Nach

Nakonec docela záživné drama o vybrané pohraniční obci z let 1938-1945. Film, který nemá nosnou hlavní postavu, ale řadu dobře napsaných vedlejších charakterů, které dotváří vcelku ucelený obraz jedné pohraniční vsi. Se vším pozitivním i negativním. Pokud tedy hledáte film, kde byste chtěli pochopit, jaké to bylo žít v pohraničí? Jak komplikované vztahy tam byli vůči té velké válečné historii? I proč to tak brutálně skončilo? Tak odpověď vám dá Krajina ve stínu. Není to dokonalý film. Ale dobrý určitě. 70%

Povedené drama s maličkou špetkou komedie. Andy Kaufman byl dozajista kontroverzní postavou a samotný film se jím též pokouší být. Miloš Forman se zde nepokouší o nějaké novátorské postupy. Jeho středobodem je Jim Carrey, který tu doslova bere dech každou svou scénou. Našel jsem si i archivní záběry s Kaufmanem a bylo neuvěřitelné, jak jednotlivé filmové sekvence odpovídaly původnímu originálu. V tomto všem klobouk dolů. Nicméně mám k filmu i jednu silnou výhradu. A to je neschopnost se do komplikovaného Kaufmana vcítit. Jakoby měl okolo sebe hradbu, přes kterou nikoho nenechal nakouknout. Jistě to byl záměr, neboť Andy takovým člověkem byl. Ovšem díky tomu mi ty dvě hodiny občas utíkaly pomaleji, než jsem si to přál. I tak ale vzdávám hold autorům tohoto snímku a všem alespoň jedno zhlédnutí doporučuji. 80%

Kupodivu velice příjemné a osvěžující pohádkové překvapení, které se zrodilo kdesi na východě, v Rusku. Chemie mezi hlavními protagonisty je excelentní. Hlavně pak princezna, která konečně není jen pasivní, ale velice aktivní figurkou v ději. Stejným slovem bych dokázal popsat i kameru a hudbu. Trochu mě zamrzí, že téma nebylo zpracováno více temně, hlavně ve druhé polovině filmu. Ten růžový konec mi k tomu prostě nepasoval. Počítačové efekty ušly, i když na velkofilm mají stále ještě co dohánět. A logických dějových lapsů jsem si buď nevšiml, nebo autoři fungování světa natolik promysleli, že je tu nemají. Za mě každopádně velký palec nahoru a moc rád se na Legendu o drakovi opět někdy podívám. 75%

O třídu slabší, než druhý a první film. Při zhlédnutí tohoto pokračování mi chtě nechtě došlo, jakým pokladem James Wan pro tuto sérii je. Na Ďáblův příkaz sice netrpí takovými logickými kiksy, jako jiné horory, ale přítomny zde jsou. Rozhodně více než u prvních dvou dílů. Zároveň i příběh, postavy a jejich podání není tak vymazlené. Verdiktem ale opatrně zvedám palec vzhůru. Své základní kvality si to drží. Hlavní postavy jsou mi sympatické a záporačka má správně odpudivý zjev i charakter. Suma sumárum: 70%

Je úžasné, jak se Marie Koldinská profiluje, nejen jako skvělá spisovatelka a historička, ale i jako zdatná scénáristka dokumentárních filmů. S osobitým stylem a dramaturgickým citem. Hodně mi to připomnělo jiný počin, na kterém se podílela: o Kryštofu Harantovi - Cesta intelektuála k popravišti. I ten byl složen ze scén, v nichž se herci připravují na svou roli a historici jim slouží jako rádci pro co nejpřesnější pochopení tehdejší skutečnosti a souvislostí. Zde je to jen ještě o třídu filmovější a rozhodně i nákladnější. Celé pojetí: necháme to jako polofilm, do jehož zákulisí budeme vstupovat a vše dovysvětlovat, byl chytrým tahem. Celé to působí o to dynamičtěji, a přesto nesmírně záživně. Měl jsem zprvu jisté obavy, ale ty byly po deseti minutách zapomenuty. Tento počin je mnohem lepší, než film České televize: Bůh s námi. A též je lepší, než dokumentární podoba tohoto filmu: Defenestrace 1618. Takže děkuji a plný počet hvězd posílám. 85%

