Likan7

Mě fakt štve to vyznění filmu. Chcete krásný vztah a spokojený život? Podvádějte! Jak se pak můžu nějak ztotožnit s herci? Nebo dokonce že by se mi stali sympatičtí? Pánové Macháček a Polívka (ten hlavně) předvádějí příjemný a dobrý herecký výkon, ale jsou to prostě naprostý idioti a občas i pěkný prasata jako pan režisér. Mě je potom prostě těch ženských líto. Ať už jako vždy nádherná Petra Hřebíčková, která je díky panu režisérovi taky pěkná mrcha, však ke konci pochopíte, přenádherná Vica Kerekes ale hlavně Simona Stašová, která je vlastně taky dost mrcha, nebo není? Vlastně teď ani nevím, jestli mi má být v tom filmu někoho líto, nebo si ho oblíbit. Jak se mám ztotožnit s filmem, kde jsou všichni naprostý debilové, co si ničeho neváží? Každej podvádí každýho. Sice tu díky domu vznikne pár solidních komediálních scén, ale není jich zase tolik, aby mě to vzalo na dobrou notu. Finále na horské dráze je potom jakoby vystřižený z jiného filmu, protože tak pěkný, smutný a dojemný konec jsem už dlouho v českém filmu neviděl. Za konec ok, ale za ten scénář by si pan Vejdělek zasloužil přes držku.

Příjemná komedie, která se postupně mění ve funkční drama, které dokáže dojmout. Originál mě teprve čeká, ale tento remake mu určitě neudělá ostudu.  Všechno tu sice moc často jede na neutrál, ale Hanks stále film dokáže utáhnout a postava Mariany Trevino je sympatický, energický element, který se do Ottova života přiřítí jako uragán. Nic převratného, ale nic vyloženě pokaženého.

K tomuto filmu jsem se dostal oklikou přes jeho remake, který letos vyšel s Tomem Hanksem, takže se neubráním srovnávání. A i když to obvykle bývá tak, že originál je lepší, tady je to naopak. Ove není špatný film, ale Otto je prostě filmovější a lepší. Tento originál má spoustu dobrých nápadů, ale jakoby nebyly úplně dotaženy do konce. Pokud ale zapomenu na remake, bude Ove fungovat lépe a divák může být spokojený.

Nemůžu se zbavit dojmu, že jsem byl okraden. Mám pocit, že kdyby film dostal do rukou někdo zručnější, všichni bychom koukali se zatajeným dechem. V první hodině se vůbec nic nestane a osobně jsem se se sebou hodně pral abych to nevypnul. Pak se začne plánovat TA akce a jde to o level nahoru, ale stále mi přijde nedotažený do skvostu, jaký to mohlo být. Moderování ze Sochy svovody je mi vyloženě protivný a naopak to film sráží. Finále mělo být drtivý, člověk měl mít při sledování srdce v krku ale místo toho jen kouká a čeká...a čeká....a čeká. A pak konec, zatmívačka.

Seagalovky budou vždycky žánr sám o sobě. Buď se na film dá alespoň trochu koukat a Seagal je v něm už trochu vypapkanej a všechno je práce dost nešikovného střihače, nebo měl Steven ještě formu ale filmy jsou zase nekoukatelné. Muž s cejchem smrti je ten druhý příklad. Až překvapivě krvavá podívaná, která mě ale nebavila už od prvních minut a bohužel se to do konce už nezlepšilo. Čím dál tím více mě napadá otázka proč se Seagal vlastně stal tak známým. Jeho filmy totiž stojí za starou belu..

Nejlepší záporák, co zatím proti Bondovi stál je totálně zabitý přeplácaným a nepřehledným scénářem, scénami jak z Policejní akademie (co měl proboha znamenat ten skok přes řeku a cokoliv se seřifem Pepperem?). Tohle už víc než Bonda připomíná parodii, chudák Lee.

Nevěřil bych jaký dojem to na mě udělá. Muže s kinoaparátem nejde popsat slovy, tento snímek se musí vidět, cítit, slyšet, nechat ho prostoupit, a že se mu to za tu hodinu prostě podaří. Hypnotická hudba spojené se záběry všedních dní lidí dává dohromady těžko opakovatelný zážitek. Pokud by mi někdo vyprávěl o filmu jako o umění, ode dneška si vždy představím tento film.

