Cinematrix

Kdo proboha píše tyhle scénáře? Úplně stejnej vůj, kterej se na to kouká, a já na to fakt zíral s otevřenou pusou. Pak mi do té otevřené pusy vlétla moucha, která se v přetopené místnosti probudila stejně, jako má chuť kouknout se na nějakou oprášenou nostalgii z osmdesátek. Z mého jazyka se stal přeborník kickboxu, omlátil jsem ji o horní patro, zuby, spodní patro, ta svině poznala všechna zákoutí mé paradontozou zocelené dásně a nakonec jsem ji vyplivnul úplně zrasenou na podlahu, kde mi ji bylo líto rozšlápnout, aby mohlo vzniknout pokračování. Moucha se odplazila a když jsem se nedíval, jistojistě mi alespoň posrala v bytě všechny pavučiny, které jsem zapomněl vymést při vánočním úklidu.

Jsem v šoku! Parta amatérskejch ochotníků se přes hodinu potlouká mezi stěnama polepenejma kusama kartonů. A když už někdo z těch vopruzelejch herců zhebne, tak z něj místo krve stříkaj konfety. Papírovému gore 3x zdar! Mám sto chutí tu vzteky vyzradit děj, abych se uklidnil, ale ono to žádnej nemělo. No nic, dám tomu aspoň odpad a jdu spát.

Iko Uwais a Yayan Ruhian seznámili kdesi v džungli emzáky s indonésskym bojovym uměnim silat a emzáci brzy začali litovat, že se na naši planetu srali, protože dostali takovou držkovou, až z nich lítaly kovový šrouby. A když se do toho vložil ještě neohrožený Frank "Leoš Mareš" Grillo, tak už jsem vysloveně chrochtal blahem, protože takovouhle oddechovku jsem přesně potřeboval. Mělo to spád, mělo to akci, mělo to slušnej rozpočet, nemělo to sáhodlouhé záběry na krajinu ani sofistikované dialogy pro milovníky metafor či jiných složitých figur a trop, takže jsem to v pohodě pochopil. Zkrátka, dobře natočené béčko, které si na nic nehrálo, dobilo mi baterky a nyní si můžu pln síly zase dát nějaké rozvláčné evropské (např. maďarské) drama, které nejde s hodnocením pod 80%

Proboha, co to bylo? Táhlo se to jako keďar po skle, napětí veskrze žádné, pointa nevysvětlena. Nevytrhlo to dokonce ani to bílé bidlo Kidmanová se svým obnaženým klučičím tělem. A to, že ho Colin Farrell vyhonil svýmu otci, to si taky mohli odpustit. Všechny postavy se navíc chovaly naprosto nelogicky, což mi vadilo ještě víc, než zbytečně přepálená stopáž. Inu co, točil to Řek, tak dám 2 hvězdy za kameru, aby neřek...

Uznávám, že Cage poslední dobou upřednostňuje kvantitu před kvalitou. Tohle ale zas tak špatný film nebyl a Cage tu hrál velmi přirozeně, asi už se mu doneslo, že to jeho věčné přehrávání ve špatných filmech je stejně nepraktické, jako když se jdete potápět a nechcete si namočit neoprén od Gucciho. Co ale nechápu, je zdejší hodnocení jeho filmů. Pořád je to patnáctý nejoblíbenější herec, který sklízí jeden odpad za druhým. Pak velebůh POMO dá čtyři hvězdy filmu Mom and dad a hned tomu dají čtyři hvězdy další uživatelé, přičemž ten film ještě ani nevyšel. Tak se ptám, hodnotíme tu filmy podle toho, jak je cítíme, nebo jen kopírujeme něčí názory? Každopádně Humanity Bureau si zaslouží dvě poctié hvězdy už jen kvůli dobrým hereckým výkonům, obstojné kameře a nosné myšlence.

