Tetsuo

Už jenom to, že podobný pořad mohl vzniknout a být vysílán v televizích po celém světě, je dobrým důkazem toho, že konspirační teorie jsou nesmysly, respektive případy slabého kritického myšlení. (Tedy způsob, jakým o společnosti uvažují lidé, kteří by rádi byli kritičtí, ale chybí jim vzdělání, neumějí moc myslet a celkově pracovat s informacemi.) ________________ Nyní jsme už ve fázi, kdy se konspirační teorie stávají součástí mainstremu. Je to vlastně fajn, protože postupně slábne jejich síla a přesvědčivost. _____________________ Samotný pořad s Jesse Venturou je hloupoučká komeční záležitost plná laciného strašení, kde se kvůli banálním věcem, které si vygooglujete během dvou vteřin a během dalších dvou najdete i jejich vyvrácení, musí ustavičně někam cestovat letadlem a chodit na "tajné schůzky". Chvílemi je to tak komické, že se z toho stává parodie sebe sama. Předstírat, že PRÁVĚ TEĎ odhaluju něco, co si magoři po internetu posílají už léta, je hodně pod úroveň, a ukazuje to přesně, na jak pitomé publikum pořad míří.

Děj filmu vypadá na důkaz velké Gaimanovy vyčerpanosti. X-tá variace na Alenku v říši divů, ale zoufale překombinovaná, se snahou působit originálně, ale výsledek přitom zůstává velmi konzervativní. Technický skvost, který působí, jako když se rodič násilně snaží vymyslet dětem před spaní novou pohádku. Po přečtení předlohy je ale jasné, že problém je v adaptátorovi Selickovi, který děj přehlcuje bizarními stylistickými nápady.

Kozí příběh postrádá i zcela základní parametry, aby se vůbec mohlo začít vyprávět. Nemá ujasněný žánr a cílové publikum, promyšlený svět, v němž se má odehrávat děj, a u postav je zřejmé, že bylo věnováno více úsilí designu a vymodelování počtu chlupů, vlasů a ohybatelných kloubů než jejich charakterům.___________________Kozí příběh naplňuje nejhorší možné představy o tom, jak by vypadala kultura, kdyby ji dělali barbaři bez rozhledu, talentu a smyslu pro humor a pouze napodobovali něco, co už před nimi dávno udělali lépe jiní. Myslím, že jsem od Crash Roadu s Agátou Hanychovou neviděl český (ale ani jiný) film, kde by víceméně žádná scéna neměla pointu a téměř žádná scéna nenavazovala pořádně na scénu předcházející.__________________Kozí příběh nenaplňuje ani jeden z nejběžnějších modelů celovečerního animovaného filmu pro celou rodinu - 1) disneyovský muzikál, 2) shrekovská parodie Disneyho a hollywoodských žánrů a 3) pixarovská pocta žánrům. Vlastní zvolená „česká cesta“ je přitom spíše důsledkem totální nekoncepčnosti než tvůrčí vize. ___________ Tradici českého animovaného filmu, který se nelíbí dětem, ale líbí dospělým (Trnka, Týrlová a spol.), se zde podařilo „povýšit“ a „vylepšit“ na film, který se nelíbí ani dospělým a navíc mu chybí i jakákoli poezie, neboť tu – jak si žádá nejpřízemnější mainstreamová strategie – nahradila estrádní fraškovitost, nevkus, trapnost, komunální satira, oslavování zlatých českých ručiček a obludný šovinismus a sexismus. _______________Kdyby nic jiného, založit film pro děti na tom, že koza vyžaduje sexuální vztah po svém majiteli, a jediné dvě ženské postavy ve filmu jsou „holka pro všechno a pro všechny“ a prostitutka, která zřejmě hodlá provozovat pohlavní styk s kozou, znamená buď nemít soudnost a myslet si, že toto děti můžou bez problémů konzumovat, anebo to znamená nemít soudnost jiného typu a myslet si, že točím další Southpark. Bohužel, je to Crash Road v 3D. Bez Agáty a s Mácou.

Byl jsem až překvapený, jak se mi takhle konzervativní film může líbit. A vlastně jsem byl překvapený, že není zase tak konzervativní...

