Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (127)

plakát

Terminátor (1984) 

Kdysi, ještě jako malé kiddo jsem doma projížděl nahrané VHS a našel jednu s druhým Terminátorem a hned utíkal za maminou pro povolení, jestli se na film můžu podívat. Po velkém nadšením a skvělém zážitku jsem se od ní dozvěděl, že mezi hromadou videokazet se nachází i díl první. A popravdě – z něho jsem byl nadšený ještě víc! Kybernetický zabiják z budoucnosti ve snaze ‚terminovat‘ matku budoucího lídra odboje proti strojům. Člověk z budoucnosti vyslaný naopak k ochraně před tímto zabijákem bez emocí. Není kde se schovat! Na rok 1984 film oplývá skvělými triky a modely ze staré školy Stana Winstona a ve spolupráci lidí, kteří dávali život nejlegendárnějším filmovým monstrům. První Terminátor se pro mne stal srdcovkou. Skvělá akce, skvělý příběh, úžasné momentky z roku 2029, setsakra badass zlý Arnold budící respekt… To je skvělý recept na pořádný akčňák a i když dvojka je též naprosto skvělá, jednička je pro mne nejlepším dílem série. *****

plakát

Joker (2019) 

„I used to think that my life was a tragedy, but now I realize, it's a comedy.“. Joker, film, o kterém bychom nikdy neřekli, že se stane skutečností – obzvláště neuvěřitelné, že vznikl na rok 2019. Celkově si film jde svým vlastním tempem. Osmdesátkový závan z toho čiší na každém rohu – obzvláště v době „velké odpadkové krize“ nám ukazuje dva druhy lidí. Ty bohaté a ty, o kterých se nemá cenu ani zmiňovat a s tím je nutné něco dělat. Při sledování života psychicky nestabilního Arthura Flecka, co chtěl lidem do života darovat úsměv a víru v lepší zítřky, zažíváme hodně zajímavých momentů a zvratů. S jeho postavou a lidmi v jeho okolí jde zcela plně soucítit a příběh je hodně uvěřitelný. Myslím, že ani není příliš odvážné tvrdit, že Ledgerův Joker byl Phoenixovým výkonem mnohonásobně překonán! Film Joker je tím filmem, který lidi potřebovali, ale až teď ho dostali. Stylizace do Scorseseho filmů, který měl film původně produkovat, je tu opravdu hodně vidět. S přáteli jsme se i shodli, že je to snad jeden z nejlepších filmů za posledních 20 let.

plakát

Syn temnoty (2019) 

Superman ze světa, kde je brutálním vrahem, co se s ničím moc ne*ere, ačkoliv je mu teprve dvanáct let. Rozhodně jsem nadšený, bavil jsem a prostě to naplnilo to, co jsem od toho očekával. Vraždy, kterých tu sice tolik nebylo, byly hodně dobře zvládnuté a kreativní. Chvíli jsem měl obavy, že se to zvrhne v nějakou démonickou slátaninu pro vysvětlení, proč je Brandon takový. Ale ne – je zlej, protože může. Nic více, nic méně. Spíš, ale než horor to byl Thriller. Konec včetně titulkové scény taky hodně překvapil. Rozhodně jsem pro pokračování.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Tak jo, kde začít? Jako každý z Tarantionovo filmů i tenhle zaválel. I přes počáteční kontroverzi s Brucem Lee, čehož jsem byl též odpůrcem, jsem se i u této scény pobavil. Na jednu stranu chápu rozhořčení Shannon Lee, na druhou stranu já osobně jsem scénu bral hodně s rezervou jako satyru. Ale o tom přece film není! Krachující herec odsouzený snad už jen k záporným rolím, Rick Dalton a jeho stunt double a víceméně i jeho poskok Cliff Booth se zajímavou minulostí. Tyto dva předvedli opravdu parádní výkon jako duo na plátně, tak i před kamerou. Dalton/DiCaprio jako chlápek co mění nálady z minuty na minutu. Booth/Pitt zase chlápek s kombinovanou náladou pohodáře, mravnostníka a rváče. Ten Pittův typický americký přízvuk fakt žeru. Ale chválit jen tyto dva mi přijde poněkud neprofesionální. Tate/Robbie bude chválit asi každý a já samozřejmě také, ale ostatní herci, kteří se tam sice třeba jenom mihli na určitý čas byli také příjemným zpestřením. Kurt Russel, Zoë Bell, Al Pacino, Luke Perry, Damian Lewis, Bruce Dern a spousta dalších! Film i přes svojí delší stopáž pěkně příjemně utíkal, avšak když se pak dostal do určitého momentu (cca poslední půl hodinka filmu), kdy proběhl určitý časový skok mi přišlo, že se film až násilně snaží dostat ke skvělému finále. Scény byly prostříhané na přeskáčku a hlavní roli nad filmem převzal vypravěč, který popisoval, co se zrovna děje. Zatímco lidi nadávali na nataženou stopáž, já bych se nezlobil, kdyby byl film ještě tak o 20 minut delší. Celkově se QT v posledních svých filmech hodně odvrací od svého stylu natáčení i vyprávění. Kamera není statická, celkově už ani neklade důraz na své typické protáhlé scény z jednoho úhlu a vyprávění probíhá chronologicky. Ale však jde pouze o nezvyk a není to kritika, jen takové zajímavé poukázání. No tak myslím, že tímhle bych to mohl završit. Film mne dost nadchl a za mě *****.

