sportovec

Zkušenost a hodnověrnost nejde znásilňovat donekonečna, i když se jedná o Jiřinu Bohdalovou.

Stalo se neuvěřitelné - konečně se narodila působivá výpověď o specificích něžnosti listopadu 1989. Není náhodou, že slovo "komunismus" se tam téměř neobjeví a že řada protagonistů ze zelinářských a řeznických přídavků, občas vtělených do kriminálních zločinců, které přirozeně trestá každý režim, se minimálně vyrovná komunistickým zpravodajským službám. Jednu ze svých nejlepších rolí tu hraje Geislerová, výborný je i Marek Vašut. Absence odbornosti a slušnosti se nedá nahradit frází - jakkoliv motivovanou. Proto je také tato výpověď tak hořká. A jak by jinak vlastně měla vypadat?

V porovnání s produkcí Spojených národů - to je ten adekvátní výchozí srovnávací základ - je to dílo pompézní do plakátovitosti, ukřičenosti a povrchnosti. Jiráskovská kinematografie československého období vítězí nejen humanistickou tendencí a vlastenectvím, ale i hlubší uměleckou propracovaností a nesrovnatelně větší niterností. A to jak zelenkovská, tak vávrovská. I budovatelská kinematografie hraného filmu stojí vesměs výše.

Výborná recenze odvrácené, ale skutečné tváře gangsterského režimu, kterou je nutné neustále připomínat. Jinak hrozí recidiva.

Vyrovnaný, tektoniku tvorby obou velkých umělců sledující pořad. Mimo prof. Černého mě zaujala Věra Jordánová.

Jinak citlivě pojatý pořad neuvěřitelně pomíjí Háj u Opavy, rodiště Vladislava Vančury. Rozum nad tím zůstává stát. A co na to nepolák Polášek?

Osobnost největšího amerického prezidenta XX. století je podána věcně, nechává protagonistu i jeho neméně pozoruhodnou manželku v uzlových momentech promlouvat a jaksi mimochodem, mezi řádky, podávat divákovi podstatně informace o Rooseveltově osobnosti. Není pochyb o tom, že FDR byl přední americkou osobností, jakousi reinkarnací svého druhu svého předchůdce Abrahama Lincolna. Rooseveltova předčasná smrt ke škodě věci usnadnila nástup studené války, jež mimo zmatky, svízele a regionální války světu mimo obtížně nahraditelné ztráty nic nepřinesla.

Nesporně pozoruhodný člověk by si zasloužil propracovanější a vyváženější portrét. Bombastičnost a konvenčnost kvalitu nezakládají. Právě naopak.

Tato epizoda-díl patří k nejpodařenějším.

Opakování je opravdu matkou moudrosti. O existenci tohoto pořadu jsem neměl tušení. Zrůdnosti arménské genocidy, Ankarou popírané i po 100 letech, jsou známy. Pořad z minima doslova vyčaroval maximum. Století pamětníci mluví za vše. A široké svědomí Evropy rovněž. Není nadto dává lekce jiným. Řečeno biblicky: ať hodí kamenem, kdo je bez hříchu. Všechno se to - bohužel - propadlo do propasti dějin a zapomnění.