Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (127)

plakát

Den mrtvých (1985) 

„Your ignorance is exceeded only by your charm, Captain. How can we expect them to behave if we act barbarically ourselves?“ … Film, který se ve stejný rok setkal na plátnech s Návratem oživlých mrtvol. Vážnější pojetí vs komediálnější pojetí a těžko říct co bylo lepší… i když pravděpodobněji u mě vede asi právě ten Den mrtvých. Rovněž se jedná o film, který už byl mnohokrát předělán jako remake, ale nikdy se to nepodařilo. Předělávky totiž nikdy nevěnovali patřičný respekt k originálu a končili často daleko za hranicí podprůměrnosti. Tohle bylo prostě skvělé dílo, které rozšířilo svět nemrtvých chodců, ale zároveň ukončilo takovou tu pomyslnou první trilogii než se Romero k žánru vrátil v roce 2005 s filmem Země mrtvých. Apokalypsa už plně pohltila svět a v podzemním úkrytu se malá skupina vědců snaží přijít na kloub oné nákaze, která přivádí mrtvé zpátky k životu. Nesetkávají se ovšem s pochopením strážících vojákům vedeným nekompromisním kapitánem Henrym Rhodesem. Ten v podání již zesnulého herce Joe Pilato předvádí skvělý výkon. Jeho postavu tu budete nenávidět až si ho zamilujete – prostě perfektní záporák. Co se týče samotných Zombie: opět perfektní namaskování již léta chátrajících mrtvol, na kterých Savini opět odvedl parádní práci. Celá tahle éra trilogie se nesla ve skvělém duchu a je možná dobře, že byla natočena v době kdy byla natočena. Bohužel se ani jeden z filmů nesetkal s přímo navazujícím pokračování, což se v tomto případě může změnit a v přípravě by měl být film „Night of the Living Dead 2: Day of The Dead“, kde se po více než 35 letech vrátí ústřední trojice přeživších.

plakát

Úsvit mrtvých (1978) 

"When there's no more room in hell, the dead will walk the earth" … Deset let od kultovní Noci oživlých mrtvol přichází Romero s druhým snímkem, který opět posunul žánr do širšího vědomí a nově v něm zkombinoval i komediální prvky. Sledujeme tu osudy čtyř postav, které najdou útočiště v obchodním centru. Zásoby, zbraně, munice, šatstvo… přece když tu mají všechno, proč tohle opouštět že jo. I v současnosti film vypadá naprosto skvěle – oceňuji jakékoliv použité praktické efekty a v tomhle filmu (obzvláště na dobu vzniku) jsou prostě skvělé. I make up zombie je nadmíru úchvatný. Vím, že sám Savini potvrdil, že s ním ve finále nebyl spokojený, ale pro tón filmu to prostě funguje a stalo se to pro něj neodmyslitelné. Obsazení hlavní čtveřice rovněž parádní a bylo vidět, že Foree s Reinigerem si to prostě užívali. Za mne tedy rozhodně je Dawn of the Dead 1978 možná tím nejlepším zombie filmem, který kdy byl natočen.

plakát

Noc oživlých mrtvol (1968) 

"They're Coming to Get you, Barbara" … To je ON! Film, kterým to všechno začalo. Přesně tohle byl ten úplný Game changer v tom jak svět začal vnímat „Zombie“. Zcela oproštěný od VooDoo jako sluhů bez vlastní vůle. Noc oživlých mrtvol probíhá v takovém komornějším stylu kde sledujeme skupinku právě seznámených lidí. V jednom venkovském domě se snaží přežít před stále přicházejícími (ne)mrtvými v zoufalé snaze vymyslet jak se odtud dostat někam kde bude bezpečněji. Nebudou to však mít lehké neboť krom mrtvých jim to nebudou usnadňovat ani neshody, které mezi sebou mají. Film je dnes už naprostou klasikou a je povinností pro každého milovníka zombie žánru neboť právě tady má své kořeny. Dnes film pravděpodobně příliš neohromí, ale je to prostě klasika. Ovšem mohu s klidem říct, že remake z roku 1990 mu perfektně kryje záda. Byl jsem výrazně překvapen když jsem asi rok zpátky na Filmboxu viděl tento film barevně.

plakát

Pátek třináctého (2009) 

A nyní jsme v období kdy se už dlouho čekalo na pokračování skvělého Freddy vs Jason. Ale bohužel New Line Cinema s produkcí Michaela Baye mělo vlastní plány. Obě postavy totiž dostali své předělávky do vlastního filmu – Pátek 13 a o rok později dorazila Noční můra v Elm Street. A ani jedno se nedočkalo zrovna nějakého kladného přijetí – což mě nepřekvapuje u Noční můry, ale překvapuje mě to právě u toho Pátku. Ten byl podle mě solidně odvedený. Vraždy tu sice nebyly zrovna nějak brutální a prostě se tu tak nějak děli. Dost se tu sázelo spíš na temnou atmosféru a děsivost samotného Jasona. No a samozřejmě ještě na nadbytek sexuálních scén. Co se týče filmu tak tu zachovali tři hlavní aspekty z původních třech filmů: šílenou Pamelu Vorhees, která přišla o hlavu a Jasonovi dvě masky – pytel, který později vymění za svojí ikonickou hokejovou masku. A šel by zmínit i čtvrtý aspekt z prvních pěti dílů a to zanechávání konců s otazníkem. Remake mě docela uspokojil a myslím, že se jedná o jeden z těch lepších kousků.

plakát

Freddy versus Jason (2003) 

