dr.fish

Porážka českých stavů na Bílé hoře a následné Obnovené zřízení zemské zúčtovalo s podstatnou částí protestantské šlechty v Čechách. Staleté majetkové držby byly roztříštěny či rovnou změnily majitele (generálové katolické strany atd.). Původní česká protestantská šlechta odchází do ciziny doufajíc, že třicetiletá válka přinese vítězství Protestantské unii, a budou se moci vrátit domů. Válka však zdevastuje ekonomiky všech evropských mocností, zbývá jen hlad, bída a zmar. Víra už pomalu ztrácí na významu, všichni bojují proti všem. Na pozadí těchto událostí stojí drobný zeman Rynda, potomek starobylého rodu, zchudlý, majetek částešně zkonfiskován, v touze už jen přežít. Svět do kterého chce Rynda přežít už ale nebude pro něj a jemu podobné...zbývá mu už jen to poslední- šlechtická čest! Tohle jsou přesně ty malé velké filmy, pro které miluji československou kinematografii. Dle mého názoru nejlepší Bočanův film. Kdyby někdo hledal tvrz, na které se točilo, jsu to Buzice u Blatné, stále stojí mezi rybníky!.100%

Film, který vypráví o podzimu života, kdy člověk cítí, že času moc nezbývá. Přesto či právě proto, když Vám osud štědře přihraje možnost ještě něco zažít, urvat, a máte-li ještě sílu to udělat, nic Vás nezastaví. Jen pro ty mladé jste už jen nerozumný blázen ohrožující jejich plány do budoucna, jejich síťový graf. Protože Vy, Vy už máte právo jen umřít, a hlavně všechno pečlivě odkázat dětem... Karel Hoger a Dana Medřická jsou ti, co ještě chtějí něco zažít, ale ocitají se v sítích svých vlastních dětí. Je to hrozivá deprese, děsím se, že brzy budu možná vnímat takhle své rodiče, a jednou možná jako stařec budu také bojovat svou poslední bitvu...Nádherný film!

Vše za mne napsal Sportovec. Jen škoda, že se Vávra nepustil ještě dál, Malešov, Domažlice, kompaktáta, Lipany, Basilej, to by byla akční podívaná. I tak ale díky pane Vávro!

Ať si kdo chce co chce říká, já se v tom orientuju dobře, nejsem zmanipulován, vím jak to bylo a jsem vděčen za to, že to Vávra natočil takhle. Dostal do toho na pětapadesátý rok maximum...a ani tam nevykřikujou "Ať žije strana!" 90%

Kaurismaki je holt jeden z těch, co s těmahle blbinama začali. Dneska to už málokoho zajímá, ale je to paráda si to po letech zase připomenout.

Tento týden již druhý film s Jennifer Lawrence (Burning Plain) a opět trefa do černého. Drsné hory atvrdí lidé, kde autorita šerifa se od konce 19.století příliš nezlepšila, jen má jiné oblečení. City se nenosí, zato k pušce není daleko. Práce je tvrdá a nenvynáší, lepší je vařit drogy. Když se ztratí tatínek, není radno do toho strkat nos, a když to dcera udělá, musí počítat s následky. Jde však o holou existenci jí i celé její rodiny, tak musí. Nepřekvapuje mne, že tento film nedosáhl úspěchu zde na fóru filmových odborníků. Je chladný, odtažitý, pomalý a až trochu odpuzuje. Ale to hlavní se v něm dobře a hluboko skrývá. Ne každý to objeví, někomu se do toho vůbec nebude chtít. Stačí jenom slyšet soundtrack- je to jen a jen o přežití. Zbytek úvah a prostoru, který nám dává tento film si už musí každý divák vyplnit prostě sám. Mně tento přístup vyhovuje.

V jednoduchosti je krása, což v tomto případě platí dvojnásob. Člověk bez přátel je třtina ve větru se klátící a hledání přítele může být pěkná patálie. Ve francouzském pojetí je to ale především poetický příběh, který s neuvěřitelnou lehkostí vede k očekávanému šťastnému rozuzlení. Od začátku je vše dané a jasné a přesto to fuguje skvěle. Skvělá režie a tudíž i film, stojící na Auteilovi a jeho nejlepším příteli...90%

Velmi pomalu plynoucí snímek rozjíždějící se v několika časových rovinách objasňuje okolnosti podivné tragédie milenecké dvojice uprostřed pouště, uhořivší v karavanu za bílého dne. Potomci obou uhořelých milenců hledají cestu z bludného kruhu minulosti, odkrývají svá temná zákoutí a snaží se najít cestu zpět odkud vyšli. Je to trochu nejasný popis, ale vše ostatní by bylo vyzrazením děje. Ačkoli se děj odehrává v poušti, horka ani vášní si ve snímku moc neužijeme, je to spíše niterný film, většina děje se má odehrávat v divákově mysli. To je právě ten problém. Sice jsem nějaké ty myšlenky rozpoutal, ale uragán úvah to nebyl, a místy jsem se už nemohl dočkat rozuzlení. To přišlo a jakžtakž jsem byl spokojen. Bylo ale už i líp.

Když jsem šel kdysi z kina z premiéry jedničky Matrixu, vtipkoval jsem, že takhle dokonale natočenej film o Ježíši Kristu jsem ještě neviděl, a že to musí být natočené Vatikánem. A hle, ono se to splnilo. Neo skutečně v roli Spasitele umírá na kříži, abychom my kreténi mohli v míru žít. A má pěknou honičku, jelikož si lidstvo vymyslelo mezitím mnoho způsobů, jak se zničit. Mr.Smith není jednoduchý soupeř v jedničce, ale to je prd oproti fínální bitvě. Je to čistá teologie přátelé. Krásně zabalená a já si jí vážím...

Úspěch jedničky zaručen, několik let jsem byl odrazován přáteli od zbylých dvou dílů. Pak jsem si to sjel najednou. Jednička je skvělá, ale dnes už ji beru jen jako úvod, nic víc. Je to velký opus a první díl bývá vždycky jenom úvod...