Hellboy

Scénář naplánovaný do posledního detailu úplně přesně jako průběh vyjednávání. Ale i při něm se může leccos lehce zvrtnout..

V posledních 20 minutách film dokonale graduje díky zvláštnímu střihu, který naprosto ignoruje establishing shoty a místo veškerých zaběhaných konvencí prostě jen stále rychleji střídá různá prostředí, dokud film náhle neskončí.

Skvělý blaxploitation revenge flick. Film má teda zvláštní amatérskou atmosféru - zčásti proto, že stál 500 tisíc, zčásti kvůli scénáři - ale zase o to více překvapí, jak zručně je vlastně natočený (rozhodně ne filmařsky slabé, naopak). Však to také nebylo poprvé, co se Cormanův čarodějův učeň Jack Hill pustil do tohoto žánru.

První polovina je do značné míry ovlivněná dobovou ideologií, což se dá skousnout jen kvůli autentickému zachycení života na horách. Druhá polovina týkajícího se samotného závodu je podstatně zajímavější a lepší, ačkoliv i zde je ideologie přítomná ("Němci nesmí vyhrát"), jenže to není ani tak tím, že by byla nějak mistrně natočená, ale čistě díky neuvěřitelnému příběhu, který jako mnoho dalších hrdinských/zbytečných/záhadných/předčasných úmrtí lidi vždy tak fascinuje. Když tady lidé píšou, že snímek zachycuje krásnou sílu přátelství a podobně, tak do filmu jen projektují své vlastní vědomosti o reálné události. Nijak zvlášť to akcentováno není. Vrbata Hančovi pomůže ne proto, že by k tomu ten film směřoval, ale protože mu to tak předepsal scenárista. Synové hor je film průměrně napsaný a zrežírovaný, prodchnutý atmosférou doby vzniku, přesto z něj však (hlavně v druhé polovině) nepříjemně zamrazí. (pun absolutely intended). A Josef Bek je herecké poleno, jeho projev, to jsou šílené deklamace.

Univerzita pro příšerky není špatný film - režie, animace i jednotlivé gagy jsou stále na vysoké úrovni. Ale příběh je neuvěřitelně banální, což v kontextu dalších pixarovek dost překvapí a zamrzí. Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že Pixar vytvoří film, kde nejde o nic jiného, než jak se z dvou postav stanou kámoši, tak bych se mu asi vysmál. Ale přesně to se stalo, přesně o to jde v Univerzitě pro příšerky, a o nic víc. Kam se vytratila kdysi tak charakteristická pixarovská originalita příběhů a fikčních světů? Vždyť tohle je jen jednoduchá kopie Pomsty šprtů, v níž místo lidí vystupují příšerky. A k tomu ani neexistuje žádný pořádný důvod (že tady vystupují příšerky), protože návaznost mezi prvním a druhým dílem není vůbec ničím podmíněná, naopak působí naprosto arbitrárně a svévolně. Film nevyužívá nic z fantastického vesmíru vytvořeného pro první díl. Dveře do lidského světa tu sice nadále existují, ale když nehrají ve filmu roli (na rozdíl od jedničky, kde na nich celý příběh stál), tak proč tady vůbec jsou? Celá lidská dimenze je tak moc zatlačena do pozadí, že by zde ani nemusela být. Zkrátka není důvod, proč je tenhle příběh zasazený do světa příšerek, když by se stejně dobře mohl odehrávat i v lidském světě nebo kdekoliv jinde s jakýmikoliv jinými postavami, a na jeho poselství by se nic nezměnilo. Vlastně ano, jeden důvod, proč dále rozvíjet relativně uzavřený příběh z prvního filmu, existuje: Prachy. Příšerky jsou dobře zavedená značka a z merchandisingu bude slušnej vejvar, zatímco kdyby v Pixaru měli vymyslet zbrusu nový film s úplně novými postavami (jak to u nich bylo dříve obvyklé), tak by měl takový film horší startovní pozici v kinech, než když se může pyšnit Příšerkami v názvu. Není to tak do očí bijící, jako v případě Aut 2, ale i Univerzita pro příšerky je v jádru jen dojná kráva. Byť se na ni relativně dobře kouká. Jo, a co měl sakra znamenat ten uspěchaný konec? Je to utěšení, jakože i když se člověk fakt snaží, tak mu jeho snaha občas k ničemu není? Nebo je to naopak povzbuzení (falešná naděje), že když člověk dře, tak se může prodřít až na vrchol?

