Pink.Panther

Pink.Panther

Česko
mystifikace, dadaismus, maximalismus

18 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 18.10.2020  00:56

    Gérard Oury zde zůstává věrný konvenčním principům, narativním a dramaturgickým a vyrobí další Funesův kinohit, zároveň Dobrodružství rabína Jakoba prezentuje humor jako zbraň na předsudky, o které je ovšem možno v případě blízkého východu s úspěchem pochybovat. Pochybnosti mám i k filmu samotnému. Trocha žvýkačkové grotesky, povedené židovské taneční číslo a v závěru se objeví tehdy neznámá Miou-Miou. Nic moc více mne na tom nezaujalo. Co by s filmem dokázal udělat mistr dabingu FF už bohužel nezjistíme.

    • 17.10.2020  23:12
    Napoleon (TV seriál) (2002)
    ****

    Minisérie vypovídá o všestranném hereckém talentu Christiana Claviera, který zde potvrzuje, že patří k nejlepším francouzským hercům součastnosti. Jako NB je naprosto uvěřitelný, k tomu velmi solidní výprava a poutavé zpracování tvoří dohromady působivou exkurzi do světa napoleonských válek.

    • 17.10.2020  19:02

    Schneider poprvé a naposled vypráví o minulosti, za kterou se hluboce styděla. A zároveň přes čtyřicet let držená tajemství vyplouvají tímto dokumentem na povrch. Tyto asi poslední kamínky do mozaiky obrazu vnitřně nevyrovnané osobnosti pomáhají pochopit filmový i soukromý život herečky. Formou možná průměrné, ale fanoušek který chce vědět vše by dokument neměl přehlédnout.

    • 17.10.2020  13:57

    Možná byla očekávání kladená na Dewaere příliš vysoká. I když se ztvárnění jeho role prakticky nedá nic vyčíst, celou dobu jsem měl dojem, že Ventura by se do této role hodil lépe a posunul film ještě o stupeň výš. 70%

    • 16.10.2020  00:31

    První Burianův zvukový film jsem nedokoukal na prvý pokus ani do konce. Nějak mne to moc nesedlo v porovnání s jeho pozdějšími filmy. Skončil jsem u sekvence kdy se dovídáme o člověku co se dožil 105 let a celý život se netknul alkoholu. Inu tedy to chci také a vylil jsem veškerý alkohol co se u mne nacházel až na jeden dar do výlevky, snad to podzemní vody zvládly. Na druhý pokus jsem to už dal celé a nelituji času. Když jsem se dostal až k té části kde jsem posledně skončil, velmi mne překvapily další momenty z té sekvence kdy jsem se dozvěděl, že dotyčný abstinent měl také pana bratra kterému je 118 let a není přítomen protože je jako obvykle zkárovanej pod obraz. Byl jsem fakt nesmírně rád že jsem to tentokrát dokoukal do konce. Jednak ten film vůbec není špatný, ano nemá ideální rytmus, ale zábavy a burianovských fórků je tam docela dost a Burian se už tu předvedl jako Velký Herec, druhak přestal jsem dělat na studentských večírcích ostudu a otevřel jsem darovanou slivovici, která se mezitím stala pětiletou a zcela osvobozen od předsudků jsem se podíval na její dno. 70% (ten film).

    • 15.10.2020  00:42
    Poslední karta (TV film) (2015)
    ***

    Mathilde Seigner v pro ni atypické roli policejní komisařky v průměrné televizní krimi. Ale tak režíroval to mulén, že.

    • 15.10.2020  00:17
    Love Story (1970)
    ****

    Příběh banální, kýčovitý s notnou dávkou sentimentu, ovšem profesionálně zrežírovaný. Kinohit, který by bez Laiovy hudby neměl tu osudovou naléhavost zamačkávající diváky s mokrýmy kapesníky do sedaček, aby na ten zasněžený zimní stadion už nikdy nezapomněli - jeden z nejlepších soundtracků.