Dosavadní zklamání roku. Těžko říci, zda to bylo dáno obrovským očekáváním, které vzniklo po nádherných trailerech, které mi zahrály na notu. Celé je to vlastně docela fajn, ale nejočekávanější film roku nemá být jen fajn. Úvod na Kryptonu je výborný. Tam bych byl klidně celý film a kašlal na Kal-Ela a jeho pouť :-) Akční scény jsou fajn tak první půl hodinu a na závěr jsou naprosto otravné. Kamera lítá sem tam a divák nemá potuchy, co se děje. Jsem fanouškem velkého měřítka (zdravím Transformers), ale nesmí se to přehnat, protože to pak vypadá blbě (zdravím pokračování Transformers). Tady padají mrakodrapy, všechno burácí až je to člověku prostě jedno! Moc pěkná akce je pouze hraní Antje Traue s vojáčky, které likviduje stylově. Takhle má vypadat akce, ne bum, let, bum, bác a je po půli města. Dokážu vypnout, a nekoukat na logiku, ale u MOS to už nešlo. Supík (btw. skvělá přezdívka) boří celý město, naprosto logicky u toho zařve tisíce lidí, aby divák na konci snímku sežral scénku s rodinkou??? Takhle prostě ne....Příště ho nechat zarostlého, smutného koukajíc do jezera na svůj obraz vzpomínajíc na svého (jedno kterého) otce ptajíc se sám sebe "kdo jsem?" Tohle nevyšlo Zacku.. PS - Pro Amy mam slabost, zbožňuju jí a je sexy víc než dost. Tady je taky, ale její vztah s Clarkem, resp. Supíkem je napsán tak blbě, až je blbej............

Tentokrát Stafford úplně o ničem, jakoby Ed začal vykrádat sám sebe a nedokázal přijít s něčím zajímavým. Během těch let jsem si jeho bláznovství oblíbil, ale tady jednoduše nebylo nic, co by mě bavilo. Dost možná za to může jeho žena a dítě, které tu byli jen jako kulisa, která Eda zpomalovala. Notabene to není tv pořad, ale jedná se pouze o jeden díl, nemá to pokračování, jak je možno tady myslet si.

Jestli bude Winston Duke pokračovat v takových (kasovních) hitech jako do teď, brzy z něj bude další černošská hvězda. Ale zpět k filmu. Nejsem člověk, který by se ve filmech musel patlat a rozebírat je. I když to dělám rád, a rád se kolem mytologie filmu dozvím víc byť jen třeba z úvodního textů typu: "V roce 2054 objevili vědci....", není to pro mě nutnost. Je mi celkem jedno, jestli Cap na konci Endgame je nesmysl nebo ne, je to prostě filmově dojemný a v rámci filmu to funguje. Jenže všechna tahle moje benevolence má svoje meze a My tu hranici překročil minimálně o délku maratonu. Atmosféra je skvělá, prvních 50 minut funguje dobře. Neznámý nepřítel, kamera, FANTASTICKÝ hudební doprovod. Jenže v tom nejlepším, kdy by film měl jít do svého vrcholu, se Jordan Peele rozhodl to celé hodit do kanálu a vnutit nám nějakou šílenou wtf myšlenku, která má sice nejspíš prezentovat psychologický řeči typu "my sami si jsme nepřítelem", mě to ale vyloženě štvalo a naprosto to degradovalo solidní thrillerovou první půli.Celý ten svět je postavený na úplně dementním a nelogickým konceptu, který by nefungoval ani v tom nejšílenějším sci-fi románu. Tam možná teda jo, ale autor by měl 150 stránek to vysvětlit, tady na to máme pár minut, a vyznívá to šíleně hloupě. Kde se vzali? Proč mají všichni červený oblečení? To nikomu nechybí xy tisíc nůžek? A pak otázky největší, které jsou úzce spojené se "šokujícím" závěrem, který je naprosto na hlavu postavený a prostě nefunguje, protože ještě než odjede z obrazovky slovo "cast", napadne Vás 10 logických otázek, který jsou ale naprosto stěžejní a jsou důvodem, proč si z Vás Peele dělá jen srandu a ukazuje Vám prostředníček. Filmově dobrý, pokud nad tím nezačnete trochu přemýšlet, a toho se u takového "příběhu" nevyvarujete.