Jasný, scénář je dokonale vybroušenej a co hláška, to perla, ale hlavně bych se chtěl pozastavit nad stylem. Ty úhly kamery! Ten střih! Ty prolínačky! To fakt nikde jinde neuvidítě. Kam se na to hrabe třeba Mortal Kombat 2. To se vůbec nedá srovnávat.

Spoilery. Sentimentální historka o hledání vztahu mezi otcem a synem, která je místo komorního pojetí nafouklá do bombastického sci-fi blockbusteru, který má neskutečně lineární a předvídatelný děj (konec odhadnete po 10 minutách, ale pak vás čeká ještě 90 minut nudy), totálně nepropracovaný svět (nic se o něm nedozvíme, ale zjevně si s jeho vymýšlením nikdo hlavu nelámal) a hlavní záporáci, to je jedno velký WTF. Ale popořadě. ___ Děj je přímočará nuda, která všechny ingredience představí hned na začátku a dál už nemá co nabídnout, takže okamžitě odhadnete konec - samozřejmě s vědomím, že sledujete současný hollywoodský blockbuster a ne experimentální kousek z Francouzské nové vlny. Tuhle přebohatou zápletku se pak scenáristé snaží zamaskovat vkládáním dalších a dalších překážek, které musí Jaden Smith překonat, až je to směšné. Na Zemi je totiž špatné složení atmosféry (a Jaden se na cestu vybaví jen nezbytným minimálním počtem kyslíkových kapslí-asi měl málo místa v batohu) a v noci rapidně klesají teploty pod bod mrazu (oblek ho před zimou nechrání, stany neexistují). Když jde ale do tuhého, tak se scénář nebojí vyrukovat s reciproční pohádkovou logikou jako ze Zlatovlásky: Jiřík pomohl mravencům, kteří se mu za to později odvděčili, a tady Kitaiovi pomůže v nouzi nejvyšší kondor! Nečekal jsem hollywoodského sci-fi výplachu nového Občana Kanea či Rašomona, ale občas jsem měl chuť zahodit mozek pořádně daleko. Co se týče mytologie a rozpracování diegetického světa, tak o fungování lidstva roku 3000 se nic nedozvíme, ale je jisté, že svým vykreslením militarizované společnosti představuje tenhle film přesně takové dílo, z jakých si již před mnoha lety utahovala Verhoevenova satira Hvězdná pěchota. ___ Mimochodem co je vlastně se Zemí? To jako když Will Smith říkal, že se na ní „všechno vyvinulo s cílem zabíjet lidi“, tak to měl na mysli ty opice? Nebo kondory? Kdo ví. Hlavně, že je to zakázaná „Class 1 quarantined“ planeta. ___ Co se týče Ursů… Ursové jsou sice slepí, ale na člověka dokážou bez problémů zaútočit, protože vnímají jeho strach – vycítí feromony, které se vylučují z kůže, když se člověk bojí. Wait…what? Ursové jsou slepí?! Jak se tedy vůbec dokážou pohybovat v prostoru? Jak to, že neustále do něčeho nevráží?? Jak to, že už dávno nevymřeli??? Když tyhle ubožáky srovnám s dalšími filmovými monstry, které mají podobně zvláštní či upravené smyslové orgány, ať už jde o mimozemšťany z Predátora, kteří „vidí“ pouze tepelnou stopu, či příšery z Riddickovy Černočerné tmy, které nesnesou světlo a reagují zejména na pohyb – podobně jako Tyranosaurus Rex z Jurského parku, tak mi z toho vychází, že Ursové díky své slepotě kandidují na titul Nejubožejší filmové monstrum všech dob. Kromě toho jsou prezentováni jako biologická zbraň, ale jejich stvořitelé ve filmu vůbec nevystupují! Proč je tedy zmiňovat? Proč bylo potřeba Ursům přiřknout nějaké „stvořitele“? (Mimochodem s tou Černoučernou tmou má tenhle film něco společného – jde hlavně o přežití na nepřátelské planetě. Ale Twohyho film není nudná generická story o dojemném sbližování otce a syna, protože má aspoň Riddicka!) Zkrátka, After Earth je nuda bez špetky invence, z režisérského ani scenáristického hlediska žádná sláva, M. Night Shyamalan je námezdní rutinér, který sám asi neví, co v tomhle projektu dělal, film postrádá jakékoliv napětí či gradaci a obsahuje neskutečné množství logických chyb a WTF momentů.

