Hernycztek

Labyrinth je jeden z prvních filmů, který proslavil del Tora a já si ho paradoxně nechal až nakonec, s vidinou zlepšení nálady po spíše neúspěšném The Shape of Water. Bohužel jakkoliv je to celosvětově úspěšné a známé i mezi svátečními diváky, tak pro mě to byly utrápené dvě hodiny. Vždy jsem žil v domnění, že Španělsko nemá ošklivé ženy, ale Guillermo mě svým castingem přesvědčil, že tomu tak není. Lépe se mi sledovali záporní vojáci, než obličeje zdejších hereček. Oba světy byly vykresleny skvěle, jak ten fantasy s prvky hororu, tak ten válečný. Jenže ani trochu se mi nelíbilo prolínání mezi nimi a veškerý dobrý dojem šel rázem stranou. Pohádkou pro děti bych to určitě nenazýval, už jen díky brutálněji vykresleným scénkám a maskám potvůrek, které jsou výborné a navozují docela creepy atmosféru. Nicméně, na každou pozitivní věc jsem našel jednu zápornou, a tou poslední, kvůli které jsem se tak nudil, jsou zdlouhavé a nezáživné dialogy. Takže mě, jako náročnějšího diváka, nemá tohle čím překvapit a lépe než průměrem to hodnotit nemůžu.

Fenomén posledních let, únikové hry, nemohl uniknout pozornosti filmařů a ti nám tak chystají jeden film s touto ,,Saw'' tématikou za druhým. Do téhle Escape Room jsem šel výhradně kvůli ,,R'' ratingu, a jako malou přípravu na Escape Room, která šla začátkem tohoto roku do kin, leč s ratingem PG-13. Konkrétně tenhle Thriller však nemá divákovi moc co nabídnout. Dlouhých 50 minut se řeší vztahy mezi přáteli a skládají se hlavolamy, a to asi není úplně to, kvůli čemu jdete do projekce. Pasti jako takové nejsou špatně vymyšlené, dokonce při nich uvidíme nějakou krev, ale žádné brutality od kterých budete uhýbat pohledem nečekejte. Napětí funguje, stejně jako v Saw nebo Cube, kdy se vcítíte do děje a čekáte, co se komu nečekaně stane. Herci jsou vcelku neznámí, ale možná by se mezi nimi dal najít oblíbenec nebýt tak stupidního scénáře, který byl napsán jejich postavám. Závěrečné vyústění vneslo spíše nové otázky, než řádné ukončení, takže mi z toho ve finále vychází průměrný průměr, který když neuvidíte, o nic nepřijdete. Navzdory mnou nenáviděnému ratingu PG-13 doporučuji spíše letošní Escape Room, protože ten vyšší rozpočet je tam opravdu znát.

Dle názvu by asi každý čekal všechno možné, jenom ne příběh o na první pohled příjemné rodince, která má tak trochu zálibu v zabíjení. Jejich představitelé jsou mnoha rolemi ostřílení, takže se na ně nedívalo vůbec špatně, ale jejich chování a řešení situací nebylo úplně racionální. Děj pořád něco nabízí, čili nedochází k nudným pasážím. Atmosféra je napnutá od úvodního seznámení s rodinou a při každé jejich scéně se mi svíral žaludek při čekání, kdy se situace zvrtne v jatka. Toho se k našemu potěšení dočkáme a z pohledu explicitnosti to nebylo nejhorší. Kamera se snažila přibližovat gore co nejdetailněji a nutno říct, že jeho provedení nebylo k zahození. Také chválím skvělé dialogy plné humoru, ačkoli se nejedná o komedii. Zajímavé je, že tu vlastně není kladná postava, no přesto se našlo několik sympaťáků, kterým se dalo držet palce. Kdyby nebylo mezer ve scénáři a nemělo to tolik nepochopitelný závěr, uvažoval bych nad slušnými 80%, takhle musím být soudný a nad průměr nemůžu.