plakát

Doom Patrol (2019) (seriál) 

Dříve jsem si říkal u filmů či seriálů podle komiksů, jak by to vypadalo, kdyby svou stylizací vycházeli přímo z komiksů a… pokaždé jsem došel k závěrů, že to co v komiksech vypadá skvěle, nemusí naopak skvěle vypadat v TV, ale pletl jsem se. DOOM Patrol je skvělý seriál, jehož pilotní díl mne hned navnadil a od té doby na to můžu koukat prakticky pořád a baví mne to. Skvělé postavy, jejichž interakce s divákem se díl po dílu prohlubuje a neustále se o nich dozvídáme něco nového. Každý díl je skvěle napsaný a ještě se líp se na ně dívá. Ačkoliv je tam jeden hlavní motiv, každý díl je něčím originální a hlavně to nepůsobí, že sledujeme jeden patnáctihodinový film. Seriál si jede doslova ve dvou navzájem se doplňujících lajnách – na vážnosti a humoru. Když už tu dojde na ten humor, nepůsobí vůbec trapně ba naopak to dokonale podtrhne tu danou situaci. Co bych vážně ještě mohl vyzdvihnout je soundtrack, ať už se jedná o originální tvorbu přímo pro seriál nebo výběr hudby 50 až 90 let. Dílo svým způsobem i bortí takovou tu pomyslnou čtvrtou bariéru mezi divákem a seriálem. Seriál mne naprosto pohltil a vystřelilo ho to mezi mé nejoblíbenější seriály vůbec.

plakát

Tomb Raider (2018) 

Jako velký fanda herního Tomb Raidera jsem byl kolem filmu poměrně dost skeptický. Z trailerů mi hodně přišlo, že se snad budou snažit do filmu nacpat co nejvíc materiálu z prvních dvou her od rebootu. Ale z výsledku jsem byl hodně spokojený. Prokousání se přes poměrně nudných cca 20 minut kdy nám filmaři prostě museli ukázat, že Lara umí nějakou akci a řešit situace... jenže to si snad umíme samy domyslet a je to snad ten důvod proč ten film chceme vidět – je to přece Lara Croft. Co se, ale film už rozjel do situací nám známějších z her, jsem se začal opravdu bavit. Alicia též hodně překvapila. Hodně akce, hodně odkazů, Nick Frost… Podle mne další taková z těch mála povedených filmových adaptací her. Prostě sem už perte dvojku!

