MICHAEL73

Již mnohokrát jsem přemýšlel, jak lze shrnout kvalitu jednoduchých pohádkových filmů od Burtona, jež stejně čiší kouzlem a hřejí lidská srdce. Ze všech jeho unikátů je Edward mně osobně nejbližším a nejvíce oslovujícím. Kdybych byl kritikem, nedovedl bych hodnotit na základě vnějších aspektů tento film. Dokážu totiž jen prohlásit, že film je pravé umění, neboť někomu látka a zpracování sednou a jiným zase ne. Mně však nejen neskutečně sedly, ale celý film mi zanechal na srdci šrámy vyhotovené z krásy kouzel Edwardových nůžek. Nemyslím tím samozřejmě jen nůžky, ale celý oslovující příběh, který mne, nevím proč, zasáhl takových způsobem jako málokterý. Možná je mi blízký, možná je mi cizí, a proto mne fascinuje... Vím jen to, že je to film, který svoji smutnou stránkou dokáže rozveselit a zasáhnout nejednu duši svou nekonečností.

Vřele příjemné zpracování příchodu lásky do světa plného nenávisti a smutku. Klaus si nehraje na žádnou komerčně vytvořenou pohádku, on je pravý. Již od začátku nás zahltí vskutku veselý pocit z něčeho příjemného, ovšem v průběhu děje začíná přituhovat a objevují se momenty, které jsou až k slzám. Neztrácí své poslání po celou dobu. Poslání zaměřující se na nalezení radosti, které přináší další radost, a právě takové moudro přináší v originálním pojetí příběhu a postav. S čím krásnější můžete spojit příběh o lásce než s Vánocemi? Dokonce se samotným příběhem světoznámého výrobce hraček, jenž přináší o svátcích do domovů nadílky a s nimi i radost. Jak originálněji lze takový příběh pojmout? Odpověď je jednoduchá, stěží, a proto Klausovi patří velký klobouk dolů. Gratuluji mu k jeho zařazení k nynějšímu seznamu každoročních filmů na Vánoce.

Vskutku příjemný artový film, který však na jedno zhlédnutí stačí. Filmoví nadšenci kultovních trháků si na takovém snímku možná tolik nesmlsnou, ale já jsem si vcelku užil pomalé tempo pomalého filmu bez jakýchkoli velkých zvratů, napínavých momentů či vyhrocených scén. Postava Patersona (ztvárněná příjemně Adamem Driverem) žijící ve stejnojmenném městě je jakýmsi symbolem právě tohoto místa, celého města. Města, které skrývá příjemné okamžiky a příjemné lidi, avšak zároveň s sebou nese i ne tolik šťastné chvíle, ze kterých se nedá čerpat jakýsi dobrý pocit. Paterson jakožto řidič autobusu, jenž píše poezii tak jen přihlíží a naslouchá svému okolí, stejně jako město. Lidé ho často přehlížejí, ale jsou si ho vědomi. Dostává se mu tak občas smůly, podpory, příjemných chvil, ale také často samoty, kterou využívá k dalšímu tvořením poezie, tedy dalšímu vytváření příběhu tohoto tichého města. Příběh, který neurazí, neohromí, ale potěší.

„Na kouzla se věřit musí... Jinak by nebyly.” krásné ztvárnění konfliktu světa dětské fantazie a toho upjatého dospělého. Téma je nesmrtelné a velmi působivé, neboť společnost se skutečné staví k zachování dětského kouzla takto. Od malička jsou nám dávány naděje a krásné pohledy na svět plný kouzel a mnoha možností, kterých můžeme užívat. Když ovšem dospíváme, jsme zbavovány těchto kouzel a nadějí, neboť jedině tak přeci můžeme dospět a žít obyčejně v tomto fungujícím světě. Naprosto nesmyslný přístup. Abychom mohli vyrůst, musí v nás naše dítě, naděje a sny zůstat, jinak potopíme veškerou krásu života a naději pro lepší budoucnost. Krásná a nesmrtelná myšlenka, kterou je potřeba sdělovat i nadále, což v podobě Malé princezny je skutečně nadějné.