Jak by řekl Homelander: „Bylo to perfektní… PERFEKTNÍ! Vše do poslední chvíle!“. Tohle byla neskutečná řežba. Souboj dvou Titánů zla, který si na svá bedra po naservírování skvělé Chuckyho nevěsty vzal režisér Ronny Yu. Ten člověk je prostě frajer co oba filmy dotáhl k naprosté dokonalosti. Stylizací, skvělými vraždami a brutalitou a taky hlavně setsakramentsky nabušeným soundtrackem! Freddy, opět v podání Roberta Englunda, tu opětovně rozjíždí své Šoumenství tak jak ho máme rádi. Se svými obětmi si rád hraje a mlsá. Ke svému návratu potřebuje ale „menší“ výpomoc, která by mohla obyvatelům Elm Street osvěžit paměť, což by vedlo k jeho návratu v plné síle. A na to si povolává pomoc z pekla a to Jasona Vorheese. Ovšem tato výpomoc nebude zadarmo a Jason nemilosrdně vraždí Freddyho potenciální oběti a to přece nejde nechat jen tak. Souboj dvou nejsmrtonosnějších zabijáků může začít a vítěz bere všechno. Škoda, že nikdy nedošlo na pokračování. Tento film by ho potřeboval jako sůl! :-(

plakát

Jason X (2001) 

Jason zamířil do pekla a zpátky ho přivedl samotný Freddy Krueger… ehm tedy - na to jsme si museli ještě tři roky počkat. Jason je tu po událostech předchozího dílu z nejasných důvodů opět aktivní a pronásleduje svojí první oběť. Ovšem po nehodě v laborce zůstávají oba kryogenicky zmražení na téměř 500 let. Ano! Jason jde do Sci-fi! Takové zachovalé exempláře z 20. století musí mít obrovskou hodnotu – obzvláště když jeden z nich je nejsmrtonosnější mašina na zabíjení naší doby. Nechť masakr může začít. Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet a tady se teprve bude křičet. Na palubě malé vesmírné lodi s menší nic netušící posádkou si Jason užije spoustu srandy v podobě brutálních vražd a možná dostane i nějaký ten upgrade.

plakát

Pátek třináctého 8 (1989) 

Jason se vrací už po sedmé aby ztrestal ty, kteří se jen přiblíží k táboru Křišťálové jezero. A tentokrát ho jeho cesty za kořistí zavedou daleko od domova až na samotný Manhattan. No a co dál? Ehm… Jo. Velká část filmu se odehrává hlavně na lodi na cestě do svého cíle, kdy už nám Jason dokázal posádku poměrně zredukovat. Jakmile už se hrdinové v patách s jedním nejsmrtonosnějších zabijáků vůbec dostali do samotného New Yorku, začala teprve ta podívaná. Prostě řeknu to jednoduše – celý film byl hloupý, vraždy nedotažené – prostě 90% z nich proběhlo off screen a když už něco bylo vidět, chyběla tomu nějaká brutalita. Ale co tu bylo snad ještě víc děsivějšího než Jason Vorhees to byl samotný New York! Ten tu působil strašně negativně. Prostě jako nějaká reklama o tom jak je hnusný, špinavý, kriminalitou prolezlý… Prostě sem děcka netahejte. Ale aspoň tu vznikla ta ikonická scéna s bandou „drsných“ děcek a rozkopnutým rádiem.

plakát

Pátek třináctého 7 (1988) 

Poslední z těch lepších pátků do příchodu Jason X. Mnoho lidí filmu vyčítá fakt, že tu figuruje postava, která dokáže něco, co bychom ve slasheru moc neočekávali a to jsou určité „magické“ schopnosti. Říct, že se jedná o pouhou telekinezi si myslím, že není zrovna na místě. A za mne – jako proč ne? Když tu existuje něco, co dokáže Jasona neustále navracet k životu, aby rozpoutal krvavé peklo, proč by tu nemohl existovat někdo další s nadpřirozenou schopností? Každopádně – Jason sám tu působí asi nejlépe jak to jenom jde. Jeho „mrtvácký“ vzhled mu propůjčuje určitou dávku děsivosti a v kombinaci s obsazením Kanea Hoddera působí jako ta pravá mašina zabíjení. A musím říct, že nabídl opravdu skvělé vraždy. Jen škoda, že se musel film kvůli ratingu o dost osekat. Přesto to hodnotím až nadmíru spokojeně

plakát

Pátek třináctého 6: Jason žije (1986) 

Poslední díl do pomyslné Jarvisovo trilogie. I zde byly Jasonovo vraždy poměrně jednoduché – většinou nebyly přímo ukázané a byly spíš omezené na bodná zranění. Ovšem tady byl Jason už napřímo představen jako to nemrtvé a nezastavitelné monstrum co nezná bolest a zabíjí bez skrupulí. Tedy většinu když nemyslím hlavní hrdiny příběhů – nachází se tu totiž určitá hranice, kterou prostě ani Jason nesmí překročit. Jako správný slasher to má prostě jednoduchý a místy hloupý příběh. Rozhodně ale měl zatraceně skvělou úvodní scénu a ten odkaz na Jamese Bonda byl top.

plakát

Pátek třináctého 5 (1985) 

Druhý film do Jarvisovi Trilogie a zároveň poslední film v sérii, který za sebou zanechal takový ten konec s otazníkem. Tentokrát se příběh přesouvá do ústavu pro problematickou mládež, do které se dostává teď už o něco starší Tommy Jarvis. Ale ten si tu rehabilitace příliš neužije neboť se vrací maskovaný zabiják, aby mu dodal další dávku pořádného traumatu. Tohle bude dlouhá noc. No každopádně, co se týče vražd – ty byly stejně jako v případě předchozího dílu dost jednoduché, ale vypíchnul bych dvě super – ta latrýně (i když sejmout člověka při tak super činnosti je podlost) a tu s páskem přes hlavu.