Ohlasy a hodnocení hovoří jasně, nový Halloween propadák není, ale pro mě osobně zůstal Zombie nepřekonán. To jen tak pár slov k porovnání, ale více se ke starším kouskům nevracím a hodnotím to čistě jako samostatný horor. Slashery celkově nejsou mým oblíbeným subžánrem. Většinou se v nich moc nehraje na psychický nátlak nebo fyzické mučení, vrahovi jde vždy jen o jedno, zabít. Mnohdy je to až nuda sledovat, protože je většina hororů s tímto zaměřením jeden jako druhý, ale co dělá Halloween nadprůměrné, je kultovní Michael. Tichá, bezcitná a brutální hora, proti které nemá nikdo šanci a sbírá tak jeden ,,zářez'' za druhým a je jí jedno koho oddělá. Při své ,,zábavě'' nám ukazuje obstojné explicitní gore, kde se nešetřilo krví. Pomalejší ,,kecací'' rozjezd se postupně stupňuje do výborně atmosférických scén a graduje skvělým finále Michaela vs Laurie. Nicméně je to slasher, takže se to neobešlo bez stupidního chování většiny postav, ale na to už jsme si asi všichni zvykli. Halloween tak obstál jak pro fanoušky původních snímků, tak pro nezasvěcené diváky.

Pro zkušenějšího diváka je Hell Fest ničím nepřekvapující průměrný slasher, který se dle mého vůbec neměl dostat do kin, ale pro mainstreamové publikum je to zřejmě dostačující. Jediné co tu dokáže zaujmout jsou výborné kulisy zábavního parku, které občas navodí pocit strachu, ale jinak jsou nevyužity. Herecké obsazení není nejhorší, ale svého favorita vyberete jen stěží. Tvůrci se rozhodli držet klasických slasherových pravidel, takže se postavy chovají dost hloupě. To samé platí o scénáři, kdy se naše partička rozděluje tak, jak se to zrovna hodí vrahovi, a ten pro změnu používá zřejmě teleportovací prostředky. Vraždy jsou absolutně neoriginální, nudné, a hlavně bez krve. Atmosféru a napětí tu nenajdeme vůbec a nebojím se tak říci, že bych to ani mezi horory neřadil. Se zavřenýma očima tomu dávám průměr, ale je tu spousta a spousta novodobých slasherů, které do kina nezavítaly a jsou mnohem lepší než toto.

Jsou tu zřejmě dva důvody, proč se film pohybuje v průměrných číslech. Ten hlavní problém bude v tom, že první díl nabídl všechno, co v tomhle tématu šlo, tím pádem se nedalo v pokračování ničím překvapit a to se u většiny uživatelů odrazilo v hodnocení. Druhý důvod, který mrzel nejvíce mě, je absence Jacka. Ten má všeho všudy minutový prostor a myslím, že s jeho charismatem by byl celý film daleko záživnější, stejně jako předchozí díl nebo letošní The House with a Clock in Its Walls. Co se týče obsazení tohoto snímku, tak si troufám tvrdit, že je o chlup zajímavější a zábavnější než v prvním díle, a to samé platí o scénáři, který je sice jedno velké klišé pro děti, kde se ubralo na hororovějších scénách, ale pořád se to sleduje lépe, než romantika s Dylanem. Masky a efekty jsou stále na prvotřídní úrovni, takže jsem ve finále spokojený a procenta strhávám vyloženě za chybějícího Jacka. Na závěr se snad hodí říct, že komu se líbil díl první, tomu se bude líbit i díl druhý, protože jsou téměř totožné.

