HoneyBunny

Na začátku velký potenciál (skvělý soundtrack, výprava, vtipně napsané), ale na konci rozčarování. Aby film fungoval dramaticky, musí mít alespoň náznak většího příběhu (mohl to být boj kluků za krásnou paní učitelku, měnící se vztah hlavního hrdiny s jeho otcem, téma života, který kluky odtahuje od sebe, ale oni si k sobě stále nacházejí cestu) - to všechno klidně zabalené do humoru. Ale Občanský průkaz je vlastně jen průlet několika lety v životě party pubertálních mániček, které se vzpírají komunistickým 70. letům. Některé historky jsou fajn, ale jsou jen právě tím - historkami. Na konci se film nesloží do něčeho většího - hořkosladkého a melancholického a posmutnělého, jak by se slušelo na vzpomínkový film na tvrdá sedmdesátá, kde člověk musel bojovat za to, aby mu zbylo alespoň trochu svobody (a to často humorem). Na tohle všechno si stěžuju, protože vidím, čím Občanský průkaz mohl být a není. I tak ale kvalitně odvedené řemeslo bez trapnosti či uprděnosti jiných českých komedií. Martin Myšička v roli otce hlavního hrdiny je skvělý.

Technicky kvalitní film, který je vlastně úplně zbytečný. Pokud tedy nejste Američan a neuděláte se do gatí při každé zmínce o newyorských Dvojčatech. Nevím, jestli tohle měl být příběh o silné vůli, ale nefunguje tak. Hlavní hrdina si prostě umane takovou blbost (ještě k tomu životu nebezpečnou) jako je přejít po laně bez jištění mezi dvěma věžáky. Opravdu jsem nechápala jeho motivaci - kromě toho, že chtěl asi něco dokázat sám sobě, což je ale divákovi jedno. A nevypadá to ani tak, že by to dělal z recese (jako třeba, když se parta Čechů vydá na cestu po Africe trabantem). Zemeckis je dobrý režisér, takže závěrečný přechod po laně dramaticky funguje, ale není to nic, z čeho spadnete na zadek. PS: Gordon-Lewitt vypadá s těma modrýma kontaktníma čočkama děsivě. Jeho francouzský přízvuk je ok. PSS: Kingsleyho čeština je... humorná (?).

Zázrak se nekoná. Snyder sice nabízí vizuálně hezký spektákl, ale taky film, který je překombinovaný, zmatečný a emocionálně plochý. Je tu moc dějových linek, které člověk nestačí sledovat. Je tu moc postav, ke kterým nemáte šanci najít si cestu. Popravdě mě tenhle film nechal naprosto chladnou. Snyder hrozně chce ohromit a dokonce se pokouší o nějakou tu artovější filmařinu, ale vychází mu z toho spíš patos. A je to škoda, potenciál je tu velký a když už se na konci jakž takž vytvoří superhrdinský tým, tak to má grády. A příslib pro Justice League je hodně fajn ("He´s coming. Now he knows that the god is dead."). Přesto ale spíš doporučuju DC animáky, mají mnohem přehledněji napsané scénáře a nemusíte na pokračování čekat několik let. PS: Affleck s Cavillem ve svých rolích jsou dobří, Gal Gadot je tam moc málo, ale není špatná. Diane Lane, šišlající Holly Hunter a okoulující Jeremy Irons (ten hlas!) jsou nevyužití. A Eisenberg je hrozně slabý záporák.

Od Burtonovy Velké ryby jsem neviděla takhle krásný film o důležitosti snů a vyprávění příběhů. V Malém princi se navíc přidává i smutné téma: co se ze snílků stane, když vyrostou. Jak je semele systém, který snílkům většinou nepřeje. Je to smutné sledovat hlavně pro někoho, kdo se v takovém příběhu vidí. Z toho mi logicky vychází, že toto není film pro malé děti. Technická stránka je ovšem nádherná - líbí se mi dva styly animace na dvě úrovně vyprávění, malé chytré vizuální nápady a ta liška! Ta liška je naprosto boží a hrozně moc bych ji chtěla jako plyšáka! A hlavně: tenhle film má srdce. Je melancholický, zasněný, roztomilý a pocitově udeří přímo do černého. Za mě rozhodně mnohem lepší než pixarovský Upside down ze stejného roku.

Egu a Babu a jejich bláznivá posádka znovu na cestách, tentokrát doprovázení stejně kanárkovým fiátkem a Jawou. A je to zábavnější a napínavější než napoprvé. Moc se mi líbí mezinárodní parta, přátelské pošťuchování mezi Čechy, Poláky a Slovákem je radost sledovat. S touhle posádkou byste na absurdní výlet brazilskou džunglí a peruánskými Andami vyrazili taky. I když by vám v pěti tisících nad mořem docházel kyslík a zadek jste měli naklepaný kvůli neexistujícím tlumičům. Za mě super a těším se na cestu po Austrálii a Oceánii.