Ethan Hawke nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, ale v Maudie nějakým zázrakem vyskočil ze škatulky svých několika prkenných úsměvů a zdatně sekundoval skolióze s krátkou nohou v podobě Sally Hawkins. Očekával jsem spíše pomalé tempo, ale film měl kupodiu velice svižný děj a několik hodně silných momentů, podbarvených decentní, nevtíravou hudbou. Zkrátka taková pohádka pro dospělé, kdy si starý, nerudný mládenec najme extrémně hnusnou uklízečku, za kterou nakonec uklízí sám, protože v ní objeví skrytou krásu a spoustu dalších hodnot a moje přítelkyně u toho na konci bulí. K romantickým filmům si většinou dávám pivo, abych je přežil, i u tohohle jsem si pivo dal, ale poprvé se mi stalo, že mi zteplalo, protože jsem na to fakt zíral s otevřenou pusou. Moc hezký film.

Jawbone je ponuré, pomalu plynoucí komorní drama o tom, že alkoholismus je nemoc, kterou nevyléčíte silou, ale terapií v protialkoholické skupině. S boxem to v podstatě nic společného ani nemá, a když už se tam boxuje, tak to vypadá spíš tak, jako když se fackujou dvě hysterický báby v sámošce o poslední máslo ve slevě. Naštěstí je to snímáno jen jednou poloamatérskou kamerou, takže toho bohudík moc není vidět. Film není podbarven ani žádnou výraznou hudbou, aby to náhodou v divákovi nebudilo nějaké falešné emoce. Také scénář je v podstatě o ničem, takový vám napíše každý průměrný alkoholik dřív, než do sebe vyklopí láhev vodky. Nebo vám snad připadá jako nosné téma pohled na zkrachovalce, kterej chlastá, ani nevíme, proč vlastně, a jelikož mu to po čtyřicítce už nedělá dobře, tak toho chce nechat? A jelikož neumí nic jiného, než boxovat, což vlastně taky neumí, jen kdysi v šestnácti vyhrál nějakejch pár zápasů, když ještě pil limonádu, tak se pokouší o návrat do ringu, což je totální nesmysl, protože ve svém věku už by tam neobstál, ani kdyby si tu vodku ředil džusem.

Co to bylo? Pár dědků, který jsou už asi 10 let v důchodu, si najednou umane, že jim ten důchod nestačí? Každopádně na přilepšenou není nikdy pozdě a nejlépe s infarktem na hrudi. Prostenol nám stále podražuje a už i na ty léky na vysokej tlak se musí doplácet. Takže hurá vykrást kasu. A jéje, ono to není tak snadné? V případě téhle vloupačky to snadné je, protože se nejedná o běžný návod, jak si přijít k penězům, ale o poměrně nevtipný a nedojímavý náhled na několik idiotů. Jinak vše funuje podle klasické šablony: co se podařit nemá, to se nepodaří, co se podařit má, to se už vůbec nepodaří, co má rozesmát, to rozpláče a to, co rozpláče doopravdy, je nakonec celý tenhle film. Dokonce mne to ani nedonutilo si zvednout důchodové připojištění.

U tohohle skvostu hodně záleží na tom, jak se k němu postavíte. Také je důležité, zda jste ho viděli v kině ve 3D, nebo jen doma u svých nabušených televizí remcáte, že to nemělo žádnej děj. Děj to, pravda, nemělo, ani poslání Avatara to nedosahovalo, ale byla to jízda a relax. A všech, kteří tomu dali méně, než 4 hvězdy, je mi upřímně líto, protože jim nebyl dán do vínku talent občas si pořádně ujet a užít si relax.

Celkový dojem mi kazila poměrně nesympatická herečka v hlavní roli, která nepodávala moc přesvědčivý herecký výkon. Ale to je jedno, rozhodně byla mladší a štíhlejší, než moje přítelkyně. (Pokud tu tenhle můj komentář stále je, znamená to, že moje přítelkyně se k němu zatím nedostala, haha) Každopádně spád to mělo, hlavní hrdinka, ač blondýnka, víceméně používala mozek víc než kysličník a ke konci v sobě objevila i kladné rysy své povahy. A přesně v tu chvíli se mi film začínal líbit. Rozhodně se nejednalo o nic převratného, ale když se hlavní protagonista v určitých chvílích chová tak, jak byste se chovali i vy, jde o poměrně scénáristický klenot. Film určitě doporučuji, splnil přesně mé očekávání, i když na druhou stranu může být trochu zavádějící to, že od některých věcí už toho radši moc neočekávám.