Žhavě aktuální, politicko-akční drama o ropě, teroristech, chrabrých agentech FBI a (některých) hodných Arabech. Aneb Syriana pro konzervativní teenagery se zálibou ve střílení. __________________________ Nejprve dostaneme videoklipově zhuštěnou lekci o historii Saúdské Arábie a jejích vztahů s USA během 20. století a pak jsme svědky vícefázového teroristického atentátu, při němž v Rijádu zemře mnoho nevinných Američanů včetně dětí. Po tomto prologu následuje rozprava mezi agenty FBI doma za mořem, jestli zasahovat, či ne, a vzhledem k tomu, že to agent Ronald Fluery (Jamie Foxx) a agentka Janet Mayesová (Jennifer Gardnerová) berou osobně a nenechají se odradit byrokratickými překážkami, vymyslí se finta, jak obejít zákazy nadřízených a letí se do Arábie. Tam následuje druhý akt – samotné vyšetřování plné administrativních a kulturních překážek – líčený ve velmi realistickém, až trochu, a nejspíš záměrně, zdlouhavém duchu, po němž jsou již téměř všichni v sále krvelačně nadržení, aby propukla akce. A ona v posledním aktu skutečně propukne a je to maso. ________________________ Otázka je, kdo a proč může být takovým snímkem uspokojen. Členové oscarové akademie, kvůli jejichž krátké paměti před vyhlašováním nominací se údajně zdržovala premiéra, nebo teenageři, kteří rádi hrají počítačové hry a u filmů jako Syriana se pekelně nudí?_______________ Zjednodušeně se dá říct, že filmy si můžeme pracovně třídit na ty, které nám mají přinášet poznání, a na ty, které mají přinášet požitek. Anebo možná přesněji na ty, které nám umožní svět lépe pochopit, a na ty, které ze světa dělají podívanou. Království režiséra (a herce vedlejších rolí) Petera Berga chce zastat obě úlohy a jde na to zostra hned od úvodních (výtvarně originálních) titulků přes dějovou expozici až po úplný závěr, kde se dozvíme „velké poselství“ obou stran konfliktu, jež je ovšem opět příslibem další krvavé podívané. Člověk si až se zvrácený potěšením vzpomene na čtvrtého Ramba..._____________________ Teď trochu vážně. Nemyslím si, že nelze za žádných okolností stvořit dílo, které by mohlo mísit žánrové potěšení z akce, a přitom by mohlo něco vypovídat o našem, tedy reálném, a nikoli jen filmovém světě. Bez dlouhého vysvětlování: přijatelný je pro mě Spielbergův Mnichov, kde spolu s hrdiny toužíme po pomstě a postupně nám dojde, že zabíjení nikam nevede, přinejmenším, pokud se vžijete do kůže hlavní postavy. Přijatelné je pro mě rovněž V jako Vendeta, což je comics, který používá nadsázku a alegorii k tomu, abychom si uvědomili, jakou moc mají masky a symboly, co je hrdinství a co je svoboda. Jeden film říká, že odplata za terorismus se sama může zvrhnout v teror, a druhý film, že terorismus někdy může sloužit dobrému cíli. Žádné z těchto děl nelevituje ve společenském vzduchoprázdnu a je jasné, že se obě dočkají nesouhlasných reakcí, obviňování ze zbabělosti či naopak nezodpovědnosti. Pořád však jak Mnichov, tak Vendetu můžeme brát jako umělecká díla svého druhu. _________________ Království však lze těžko při plném vědomí označit za něco jiného než ideologický film, který se maskuje tu za umění (politické drama popisující dnešní složitou dobu), tu se zablyští jako adrenalinový akční nářez a občas sklouzne k lehkému kýči. Ať už se totiž na počin producenta Michaela Manna a scenáristy Matthewa Michaela Carnahana díváme z jakékoli stránky, vždy z toho vyjde rafinovaná či otevřeně militantní výzva k odplatě, v níž se všechna komplexnost historických a ekonomických souvislostí smrskne na boj (bílého amerického) muže či ženy proti (arabskému umouněnému) muži. Spravedlnost se tedy odehrává na čistě fyzickém a emocionálním základě několika okamžiků a nepřekročí myšlenkový rámec „to máš za to, hajzle“._______________________ Musím uznat, že řemeslně precizní a střihová kompozice obrazů a zvuků Království ve mně vyvolává silné fyzické vibrace. Tohle Peter Berg umí a přinejmenším od vzniku Světel páteční noci (2004), kde nabídl dech vyrážející scény ze zápasů amerického fotbalu, jej fandové akce mají rádi. Mně osobně taky brutalita nijak nevadí, absurdita akce mě baví (a tady nepřekračuje mez, že jeden agent zvládne postřílet deset oručníkovaných zakuklenců), nemyslím si navíc, že filmy mají masový propagandistický vliv na publikum, jen se mi prostě nelíbí, když se mnou někdo manipuluje. ________________ Pokud nejste citliví na to, že každý film s politickým tématem nutně šíří nějaký politický názor a Království vyhovuje vašemu vidění světa, možná si i tak všimnete, že polodokumentaristicky věcné scény nepasují dohromady s rodinnými výjevy, kde otcové hladí své synky po hlavách a říkají jim, jak je milují. Okázalá ambicióznost Království nejenom škodí, ona hlavně ukazuje, jak pod vší tou snahou být zároveň politicky korektní (dáme tam jednoho nesmírně sympatického arabského policistu, aby bylo jasné, že nejsme rasisti) a zároveň si rýpnout do vlastních řad (američtí úředníci jsou srábkové) se ukrývá primitivní westernový příběh o tom, že správní chlapi se nenechají odradit od toho, aby dělali správnou práci. A dlužno dodat, že Jamie Foxx umí přesvědčit, že je správný stoprocentní chlap, a totéž se daří i hranaté Jennifer Garnerové._______________ Nevím, koho volí producent Michael Mann (Miami Vice), ale zdá se mi, že podporuje vládní snahy o to, aby represivní složky přitvrdily. Nevím také, nakolik si Peter Berg, který předtím režíroval bezstarostné taškařice Šest pohřbů a jedna svatba a Vítejte v džungli, uvědomuje, že brousí do vážnějších vod, kde si s videoherní estetikou nevystačí. Jen vím, že jsem chtěl vidět lepší film.

