Greg25

Jeden z nejpříjemnějších filmů loňského roku, jehož pohodovost i schopnost vyhnout se nejrůznějším klišé je místy až obdivuhodná. Skvělý scénář je tady navíc podpořen skvělou dvojkou Rockwell-Knightley. Rozhodně film, na který se někdy kouknu ráda znova, jednoznačně zvedne náladu, v daném žánru inteligentní oddechovka. 85%

Přes všechnu snahu o akční scény, je to statický seriál, jehož většinovou stopáž klidně můžete poslouchat jako rozhlasovou hru na pokračování. Vybroušené dialogy se týkají pouze voice overu hlavního hrdiny, dějově zajímavé náměty jednotlivých případů jsou na českou televizní tvorbu nezvykle otevřené a nutno podotknout, že se tématu rozhodně nebojí. Zato ten zbytek přes rozhovory s terapeutkou až po kriminální zápletku je tam tak nějak do počtu, jakoby vám ten seriál vždycky přepnul do jiné vyprávějící linie a vy měli pocit, že to je úplně jiný seriál. Přesto jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale poslední díl mě hodně zklamal. Jo, třeba bude druhá série, třeba jo, ale domnívám se, že aspoň trochu to uzavřít mohli - aspoň jako v Cirkusu Bukowském po první sérii. Oni ty konce vůbec dělají seriálům České televize poslední dobou docela problém - jako např. u Neviditelných. Finále série se holt tady prostě nekoná, i tak nevadí. V pohodě koukatelné, dobře nášlápnuté, není to pořád úplně ono, ale bylo by nefér nevidět, že se česká televizní tvorba mírně zlepšuje, tedy pokud si vybíráte samozřejmě. 65%

Film, který můžou pochopit jen Češi, v zahraničí by se asi divili. Zfilmovaná bezdějovost, která přesně odráží jakýkoli zapadákov u nás. Přesně jako se v zapadákově nic neděje, zdánlivě se neděje nic ani v tomhle filmu, ale o to právě jde - ty dlouhé scény, to přesně ilustruje tu správnou atmosféru, hořce humornou až tragickou zároveň. Miroslav Krobot si jede vlastní styl a díky tomu hvězdičku přihodím, některé scény jsou totiž nezapomenutelné. 70%

Takový ten americky divácky vděčný film, který se zastřešuje větou podle skutečné události a který se dotýká problémů jen tak lehce, aby to moc nezatěžovalo diváka. To by nevadilo i životní osudy s optimistickým koncem jsou potřeba (i když zjednodušení prostředí obou čtvrtí nechápu), ale takové to americké pojetí emocí a všeho ve filmu, je to, co drásá neamerické diváky. Právem. 60%

Pointu, respektive pointy není těžké odhadnout. Jeden ze dvou konců, který by vás napadl si každopádně na konci můžete zvolit podle svého uvážení, ačkoliv na to, že se Prokletý ostrov tváří dvojznačně má spoustu scén, které do dvojznačnosti úplně nezapadají. Prokletý ostrov má skvělou kameru, mistrnou atmosféru, která hmatatelně mrazí až do chvíle, kdy přijde konec, kdy pochopíte, že je Prokletý ostrov příběhově čistá žánrovka, která pointami nevybočuje od podobně laděných filmů. Jasně, že vás to chytne, Scorsese je mistr atmosféry, jen to pro mě osobně nemá ten efekt, co by to mít mělo, ten příběh. Ten konec. Kdy se vám místo toho, aby jste skoro nedýchali, chce říct už zase? Už zase to takhle skončilo? Inovace žánru, bez inovace příběhu. Každopádně dobrý film, ale mohl být skvělý. 75%

Pěkná kamera, pěkná výprava, dokonce to vypadá i na pohádkovost s docela přijatelnou atmosférou. Co ale naplat, když se tam nic neděje a "děj" by nevystačil ani na desetiminutový Večerníček? Navíc se scénaristickými berličkami natolik zjevnými (usvědčení rádce a zdůvodnění, že nikdo neví, jak se to princ dozvěděl?), že i na pohádku, které odpouštím mnohem víc nelogičností a přehmatů, to je moc. Rozpačitý dojem, našlápnuto to mělo dobře, ale jako celek to je nuda. 50%