Asi každého, stejně jako mne, než-li film uvidí bude zajímat, co je na něm tak výjimečného? Proč patří mezi nesmrtelné vánoční klasiky? A proč jej dávají vždy v datu nejblíže štědrému dnu? Láska nebeská se stěží popisuje, protože už od pohledu se zdá být nelišen od jiných vánočních komedií. Taky prvních dvacet minut filmu se tak aspoň i zdá, ale postupně příběh přituhuje a začíná nás ponořovat do tajů skutečné lásky všeho druhu, kterou v nás dokáže vyvolat. Stejně jako v nás vyvolá radost a lásku ke svým příbuzným, partnerům a přátelům, a to se skutečně málokteré vánoční komedii podařilo, avšak zde si tvůrci dali záležet. Film na každý rok a v takovém intervalu stále neomrzí. Ve chvílích, kdy postrádáte vánoční náladu je dobré si jej pustit, protože okouzlí jedinečným způsobem a promluví do vašeho nitra, které tak rozehřeje a vykouzlí vám úsměv na tváři.

Jakožto čtenář Lewisovy předlohy mohu prohlásit, že se jedná o velmi zdařilou adaptaci. To neříkám jen protože jsem na ní vyrůstal, ale protože nám krásně nese sdělení, které tolik nevyplývá z knihy, ale dává sílu její podstatě. Příběh má opravdu veliký potenciál, neboť skrývá v sobě mnohé, které lze sdělit krásným způsobem, a o to se tu tvůrci pokusili. Chytly jej za správný konec, avšak filmové zpracovaní mu nedává tolik prostoru. Ovšem se vším, co tedy měli autoři k dispozici si poradili, jak nejlépe mohli. Vřele přesné obsazení, výprava, hudba, efekty, rozvrstvení scénáře. Za mne 8,5/10. Snímek, který mě dokáže přenést do krásného světa plné fantazie, i přes jeho drobné nedostatky, čímž jej ovšem nijak nekritizuji. Jak se totiž říká, že se nekritizuje práce ostatních, když sám dotyčný člověk by jí neudělal lépe, tak zde to platí rovněž.

Titul nejvýdělečnější horor všech dob dal prvnímu snímku určitě velkou značku a téměř zajištěný výdělek pokračování. Jelikož z prvního filmu se stal velký hit a trend, měl jsem obavy, že tvůrci se více uvolní a budou dávat divákům vše na talíři a akorát budou těžit více a více peněz. Nestalo se. Opět naprosté překvapení držící důležité momenty, sdělení a prvky prvního filmu, které pro další rozvoj jsou vřele důležité. Výtečný scénář udržující celek, podstatu postav a předlohy a jednak si vyhrává s detaily plné odkazů, humorných momentů a vřele důležitých věcí. Atmosféru byli schopni udržet po většinu filmu, až na určitou část v ději, kde sice jste schopni toho dost předpovědět, ale konec konců, na to jsme u „Kingovek” zvyklí. Muschietti neopomenul rovněž vizuál, ve kterém je mistr, a též mne uchvátil po celý děj vkusné adaptace. Ale předně největší klobouk dolů patří kastingu. Možná dospějete, narostou vám vousy, vrásky, trochu zmoudříte, ale nikdy neutečete před tím, kým jste vždycky byli. Váš výraz vám navždy zůstane i váš charakter. A právě v tomto duchu je každý herec pokračující postavu mladého herce výtečně zvolený. Nedovedu si představit lepší a působivější pokračování, přestože jej někteří neoceňují. Celá filmová skládačka obsahuje vše, co má mít, včetně důležitých sdělení. Můžete před dětstvím a svými nočními můrami utíkat, jak jen chcete, ale nikdy nezměníte to, kým skutečně jste uvnitř. A není třeba se za to stydět. Je třeba s tím zlým bojovat a to dobré tak posilovat. 9,5/10 hodnotím. Skutečně správné zakončení.