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

I přes to, že jsem se u tohoto filmu poměrně dost bavil, našlo se spousta momentů, které mě tu vyloženě štvaly. Tak třeba nutnost chrlit trapné vtipy v opravdu nevhodných situacích, často až moc přehnaný infantilní humor nebo nesmyslné chování postav. Co ve filmu opravdu, ale stálo za to, byl samotný Mysterio, který vážně dostál svému jménu, a to jak herecky, tak i ‚herecky‘ a jeho iluze – prostě paráda! Gyllenhaal ho zahrál skvěle. Přesně to jsem si vážně užíval – hlavně tu iluzi v Berlíně! V době psaní tohoto komentáře jsem ještě neviděl Homecoming, ale Tom Holland mi zde připadal hodně fajn jako Spidey. Za to třeba Zendaya, která tu ztvárnila MJ, z nějakého důvodu přejmenovanou na Michelle Jones, mi přišla strašně prkenná a… jestli byla takhle blbě napsaná nebo do toho dala kousek sebe - těžko říct.

plakát

John Wick 3 (2019) 

John Wick 3 byl parádní! Typický příklad toho jak má vypadat moderní akční film. Žádný paskvil vznikající v ateliérech studia na green screenu. Stahelski, jako bývalý kaskadér, si tohle plně uvědomuje, ví co to obnáší a jak to má vypadat... naposledy nám to ukázal George Miller s Mad Max 2015, který považuji snad za nejlepší film toho roku. Nehledě na to, že si herci dělají veškerou kaskadérskou práci samy - obzvláště excelentní Reeves. Akce je skvěle natočená - není možné se v ní přestat orientovat. Žádné rychlé střihy, žádná roztřesená kamera... prostě Vrr. Každý díl prohloubil cestu v Lóru zase o něco víc a tenhle není žádnou výjimkou. Obzvláště v odkazech na jistý historický spolek. Hodně mě tam potěšila i ta akce se psy - Belgičáci tam měli skvělou akci, vypadalo to uvěřitelně, přirozeně a fakt ostře. Jsem nadšený a nemůžu hodnotit jinak než *****.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Ještě stále mám z toho v hlavě veliký bordel. Bylo to velké, ale příběh byl plný děr a ve výsledku nedává vůbec smysl. Slibovaná změna žánru neproběhla, finálová bitva byla sice poměrně uspokojující, ale zato byla jeden veliký digibordel. Celkově jsem vítal klidné scény v první čtvrtině filmu, ale pak přišel jeden velký a rychlý obrat a najednou každý hned věděl co má dělat. Nechci film nijak hanit, ale pokud není člověk úplně zaslepený, tak v příběhu uvidí tolik děr. Endgame bylo hodně táhlé a zbytečně zdlouhavé – ty tři hodiny by šli vyplnit lépe. V dosti případech jsem měl docela problém i se sálem, kdy se lidi smáli fakt kravinám. Hlavně v jednom momentu kdy padl odkaz na první komiks v sérii Cpt. America v jisté kontroverzi. Nadále snaha nacpat humor i do vážnějších scén opravdu kazilo dojem. Úplně mi to přišlo jako tehdy v roce 2012 na prvních Avengerech v sále plný hlučných kidů. Hlavně ten film v jedné části nadává na tolik jiných filmů, ale sám pak vytvoří takových paradoxů a krom zmíněných děr je celý finální moment tím NEJVĚTŠÍM PLOTHOLEM ve filmové historii co jsem kdy mohl vidět. Co začaly závěrečné titulky - vůbec jsem neměl pocit, že skončilo něco velkého, že by měl být konec jedné velké éry. Za mě Infinity War nepřekonané... za mne horší 3 hvězdy.

plakát

Sestra (2018) 

The Nun jsem víceméně odsoudil už od druhého Conjuringu. Film sám o sobě nebyl vyloženě terno a ani po jeho shlédnutí mě moc nepřesvědčil. Film nebyl děsivý a věděl jsem dobře co od něho očekávat. Na chuť jsem mu přišel až následující den, poté co jsem jeho dění vysvětloval pár dalším lidem a exceloval aspoň tedy zajímavou zápletkou a rozuzlením. Valak nebyl děsivý a velmi mne pobavilo, že z toho stala prakticky střílečka, kdy duchy kropili brokovnicí. Obdivovat se daly krásy starého Rumunska a stylizace kláštera Cârța. Za mne prostě průměrný film. Zajímavé je, že film jsem poprvé viděl 18. dubna 2019 – přesně na den úmrtí Lorraine Warrenové (†92 let) – R.I.P.