    • 19.9.2020  22:42

    Tak ještě jednou a naposled projděme uličky Montmartre za zvuku Laiových nostalgických šansonových kreací v tomto posledním Zidiho filmu. Je to více než důstojné rozloučení, nejen s Prohnilými, nejen se Zidiho komediemi, ale i s tehdy už zkomírajícím specifickým žánrem francouzské komedie. Tato labutí píseň je možná posledním ohlédnutím za zlatým věkem francouzského komediálního filmu, neb tam kde se v dáli v podzimní mlze nad Seinou vytrácí noty doznívajícího akordu starého harmonikáře už v novém tisíciletí neomylně blikají neony v rytmu techna. Pro nás pravověrné jasné znamení že bude lepší z Francie sledovat už jen sport, třeba Starou dámu. Ta letošní byla celkem povedená - jen ten Křižák letos úplně vyhořel.

    • 13.9.2020  17:32

    Po premiéře Chytilová zakrákorala, že jsme tupci a že jsme to nepochopili a doceníme to až časem. A stalo se. Většina kritiky i diváků až s časovým odstupem docenila tuto reflexi nové doby. Možná že právě ti kteří jsou i dnes nad touto na první pohled lidovou komedií povzneseni neb je pod jejich úroveň - zároveň z filmu zcela autenticky cítí sílu zemské přítažlivosti, jenž česká hrouda nohy víže._____Satirické podtóny jsou i po letech chytilovsky kousavé, trefné a vše je zrežírováno právě tak, aby Dědictví zaujalo přepáleným příběhem a zároveň obstálo jako odraz náhlých společenských změn. "2 roky po revoluci a němci sa tady proháňajů jak za války" - předvídala těmito narážkami už tehdy geniální Česká režisérka, že se budeme němcům omlouvat za druhou světovou a točit debilní filmy jak zlí Češi vyháněli hodné němce? Je pozoruhodné jak dokázala Věra Chytilová do svých filmů importovat obecně fungující empirické pravdy._____Právě tímto se odlišují skuteční umělci od lacinných agitátorů - pod lidovým obalem se schovává přesně vypointovaný obraz toho, jak do nepřipravených českých domácností dorazily západní vymoženosti, jak éra restitucí, zbohatlíků a nablýskaných novot válcovala obyčejného člověka. Přičemž pojmu "obyčejný člověk" vyřčeného politikem rozumějme jako "ten kdo si nenakrad".

    • 13.9.2020  01:16

    18. pařížský obvod viděný kamerou filmové trilogie o Prohnilých je i v druhém pokračování dobrou zábavou. Originalitu prvního dílu není možno očekávat, ale nádherné výhledy na Montmartre s jeho bazilikou Sacré-Cœur za doprovodu akordeonu hrajícího variace Francise Laie na šansony které zněly v uličkách bohémské romantické Paříže na přelomu 19. a 20. století kdy se Montmartre stal oblíbeným místem umělců, jsou opět stylovou kulisou pro Zidiho zručnou režii a výborné herecké výkony zejména Philippe Noireta, Thierry Lhermitta, Guye Marchanda. Ještě jednou je nutno vyzdvihnout soundtrack - Lai byl prostě genius.

    • 3.9.2020  17:59

    Poloimbecil procházející bez úhony dějinami i současností je oblíbený hrdina postmoderní doby (Forrest Gump, Amélie z Montmartru). Jejich obliba tkví i v tom, že nás takové filmy nenutí ke kritickému myšlení a ironickému postoji vůči nespolehlivým vypravěčům, ale spíše vyvolávají kýčovitý soucit, říká Fila a já s tím souhlasím, není moc co dodat, tímto filmem pro mne Menzel ztratil autorskou soudnost. Film jde s dobou a má integrované CG efekty, které jsou sice nenápadné ale hlavně nadbytečné. Naivní antihrdina je pracovník hotelu, který hodnotí svůj život. Tento film má epický, téměř mýtický ráz, který nastiňuje historické období českého národa viděné očima jednoho muže, ale ve výsledku působí zase jen vyprázdněně a kýčovitě. A pár voyaersky naservírovaných nahotinek na tom nic nezmění.

    • 3.9.2020  17:54
    Postřižiny (1980)
    ***

    Poetické vylíčení konzumního života "starých zlatých časů". Zidealizovaný svět, jehož dobová realita byla pro většinu obyvatelstva ne až tak veselá.