Animace výborná, hudba repetitivní a tudíž lehce otravná, ale hlavně, láska mezi deštníky? Meh.. Co budou dělat, až přestane pršet? :D

Asi nejumělečtější počin režiséra Lloyda A. Simandla a také dle jeho vlastních slov ten nejlepší. Přesto však naprostý brak. Rok 1939. Do mladé židovské dívky Celandiny (Lisha Snelgrove) se zamiluje Němec Petr Steiner (Stephen Nichols), který se právě vrátil do Sudet ze studia na vysoké škole v Anglii. Jeho otec Rudolf Steiner (Bořivoj Navrátil) je nácek jak poleno, který zabral „hraběcí dům“ po židovských emigrantech (celý film se natáčel na Státním zámku Krásný dvůr), a je připraven udělat cokoliv, aby svému nezvednému synovi vymlátil vztah s židovkou z hlavy. Většina filmu je věnována "romantické" linii mezi Petrem a Celandinou, která je neuvěřitelně nudná a plochá – bohužel se jedná o stavební kámen filmu, na kterém vše stojí a padá. Film je neuvěřitelně prostý, hloupá romance a laciný chzechsploitation, který nastrčí nahotu kam může - je tu zbytečná nahota, prsa, sex a řeči o sexu, náznak incestního vztahu mezi Petrem a jeho zlou sestrou Ingrid atd atd. O nic jiného Simandlovi samozřejmě nejde. Aby ušetřil rozpočet, tak ve filmu vystupuje do deseti herců, s jedinou výjimkou-scénou, kdy esesáci rozjedou ve vesnici pogrom. To jich je v jedné scéně dokonce přes dvacet. Simandl je hroznej břídil. Mimochodem, na úvod filmu zařadil minutu archivních záběrů zobrazujících Hitlera a německé vojáky, aby tím „navodil dobovou atmosféru“. (Pak udělal totéž na 66. minutě, asi abychom nezapomněli). V tu chvíli jsem si nemohl nevzpomenout na Eda Wooda, který své filmy archivními záběry rád nastavoval a zároveň tak prohluboval autentičnost a ještě šetřil rozpočet, viz například armáda útočící na invazi létajících talířů v Plánu 9. Jinak herci jsou v rámci možností relativně snesitelní, tedy zejména Bořivoj Navrátil, který si svého nácka fakt vychutnává. Naopak Beata Poźniak v roli Petrovy sestry Ingrid je na pěst v každé své scéně. V menších rolích se tu objevují Lucie Vondráčková jako mladší sestra Celandiny, a Roman Hemala jako jejich otec. Film stojí za zhlédnutí snad jen kvůli exteriérům u zámku Krásný dvůr. Pro úplnost; jedna scéna se točila také u Karlova mostu v Praze. Film stál mimochodem údajně asi jeden milion dolarů a vydělal jen třetinu rozpočtu. 10 %