Tak obrovský úvodní potenciál to mělo, a tak trestuhodně to je nakonec nevyužito. Exteriéry rozsáhlé pouště nabízely nespočetné množství možností, kdy nám tvůrci mohli naservírovat doslova cokoliv, když v tomto ,,světě'' neexistují pravidla a oni se zmůžou na dvě uřezané končetiny hned v úvodu a ještě k tomu mimo záběr, to je opravdu geniální. Ovšem když to vezmu tak, že na režisérském křesla seděla žena, tak se nemůžu divit, že jsme nedostali detailně brutální a násilnou podívanou. Nejvíce mě však zaráží, proč se tomu upsalo takové hvězdné trio, to musel být tučný honorář. - Zasvěcení a vysvětlení děje se nám v podstatě nedostane a na tak dlouhou stopáž to má celkově málo dialogů. Snad jediné pozitivum je příjemná hudba, ale film jako takový nedokáže udržet divákovu pozornost, protože se za ty dvě hodiny doslova nic nestane.

V tomhle případě nemůžu jinak, než jít absolutně proti proudu. Na nového Predátora se valí samý ,,hejt,'' a vzhledem k množství by se dalo říct, že zřejmě oprávněně. Bude to tím, že to všichni srovnávají s Arnieho počinem, což já dělat nehodlám. Hodně stížností je na efekty a obřího predátora, nicméně jak pravý český název, to je prostě Evoluce. Co byste chtěli ke spokojenosti? Remake s totožným scénářem a sedmdesátiletým Arnoldem? Ale no tak. Obsazení tohoto snímku mohlo být o něco povedenější, ale vyložený problém v něm nevidím, protože jsou to sympatické postavy a nikdo se nad nikoho nenadřazuje. Je to hodně odlehčené a každou chvíli jsou tu vtipné dialogy, což mi vůbec nevadilo, a komu ano, ten by měl být spokojen minimálně s brutalitou a akcí, kterou je prošpikovaný celý, ne úplně logicky zvládnutý, průběh. Ve finále to mám na pomezí čtyř až pěti, ale vzhledem k tomu podhodnocení dám s čistým srdcem plnou.

Guillermo del Toro je skvělý režisér, čehož jsou důkazem jeho nadprůměrně hodnocené filmy. The Shape of Water není výjimkou, no já tentokrát v ,,hvězdičkách'' tolik štědrý nebudu. Bezpochyby je to výborně natočené a v každé scéně je vidět Torova preciznost. Vystihnutí dobové atmosféry se také povedlo dokonale, Michael Shannon jako záporák byl sakra přesvědčivý, maska ,,obojživelníka'' byla povedená a našlo se několik nečekaně brutálních scén. Jenže všechny tyhle klady přebíjí dva neodpustitelné faktory.. nesympatická až hnusná představitelka hlavní role a přehnaně moc romantiky, která z toho v podstatě odmazala hororové prvky. Z toho ve finále vzniklo dvouhodinové nudné utrpení u kterého jsem nedokázal udržet pozornost a nechápu to množství ocenění, které si film a jeho ,,členové'' odnesli, ale na druhou stranu je jasné, že jestli je to určené nějakému publiku, budou to citlivější povahy a romantické duše.

Těžko říci, čemu přisuzovat moje nepochybné zklamání, ale dost možná to bude všemi možnými recenzemi a komentáři na všech možných stránkách, které se nám Jacka a Triera snažili prezentovat jako šílené maniaky. Člověk se pak těší na dvě a půl hodiny trvající zvráceností, které mají nezkušené diváky minimálně pohoršit, a místo toho dostává dvou hodinovou lekci filozofie plnou úsměvných dialogů a na to, co bysme si přáli vidět - tedy vraždy, zbyla pouhopouhá půl hodinka. Přesto v téhle třicetiminutovce dokáže Trier šokovat pěkným gore a způsoby jakými Jack zabíjí. Rozdělení na různé části mi nesedlo.. nechci říkat, že je tento film určený těm, kteří rozumí umění, ale bohužel to tak bude. Ačkoli je tu slušné explicitní gore, tak to na něm není postavené, což mě zrovna u tohohle režiséra mrzí dvojnásob. Závěrečný epilogový proslov v pekelném prostředí s depresivní hudbou mě v tom jen utvrdil a po pár dnech z toho mám sotva průměrné pocity.