    • 2.9.2020  00:15
    Havel (2020)
    **

    Ono se to málo ví, ale první kdo chtěl točit film o Havlovi byl počátkem 20. století vídeňák Jára Cimrman. Tento český génius je znám tím, že rád prošlapával slepé cestičky, kdy je dopředu jasné že experiment je nereálný a skončí nezdarem. Někdo to ale udělat musí aby bylo všem jasné, že tudy cesta nevede. A tak se Cimrman rozhodl natočit film o Havlovi. Asi všichni víme, na čem celý projekt ztroskotal - Havel v té době kdy o něm chtěl Cimrman točit životopisný film ještě nebyl na světě._____Z počátku se ani tohoto problému Jára Cimrman nezaleknul a jal se psát scénáře o budoucím spasiteli, kterého si představoval jako filmobarona a velkého režiséra. U mecenášů svého filmu tímto vyvolal jen zhovívavý úsměv, ale nevzdával se a upravoval scénář ke stále bizarnějším představám, kdy viděl Havla jako zachránce českého národa, národního hrdinu a buditele a budoucího českého prezidenta, který otevře Čechům dveře do světa. To už si producenti filmu s nevolí ťukali na čelo, považovali Cimrmana za podivína a financovat takový nesmyslý projekt odmítli._____Myslím že jsem v těchto řádcích jasně demostroval vizionářství českého génia, ale hlavně nepopíratelný vliv Járy Cimrmana na současnou českou kinematografii - její beznadějné prošlapávání slepých cestiček má původ v cimrmanovském snažení o jedno stolení nazpět._____ Ani tento film nevybočuje z této linie, scénář banální, řešit soukromou morálku u kazatele té veřejné se může jevit jako zlomyslnost, ale hlavní slabiny díla jsou jinde. Je až neuvěřitelné jak plytký film lze o Havlovi natočit - chybí hlubší charakteristika postav, snaha o zajímavou formu je přebita emočním chladem linoucím se v cigaretovém dýmu, geislerka nepřekonala svůj stín provinční herečky excelující v erotických scénách (v jiných filmech). Řada kauzálně spojených prvků by zasloužila lepší vysvětlení, tady se očekává že divák tyto souvislosti zná. Já čekám, že mi budou vyprávěny. Krom toho jsem čekal něco vyjímečného je-li to film o Havlovi, něco opravdu zajímavého, grandiozně vypointovaného, když se tu nabízí epický příběh hrdiny povstanuvšího ze tmy žaláře do prezidentského křesla a ne slabých 40%. I když je mi adorace Václava Havla poměrně cizí a jakkoliv chápu, že to nebylo cílem filmu - tu se mohl postavit Havlovi pomník - udělat to filmem by bylo v jeho případě stylové. Ale nestalo se tak...

    • 1.9.2020  00:09

    Pomalý, utahaný film postavený na nezáživném scénáři, bytˇvize o síle médií mají co říci i dnes. Kulisy průmyslového skotského Glasgow ani RS nejsou argumenty proti nanicovatosti tohoto díla.

    • 11.8.2020  13:42
    Snílci (2003)
    ****

    Bertolucciho esteticko-filmové intelektuálně sofistikované cvičení jež má tři témata: kino, politiku a sex. Tyto se prolínají v diskuzích mezi třemi hlavními postavami, které si vybudují vlastní svět ve svém bytě, zatímco venku probíhají pouliční protesty studentské revolty roku 1968. Je to podáno s dostatkem empatie, šarmem a lehkostí, že je celkem snadné podlehnou názvu filmu a zasnít se také. Bertolucci vzdává hold světovému filmu, v prostřizích jsou skryty pozdravy od Keatona, Chaplina atd., skvělý soundtrack zahrnuje vše možné od Dylana až po hudbu z dobových francouzských filmů včetně prvního hitu u nás více méně neznámé, avšak pro pochopení kontextu francouzské moderní kultury významné šansonierky Françoise Hardy "Tous les garçons et les filles"._____Samostatnou kapitolou je nahota a sex ve filmu. Možná je to víceméně bezúčelná berlička pro povrchní atraktivitu filmu s naznačeným sourozeneckým incestem._____Tak či onak tehdy začínající filmové hvězdy to pojaly opravdu odvážně a adolescentní Evík po té co se ve své filmové prvotině svlékne do stavu ganz ohne, je autentickou sexuálně osvobozenou flower power teenagerkou a nenechá o svém velkém filmovém talentu pochybovat ani toho největšího puritána z kláštera poustevníků augustiniánů. Další mužské stars této trojky nijak nezaostávají, jen jejich herecký talent nedokáži tak odborně posoudit jako u Zelené Evy – tam jsem si naprosto jist. V čem trochu tápu je otázka, mám-li dílo považovat za filmový majstrštyk nebo úlet lascivního básníka z Parmy…Brilantně natočená a netuctová podívaná je to každopádně. 👍 Produkce: Recorded Picture Company

