rikitiki

Vskutku zvláštní bytost ta Séraphine byla. Téměř nevzdělaná uklízečka a pradlena puzená neodbytně k malování. Už jenom tohle je čiročirý zázrak. Hlavní hrdinka je vystižena přesně, obdiv k takovému herectví, které dokáže zobrazit naivitu i šťastné prožívání prostých radostí, stejně jako padání do hloubek zvláštní mysli, které už běžný svět nesnese. Ta žena skutečně uměla mluvit spíš s anděly než s lidmi. Snímek dobře vystihuje i dobu a prostředí, ve kterém Séraphine žila, možná k její škodě, protože ona by se hodila spíš do časů raného křesťanství nebo gotické zbožnosti. Pokud by ji tedy rovnou neupálili. ___ Nedokázala jsem se však na film naladit. Jeho hloubavé a bloumavé tempo mi nesedlo, možná jen momentální náladou. Taky mi překáželo, jak na část filmu Séraphine téměř zmizela a vyprávění, které se dosud točilo kolem ní, najednou začalo popisovat život jejího objevitele. SHRNUTÍ: Když vám rozumí andělé, zatímco lidé ne.

Dánové sérii natočili s očividnou až úpornou snahou vyhnout se jakékoliv senzacechtivosti, což u tak dramatického případu je dost těžké. Nenechali se však svést a drželi se své linky suchého vyprávění do morku kostí. Série tak sleduje zejména vyšetřování, které neohromuje efekty, honičkami ani střílečkami, ale soustředí se mnohem více na realistickou rutinu, nudné přehrabávání se v lejstrech a trpělivé hodiny strávené u monitoru. Série je tak, stejně jako vyšetřování, povětšinou nudná a zdlouhavá. Proto dávám jen průměrné hodnocení. Přesto oceňuji soustředěnou snahu dánských vyšetřovatelů, stovky a tisíce hodin vytrvalosti, které nakonec vedly k cíli. Nejvíc mě překvapilo využití cvičených psů, kteří dokáží vycítit přítomnost mrtvého těla na dně moře i několik metrů pod hladinou. _____ Další mínus u mě má série za zobrazení osobního života hlavního vyšetřovatele, což bylo podle mě zbytečné a očekávané. A ano, i ve skutečnosti to tak musí být, že osobní život jde stranou a převažuje pracovní zaťatost. Ocenila jsem naopak scény s rodiči zavražděné, protože ty na minimalistické ploše a s minimem vnějších projevů emocí dokázaly zprostředkovat emoce vnitřní. ______   Umírněné a drsně racionální vyprávění s herci, kteří vypadají jako každý normální člověk na ulici, má i etickou rovinu, která mě potěšila. Nikdy neukáže odporného vraha a  nikdy snad ani nepadne jeho jméno. Dobře! Není třeba jakkoliv oslavovat takovou zrůdu, ani zmínku si nezaslouží.

Emotivní, vtipný, k zamyšlení. Takový je zábavný dokument o sňatkovém podvodníkovi na síti. Jistě, dokument je hrozný, když se zamyslíme nad tím, co ženám udělal, ale je záměrně podaný (aspoň v první půli) lehkonohou formou. Ty prostřihy z romantických filmů a pohádek pro charakterizaci první, v něžně dokonalou lásku věřící ženu byly navíc a podtrhovaly její image až příliš naivní blondýny. To však ona nebyla. Asi uspěchaná a doufající v až příliš rychle nalezený láskyplný vztah, ale hloupá ne. Sedla na lep chlapíkovi, který si svou predátorskou vysávací taktiku brousil léta a měl k ní i sehraný tým. ______  Další dvě ženy vůbec neměly důvod pochybovat, jedna s ním byla 14 měsíců, druhá ho brala za kamaráda. Samy mu daly do rukou proti sobě zbraně – své lajky, sdílení a příspěvky na sítích. Které on prostudoval, nejspíš i se svými kumpány, aby přesně věděl, jak na kterou ženu jít. ___ Vážně mi vadí, jak je někteří recenzenti zde odsuzují, jakoby snad sami nedělali totéž. Jen mají štěstí, že po nich nikdo cíleně nešel. Ono se také jinak hodnotí dvouhodinový dokument, který celé drama a podvod zestruční a shrne a jinak by bylo prožívat ho v reálném čase, hodinu po hodině, z jedné návštěvy do druhé, ve stovkách a tisících textových a hlasových zpráv. ____  Už vůbec nechápu to odsuzování, že není důvod ženy litovat, protože si to zasloužily. Vážně? Někdo si zaslouží být obětí trestného činu? S touhle optikou si tedy okradený může za to, že ho okradli (měl si peněženku schovat do náprsní tašky, ne do aktovky/neměl jezdit tramvají/neměl parkovat své auto na ulici/neměl mít tak drahé auto/měl si pořídit trezor nebo pancéřové dveře), znásilněný za to, že ho znásilnili (neměl pít/neměl tam chodit/neměl se s nimi bavit) a zmlácený za to, že ho zmlátili (měl držet pusu/měl se jim vyhnout/neměl vycházet po setmění). Vy soudci z gauče, zkuste někdy empatii, protože i váš postoj vede k tomu, že se oběti stydí zločin nahlásit a zločincům tak poskytujete pohodlnější živobytí. ____ Každopádně, dokument rozkrývá taktiku predátora a využívá k tomu jako nosné prvky i záznamy a nejspíš i ilustrační záběry z aplikací a mobilu. Takže forma si vtipně pohrává se zobrazením, které umožnilo páchat trestný čin._____ Douška dokumentu je hořká, ale snad samotný dokument dokáže zjednat přece jen trochu víc spravedlnosti. SHRNUTÍ: Nesdílej, nelajkuj, nedůvěřuj – možná pak budeš v bezpečí, ale možná pak zůstaneš sám.

