Disk

Naprosto výjimečný počin, který se podařilo s obrovskou sebejistotou dostat do zdárného konce. O spisovatelce Boženě Němcové vznikly hned dva celovečerní filmy v režii Otakara Vávry (Horoucí srdce a Veronika), ale takto komplexně pojatá autorka mnoha známých pohádek a povídek se na televizní obrazovce ještě neobjevila. A díky Bohu za to. Osobně mě těší, že autorky nevykreslily Boženu Němcovou jako hrdinně trpící vlastenku, která vše obětovala pro národ. Tohle pojetí by bylo pro 21. století vyčpělé a dosti nezajímavé. Bezmála šestihodinová stopáž si žádá více. To znamená vykreslit Němcovou bez jakýchkoli příkras jako skutečnou osobu z masa kostí, se všemi klady i zápory. A to se zde povedlo znamenitě - včetně zobrazení komplikovaného manželství s Josefem Němcem a mnoha tehdy "nemorálních" mimomanželských vztahů. Hodně lidí se během televizního promítání jistě pohoršovalo nad četnými násilnými a milostnými scénami. Jenže i to byl život Boženy Němcové, žádná selanka. Autorkám se také podařilo vykreslit dobové pozadí zrodu spisovatelky, které mnohdy působilo dojmem, že se za nějakých 170 let od narození Němcové zase tak moc nezměnilo - stačí si připomenout různé diskuse třeba o sexuálním obtěžování a nátlaku, kdy mnohým mužům strašně moc vadí, když si žena dovolí říci hlasité NE. Herecky je Božena absolutně úžasná - prim hrají hlavně Anna Kameníková a Jan Hájek. Anna Geislerová už na mě tolik nepůsobila, ale svůj part odehrála více než slušně. Režisérka Lenka Wimmerová se nebála přijít s neotřelým pojetím a jako divák jsem zvědav, zda Božena vyvolá nový zájem o 19. století, které se snad už nikdy nevrátí. Protože ženy tu nejsou od toho, aby byly majetkem mužů.

Rozhodně se vyplatí dát si všech pět částí najednou a ty čtyři hodiny tomu obětovat. Jenom tak si lze naplno užít tuhle geniální jízdu do tchatcherovské Británie. Russell T Davies má za sebou skvost jménem Queer As Folk, který se stal manifestací LGBTQ komunity konce 90. let. It's a Sin, jak už bylo řečeno, se vrací ještě o dekádu dál a svůj název si půjčuje od slavné písničky skupiny Pet Shop Boys. Osmdesátá léta nebyla pro nehetrosexuální lidi nijak jednoduchá, protože kromě jiného se s nimi začala spojovat smrtelná nemoc, tehdy neléčitelná. It's a Sin je nádherným dramatem o mladých lidech toužících po obyčejném štěstí a sdílení o to více, že lidé infikováni virem HIV tehdy umírali v krutých bolestech a navíc o samotě bez jakékoli pomoci. Olly Alexander, nádherný mladý herec s nezapomenutelným úsměvem, tu předvádí životní výkon. Předčí ho snad Lydia West v roli nejlepší kamarádky našich hrdinů. Je to silný a emotivní zážitek, u kterého jsem se v pár okamžicích neubránil silnému dojetí. Dokonale vybroušené dílo od začátku do konce, které si zaslouží maximální pozornost. Už jenom za ten boží dobový soundtrack.

Téma coming outu na střední škole už byl k vidění mnohokrát, ale tento francouzský kraťas patří k jednoznačně těm nejlepším. Naprosto fantastické a suverénní zpracování, ve kterém se na malém prostoru řekne vše a nic nechybí ani nepřebývá. Pasáž s učitelem a jeho historickým exkursem patří jednoznačně mezi nejlepší momenty. Stejně jako - byť pro někoho možná jen modelový - vývoj vztahu obou hrdinů. Líbí se mi francouzská živočišnost, kterou režisér Olivier Lallart zachytil přímo ukázkově. A jinak ano, takové věci se skutečně dějí.

