Tetsuo

Naprostá ptákovina tvářící se smrtelně vážně a balancující na hranici sebeparodie. Fascinují je, jak na těch filmech podle Browna není téměř nic filmově atraktivního. Tento se snaží o trochu vynalézavější vizualitu oproti předchozím dílům a má lehce zkomplikovaný způsob vyprávění kvůli amnézii hlavní postavy a jednomu narativnímu twistu - takže už je to skoro normální thriller, zatímco přechozí díly byly nudné odpady, jimž se každý člověk, který trochu rozumí dějinám umění, musí smát.

Obraz totálního zmatení hodnot průměrné české rodiny. V jedné scéně je otec despota, v další podpantoflák, jeho sny se odvíjejí z filmů starých desítky let a dokonce paperbackových knih, které ale nemají autora. Prostě neukotvená figura v bezčasí, vztahující se k už neaktuálním věcem. Bačkorovitý spisovatel sbalí jakoukoli ženu, ale ta ho vždy opustí, on ustavičně páchá sebevraždy, ale přitom chrlí další a další knihy. Hezké holky si vybírají starší neschopné muže, případně mladší neschopné muže. Úniky do fantazijní reality hrdinu ani děj nikam neposouvají, jen se střídají dva typy reprezentace. Ondřej Vetchý a Simona Stašová se snaží celkem úspěšně předstírat, že mají co hrát, ale scénář jim ustavičně hází klacky pod nohy. Celé je to daleko za hranicí snesitelnosti. Kdyby byl film více crazy, mohl by být aspoň bizarní zábavou. Takhle baví pouze lidi, kteří se spokojí s přibližností a zblajznou i "cosi jako humor" a "cosi jako ze života". Nejspíš proto, že od svého vlastního života už moc neočekávají.

Léta tu nebylo tak unavené předstírání zábavy. Předvídatelné, bez nápadu i základního srozumění, jestli dotyčná kapela je dobrá, nebo ne. Film pokrytecký do morku kostí - na jednu stranu jako by ukazuje praktiky bulváru a vytváření falešných událostí, zároveň sám potřebuje bulvár k životu a je prolezlý product placementem. Je to vlastně úplné odzbrojení satiry a vykastrování rocku. Poselství, že "blbé emo kapely pro teenagery se můžou spojit a čerpat energii z přestárlého rocku" je ale v něčem unikátně české a vypovídá dokonale o stavu zdejšího nevkusu a zakonzervovanosti.

Zřejmě nejvíce ideologický seriál z dob normalizace. Ideologie nepočívá v tom, co se říká oficiálně, ale jak se deformuje realita a její deformace se stává přijatelně sdílenou. Seriál stojí na iluzi zdánlivé spoluúčasti na dění (divácké "ano"/"ne" ale nemá žádný vliv na výsledek děje) a tímto cynicky odráží vlastně celou tu dobu. Svoboda volit je mystifikací a divák má jediné vysvobození: při pohledu na jídlo na obrazovce jít do ledničky a odměnit se za svou "věrnou službu". Obraz zadostiučení ve formě uspokojivého životního standardu výměnou za politickou pasivitu se stává přímým naplněním "života ve lži". Možná to při pohledu na tent zdánlivě roztomilý a nevinný seriál působí přemrštěně, ale právě tímto dokázala média nahlodávat lidi nejvíc.

Zoufalý výprodej hereckých legend hraničící se zneužíváním. Scénář klišé na klišé. O starých lidech, dnešní době nebo vůbec realitě to neříká nic. Humor přízemní.

Působí to asi tak, jako by režisérem byl Andrej Babiš a přebralo to všechnu jeho zmatenou a hrubou dikci.

Historka z pavlače roztažená na celovečerní délku jako "český trhák roku". Vejdělkova radostná obhajoba nevěry, kdy nikoho nic nebolí, je znechucující. _____________ Mám pocit, že se tam projevuje jeho svobodomyslný "duch umělce" (tedy žít si svobodně jako umělec, bez závazků), ale podávat to středostavovskému publiku tak, jako by to byl nebo mohl být jejich život. (Přitom takhle, jako postavy ve filmu, si žijou maximálně bývalí estébáci a veksláci.) ____________ Vrcholem zástěrky a pokrytectví pak je, že se ze všech těch hnusáren a prasáren udělá něco roztomilého. Je to vlastně opak toho, co říká Woody Allen: "Sex je dobrý, když je sprostý". Tady není nic sprostého, ale uděláno tak, aby to neurazilo žádnou panímámu z malého města (která byla v kině naposledy na Ženách v pokušení). Doufám ale, že to jinak uráží všechny myslící lidi, kteří ještě neztratili cit a poznají dobrou komedii od načinčané macho-onanie.

Děj nedává sebemenší smysl. A bohužel, tenhle film stojí na ději, i když by rád stál na písničkách.

Daniel Landa coby herec je nejmenší problém filmu. Zdaleka největší problém je ve scénáři, který asi neměl být dada, ale bohužel je 2Landada.

Sním, či bdím? Tahle nekonečná nuda se někomu může líbit? Nejenom, že nebylo třeba Relikvie smrti rozdělovat na dva filmy a stačil jeden, ale obávám se, že celá sága by se bez problémů vlezla do tří celovečerních filmů. Tohle natahování, neustálé opakování, předzvěsti a přípravy na "něco velkého" jsou opravdu otravné. Jak kdosi už správně napsal, Relikvie smrti jsou něco mezi Cestou (The Road) a Šifrou mistra Leonarda a z obou si bere jen to horší. A ta romantika pro puberťáky? Jako samostatný film o třech dospívajících, kteří objevují svou sexualitu v anglické přírodě, by to možná bylo i dobré, jen by to nesměla být první část bombastického finále "největší filmové ságy všech dob". Chvílemi to svou nezvládnutou sebedůležitosti už připomíná Twilight.