J*A*S*M

Natočené je to kvalitně a atmosféricky, ale od onoho "zlomu" jsem filmu nevěřil ani nos mezi očima.

Očekával jsem průměrnou horror-light jednohubku, ale nakonec (vlastně vcelku brzo) se z Para Elisa vyklubalo docela parádní psychopatické exploitation na španělský způsob. Originality sice zas až tolik nepobralo (inspirace například Misery nelze popřít), ale nebudu lhát, že minimálně v jednom momentu mě film vývojem děje i překvapil. Sympatické hlavní hrdince jsem pak vážně nezáviděl. Škoda jen narychlo useklého konce, mohlo to klidně ještě 15 minut pokračovat.

Ono na tom filmu lze pochválit leccos - technicky a vizuálně lze rozhodně oproti předešlému televizně působícímu The Pact hovořit o upgradu, herecky je to solidní a jednotlivé scény občas úspěšně budují strašidelnou atmosféru. Nicméně nedat filmu jednu hlavní postavu, roztáhnout děj do poměrně dlouhého časového období a současně se nesnažit o nic víc než o obyčejnou strašidelnou žánrovku, je podle mne série tragických rozhodnutí, jejímž důsledkem je, že film funguje jen velmi problematicky, či spíše vůbec. A že jsem u něj napoprvé usnul. Úplný závěr je pak z říše WTF. V tom špatném slova smyslu.

Home invasion mám rád, ale za poslední rok se jich urodilo opravdu až příliš na to, abych dokázal být nějak výrazně potěšený dalším (i když tentokrát je to spíš "campus invasion"), který se nesnaží vůbec o nic zvláštního. Řemeslně je Random kvalitně odvedenou prací. Jediné, co mě ale nějakým způsobem opravdu zaujalo, bylo barevné ladění filmu, kdy některé noční scény získaly celkem zajímavou atmosféru. Jinak nic. Tvůrci by si měli hlavně uvědomit, že pokud má být skrývačka / naháněčka na jakkoli velkém prostoru napínavá, měly by se dodržovat základní pravidla časoprostoru, tedy záporáci by se neměli nepravděpodobně rychle objevovat na nepravděpodobných místech. To se tady děje furt. Vlastně i k té třetí průměrné hvězdičce se musím přemlouvat.

Nejpříjemnější nezávislá sci-fi od ... už ani nevím od kdy. Tady je vidět, jak k parádnímu zážitku stačí jeden dům (vynásobit Xkrát), několik sympatických a dobře napsaných (rozuměj rozeznatelných) charakterů (vynásobit Xkrát) a chytlavý paranoidní námět. Společnou večeři starých známých naruší prolétající kometa, která hrdiny dostane dovnitř Schrödingerovy krabice. Další vývoj raději neprozrazovat, lepší je nechat se překvapit. Každopádně kdo tomu bude stačit, měl by se v rámci levných mysteriózních sci-fi parádně pobavit.

Více prostoru, kterým postavy procházejí, více prostoru, kde se chovat jako debil. Když už nic jiného, tak se druhé Očistě musí uznat, že se alespoň nesnaží líně kopírovat první díl a lépe využívá svého výchozího námětu, na jehož jalovosti se od minule sice nic nezměnilo, ale ok, nevadí. Nejvíc mě bolely postavy, zvlášť matka s dcerou, které byly opravdu otravné. Frank Grillo si to naopak dává a vůbec by mi nevadilo, kdyby byl jedinou hlavní postavou a celá druhá Očista by byla jen jeho cestou skrz bouřící město za svou spravedlivou pomstou. Zamrzí pak taky ty momenty, v nichž si snad tvůrci myslí, že tvoří ostrou společenskou satiru (zvlášť scéna aukce je úplně mimo), ale ve skutečnosti o společnosti neříkají vůbec nic, protože jejich svět stojí na logicky velmi vratkých základech. Ale kolem a kolem proti tomu filmu nic moc nemám, je to takové neurážející, snaživé béčko.

Budovat atmosféru strachu a nejistoty Garcíovi moc nejde, tudíž pomalejší první polovina je jen stokrát viděné sterilní a nefunkční klišé o tom, jak parta hrdinů uvízne v chatě v lesích / kolumbijském domu hrůzy. Jakmile se ale rozdají karty a začne se něco dít, tak film docela baví. Nad vodou ho drží ok technická stránka, kvalitní gore a hlavně zábavný nápad, že tělo posedlé démonem nemožno zabít, protože potom by posedl vás.

Čsfďácká i Imdbácká nálepka "thriller" u Lockea způsobuje naprosto mylná očekávání, takže jsem poměrně dlouho čekal, až ty rodinné a pracovní telefonáty konečně přeruší nějaký vyděrač/psychopat, který bude hlavního hrdinu po telefonu terorizovat. No ale on mu kupodivu nikdo takový nezavolal, takže celou stopáž zůstalo u hovorů pracovních a rodinných. Nuda ale nehrozila ani chvilku, což se všem zainteresovaným musí přičíst k dobru.

Eubankova tvorba je mi sympatická. Pocitové Love jsem si velmi užil, The Signal je dějovější ... a byť se nejedná úplně o trefu do černého, bylo minimálně namířeno správným směrem. Umí to být tajemné, lehce znepokojivé, vyvolává to zajímavé otázky jako každý správný mysteriózní film. Od opuštění laboratoře mě ale Eubank tak nějak ztratil, protože už té "divnosti bez odpovědí" bylo trochu moc. Celkově mírný nadprůměr a určitě zvědavost na další film.

Zpočátku poměrně sympatická, nezávislá, romantická zombie komedie s vlastním originálním "ksichtem", což je fajn. Postupem času se film bohužel podivně rozplizne, ztratí doposavad budované téma - v podstatě komorní romcom se v mžiku přehoupne do zombie epidemie, vývoj postav je v čudu, humor spíš trapný než vtipný. A o horor se tvůrci nesnažili ani sekundu. Nakonec je to tedy takové nula nula nic, netrpěl jsem, v první půli jsem se sem tam pousmál, ale nutkání film někomu doporučit skutečně nemám.