2600 hodnocení | 1700 komentář: Tak bohužel musím konstatovat zklamání. Zakleté pírko není návratem k populárním pohádkám Zdeňka Trošky (Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí). A už vůbec není filmem z ranku stálic k připomínání (jako komedie Slunce seno). Zakleté pírko trpí absencí dramaturgie. Chemie mezi ústřední zamilovanou dvojicí, jakoby byla pouze na papíře. Aninka občas připomíná hodňoučkou hlupačku, která by bez vodníka nepřežila jediný den. Málokdy její postava posouvá příběh kupředu. Její specifikace tkví v tom, že stále někoho hledá, ale najít ho sama nedokáže. A vodník zase připomíná ulítlého panáka, kterému těžko uvěříte, že by přežil jakýkoli den. Přesto s touto dvojicí absolvujete celý film, kde dobro zvítězí nad zlem. A bohužel to zlo zde je jen stínem dřívějších Troškových pohádek (typu čarodějnic z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci). A obzvláště smutný je pohled na speciální efekty. Tam Troškova pohádka doznala značného úpadku. Je smutným faktem, že počítačové efekty v pohádky Z pekla štěstí (z roku 1999) jsou lépe udělané, než v Zakletém pírku. Bohužel, z výše popsaných důvodů musím udělit palec dolu. A nenapadá mě vůbec nikdo, komu bych tuto pohádku doporučil. I pro děti tu máme řadu lepších kousků. Např. cokoli z ostatních pohádek, které jsem zde uvedl. 30%

1982 je náhledem do duše dospívajícího chlapce, který spíše žije ve vlastním světě, než realitou okolo. Jo a k tomu se snaží vyznat lásku své spolužačce, což se snadněji představí, než udělá. Bohužel ale je zrovna avizovaný rok 1982, ve kterém vrcholily snahy Libanonu a Sírie o zničení Izraele, což - jak dnes víme - se jim krutě vymstilo. Právě tato třaskavá válečná situace je i pozadím tohoto příběhu. Postavy v něm jsou skutečně kvalitně vykresleny. Práce s kamerou a střihem občas připomene artovější snímky. Naproti tomu příběh sám o sobě nemá moc styčných bodů. Díky tomu i na 90 minut mi celek působil zdlouhavě. Přesto však zhlédnutí doporučuji všem, kteří spíše holdují nezávislé filmařině a rádi by viděli něco pohledem malého chlapce. 70%

Jedna z nejnudnějších her na filmové dvojníky. Čím bavil Byl jednou polda I. a trochu i II., tomu už poslední díl této trilogie za žádnou cenu nestačí. Děj je nudný, postavy nezajímavé i nudně zahrané. Jakoby herci sami věděli v jakém odpadu hrají a otravovalo je to. Já už v době premiéry byl též otráven. A čas tomu nijak neubral. Pokud chcete zabít 82 minut svého času nudou, Byl jednou jeden polda III. to jistě splní. 20%

Řeknu to narovinu: Phil Lord a Christopher Miller jsou borci! Co oni dokázali vymyslet za bejkárny, to jsem snad naposledy v takové kadenci viděl u Žhavých výstřelů. Tihle dva šikulové dokáží z pozice scénáristů, producentů a zde i na režijní sesli, podat příběh natolik zábavně, že je vám ukradená originalita. Postavy tu mají chemii. Klišé si zde utahuje samo ze sebe, a pokud máte nízký rozpočet? Nevadí, i to můžeme použít do filmu jako jeden z řady obdobných vtipů. Výsledný pokrm - pardon, film - je pak doslova zásobárnou vtipných scén i hlášek, které si mile rádi budete připomínat do budoucna. Včetně opakovaných zhlédnutí. A závěrečné titulky zde parodující nekonečné množství pokračování? Geniální tah! Všem milovníkům parodií doporuřuji! 80%

Jedno z nej katastrofických překvapení. Příběh kupodivu (až na výjimky) dosti realisticky poskládaný, bez přehnaně hrdinského patosu. V podstatě sledujeme postavy z masa a kostí, co se bojí, snaží se zachránit a hlavně se zase spojit dohromady. Vše to díky excelentní režii funguje, a tak jediná vada na kráse je občasná béčkovost. Přesto ale bez mrknutí oka uděluji Greenlandu 80%.