Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Romantický

Poslední recenze (73)

plakát

Doogeundoogeun nae insaeng (2014) 

Jakkoliv jsou mnohé příběhy smutné a velmi bolestné, nevidím důvod, proč o nich nenatočit film. V tomto případě jde o zfilmování úspěšné literární novely. Občas se poštěstí a vidím něco, co mě opravdu zaujme. Z diváckého hlediska je to zvládnuté dobře, s ohledem na to, v jak vážných vodách zde tvůrci plavou. A to doslova, neboť je retrospektivní děj o tom, co se přihodilo, aby se ti dva potkali. A mohli tak spolu následně počít dítě. Balancuje to na hraně toho, jak neodhadnutelný osud a život člověka je. Líbilo se mi, jak plynul život jeho očima. Musel to mít těžké, toužil jen po nějakém spříznění s někým. Dnešní doba je obecně krutá v tom, jak vnímá a posuzuje druhé. Co to znamená být v záři reflektorů, mít trému před kamerou, jen se mihnout v televizi, být středem nežádoucí pozornosti. Vyrovnat se s tím vším není vždy úplně jednoduché. A v neposlední řadě byly veškeré záběry kouzelně a citlivě nasnímány, čímž pozvedly přítomné reálie i atmosféru jako takovou. On se mohl opřít o své rodiče, souseda, svou neexistující či skutečnou přítelkyni. Uměl též i v něčem vynikat, podařilo se mu po sobě něco zanechat. Hýří to sice již ohranými klišé, která jistě k podobným snímkům patří, ale tady zkrátka došlo k tomu, že jsem konečně viděl i něco takového. Lidsky a emocionálně dojemné. Na Jižní Koreu typický počin.

plakát

Police Story 2 (1988) 

Druhý díl této ikonické série, který považuji za nejlepší film samotného režiséra, začíná dost nenápadně. Jackie je převelen k řízení dopravy, načež se rozhodne rezignovat na práci policisty. Poté ale víceméně omylem zachrání nákupní středisko. Celé je to totiž velmi komplikované, minulost se stále vrací, nemají s přítelkyní chvíli klidu. Typické bitky, vyhrožování, vychytané dialogy s nadřízenými. A tím začne to pravé, co druhý Police Story definuje. Promyšlená dějová zápletka, v níž se to hraje hned z několika stran. Nikdo neví, kdo je kdo, co má v plánu a jak to dopadne. Jisté je, že si bude mít hrdina kde hrát, aby se dostatečně vyblbnul a předvedl opět několikero úchvatných kousků. Na rok vzniku fakt luxus, tématicky dobře zapadající, poskytující adekvátní motivaci k práci všech policejních složek. Bojová umění tu umí i něžnější pohlaví, čímž je o argument ke sledování více. Mnou viděna a upřednostněna japonská 122 min. trvající verze. Než si vychutnám úplný začátek, navnadí mě tvůrci krátkým shrnutím, čím si prošel onen detektiv v díle prvním. Je to geniálně sestříhané, doplněné podmanivou melodií. Osmdesátková dekáda měla styl. A je to znát na jejím vzezření zdejší atmosféry, stejně jako výtečné reálie Hongkongu.

plakát

Komorná (2016) 

Koukalo se na to jedna báseň. K ucelenému zážitku je nutná 167 min. verze, která poskytuje adekvátní odvyprávění všeho podstatného, stejně jako zprostředkování obrazovou formou veškerých milostných scén. V závěrečných titulcích navíc i podmanivou písničku. Struktura vyprávění není ničím novým, ale naopak důvěrně známým konstruktem. Divák má být namlsán, zmaten, potěšen, znechucen, obohacen a především okouzlen. To Komorná do puntíku splňuje. Je to samotná symfonie filmového umění, jak docílit nikdy nekončící katarze z toho, co se na plátně děje. Ať už přes sofistikované dialogy, sympatické a zajímavé postavy, každý pečlivě nasnímaný záběr, kapku deště, nebo jen ten pocit, když vás někdo nepokrytě svádí, je vám to nepříjemné a ať děláte cokoli, nemáte situaci vůbec pod kontrolou. Dobové zasazení tomu vyhovuje tím více, jakou výpravu si mohli návrháři dovolit a dát hercům patřičný lesk slušivým oblečením a účesy. Je ale pravda, že je film spíše pro zkušenější diváky. Sám nevím, proč jsem jej kdysi nedokoukal. Možná menší pozornost, nepodchycen nějaký detail.. Faktem je, že napodruhé již udržena pozornost po celou dobu, těch necelých tří hodin, aniž bych se kroutil nudou. Zajímalo mě, jak to dopadne. Fandil jim. A to nejlepší na konec, jak to tak bývá.

