Disk

Přišli jste o práci? Máme pro vás řešení... Okuribito bylo pro mě obrovským překvapením. Neuvěřitelně čistý a křehký snímek. Minimalistická režie, výborný scénář a především HUDBA od boha jménem Joe Hisaishiho. Slzám se nebraňte.

Mínusem je určitě dlouhá stopáž, kvůli které Občance ke konci trochu dochází dech, nicméně jde o počin, na který jsem čekal téměř celý rok. Nejlepší stránkou filmu jsou režijní postupy. Ondřej Trojan používá flashbacky, kterými narušuje lineárnost vyprávění. Ve scénáři se občas nacházejí klišé (zlí esenbáci), která bohužel nejsou psána s nadhledem. Co naopak oceňuji, je přesný výběr herců ať už starší generace či úplných nováčků, kteří byli do jednoho vynikající. Ondřej Trojan sice netočí často (od roku 1991 zatím pouze tři filmy), ale když už s něčím přijde, tak je to událost stojící za zapamatování. A Občansk průkaz není výjimkou.

Scénáristicky to určitě není nejvydařejší pohádka, ale za ten dokonalý camp si Labakan pár bodů navíc určitě zaslouží.

Čekal jsem, že to bude pecka, ale až takovýhle nářez? Jasný animák roku. Zack Snyder opět překvapil a natočil nekonvenční animák s archetypálním příběhem, ve kterém udivuje svou režisérskou zručností a neskutečnou hororovou atmosférou, za kterou by se nestyděl ani Juraj Herz v dobách své největší slávy._________UPDATE: Po letech s odstupem je to samozřejmě už slabší, ti dva kecalové by měli být vystřiženi, nicméně pořád jde o výborný animák s nezaměnitelným Snyderovým rukopisem. Z nacistických vůdců Helen Mirrenové a Huga Weavinga mrazí.__________________UPDATE 29.3.2024: Jeden z nejlepších animáků minulého desetiletí, který je dnes prakticky v zapomnění, což je velká škoda. Audiovizální nádhera, která i dnes může ohromit nejen dětské publikum. Krásná atmosféra, skvěle prokreslení nacističtí záporáci a celkově mě to bavilo, jakkoli je příběh archetypálně předvídatelný. Velká škoda, že Soví strážci tehdy po kasovní stránce tak brutálně propadli, protože by se kariéra Zacka Snydera nejspíš ubírala lepším směrem. Nic to však nemění na tom, že jde o jeden z nejlepších Snyderových filmů vůbec, což se dnes po snímcích typu Rebel Moon zdá málo pravděpodobné.

Absolutní zklamání. Danny „Zahradník“ Trejo kosí své nepřátele vším, co mu přijde pod ruku a uživatelé ČSFD kroptí blahem. Vážně jsme koukali na stejný film?

Nejprve jsem musel vidět Smrt panen a Marii Antoinettu, abych tenhle vzácný snímek plný něhy, křehkosti a milého humoru docenil. A jsem rád, že jsem se kdysi mýlil. Jedinečný filmový skvost ozdobený geniálním soundtrackem, jak je u Sofie Coppoly pravidlem.

Velká škoda, že producent Jerry Bruckheimer k realizaci Con Airu nenajmul Michaela Baye - v jeho podání by to byl absolutní nářez. Takhle se musíme spokojit s nevýrazným Simonem Westem, který to rozjede až teprve v závěrečné půlhodině. Scénář sice není příšerný, ale rozhodně ani dobrý - všechna klišé, která k akčnímu žánru patří, jsou totiž podávána pitomě a bez nadhledu. S jedinou výjimkou: scéna, ve které Cameron Poe (Nicolas Cage) žádá svého kolegu, aby toho růžového králíčka vrátil zpátky do krabice. Když kolega tak neučnil, tak ho Cameron zmlátil a řekl: "Vidíš, říkal jsem ti, abys toho králíčka vrátil." Jediná scéna, která v tomto zcela průměrném filmu ční výše než všechno ostatní. Herecký casting je sice oslňující, ale herci s výše uvedeným scénářem nemají moc co hrát. Opět s výjimkou - a tou je John Malkovich, který si svého záporáka i přes všechnu černobílost užívá a je to taky on, jehož postava je opravdu z masa a kostí. Nicolas Cage jako akční hrdina je totální omyl. Celou dobu má výraz raněné laně, která má budit soucit, když se mu stane něco zlého. S výjimkou už zmíněné scény s králíčkem. Zde je Cage výborný, v ostatních scénách neskutečným způsobem přehrává. Jeho pláč v závěru je směšný až na půdu. Co naplat, v 90. letech vznikly lepší akční filmy než tahle skrz naskrz průměrná záležitost.

Mládí nevybouřené tropívá neplechu. Mládí - to je Stříbrný vítr. Období vzdoru, objevování lásek, poznávání dosud nepoznaného. Takový život je i u Jeníka Ratkina, mladého muže, studenta píseckého c. a k. gymnázia, který to nemá jednoduché. Otec se s ním vadí a jeho láska Anička Karasová zvaná Anička posedlá s ním hraje nepříliš počestnou hru. A přesto - bylo nádherné sledovat toto nevšední drama. Ani se nedá věřit, že jeho vznik je datován do temných 50. let minulého století. Václavu Krškovi se podařilo něco neuvěřitelného. Podařilo se mu natočit oslavu mládí - bezelstně a upřímně. Navíc zde můžeme uplatnit metodu queer čtení. Nejlépe to ilustruje jedna z úvodních scén, ve které se Jeník Ratkin přátelsky pere se spolužákem, načež se oba a další jejich kamarádi-spolužáci nazí vrhají do Otavy a pozorují ženy, kterak kropí prádlo. Kamera si žen však příliš nevšímá a větší pozornost věnuje nahým mladíkům a jejich tělům. I v dalších scénách můžeme uplatnit queer čtení. Je tu spousta dotyků a objetí mezi muži, dokonce i napříč generacemi. Na tu dobu neuvěřitelný pokrok. Více je možno zjistit v 71. čísle časopisu Cinepur v článku prof. Lukáše Skupy nazvaném "Všechno je krásné (mezi námi kluky) / Queer aspekty filmů Václava Kršky".

Za lehce slabším příběhem stojí promyšlená narativní struktura a režijní mistrovství padreho Pedra Almodóvara. Byť je Špatná výchova tentokrát o mužích, i tak je dobré tento opus magnum vidět, obzvlášť v kontextu nedávné aféry katolické církve s pedofilními pátery.

Po letech už kouzlo filmu poněkud otupělo, ale i tak je dobré Willa Huntinga vidět, především kvůli tehdy nepříliš známých herců.