DrBuznička

Bond, psychologie a téma lze smíchat! Nejen protřepat!

Zbytečný film o naprosto zbytečné akci. Nejde mi do hlavy, jak nikomu z těch 12ti lidí nedošlo, že záměna občanky s kamarádem (protože to je doopravdy celý ten jejich "vzdor systému") vůbec nijak nesouvisí s jejich velkohubýma kecama o nadcházející orwellovské dystopii! Bez toho, aby na začátku filmu připomněli, že oni jsou ti, co nechali ve zprávách o počasí vybuchnout atomový hřib, se neobejdou, protože jinak by tu jejich "klukovinu" nikdo nebral vážně. Nejzajímavější na filmu vlastně je, když se dozvíme, že celá ta jejich velká společensky podvratná akce není klasifikovaná ani jako přestupek (protože představa, že se někdo cizí svobodně legitimuje s naší občankou je nemilá - ovšem to je již s biometrickými občkami dnes také minulostí...). Což ale nabourává celý dosavadní film, kde je vystupování pod cizí občankou prezentováno jako něco strašně nebezpečného až hrdinského. Občan K. je zcela nezasloužený HYPE a samotná akce není nic co by se jen letmo dotýkalo umění.

Matějova sázka na jistotu.

Pokus o hongkongského Lovce jelenů aneb. "Idiotic bloodshed".

Cosmopolis bohužel je spíše literatura než kinematografie. Jelikož jsem mnoho z knižní předlohy příliš nepochopil, doufal jsem, že mi Cronenberg téma a myšlenky původního díla zprostředkuje filmově stravitelnější formou. Z knihy se do filmu ale dostalo jen to věcné - premisa příběhu, postavy, situace a dialogy. To ideové se transformací do nového média vytratilo respektive zůstalo uzamčeno ve slovech z knižních dialogů. Věřím, že Cronenberg DeLilla zcela jistě plně pochopil a forma filmu mu tak možná přišla adekvátní.... To nemůžu posoudit. Můj pocit byl ovšem takový, že sleduju knihu. Nebezpečná metoda byla taky silně konverzační - nicméně byla podložena velmi přesnou psychologií postav. V Cosmopolis ovšem žádné postavy nejsou - jsou zde jen figury, které se neustále střídají a kterých by mohlo být dvakrát tolik stejně tak by mohly být všechny obsažené v jedné. Cronenberg zde prostě příliš úsilí nevynaložil, aby z knihy udělal film.

Stupidní příběh jako od Stephena Kinga... (Ano, ve skutečnosti vím, že příběh doopravdy je od Stephena Kinga.) Jinak další film z Cronenbergovy osmdesátkové éry béčkových filmů, které mě nebaví zejména proto, že nemají žádnou dramaturgii.

Vampyrismus jako metafora lásky.

Tak leda pointa pro pointu. Nebo taky film pro pointu.

Po 5 letech jsem si pustil znovu Batman Begins. Rozhodl jsem se konfrontovat své původní antipatie k filmu s mým současným študovaným já a pochopit první díl v rámci celé trilogie. Pamatuji si, že jsem filmu vytýkal zmatenou střihovou skladbu, nevýrazné záporáky a nevyužité herecké hvězdy. Kromě toho mi film nefungoval jako celek, ale to už dávno netuším proč. Batman Begins je zcela poctivě filmařsky odvedená komiksová adaptace. Vyhýbá se tomu, aby komiksové čtenáře ochudila o něco komiksově zásadního a zároveň jde i proti tomu, aby diváka komiksu neznalého odradila tupostí své nádsázky. A převádí tak čistou esenci komiksu. Raz al Ghul navíc JE jedním ze zásadních Batmanovských nemesis s vlastní filozofií a střihová skladba filmu sice je super-svižná, ale nikoli nepřehledná - pouze znaková. A to z prostého důvodu, že pro režiséra je nejzásadnější odvyprávět příběh. Velkolepý, hutný, avšak zároveň niterný a archetypální. No a ještě k tomu připočtěme, že v první části trilogie je Gotham nejtemnější (taky díky kontrastu s minulostí kdy Brucovi rodiče byli naživu) a opravdu si zaslouží být vypálen... A Batman má (oproti poslednímu dílu) velice zásadní motivaci tomu zabránit.

Estetika amatérského filmu. Film, který dokazuje svůj intelekt na tom, jak si dovoluje být blbý.