dopitak

Není to tak zlý, laťku trapnosti obvykle v tuzemské produkci mnohokrát přenastavovanou tentokrát míjíme obloukem. Alena Doláková a její odhalená scéna! Anna Stropnická moc sympatická. A Suchoš prostě byl a je dobrej. Postavičky typu Koháka, Vašuta si mohli odpustit, i když chápu, že na plakátech přitáhnou víc lidí než levné víno na letáku Lidla.

Ten osmdesátkovej smog v Duisburg by se dal krájet, a když k tomu přidají ještě chemikálie z nedaleké fabriky, plave Horst v docela slušným marasmu. Tentokrát je pachatel poměrně nečekaný a vyšetřování mě bavilo.

Dokonalá hudba k filmu je taková, která hned u úvodních titulků i bez obrazu naláká diváka k dokonalému zážitku. U tohoto seriálu navíc nechybí nádherné záběry sopečného ostrova, Verneovka je námětem téměř vždy dokonalým. Přidejte výborný dabing (Cupák, Sejk, Brousek, Zíma, Zahajský) a zábava na šest x 50 minut zaručena. Verneovek jsem přečetl několik, tahle k nim nepatřila. V devadesátých letech jsem pak ještě v televizi viděl novější seriálové zpracování tohoto námětu. Absenci sopečného popela po výbuchu tvůrcům rádi odpustíme. Omar byl geniálním archetypem a i kdyby nemluvil, jeho oči mluvily za něj. U mě chybí nostalgie, převládá ale nadšení (souhlasím s kolegou viperbladem, postupně to gradovalo a poslední díly nutno vidět bez časového odstupu).

Sandálovka přenesená do středověku. Souboje ujdou, postava Ursuse, tatarobijce a siláka trhajícího duby i s kořeny je fajn, ale zápletka se soubojem o čest, útěk a jeho plánování a klasické motání se a přešlapování stopáží činí z filmu nuuuuudu. A to radši nepřemýšlím o tom, jak by se litevští Poláci s Tatary dokázali asi domluvit (teď myslím jazyk).

Skvělý Michael Caine, sexy Cybill Shepherd. Atraktivní prostředí švýcarského Lugana, poněkud rozplizlý děj s hodně blbým koncem. Našlápnuto bylo, všechno skončilo složitostí a přehršelem postav.

Hodně to stylem, jakým byl film natočen, připomíná seriál Profesionálové. Tenhle film se soudruhům docela hodil do krámu, je v náznacích surový a krásně reflektuje zkaženou demokratickou společnost, policii a armádu. Dalo se to vzít svižněji a napínavěji. Dobrý dabing s řadou velkých hlasů vznikl v dílně Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987.

S ohledem na formát velmi dobré! Figurky tragických událostí, které předznamenaly životy ještě našich dětí. Jastraban je výborný. Montáž autentických záběrů s hranými je pojata velmi zvláštně, některé scény jsou tím ozvláštněny, nicméně v jiných je příliš vidět, že Adrian a Alexandr si zase nebyli tak moc podobní (např. fotografie skutečného Dubčeka na stole paní Dubčekové hrané). Ačkoliv po Mnichovu se nic dělat nedalo, tady se měl národ skutečně na odpor postavit, i kdyby půlka měla zařvat.

Silný hudební motiv, nudné zpracování. Unikátní slovenský dabing (Redakcia programov zo zahraničia Bratislava). Pro fanoušky církve asi těžší sousto, jistě jsou ale z minulosti na nejrůznější přehmaty zvyklí.

Divadelní hra, kterou se nikdo ani nesnažil převést do filmu. Parádní panoptikum ksichtů, maskéři, vlásenkáři a garderobiéři se vyřádili. Dabing je tak starý, že máte celou dobu pocit, jako byste sledovali meziválečný film pro pamětníky. Obsazení samozřejmě skvostné, Co naplat, přehrávání je moc výrazné a v součtu s notoricky profláklým dějem (skoro žádný žádný není) mě to moc nebavilo.

Když jde patrání podezřele snadno, ačkoliv všechny okolnosti jsou negativně nakloněny, je to vždycky trochu nuda. Dalo se to natočit líp, ovšem u těchto filmů je pro mě klíčové to cenné svědectví doby, v němž snímek vznikal. Tipuju, že původní námět je mnohem starší, spíš mi to sedí k začátku osmdesátých let. Hlavní hrdinka moc pohledná, v jednom okamihném záblesku i svlečená. Skvělý dabing z Barrandova, Eva Hudečková byla mistryně své profese.