    • 5.8.2020  23:48

    Balada je snad jediný western „krvavého Sama“ který točil možná střízlivý, když žena není jen courou na jedno použití a brutalita tu nehraje prim. Za to pohled do výstřihu a na boky prostitutky Hildy v statických záběrech kamery dají vzpomenout obsesi Russe Meyera (proti které nic nenamítám) a viděl bych tu i inspiraci spagetti westerny Sergia Leone. Film mimo jiné nabídne kritiku pokrytecké morálky v podobě chlípného kněze, pěkným falzetem odzpívané balady v duchu končících sixties music a výbornou režii i herecké výkony._____Prvních čtyřicet minut je skvělých, pak příběh mírně ztrácí páru, ubude komických momentů a závěr je možná trochu banální. A nebo druhý pohled, konec předpovídá přelom od století páry ke století benzínu a hrdina tentokrát neumírá jedoucí na koni s ostruhami na botách a kulkou z winchesterovky v zádech. A to je přece konec Divokého západu! 90%. Produkce: Warner Bros

    • 14.7.2020  22:36

    Dlužno říct, že remake za originálem nijak nezaostává, přidává barvu velmi solidní kameru a střih a ubrali na socialistické morálce, trochu to zmodernizovali což zasloužilí komsomolci přijmou z uzarděním, ale pokrok nezastavíš. Smysl takových povedených remaků je oživit legendy - stalo se, tohle je velmi solidně zmáklej válečnej film.

    • 11.7.2020  23:29
    Vinnetou (1963)
    *****

    Jsem jeden z mála lidí v republice co vlastní notebook značky TESLA. Nedivím se. Už původní název firmy TEchnicky SLAbé státní podnik z kterého byl odvozený zkrácený název zadával důvod k hlubšímu zamyšlení před koupí čehosi takového. Ale retro móda přínáší na trh různé věci, prostě retro je retro a když šlapu dostatečně intenzivně vše funguje jak má._____Takže než mi to zas klekne je třeba k náčelníkovi Mescarelů napsat, že to není žádné retro a je úplně jedno za jakého státního či rodového zřízení to uvidíte. Zdali na kamenném monitoru v prvobytně pospolné společnosti nebo na latifundiích první společenskoekonomické formace vykořisťovatelského typu tedy otrokářské společnosti, či snad za feudalismu a stejně tak je úplně jedno jestli jste to viděli za socialismu nebo kapitalismu. Aby vás tyto filmy dostaly do kolen je nutné je vidět v dětství, klidně v předmykénském období, ale ideálně být i čtenářem předlohy. A ještě něco potřebujete._____Potřebujete mít v sobě elementární touhu po dobrodružství, potřebujete duši romantika a musíte umět snít. Jinak nikdy nebudete mít kolty proklatě nízko u pasu, vaše šípy nikdy nezasáhnou cíl, vaše zářezy zde nikdy nebudou v plné palbě pěti hvězd a klotové rukávy vám nikdo nikdy neodpáře.

    • 11.7.2020  18:41

    Popelku vysílají na Novém Zélandu ve čtyřicetistupňových vedrech, v Argentině mají 82 minutovou verzi a například v Norsku je pohádka ve skutečnosti jediným filmem, který lidé požadují vysílat na státním kanále NRK1 na Štědrý den - tvrdí, že bez něj nebudou řádné Vánoce; jen jednou vynechali a norská TV byla zavalena protesty a museli film ještě následující Vánoční den odvysílat. To shrnuje do značné míry to, o čem tato klasika je._____Co mě vadí zejména u nové remasterované verze, kde můžete počítat Libuščiny pihy, je zastaralý academy ratio, je opravdu škoda že to nebylo natočeno na širokoúhlý formát. To je ostatně problém mnohých českých filmů, přičemž s anamorfním objektivem by se snad dal točit širokoúhlý film i na klasickou 4/3 techniku? Škoda, mohli jsme mít u těchto filmů vyplněnou celou plochu monitoru a nebýt limitovaní černými pásy po stranách moderní televizní full/ultraHD obrazovky._____Celkově je Vorlíčkem prezentována velmi úspěšná a ucelená práce a její fenomenální úspěch celosvětově nejznámějšího českého filmu někteří dodnes nerozdýchali. Zimní krajina a snová hudba podtrhují romantický materiál filmu. Snímek neguje vše k dokonalosti, rozdíly ve feudální/nevolnickodělnickorolnické třídě musí ustoupit lásce a nespravedlnost musí nakonec vyklidit pole. Úžasně nerealistický kurz včetně šťastného konce dělá pohádku a umožňuje lidem snít.