Při sledování se okamžitě nabízelo srovnání s Vymazaným klukem, který je úplně jinde než Cameron Post. Bohužel Cameron Post mě spíše zklamala. Herecky vyčnívá pouze Chloë Grace Moretz, na které film stojí i padá. Jinak jde o průměrný snímek bez výrazných postav, které jsou navíc pouze načrtnuty, takže jsem si k nim nedokázal najít pořádný divácký vztah. Scénář si odškrtává všechna klišé, která jsou u filmů s konverzními terapiemi běžná, ale do podstaty konverzní terapie, která se vyskytuje v tomto konkrétním snímku, se vlastně vůbec nedobere. Pokud bych měl vidět nějaký film s tímto tématem, který se odehrává v 90. letech, tak vřele doporučuji snímek Vždyť já jsem roztleskávačka, který stejné prostředí zachytává s dokonale vypointovanou absurdní nadsázkou. Pokud chci vidět kvalitní drama se skutečně výrazným scénářem a hereckými výkony, tak si rád zopakuji projekci Vymazaného kluka.

Film vynikající. Tereza Voříšková s Vojtěchem Kotkem v životních rolích, interakce Pavly Tomicové, Andreje Poláka a Jiřího Lábuse je zjevně postavená na improvizaci a dodává celému filmu životnost. Kameraman Martin Žiaran dokonale využívá stísněný prostor, prostřihy z jednací místnosti na jednotlivá problémová místa domu ještě více znásobují depresivní atmosféru. Původní hru Jiřího Havelky neznám, ale jako režisér a filmový scénárista má obrovský potenciál. Natočil skutečný horor, u kterého vám opravdu nebude dobře.

Luca Guadagnino je génius a společně se spisovatelem Paolem Giordanem stvořil dílo mnohému publiku nepřístupné. Díky za to. Jsme na fiktivní americké základně v Itálii a sledujeme dva mladé lidi, kteří objevují sebe a své první lásky. Je to úplně odlišné, co bylo možné k vidění jinde. Záměrně mnoho vaty, záměrně spousta pocitů a divák či divačka, kteří se nebojí překvapení, se můžou dočkat zajímavých diváckých zážitků. Za sebe si cením hlavně čtvrtého a sedmého dílu, které by mohly bez problému fungovat jako dva samostatné filmy. Herecky bezchybné, atmosféra díky neoposlouchanému soundtracku skvostná. Jak jsem už naznačil, není to pro každého, ale rozhodně mělo smysl to celé sledovat.

Jakubiskův audiovizuální klenot, který každým rokem zraje jako svěží víno a bez něhož si lze stěží představit slovenské Vánoce. Drsná pohádka, a přece plná kouzelné poezie. Nádherná hudba Petra Hapky a půvabná kamera Doda Šimončiče. Láska Jakubka a Alžbetky překoná i nástrahy Zubaté. Právem jde o absolutní klasiku.

Tříhodinové putování Anthonyho Hopkinse a mladého Brada Pitta neztrácí ani po více dvacetiletém odstupu od premiéry svoje kouzlo. Dnes je Joe Black naivnější než kdysi a korporátní svět bohatých lidí, ve kterém se film odehrává, je mi bytostně cizí, ale když vidím Pittovu blonďatou hřívu a jeho nádherné oči, tak je to jako návrat do sladkého mládí. Joe Black je sladký a já se rád nechám omámit sladkým mladíkem a jeho skromnou stydlivostí.

Stále geniální snímek. Je to především díky fantastické kameře Rogera Deakinse a geniálnímu doprovodu Jóhanna Jóhanssona. Smetlo mě to, stále to má sílu.

Mank - film s láskou věnovaný Ivě Hejlíčkové a Karlu Ryškovi. 10/10