Pink.Panther

Vratˇ se do hrobu je reflexe doby, viděná očima studentů svým dosahem oslovující ročníky o dekádu starší. Generaci která ještě není tak stará aby ji někdo kompetentně odeslal do hrobu, ale už není ani tak mladá aby tam mohla poslat jiné.____Originální netuctový film, našlapaný výbornými dialogy a hláškami, tolik kreativity se tuzemským tvůrcům po revoluci už nikdy nepovedlo do jednoho filmu vložit. Pokud člověka tento hravý humor neosloví, tak asi nemá smysl na film koukat a stačí si jen přečíst název filmu.

Natočeno překvapivě, nabízela se taková další hřebejkovsky laděná agitka s jednoduchými závěry a hle na myslivce - ono ne, Polesný tomu dal dokonce nadhled.

Artově laděná groteska naroubovaná na satiru o moderním městském urbanismu, vycizelovaná do posledního detailu, např: sekundová diagonální kompozice obrazu za sebou do pozadí ustupujících staveb. Spousta gagů poukazuje na architektonické úlety, nesmyslné unifikace, designové výstřelky, různé nedodělky, které jsou ukázány pomocí zajímavé práce se zvukem, (nesmyslná délka chodby znázorněná dlouhým zesilujícím klapáním podpadků blížící se postavy). Svým způsobem geniální dílo. O kvalitách filmu asi nebudou velké pochyby, diskutabilní bude jen do jaké míry je film vlastně zábavný.

Název ne zrovna moc vydařeného rodinného filmu slibuje léto v Provence. Jedinečná vangoghovská atmosféra plná barev slunečnic a Valensolských levandulových polí, křivolaké cestičky lemované platany, jihoevropské opuncie, kaktusy, agáve a aloe, osamělé pinie a cypřiše, exotické palmy, mimózy, eukalypty, sukulenty. Svahy Grasse poseté růžemi, jasmínem, fialkami, karafiáty, maquis provoněný bazalkou, vavřínem, estragonem, tymiánem, fenyklem, oreganem a rozmarýnem. Tak z toho všeho v tomto filmu nakonec zůstalo jen: slunce, seno a Reno.

Kombinace romantiky, komedie, satiry, dramatu, krimi v jednom filmu. Zajímavá je večeře kde C.L. kritizuje snoby a lidi vysoké společnosti. Jako vždy bezvýrazná tvář Ventury dokáže udržet nevysvětlitelnou podmanivost. Zárověň je jeho projev poněkud laxní. Tuhle postavu měl hrát herec s univerzálními hereckými schopnostmi (Jean Paul Belmondo ideálně) a vše by do sebe 100%-ně zaklaplo. Ale stále je tu Lenouchův trademark, hra autora s divákem, statická kamera snímající rozhovory s filosofickým obsahem v úrovni očí až po neamerický lelouchovský a jen zdánlivě otevřený konec. I to je součást hry - ponechat na divákovi aby si scénář dopsal sám, a je to nádherně fatalistický konec.

Jeden z těch filmů, který se podílí na špatné pověsti romcom. Věčně přehrávající Cusack připomíná animovaného Mickey Mouse.

Oury uměl udělat filmy pro masy, byl to odborník na francouzskou kinokasu a tak vytáhl z rukávu toto eso aby vyrobil druhý Belmondův největší kinohit, když už o pár let dřívě natočil ještě navštěvovanějšího Velkého šéfa. Hitlerova nevlastní sestra je tu národně-sociální krasavice hodná vůdce, ostatně ji hraje tentýž herec co hitlera. Málokdo umí oslavit svou vlastní porážku filmem a málokdo si umí utahovat z nacistů tak jako Francouzi. Oury si jako zkušený filmař pohlídal rytmus filmu a celkový dojem by měl být dobrý - přesto tento film není nic více než pěkný rodinný film s roztomilým medvídkem. Produkce: Cerito Films

Situace je vážná a (pokud je Lefevbre v hl. roli) tak i zoufalá. Sotva průměrná skorokomedie, kde asi nejvíc vadí slabý scénář a která vyniká snad jen tím že byla prý uvedena už za komančů v 70. letech a je tu bohužel pořád s námi díky TV reprízám a stíní mnohem lepším fr. filmům, které se na obrazovky nedostanou. Jen Serrault, který zas jednou dokazuje své herecké umění tím že i v blbém filmu udrží svůj vysoký standard, je tou pověstnou třešničkou na hodně zkaženém dortu.

Neorealistická konfrontace konzervatismu a liberalismu viděná observačním pohledem renomované De Santisovy kamery do nitra činžovního domu, kde se odehrává konverzační snímek o domestikovaném Američanovi, jenž je "napaden toxickou italskou šlechtou".

Výborná konverzačních komedie, se známou ostrovní tulení scénou, při které bigotní Američané odvraceli zrak z filmového plátna. Další precizní v podstatě bezchybný scénář s výborně napsanými dialogy z dílny Billyho Wildera. Jeden z těch vzácných okamžiků, kdy se dá konstatovat, tohle je dokonalý film - v subžánru rom-com jev o to vzácnější. Produkce: The Mirisch Corporation