dopitak

Tak trochu jiná Americká krása. A dost možná - lepší než ona. Přirozeně mě moc potěšilo, že tuhle první větu jsem napsal chvíli před tím, než jsem zjistil spojitost Towelhead a American beauty skrze postavu Alana Balla. Nothing Is Private (druhý distribuční název tohoto filmu) si na nic nehraje. Nejste schopni nic dopředu předvídat. Budete šokováni vývojem. Ohromí vás úžasný herecký projev charismatického Petera Macdissiho (je to skutečný Libanonec z Beirůtu, zahrál si epizodní roli v seriálu JAG). Ještě o kousek lepší je ale Summer Bishil coby Jasira (ročník narození 1988), půvabná Kaliforňanka s indickými kořeny po otci, pro niž byl Towelhead první velkou rolí (o téhle kočce ještě určitě uslyšíme). Už teď se těším na její nový film Crossing Over s H. Fordem, kde ale v nabité sestavě nemůže dostat ani zlomek prostoru. Summer Bishil byla za roli Jasiry nominována pro rok 2009 na Independent Spirit Award v kategorii Best Female Lead - tak uvidíme .-) ____Silný příběh s dokonale promyšlenou a pasující hudbou, které si ale všimnete jedině v silných pasážích, kde neruší ale naopak nahrává ději.___Přemýšlím, jestli mám napsat, že silnější příběh jsem letos neviděl. Asi ano, je to tak.___Pokud by vás film hodně zaujal a chtěli jste si přečíst i novelu, tady je tip kde ji sehnat.___Jsem opravdu zvědav, jak tento příběh obstojí v porovnání s veleúspěšnou Americkou krásou Zasloužil by si dostat se minimálně na stejnou příčku, reálně ale asi upadne v šeď zapomnění (proč?).

Aneb ne každý nutně touží dostat se do Vily. Tenhle huličský film asi narazí u většiny slušných lidí a líbit se bude jen feťáčkům typu " I Got High". No popravdě, není to zrovna příběh dobře pasující do našeho tuzemského kulturního bezmořského diskurzu a tak osloví jen málokoho (dnes je 16. prosince 2008, jsem druhý hodnotící a tohle je můj tip do budoucna, film jde u nás do kin až v březnu). Alespoň já bych ho tady rád viděl v černých. Ono i prvních zhruba třista hodnotících na imdb (a průběžné tamní skóre 51%) dává tušit, že surfující Matthew McConaughey (který ale na prkně není pořádně ani vidět) zdaleka neoslovil ani Američany. A hlavní důvod? Nepoužívám to jako alibismus, ale tady se opravdu nebylo za celou dobu čemu smát. Scénář je asi tak na úrovni noční šichty obsluhy veřejných záchodků stanice Praha - Hlavní nádraží. Ta jediná hvězdička je za skvělého Woodyho Harrelsona a sexy Sarah Wright (ta ale měla ve filmu bohužel jen "štěky").___Matthew McConaughey je ve scéně, kdy drží hůl a stojí na kraji kozí pastvy, jasnou nabídkou pro zfilmování starých řeckých bájí a pověstí. Teď jen kterou z legend mu vybrat.....?___Jo, abych nebyl za úplného puritána - líbil se mi soundtrack.

V kontextu Normanovy série je to spíš lehce slabší kousek. Ale také první barevný, až potom přišla (americká) Noc, kdy přepadli kabaret Minských. Wisdom si tu s chutí zahrál hned tři role - Normana Shieldse, jeho matku a jeho dědečka - PM Velké Británie, parkinsoňáka jak hadr (možná to v téhle roli Norman už trochu přeháněl). Opět, jak jsme už zvyklí, ve filmu najdeme poměrně vysoký "počet krásných žen na kilometr čtvereční filmového pásu" a trochu "lehčí" humor.

Před časem jsme tu na csfd měli anketu, nakolikrát se díváme na filmy. Je náhodou, že zrovna 100 dní v Palermu je mým rekordem, dokoukal jsem to až asi na poosmé, protože jsem vždy usnul během patnácti minut (mohla však za to únava). Nicméně jedná se o mimořádně nudný film, kde jediná akce znamená hned rovnou závěr celého přiběhu. Lino Ventura je obklopen silným charismem a tak jeho postava je velmi věrohodná. Nicméně je to pořád jen 100 minut nudy. Vyzvihl bych alespoň starý český dabing studia Barrandov (Vilém Besser, Regina Rázlová, skvělý a nenapodobitelný Vladimír Ráž, Soběslav Sejk, Ladislav Županič).