Má to kouzlo podomácky spíchnuté amatérské legrácky, kterou dělal mimořádně poučený fanda a znalec klišé. V originále spousta vychytávek, dabovaná verze nemá smysl.

Pro milovníky Prousta vyložená nutnost. :-)

Patří rozhodně do Top 5 nejlepších nejhorších filmů všech dob. Chvílemi to má grády jako Pytlákova schovanka, ale je to myšleno naprosto vážně.

Skvělý koncept, hodně hypu, překvapivě obsazená Angelina Jolie, která celému intermediálnímu kultu dává nový rozměr, a film o ničem; ke všemu blbě nastříhaný. __________________ S odstupem několika let jsem přišel na to, v čem spočívá podivnost střihu: film se snaží, aby většina záběrů mohla být použita samostatně jako propagační fotografie, ovšem nikoli statická momentka pózování, ale jako highlight "zachycení nejatraktivnějších situací v pohybu". V důsledku toho si ale ony atraktivní situace nemůžeme moc užít, protože se před námi nerozvíjejí delší dobu, jednotlivé záběry nenavazují přesně a reálné vyvrcholení akce nenastává. Jen se za sebou sekají relativně atraktivní záběry z ostrých úhlů. _____________ K ději: pobavilo mě, že pro konspirační teoretiky je tento film příkladem, jak je manipulováno vědomím veřejnosti. Dílo údajně vzniklo, aby do hlav lidí zaselo, že existují jacísi pouze fiktivní ilumináti, a tím se zastřel zájem o existenci skutečných iluminátů, kteří řídí svět. Jinými slovy: plán iluminátů byl, aby si lidé říkali, že ilumináti ve skutečnosti neexistují, a tím je jejich moc posílena, protože se stávají neviditelnými. IMHO dokonalý příklad konspiračního mindfucku.

Úžasně vtipná, svižná a cynická hard boiled detektivka. Tak skvělé a rychle navazující dialogy a dějové zvraty a čistotu klasického stylu uvidíte málokde. Okouzlující hlavní padouch, hlavní hrdinka i detektiv. Proč už se dneska takové filmy netočí? A proč aspoň nejsou uváděné v televizi? Proč si je člověk může užít jen na speciálních studijních projekcích?