Spoilery. Tak tohle jsem si protrpěl. Shane Black vypustil do světa své nejvypulírovanější a nejdražší hovno. Příšerný scénář, kterému nijak nepomáhá režie, vyústil ve film, ve kterém se furt něco děje, věci lítaj ve vzduchu, lidi se mydlej, zachraňuje se prezident, a přísahám, že jsem v životě neviděl tolik výbuchů najednou, jako v posledních pěti minutách, ale není zde žádná pořádná zápletka, nic se tu vlastně neděje, a film ve mně zanechal naprostou prázdnotu. Je to tak špatný, že nevím, kde začít. Takže to vezmu asi dost napřeskáčku. Black dal zkrátka dohromady šílenou splácaninu, ve které jsem okamžitě poznal jeho nezaměnitelný rukopis – je to jakýsi opak Occamovy břitvy. Pokud něco lze udělat jednoduše (a účelně), tak to naschvál udělá co nejsložitější. Bůhví proč jsem si i po průměrném Posledním skautovi myslel, že by se mohl vytasit s něčím pořádným. Aha, už vím – doufal jsem, že když je tohle už třetí Iron Man, tak prostě jen naváže na to, co načaly předchozí díly. I’ve never been so wrong. Místo toho jsem 130 minut sledoval, jak Black svým pojetím ničí mou relativně oblíbenou postavu a mění ji do svého dalšího nudného antihrdiny, který furt trousí „vtipné“ hlášky a zároveň přišel o veškerý šarm. Divák je před Starkem od počátku o krok napřed, takže pořád jen čekáme, až i náš hrdina konečně přijde na to, co my už dávno víme. Samozřejmě, co čekat od filmu, který začne (naprosto zbytečným intrem) titulkem Bern, 1999, načež voiceover prohlásí: Všechno to začalo v Bernu v roce 1999. První minuta, a už jsem věděl, že je něco špatně. Přitom jsem se dost těšil, ale nakonec jsem každou půlhodinku v duchu snížil hodnocení o jednu hvězdičku. Fakt nedokážu pochopit, že Blackovi takový scénář v Marvelu schválili. Přitom tenhle film toho mohl tolik nabídnout! Události po Avengers! Boj s terorismem! Vztah s Pepper! Mandarinovy prsteny! Cokoliv! Ale místo toho bude Iron Man 3 už navždy ten díl, ve kterém se Tony Stark spřáhne s malým klučinou, aby ho pak musel zachraňovat (jak inovativní od Blacka, kde jsem to už viděl. Co v tom filmu vůbec dělá nějaké devítileté dítě?), opustí Pepper, aby se vydal na pátrání v nějaké díře v Michiganu, místo toho, aby si doma vyhrabal pořádné brnění, tak se vybaví podomácku sestavenými zbraněmi (MacGyver?!), bojuje s Terminátory, bojuje se záporákem, který měl tak skvělou motivaci, že si hodinu po projekci už nevzpomínám, o co mu šlo (tedy kromě toho, že se chtěl pomstít Tonymu za to, že ho kdysi dávno odmítl), poflakuje se s War Machinem (eee, tedy Iron Patriotem, další nadbytečná postava, která nemá do čeho píchnout), zachraňuje Pepper, která ovšem zachránit nepotřebuje, protože jí Aldrich velmi chytře dal své vlastní superschopnosti (LOLWUT?), jeho brnění se neustále rozpadá na kusy a celkově nic nevydrží (nemělo náhodou vydržet úder Thorova Mjolniru?) a pak veškerou zbroj zlikviduje poté, co mu právě zachránila život. Trochu křečovité vyústění, k tomu ten film nesměřoval. Jo, a nakonec se zbaví střepin u srdce, ačkoliv to předtím prostě nešlo. Makes sense. Takhle se likviduje dobře zavedená značka. Black je břídil.