhlasím s kolegou bierce, toto je bezpochyby jedna z nejlepších "hammerovek", které tu modré zaškatulkování rozhodně nesluší. Film se hodně zaměřuje na samotný začátek příběhu, tedy dobu do narození Leona, a právě tuto pasáž považuji za nejlepší. Především postavu zestárlého ohavného vladaře si užijete dosyta, ostře s jeho ošklivostí kontrastuje krásná nemluvící dcera žalářníkova (Yvonne Romain). Don Alfredo Corledo (Clifford Evans) je sympatický strejda typu Anthony Hopkinse (nikoliv však jeho Lecterů), malý Leon roztomilý klučina (Justin Walters), kterému uvěříte i to, že neběhá po nocích a nedáví ovce. Konečně jeho "starší verze" je jednou z nejlepších rolí skvělého Olivera Reeda (ještě víc se mi líbil v Paranoiac, srovnatelnou roli si zahrál i v Two Faces of Dr. Jekyll). Tohle je horrorové béčko par excellence a tak ho také hodnotím.

Když vidím hodnocení tohoto filmu na imdb (60%), opravdu nemám nejmenší chuť pouštět se do prvních dvou dílů. Pure Hell of St. Trinian's je zatím nejslabší film v diskurzu mé série GB 1960´s. Divák tápe, divák nechápe. Předmanželská rošáda dvou strážníků, ukřičený soud, bláznivý výlet po moři kamsi na poušť, několik papalášů, stupidní umělý požár na začátku. Obloukem se tomuhle vyhněte, stojíte-li o moje doporučení.

Výborné, pro tuzemského diváka naprosto neznámé drama. Jeden z mála britských filmů, kde mají auta volant nalevo (podle tvůrců se jedná o fiktivní děj s fiktivními postavami, odehrává se v Kanadě). Vyzdvihnout lze zejména dobrý výkon mladičké Jean Carter (hraje ji dvanáctiletá Janina Faye). Zapomenout nelze ani na charismatického žalobce Michaela Gwynna, snad známého někomu z role Alana Bernarda v legendárním Village of the Damned - Městečku prokletých.

Jedno z mnoha zpracování klasické WIldeovy látky, tentokrát ve skvostné sestavě tuzemské herecké špičky. Srovnám-li s verzí z roku 1952 (Anthony Asquith), je tato "naše" přeci jen málo britská, chybí uhlazenost, jakási anglická šlechtická odměřenost. Což ovšem nemusí být na škodu, nýbrž naopak výhodou. V diskurzu dobré znalosti všech zde zúčastněných herců a jejich dalšího hereckého působení se divákovi může zdát, že Michael Denison a Michael Redgrave se na své role "hodili" přeci jen o trochu víc než Jaromír Hanzlík a Josef Abrhám. Jejich Algernon a Jack jsou o něco veselejší, rošťáčtější, šibalštější. Ani Stela není taková "fuchtle", jako ve stejné pozici Edith Evans. Libuška i Naďa však naopak jistě budou divákovi bližší. Na rozdíl od kolegy Oskara však hodnotím zcela opačně, protože britská verze je mi o něco sympatičtější. Jiří Bělka by však nemusel smutnit, odvedl skvělou práci.

Ale jo. Kvality jsou nesporné, ale rád bych se všech těch, co tu tak vysoce hodnotili, zeptal: Zaznamenali jste tu část, ve které vypovídala Jackie Lemancyzk? Taková blbost do podobného filmu prostě nepatří. Naprosto irelevantní otázku typu "spala jste s tímhle?" by zamítnul i městský soud v Tišnově - za předpokladu, že Tišnov je vůbec město. A tak se ptám smutně: Proč tam takovou ptákovinu museli nacpat?

Vtipná konverzační komedie o aristokratech měnících názory tak rychle jako ponožky. S neznalostí původu námětu (divadelní hra) a samotného začátku a konce filmu (odehrává se v divadle) by člověk řekl, že by tohle mohla být dobrá divadelní hra :-)____ Všech pět hlavních postav působí vyrovnaně a jejich herci si v ničem mezi sebou nezadají, přesto bych vyzvihl především Edith Evans jako Lady Augustu Bracknell. Její způsobi intonace, nosový hlas a protahování slov v kombinaci s odměřeným chováním konzervativní aristokratky - to je ta pravá tchyně, jakou si nikdo z nás nepřeje. Má oblíbená "Murple" Margaret Rutherford dostává jen minimum prostoru, přesto též exceluje. Obě mladé ženy, Gwendolen a Cecily jsou především roztomilé. Tady bych neváhal.

Tady není třeba váhat. Naprostá akční pecka s dobovou hudbou, velice rozumnou (a zcela dostačující!) stopáží a vytříbeným scénářem. Konverzační komedii nejdříve vystřídá katastrofický námět a vzápětí přichází thriller/horror jak podle učebnice. Tohle je stará filmová škola, která věděla, že okecávání je na nic.

Docelá slušná detektivka, která však nijak nevybočuje z řady. Místy možná poměrně studená a jen "pomalu malými krůčky dopředu postupující".