Praxis

Fantastická Margot Robbie ve filmu, který by mohl být dalším nudným životopisem s možná oscarovými ambicemi. Ale není tomu tak. Je to totiž svěží, nařachaná a černohumorně divoká jízda divokým životem Tonyi Harding. Margot do toho dala úplně všechno, a i když plešouna nedostala, nemusí být smutná. Její ztvárnění této možná trochu kontroverzní postavy amerického sportovního světa, je jedinečné. 75%

Čtyři rozhádaní kamarádi v jednom začarovaném lese s panem bubákem. Dokud netušíte, o co jde, husinu máte až na prdeli. Jak praví zlaté pravidlo všech hororů - nejstrašidelnější je jen tušení, že tu s vámi něco dalšího je, že to chodí kolem vás a tíživá atmoška studeného lesa na vás padá ze všech stran. Většinu stopáže vás tak drží v příjemném mrazení, že je tady cosi v nepořádku. Konec ale absolutně přestřelil a odpálkoval to nechutné tíživé "cosi" do podoby losokrávobubáka, který je strašidelný asi jako bubák pod postelí. Takže takhle ne. Brucknere - to jsi trochu zkazil. Jinak do té doby tomu nemůžu režii nic vytknout. I hlavní hrdinové jsou sympaťáci a nechovají se jak většina jejich dementních kamarádů z ostatních hororů. Minimalistické skoro hororové překvapení se zbytečně přepáleným koncem. 65%

Tak nevím, jestli to mělo být drama, akčňák, nebo komedie... Jako těžké výplachové béčko ok. Opravdu od toho nic nečekejte a pak se možná pobavíte. 60%

Návrat do bezstarostných časů mého dětství. Brilantní dokument! 95% P.S: Jestli se ráno budete dívat, třikrát zamrkejte!

Nejsem fanoušek kriminálek ani detektivek. Nikdy mě to moc nebralo, a tak jsem vlastně rád za moderní Branaghovo pojetí tisíckrát omletého a známého díla z pera Agathy Christie. Celá plejáda hollywoodských a britských hvězd tu hraje jak o život a celé je to zabalené v sexy vizuálu. Vše ok, až na to, že to prostě byla jen trochu dražší detektivka v hollywoodském balení. 60%

Jako, je to Stargate a není to Stargate. Na jednu stranu musíme být rádi, že je vůbec něco z tohoto světa na světě, ale bohužel ne takhle. Takhle je to špatně. Debilní postavy, chovající se ještě více debilněji. A i když tvůrci tvrdili, že budou ctít kánon seriálu i filmu, zatím ho bezmezně porušují... Vždyť Catherine v Emerichově filmu vůbec netušila, jak se brána otevírá, na což musel přijít Daniel Jackson... Levné CGI dodávají celému seriálu punc low budgetu... Pranic se mi to nelíbí... 45%

KLUB NÁROČNÉHO DIVÁKA: Vybráno kvůli 4 nominacím na Oscary... Jak to dopadlo? 132 minut naplněné až po okraj nudnou uměleckou estetikou. Každý obraz by se dal považovat za umělecké dílo, a to se zde ještě citují filozofická díla a hraje klasická hudba. Jen tak jakoby bez zaujatosti tu probíhá romantická linka mezi hlavními hrdiny, kde mladičký Timothée Chalamet dokazuje, že umí hrát. Armie Hammer, protřelec Hollywoodu nestíhá a působí, jako by ho to ani nebavilo. Do toho se tu lepí vlhké letní sny, a celá ta patina dává vzpomínat na letní časy, a i teď, uprostřed zimy, přináší závan letní pohody, kdy se nemusí dělat vůbec nic. Horké dny, střídají ještě teplejší noci, ve kterých se jen sledují rozpálená (mužská) těla. Pro normálního diváka to bude bolestných 132 minut, ve kterých se neděje prakticky vůbec nic. Jen tu kouká na jakousi pseudouměleckou romantiku u jezírek i rybníčků a příliš nudný scénář jen ukazuje, že je to nic extrovní drama z 80tek. Po krátké době již další podobný film. Tenhle je však opticky bolestnější a ještě více nesnesitelnější než předchozí naturalistické běsnění z chladných anglických kopců. 55%

Nejlepší Marvelovský origin. Vychytané spojení ethno a future tech světa s luxusním záporákem, kterému místy snad i fandíte. Vizuální žranice a konec hezky naladí na Avengery. Prostě mě to bavilo. 80%

Subjektivně moc dlouhé. Po úvodní kulometné kadenci fórů se člověk začne nudit. To není dobrá vizitka. Štvala mě i kamera. 60%

Kriminálky většinou moc nesleduji, ale v případě nákladného islandského televizního projektu V pasti jsem protentokrát udělal výjimku, protože k Islandu mám velmi vřelý vztah. A udělal jsem dobře, protože mrazivě tísnivé kriminální drama, které rozplétá zamotané vztahy uprostřed blizardu, v městečku (a státě), kde vraždy nejsou úplnou samozřejmostí, mě vtáhlo velmi rychle do děje. Chytře schovává rozuzlení hlavního vraždícího motivu až do samého závěru, a i když jisté náznaky mazaní milovníci kriminálek začnou tušit někde uprostřed série, já osobně jsem byl až do závěrečných dvou dílů držen v mrazivé nevědomosti. Podmanivá kamera, úchvatná severská hudba, skvělé záběry i výteční herci v čele s Olafurem Olafssonem, který je vážně velký sympaťák. Islandská státní televize udělala dobře, že tento finančně náročný projekt natočila a následně prodala do Evropy, protože přesně takový styl kriminálek teď na starém kontinentu (a také v ČR) hodně táhne. A koukám, že se objevila i druhá série, tak už teď se těším na pokračování.