Zhruba do osmého, devátého dílu skvěle napsané. Jen tomu zoufale chyběla atmosféra, která by tomu vdechla ten nádech nadčasovosti až si člověk říkal, že na papíře to musela být bomba, které zfilmování krapet ubralo. Okolo dvanáctého dílu mi začalo trnout, protože bylo jasné, že si autoři nevědí rady s koncem a už vůbec ne s jednotlivými postavami (záhadné nezmínění toho, co se stalo s postavami Hádek a Boková je, i kdyby následovala další série, jeden z největších scénaristických provinění vůči divákovi a je to jev objevující se zpravidla spíše v soap operách a v uzavřeném seriálu je to jev takřka nevídaný). V zásadě ale nekritizuji, protože Radek Bejgar to měl vymyšlené dobře (i když tempo to občas moc nedrželo) až na ten konec. V pohodě koukatelné, většinu stopáže úsměvné a díky Simoně Babčákové místy doopravdy vtipné, té já říkám komediální herečka. A kromě toho, konečně snaha natočit něco nového, ne klasicky ohraného, jako se dnes u nás točí v jednom kuse (viz stejné náměty českých televizních a filmových děl za posledních deset let). 60%

Mírně nadhodnoceno, to přiznám. Víceméně (místy zdařilá) parodie na pohádku, která je trochu paradoxně více pohádková než většina současných pohádek a která je mixovaná satirou na současnou společnost. Nejsem si moc jistá cílovým publikem, protože pro děti to moc není a pro dospělé to zase moc nedrží pohromadě, protože nelogičností i nedějovosti a necelistvosti je tady přehršle, i když to dost často, ale ne vždy, dokážou vyvážit dialogy a některé doslova "vymazlené" detaily, v nichž jsou Kdyby byly ryby zdaleka nejsilnější. Ale jako celek je to šílený mišmaš, který je občas přes hranu, jinde dokonale na hraně a kde mě nepřestane do kolen dostávat duo Vetchý, Taclík (kterého identifikujete spíše po hlase). Duo Prušinovský-Kolečko vytvořili svůj vlastní pohádkový žánr a už za to (a za některé brilantní detaily a dokonalé narušení pohádkového schématu a jeho zachování zároveň) jim ty tři hvězdičky dám, byť doteď nevím, jestli se mi to jako celek líbilo, nebo ne. 60%

Sólo pro Johna Malkoviche, kterému překvapivě ze všech zúčastněných nejvíce nestačí Bruce Willis. Dvojka Red není špatná, má pár stylových scén, pár skvělých hlášek (a všechny nepřekvapivě patří Malkovichovi), ale vcelku to nějak není ono. Jakoby to místy připomínalo spíš zlatou éru devadesátkových akčních filmů než jedničku točenou s neskutečnou nadsázkou, což není špatně jen jsem u Red 2 čekala něco trochu jiného, než jsem nakonec dostala a obávám se, že ne sama. 65%

V roce 2008 na české televizní poměry vůbec ne špatný krimi seriál, který osvěžoval dynamickými záběry kamery (ze zahraničních seriálů důvěrně známými, v naší tvorbě novými). Druhá série pak byla vůbec nejlepší a i třetí si pořád držela slušný český seriálový standard. S tím, s čím ovšem po roční pauze přišla čtvrtá série se nechce ani věřit. Absolutní neudržení původního konceptu, jednoduché lehko odhadnutelné příběhy, dialogy mimo, množství scén opakujících již dávno řečené, vlekoucí se atmosféra a neskutečná rozvláčnost, ve které tápou i sami hlavní představitelé, místy sami překvapeni tím, co se stalo s jejich původními postavami. Jen oni a herci ve vedlejších epizodních rolích svými hereckými výkony dokážou udržet zdání seriálu na který se dá koukat. Bohužel, tenhle znak je typický pro většinu české seriálové tvroby, pro mě o hvězdičku méně a zklamání. Dobří herci nestačí, chce to víc. 40%