Zatímco v legendárním Temném rytíři jsme mohli vidět čistého antagonistu s úmyslem dát lidem to, co údajně chtějí - chaos, tak tu se setkáváme s opravdu nevídaně výborným ztvárnění antihrdiny, kterého tak dobře všichni známe a jen čekáme, co nám jeho příběh a minulost přinesou. Ztvárnění je jedinečné, celé temné prostředí vyprahlé společnosti osmdesátých let a hlavní hrdina, který je jí terorizován. Zatímco v ostatních pojetích Jokera jsme mohli vidět poctivého psychopata a šílence, se kterým bychom se neradi dostali do sporu, tak tady dosahujeme na jednu stranu, až soucitu k hlavní postavě a na druhou stranu odporu, že ho nepodporujeme v tom, co dělá, ačkoli to chápeme, a tak vzniká brilantní antihrdina. Po celý snímek jsme schopni vnímat a sledovat Joaquina Phoenixe, jak se z běžného přehlíženého outsidera stává vyšinutý zabiják, který touží po pozornosti. Malý rozpočet a brilantní scénář je přesně to, co studio potřebovalo. Film, který vydělá a má smysl je sen každého studia, což se v tomto případě povedlo. Gratuluji všem tvůrcům a zaslouží si každou cenu, která na ně čeká, včetně profesí kamera, výprava, hlavní role, scénář a režie.

Časté depresivní ztvárnění života z období holocaustu je běžnou záležitostí, avšak v tomto snímku to dostává trochu jiný rozměr. Hlavní postava doprovázená ve všech kapitolách násilí všeho druhu je vedena i v budoucím životě k naprosté bezcitnosti, kdy jsou vzpomínky na jakýkoli láskyplný život beznadějné, je opravdu skvěle ztvárněná Petrem Kotlárem, kterého je divák schopen sledovat od počátku do konce. Nezvykle výborná kamera, výprava a zvuk, jenž umocňují pochopitelně celou atmosféra, která je též těžko stravitelná, avšak nevídaně skutečná. Film, který jest na jedno zhlédnutí, ale je důležitý ten čas na sledování si najít. Přesto, že snímků s tématikou holokaustu tu bylo nespočet, tak tentokrát máme české podání této tématiky velice reálné a je důležité, aby bylo podporováno. Věřím, že každým zakoupeným lístkem, každým zakoupením na internetu či DVD nebo Blue-ray, uděláte jedině dobře české kinematografii.

Film, u kterého jsem schopen prohlásit, že je silnější, působivější a lepší než originál, ačkoli spousta lidí se mnou vůbec nemusí souhlasit. Malý princ je významné Exupéryho dílo, které nese moudra pro veškeré lidstvo všeho druhu po všechny generaci, ačkoli bylo psáno pro svoji generaci. A právě tento film jej dokázal převést do podoby dnešní generace a přitom zachovat původní ráz autorových sdělení myšlenek a kreseb. Na druhé zhlédnutí zde bylo několik momentů, u kterých skutečně nezůstalo jedno oko suché a velice mne oslnily svými prostými, ale přesto velmi účinnými chvílemi dětské radosti a moudrosti, která zkrátka nejdou přehlížet. Občas bychom všichni měli zapomenout na běžné zvyklosti, povinnosti a věci, které jsou nám určovány ať už rodiči, ve škole či v práci. Zkrátka se tak nechat zahledět do svého já, najít vnitřní klid a vnitřní radost, kterou tento film nabízí a ukazuje v nádherném světle. Vůbec mi nevadí, když děti budou znát spíše filmovou verzi, než knižní, ačkoli by původní klasiku znát měli, ale film ji ještě rozvíjí v příjemném provedení, které nesmírně oceňuji. Malého prince by měl zhlédnou naprosto každý bez rozdílu. Každému nám něco přinese, každý si v něm něco najde a věřím, že okouzlí tento příběh i více lidí, nežli pouze mne.