Poslední hodnocení (1 163)

Unforgotten (2015) (TV seriál)

21.04.2021

Americký zabiják (2017)

15.01.2021

Rumburak (1984)

05.01.2021

96 hodin: Odplata (2012)

01.01.2021

96 hodin (2008)

01.01.2021

Neznámý (2011)

28.12.2020

Army of One (2019)

24.12.2020

Triangle (2009)

03.12.2020

Síla country (2010)

30.11.2020

Reklama

Poslední deníček (53)

Nejlepší filmy Jackieho Chana

Po pěti dnech už lze zhruba konstatovat, o čem vlastně jsou filmy Jackieho Chana. Z americké tvorby má klasicky akčních asi kolem deseti filmů, které ale dle zdejších hodnocení moc neoslňují. Čímž raději vynechány a věnován prostor jen jeho tvorbě z Hong Kongu, Číny apod. Byť i tak je tam pár koprodukcí, ty počiny mají všechny USA znaky, ale je to ještě v normě. 

 

Jackie se uměl jako mladý hodně dobře prát. Nechtěl jít cestou Bruce Leeho, že by jeho filmy byly ultra vážné, o nějakém týpkovi s bojovými uměními. Místo toho do svých filmů vmísil komediální prvky, což znamená vypointování jednotlivých gagů, jimž se poté diváci většinou smějí. Ale samozřejmě, jdou po něm a všechny přepere. Podstata děje jeho příběhů je tudíž jen rozehrávač pro ty bitky. Pak už jen záleží na tom, aby film celkově šlapal od začátku do konce, nebyl příliš stupidní a Jackieho klasické prvky v něm byly adekvátně zastoupeny. A čím kolosálnější dějová zápletka a stopáž, tím lépe. Do toho i provádění šílených kaskadérských kousků, takzvaně na vlastní pěsť, i když za to zaplatil Jackie Chan vážnými zraněními a ohrožením na životě. Opakovaně.

 

Ve svých 30 až 50 letech si to mohl dovolit. Podstatné též je, že od roku 1984, Pojízdná kantýna, točí pořádné filmy, což mu vydrželo následujících 20 let. A plně s HK style tvorbou, Hollywood moc jeho potenciálu nedokázal využít. Mně se tedy líbí Police Story 1, 2, New Police Story, Božská relikvie 2, Thunderbolt, Terč a Pojízdná kantýna. V první šestici má ty kousky, gagy i bitky. V Pojízdné kantýně je asi jeho nejlepší souboj na férovku, protože se bere ultra vážně. A film těží i z osmdesátkového stylingu, obsazení sympatickou herečkou, přítomností Sammo Hunga. U něj mi přijde, že byl jako mladší velmi milý, vstřícný a nikdy mu nestoupla sláva do hlavy. Měl zkrátka Hnogkongskou umírněnost. A žeru ho i jako staršího. V Ip Man 2 předvedl neuvěřitelné věci.

 

Takže takto vnímám Jackieho Chana. Vyloženě trapný je Rachot v Bronxu a Čínský zvěrokruh. Nejvíce se mi s ním líbilo Police Story 2 (122 min verze), kde to fakt bylo vše neskutečně vymakané. Na rok 1988 opravdu nevídaný počin. Město zločinu je o tom, jak se může stejný herec úplně změnit. Neumí bojová umění, chce jen přežít a disponuje vlastnostmi dobráka. Ačkoli jej okolnosti donutí se dát na opačnou stranu barikády.

Reklama

Reklama