    • 11.7.2020  15:57

    Jedno vejce, co jsem zapomněl na vyhřátém parapetu, mi nějak zmizlo, vlastně jsem tam našel jen dvě prázdné poloviny skořápky, hm zajímavé. Druhé z lednice jsem měl možnost zužitkovat, jenže jsem omylem vyklopil na pekáč skořápku a vejce mi zůstalo v ruce. Třetí už jsem neměl. Nu což, i hladový divák je divák a Tři vejce do skla mi k tomu celkem sedly aneb hladovému do talíře nekoukej. Vejce sice nebudou Burianovým nejlepším filmem, ale jeho Nariškin je skvělý a kozáčka umí lépe než rodilý kozák. Akce s kobrou vyvolala salvu smíchu. 70%.

    • 11.7.2020  01:38

    Krobot zahrál dobře. Pravda, nebylo vlastně co zkazit, většinu filmu odchodí s jednou kamennou tváří nebo to odstojí a odsedí zády ke kameře. To vůbec nevadí, že režie možná trochu nedůvěřovala českému bardovi. Právě tyto "zádové" záběrý kamery jsou výborné, dokonale zapadnou do stylistiky filmu, která je vskutku excelentní. Jednoduchá ale brilatní BW mizanscéna, povedená hra se světlem, vynikající kamera s potlačeným střihem v čehož důsledku bylo dosaženo zesílení již zmíněných vizuálních vjemů, což ještě podtrhuje úspornost dialogů._____Autoritativní pohyb kamery zaujme hned v úvodním předlouhém nájezdu na přídˇ lodi. Návazný pomalý švenk na noční dok vytváří monochromatické fotografie, které klubového diváka musí nadchnout a adaptovat na cinefilní zážitek na který čeká měsíce i roky než přijde a pak se jen diví odkud že vítr vane, filmové umění. Nagyon jó volt, Magyar fiúk meglepheti!

    • 11.7.2020  00:47

    Je to už šestý semestr co se dvořím Aněz, půvabné medičce z lékařské fakulty Masarykovi univerzity. Během této doby náš vztah nikdy nedospěl k žhavému erotismu. Aněz je křehká blondýna s oduševnělou horní polovinou obličeje a ručně šitou pestrobarevnou květinovou rouškou. Vždy měla jen samá áčka, já céčka a co by chudý student nevlastním sportovní vůz, ale mám jen elektrickou koloběžku značky Xiaomi. Aněz, já tˇa mám rád aj bez peněz!......Abych se v nuceném celibátu ještě trochu více potýral, zkouknu Nahotu na prodej slovutého to rejži Olmera. Slovo Soukup jakoby bizarní zážitky přitahovalo samo od sebe - tak hudba byla děsivá a byl jsem vtažen do divokých devadesátek, rasistické nekorektnosti, americké skoroakčnosti, krampolova polobelmonda a filmové amatérštiny. Sakra to bylo zas jednou eklhaft. Ó Aněéééz.

    • 8.7.2020  15:48

    Už ani ten Mars není to co býval.

    • 8.7.2020  01:35

    V druhé plovině sedumdesátých let proběhla světem vlna zájmu o mars ufo mimozemšťany, prostě vesmírná móda která zachytila svět filmu a v něm i režiséra Jireše. A zatímco Spielberg a Lucas si scénáře ke svým filmům napsali sami, Jireš se v tomto spolehnul na Márii Dufkovou-Rudlovčákovou. Autorský cíl projektu byl od samého začátku definovám jednoznačně - s Talíři nad Velkým Malíkovem nekonkurovat Lucasovým Hvězdným válkám ani Spielbergovým Blízkým setkáním třetího druhu. A ve finále mohli tvůrci před schvalovací komisí prohlásít hrdě a se stachanovským nadšením filmového úderníka - cíl splněn na dvěstě procent!

