Szent Péter esernyője
St. Peter's Umbrella
Kamera:
György IllésHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Sándor Pécsi, Mari Törőcsik, Karol Machata, János Rajz, Samuel Adamčík, Ján Bzdúch, István Egri, Márta Fónay, Oľga Adamčíková, Irén Psota, Jela Lukešová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Starosvětská veselohra o deštníku, který vykonal nejeden zázrak... Je rok 1873 a v Baňské Bystrici umírá starý pan Gregorič, po jehož nezměrném bohatství toužil každý z jeho příbuzenstva. O to víc byli všichni překvapeni, když během líčení poslední vůle vyšlo najevo, že svůj majetek před smrtí rozprodal, ale peníze po něm téměř žádné nezůstaly. Nejhůře z toho vyšel jeho syn Juraj, který zdědil pouze movitý majetek, který se poté celý vydražil včetně otcova deštníku, který si vzal jeden potulný stařec. Tomu se na jeho pouti přes horskou vísku Glogové během průtrže zželelo novorozeněte v kolébce, sestrou místního faráře, a roztáhl nad ní deštník a vzápětí pokračoval dál. Místní však čin začali připisovat svatému Petrovi, který maličkou ochránil, a začnou si s deštníkem spojovat nejrůznější zázraky, až se z něj stane svatá relikvie. Po letech je již z Juraje slibný advokát, který je ale stále mrzutý kvůli ztracenému dědictví. Jednoho dne se ale dá náhodou do řeči se starým známým svého otce a dozvídá se, že si měl jeho otec vždycky schovávat peníze do rukojeti svého deštníku… (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Nečekaně "nadupaná" komedie s roztomile zamotaným scénářem. Je zřejmé, proč jsou věřící prezentování jako hloupé ovečky, ale na každém šprochu... ;-) Skvělá je fáze s čtením závěti i aukcí (vzpomněl jsem si na jeden díl Maxipsa Fíka) a pak celá rozplétací část, takže vlastně skoro všechno. Velmi příjemná podívaná. ()
Učebnicový príklad demagogizácie más prednesený úhľadne pozitívnym, krásno-čistým, recitálom ako Baudelairove Kvety zla na Hviezdoslavovom Kubíne. Dnešná doba opíja masy rožkami v akcii (s pivom a banánmi), no voľakedy sa musela pochlapiť taktika zázrakmi či relikviami sakrálneho typu. Zo zaručených klincov a dreva, na ktorom spočinul mesiáš aj s našimi hriechmi, by sa dalo Vlkolíncov a Čičmian postaviť pre celú republiku, prvú československú... Nuž, ale človek mienil a pán Boh, žiaľ, zmenil a tak remake Dáždnika svätého Petra by dnes vyzeral mimoriadne lákavo minimálne pre študentov psychológie pri krčmychtivom hľadaní inšpirácie na diplomovku. Avšak tak výpravne a kostymérsky krištáľovo priezračne, herecky ľúbezne, scenáristicky ľúbozvučne, s humorom citlivo intelektuálnym, ktorý očarí davy a úžasne prostým námetom, čo dokonca okopírovala Riťhanna, by na dnešné pomery filmári plytvali drahocennými prostriedkami eurodolárov z B(P)ruseru... aj s ich jednoliatymi rožkami. ()
Prirodzeným vývojom zostarnutý koprodukčný film, ktorý mal v čase svojho premietania v kinách celkom slušný úspech a priniesol popularitu Mari Töröcsik. Za socializmu bolo pohodlnejšie a bezpečnejšie navážať sa do cirkevnej problematiky, ako sa púšťať do komunálnej satiry, či dokonca dotýkať sa (aj zľahka) vtedajších mocných. Už si z filmu takmer nič nepamätám a vôbec ma to netrápi. ()
Bejval to v mládí velmi oblíbený film mojí babičky. Z dnešního pohledu asi lehce zestárlý, není vlastně bez zajímavosti, že se jedná o remake původně mnohem staršího maďarského filmu z meziválečného období a samotná knižní předloha spadá až do konce 19. století. Samotného mě tento film dnes ať tolik nenadchl, jako když jsem ho před takovými 10ti lety dvakrát právě s babičkou sledoval a v některých scénách se to nevyhne jemnému kýči. Ale zároveň to v restaurovaných barvách působí příjemně, Mari Törőcsiková je v roli osirocené Veroniky kouzelná, kostýmy dotvářejí pěknou atmosféru, nenudí to a v rámci rozvíjeni děje a sdělení to nemá výraznější hluchá místa. Satira na pověrčivý lid v první polovině v sobě ten vtip má, ač osobně mě opět více bavila druhá polovina s pěkným nápadem pátrání po ztraceném deštníku. DÁŽDNIK je filmem pro pamětníky, s legendickým a svátečním duchem, a jako takový pořád (i na mě) funguje. V rámci československých filmů 50. let přináší i velmi příjemné spestření v podobě koprodukční kostymní komedie, která mi svým pojetím víc než domácí tvorbu vzdáleně připomínala soudobé rakouské či západoněmecké veselohry s Romy Schneider a spol. 75% ()
Báječná rozprávka. Bavil jsem se exaltovaností slovenských herců. Hlavní ženská postava byla náležitě roztomilá. Jeden z důvodu vzniku filmu nejspíš byla propaganda proti církvi. Jak jinak si vysvětlit, že se farář zuřivě bránil připuštění zázraku. Vždyť by to "normálně" hrálo do karet doktríně jeho zaměstnavatele. Nemyslím boha, myslím církev, co je jak známo velký rozdíl. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (14)
- Informácie o funkciách: druhý asistent réžie, klapka, druhý kameraman za maďarskú stranu, fotograf, asistent výroby za maďarskú stranu, pomocník výroby, asistent strihu, asistent architekta, rekvizitári, zvláštne efekty a makety ,nie sú uvedené na titulkoch filmu. (Raccoon.city)
- 13-ročný Ľubo Roman (Ďurko Vibra) cestoval počas natáčania prvýkrát do zahraničia. Býval v hoteli "Gellért" a bol vtedy po prvý raz v bazéne s vlnami. (Raccoon.city)
- Režisér Vladislav Pavlovič vošiel do jednej triedy v Banskej Štiavnici a povedal učiteľke: „Prosím vás, tuto táto slečna keby mohla prísť zajtra." Dostala malú úlohu, utekala s podrezanými sliepkami v ruke a kričala „Už idem, už idem." Jednalo sa o vtedy 16-ročnú Emíliu Vášáryovú. (Raccoon.city)
Reklama