Zpravidla nebývám ve středu pozdě v noci divákem STV1, ale Miss Marple mou pozornost přitáhla, především kvůli možnosti porovnání s legendární sérií Margaret Rutheford. Tedy: 1) Že Geraldine McEwan není Margaret Rutheford, to bylo jasné i bez filmu. Miss Murple v jejím podání je hodnější, usměvavější, mnohem míň ironická a vůbec nevtipkuje, chybí jí navíc i Mr. Stringer. 2) Jako detektivka to má slušný syžet, přísně bych hodnotil jen zbytečně natahovanou stopáž, kde se určitě dalo ostříhat spousta "omáčky". 3) Pokud přeci jen ještě váháte, třeba vás naláká dvojice Christina Cole a Rachael Stirling, kterým to zatraceně sluší. První jako sedmnáctiletá lolitka, co se nechává malovat jen ve spodním prádle od známého sukničkáře, druhá jako decentní žena vikáře.

Video je tady: http://www.youtube.com/watch?v=T33lNsnVFbI Starší odkazy kolegů asi vinou přesměrování vedou k jinému filmu.

Obrovský námět nenávratně pohřbený dementním zpracováním. Z herců hraje jen Vetchý, dialogy snad vymýšleli až přímo na place a chování postav je jedna velká nelogika od začátku. Než se film stačil pořádně rozjet, zarazila mě podivná kamera a dost nepříjemný střih. Velký přehmat, který však narozdíl od mnoha kolegů hodnotím a komentuju až po závěru filmu.

Dlouho jsem se spojení Zelenka+Trojan vyhýbal, protože nepatřím mezi uctívače Ivana Trojana (existují ale i filmy-výjimky) a Zelenku jsem si (vůbec ale nevím proč) zaškatulkoval mezi filmy typu Jedna ruka netleská či Samotáři. O to víc jsem si Příběhy užil. Ve filmu se neobjevil jediný slabší herecký článek, vyčnívá Krobot (který si takhle u mě už podruhé vylepšuje dojem z Na vlastní nebezpečí), s potěšením jsem přijal Karla Heřmánka (obsazujte ho povinně do všeho lepšího!), sympaticky působila Zuzana Šulajová. Jeden z lepších filmů české produkce nové doby.

Patřím do tábora, kterému se Ukradli torzo Jupitera líbí o ždibíček víc. Patrně proto, že je veselejší, bláznivější, prostředí slunného Řecka působí v dnešních prosincových dnech přívětivěji než Paříž (v porovnání s dneškem krásně liduprázdná, jak ve své době celý svět býval na filmovém plátně zobrazován). Noiret má v Jupiterovi více prostoru, což mu sedí. Velmi slušná detektivka, jak jen to Francouzi umí. Ty čtyři * dávám spíš v kontextu s pokračováním, jinak by to bylo víc.

Nemám vystudovanou filmovou režii, ani kameru. Tolik vysvětlení na úvod. Netřeba zdůrazňovat, že na Máj jsem se těšil už jenom kvůli všem těm kontroverzním reakcím (což jest voda na režisérův mlýn; horší je, když čtrnáct dní od premiéry po filmu ani pes neštěkne). Vezmeme-li si Brabcův způsob zpracování, existují asi dvě možná vysvětlení, která se přímo nevylučují: A) Máj je nezfilmovatelný. B) Brabec na to šel špatně.___Soud vyřčený dvěma slovy: spektakulární ptákovina. Kamera je úžasná, hravá, a hlavně zcela vybočuje ze stereotypu českého filmu. Nelíbí se mi sice ani málo barevná přeplácanost a nadpoužívání filtrů (tady sedí ta tolikrát od obecenstva proklamovaná kýčovitost), jinak je ovšem Brabec nejlepší současný český kameraman, protože se nebojí bořit dogmata a hrát si. Kacířská myšlenka nechat Brabce natočit film v režii Jana Svěráka podle scénáře Zdeňka Svěráka s hudbou Petra Hapky se pořád vkrádá a ne a ne ji vytěsnit. Tím se dostáváme k tolik diskutované hudbě Support Lesbiens (S.L. mám rád, tedy po jejich "zesoftění" a la Regeneration) - hudba je dobrá, silná, a spolu s výtečným přednesem někdejšího prince z Popelky film táhne kupředu. A co ho vlastně brzdí? Scénář, který dost možná ani nemohl být lepší (viz úvod) ale přesto není ani trochu dobrý. Z herců stojí za povšimnutí kromě Třísky především Vladimír Javorský, který prostě nikdy nezklame, ať se postaví kamkoliv. Tahákem pro mladé však je bezpochyby neokoukaný mladý (zelený) politik Stropnický (pro dívky) a víceméně stále polosvlečená Sandra Lehnertová (že, pánové?) - takhle se totiž buduje popularita..