    • 4.7.2020  15:18
    Léto (2018)
    ****

    Leningrad, jedno léto na začátku 80. let, sovětský pre-perestrojkový rock-underground zfilmovaný černobíle s vybranými barevnými akcenty a vloženými Scratch-animacemi. Důraz je kladen především na vztahy v hudební komunitě. Politika přichází do popředí velmi málo a pak se s ní zachází decentně, není to žádná agitka jak ji známe z hřebejkových takyfilmů. V roli Nataši je vycházející hvězda ruského filmu Irina Staršenbaum. Můžeme tedy Rusům závidět nejen šikovnou režii. Ostatně pokud chcete vidět v českém filmu trochu schopnou mladou herečku, která trhne sexappeal hvězdy současného českého filmu Simony Babčákové, musí tato být ze Slovenska, z Maďarska nebo třeba z Tatarstánu (Elizaveta Maximová).

    • 4.7.2020  12:59
    Princezna a písař (TV film) (2014)
    ****

    Po té co jsem ukončil proces smíření, tedy smířil jsem se s tím, že už ani princové a princezny nejsou to co bývali a poválečná kvalita nám v tom lepším případě mizí v domovech důchodců, nutno po letech zkonstatovat že tohle nebyla ani zdaleka ta největší bizarnost co se objevila na televizních obrazovkách o Vánocích. Naopak. Ano, Janek bude bez charizmatu, princezna je odvážná i mužná zároveň - možná až příliš, ale na TV formát to má solidní výpravu zajímavé exteriéry i interiéry a Janák je solidní řemeslník. Moja zaujímavosť z natáčania: původně měla hrát Janka Monika Timková a princeznu Matouš Ruml, ale na první klapku to bylo změněno po té, co si Ruml tvrdošíjně odmítal oholit lýtka. Tak hlavně za ten vizuál 70%.

    • 1.7.2020  14:50

    Asi bych se proměnil v římského turistu, kdyby byl film barevný a širokoúhlý. Mohl bych být i nadšený turista, kdyby zároveň hl. roli hrála např: Loren. Ale tento blackandwhite bedekr není k římskému koloseu přívětivý. Je průměrný, staromódní a Hepburn nehraje nic co by mělo oskarový lesk. Asi se vrátím Do Říma s láskou, ale režírovat to bude Woody Allen, hrát tam bude Penélope Cruz.

    • 1.7.2020  14:28

    Jsou takové dny, kdy i metavejlupek z Chacharstánu zapomene své lahváče v mražáku na stodolní, své staré odpoví že ho (i dnes jako každou středu) bolí hlava, dcerám neopraví beznadějně hrubkovité úkoly, nepustí si svou okoukanou fantasy a ani neoroštuje své milované kabáty - místo toho dá štrause!. A věnuje se filmové poezii v její ryzí vizionářské podobě. Jsou takové dny ve vesmíru, (možná) .... Produkce: Metro-Goldwyn-Mayer

    • 28.6.2020  01:57

    Režisér udržuje po 3 hodiny vysoké napětí, což pomáhá nechat oči na obrazovce, člověk čeká jaký obraz a zvuk přijde dále a za tuto práci je odměnou meta-fiktivní psychedelický úlet, kde autor chce diváka přesvědčit, že kino je nejlepší místo pro vyjádření abstraktních myšlenek. Aby se mu to bytˇ jen částečně povedlo bude asi nutné místo sáčku s popcornem u toho chroupat kostky cukru s dietylamidem kyseliny D-lysergové. Bez odpalu do jiné dimenze to totiž nevidím moc nadějně.

    • 26.6.2020  01:27

    Nízkorozpočtové komediální drama, kde necinematická režie sráží film na něco, co se ve výsledku až příliš podobá televizní komedii, než aby mohlo být vytvořeno opravdu dobré kino. Gene Sekáč předvání brilantní herecký výkon, ale nikoliv strhující, je možná trochu brzděn částečně kostrbatým scénářem i zmíněnou režií, i tak je radost sledovat precizní mimiku, která divákům zprostředkovává pocity postavy velmi přesně. Teri Garr mu zdatně sekunduje. Sympatický a docela zábavný film, který naráží na některé své výše uvedené limity. 70%