Rozmáchle starosvětské historické drama, které podává svět jednoduchým viděním: zloduši versus padouchové. Přesto však: Libyjci byli stateční a Italové byly dost hnusné svi.ě v konfliktu, o kterém toho Evropa moc neví. Nebo spíš: nezajímá se. A není právě tohle naše velké a hnusné mínus? /má recenzce 3 400/

To byl záměr natočit životopis o módním tvůrci, který měl rád barvy a byl inovativní,  tak mdle a nevýrazně? O tvorbě padne jen pár vět. Film se zaměřuje na jeho poměrně nezajímavé milostné a přelétavé vztahy, na jeho nervozitu a nevyrovnanost, ale to hlavní – jeho kreativita – se spíš zmiňuje než ukazuje. Po zhlédnutí tohoto filmu bych si řekla: „Fajn, dělal nějaký šaty, a proč o něm vůbec točili?“ Film nemá žádnou myšlenku, žádný nosný bod, prostě jen ukazuje čím dál bohémštější život. Bez nějakého konfliktu, kromě občasného frfňání jeho stálého partnera. SHRNUTÍ: Raději si vygooglujte YSL a koukněte na jeho modely. Je to mnohem zajímavější.

Ona je tak nevinná. Čistá. Nikdy nebudete mít upřímnější pohled. Nikdy.

Mohla to být zábavná historická fraška. Karikovaný dvůr Ludvíka XIV. chvílemi připomínal Járu Cimmermana při procházce Prahou: Tohle je Ludvík, tohle Moliere, tohle Racine, tamhle jde Lully…..   Výběr hrdinky sliboval mnohé: zlatým hřebem jejích tanečních vystoupení byly rozhozené nožky, což byl jen teaser na její hlavní živnost…. Sophie Marceau byla dostatečně krásná pro tuhle roli, bohužel dialogy to vše poslaly do háje. Psal je buď šílenec nebo někdo, kdo do cvokhausu rychle směřoval. Ti lidé tam prostě plácají nesmysly a jakoby si ani nepamatovali, co řekli před chvílí, vzápětí to další větou popírají. Chovají se jakoby zdrhli z blázince, jejich jednání nemá žádnou kontinuitu. Hlavní hrdinka je poprvé na jevišti paralyzovaná trémou, vzápětí dostane záchvat ambicióznosti a hodlá se stát divadelní hvězdou a vzápětí všechny uchvátí, přesto se bojí o svoji pozici – neznámo proč – a hned nato volí řešení, které nemá hlavu ani patu…. City a postoje jednoho každého v tomhle filmu nevydrží ani přes jedinou scénu, jak rychle se mění. Je to parta pošuků, říkám vám. A to přitom měli tak nádherné kostýmy, exteriéry i interiéry a bandu slavných herců k tomu. SHRNUTÍ:  Jak promrhat talent.

Pseudodokument o umanutém skladateli, který se obtížně snaží prosadit, nenabízí moc legrace. Parodicky je to pojaté jen lehce. Nemá to vtip a tím pádem tu máme žánr falešného dokumentu. Proč se na něj dívat, když stejnou práci odvede jakýkoliv jiný standardní dokument o skutečné osobě? SHRNUTÍ: Dokument o nikom, bez přidané hodnoty.

Tradiční americká děsně cool řachanda, kdy se dospělí ztrapňují, aby pobavili fracky. Dětinské a hloupé.

Asi nikdy už nebudeme mít příležitost vidět film domácí provenience, který je udělaný tak poctivě. Přenádherné prostředí historické vesnice i maloměsta. Do detailů provedené kostýmy a to i těch na početném komparsu. Evidentně se také netočilo na první dobrou, ale vše se nejprve důkladně vyzkoušelo – a na výsledku je to znát. Je to roztomilý příběh, hříčka, která ale vykresluje obecně, jak funguje davové přesvědčení a zbožňování. V tomhle laskavém příběhu je naštěstí lidská tupost nakonec strůjcem happyendu. Opravdu, velkoryse pojatý film, který i dějem pohladí na duši. _____  Nikdy jsem o něm neslyšela a dost mě překvapilo, že v roce 58 mohl vzniknout v Československu film, který nezobrazuje náboženství jako čiré zlo. Ale na Slovensku k tomu asi i tehdy přistupovali jinak. SHRNUTÍ: Kterak pověra nakonec pomohla ke štěstí spoustě lidem.