Češi na cestách! Kvalitativně na úrovni cestopisů točených na Západě. Ale je tu jedna přidaná hodnota (vlastně dvě) - dva kanárkové trabanty, které se hrdinně prodírají africkým blátem, pískem, pralesy i horami. Češi milují takhle přepálené, "hloupé" nápady a tohle je toho ten nejhezčí důkaz. Přidejte k tomu zlaté české ručičky (které izolepou zalepí trábiho plastovou karosérii a ručně rozeberou jednoduchý motůrek) a tvrdohlavost týmu v čele s Danem Přibáněm, který prostě ty plastové rakve na kolech dostanou až na nejjižnější cíp afrického kontinentu. Na tohle je radost koukat, úplně cítíte to dobrodružství. Navíc vidíte místa, kam se běžně tvůrci cestopisů nepodívají. Velký palec nahoru.

Naprostá bomba. Ještě se mi nestalo, abych byla do nějakého dokumentu takhle emocionálně investovaná. Tahle série vás překvapí, rozčílí, napne vás a nechá ve vás pocit vděku za to, že nežijete v US and A, kde se je (nejen) soudní a policejní systém takhle rozbitý. Víceméně se jedná o prvotřídní soudní drama s řadou překvapivých zvratů, hrdiny i padouchy (státní zástupce Katz s tím úchylným hláskem, zkorumpovaní policajti...). A drama je to tak dobré, že jsem si po druhém díle musela ověřit, že nás tvůrkyně netahají za nos a v desátém díle se nedozvíme, že to bylo všechno zinscenováno. Bohužel nebylo. (Spoiler) Stevena Averyho a Brandona Dasseyho je mi lidsky hrozně líto, očividně jsou to oběti hloupého a špatného systému. V současné době mají oba nové právníky, Avery dokonce prý jednu z nejlepších právniček ve Státech. A to díky pozornosti, kterou vyvolal tento dokument. Takže bravo, tleskám Demosové, Ricciardiové i Netflixu. PS: Ano, vím, že je dokument předpojatý a je na Averyho straně. Ale i když od toho odhlédnu, tenhle případ zatraceně smrdí a v normálním soudním systému by Avery sedět nešel.

V podstatě jde o ten starý známý koncept - do show přicházejí VIP osobnosti propagovat svůj nejnovější film, knihu, pořad apod., ale díky talentu Grahama Nortona je tahle show mnohem víc. Předně hostů sedí v křesle hned několik a komunikují mezi sebou, takže vzniká uvolněná atmosféra. Norton z hostů vždy vytáhne ty nejlepší historky a navíc přidá pár vlastních vtípků. Hodně pomáhá, že jsou často namíchaní ostřílení britští komici s hollywoodskými celebritami, kde Britové drží filmové hvězdy při zemi. Graham často komunikuje s publikem, dává hostům zapeklité úkoly a nechává je pít alkohol (což se třeba v případě Marka Wahlberga moc nevyplatilo...). Jediná talk show, u které se těším na každý nový díl.

Asi musíte být tak trochu zvrhlík, aby se vám tenhle film líbil. César je luxusní úchylák a z toho, co provádí nájemníkům domu v Barceloně za jejich zády, vám bude mdlo. Tohle rozhodně není horor, ale psychologický thriller máznutý černým humorem. Césarovi totiž kdovíproč budete fandit. Je to člověk, který to očividně nemá v hlavě v pořádku, ale tenhle plešatící Španěl má zvláštní charisma a je tak lidský, že je těžké v něm vidět monstrum. Podotýkám, že tvůrci scénář i logiku děje ohýbají tak, aby postavy dostali tam, kde chtějí, což není úplně fér, ale když budete Zatímco spíš brát jako takovou zvrhlou chuťovku, pak byste neměli mít problém.

Velmi dobře fungující drama. Film si dává načas s představením postav - a o to víc vás pak dostane, když udeří blizzard a vy netušíte, kdo přežije a kdo ne. Jako film Everest šlape na jedničku - vypadá skvěle, postavy jsou sympatické, děj je napínavý. Ale když si přečtete, jak to doopravdy bylo, tak zamrzí, jak tvůrci skutečnosti změkčili. (Spoilery) Becka s Japonkou třeba jeden z členů výpravy našel ještě živé, ale protože si myslel, že jsou oba blízko smrti, udělal těžké rozhodnutí je tam nechat. Když se Beck vrátil sám do tábora, ostatní ho další ráno znovu málem opustili, protože na něj v noci spadl jeho stan a oni si mysleli, že je mrtvý... Tohle jsou jenom příklady, ale vidíte, že tu byl potenciál na kul*rvoucí lidské drama. Co si asi členové výpravy mysleli, když k nim po vlastních došel Beck, kterého de facto nechali napospas smrti (hned dvakrát!). Jakou roli hrála u vůdců Halla a Fischera soutěživost a touha blýsknout se před novináři ve svých výpravách? Filmy o takových tragédiích úplně vybízejí k tomu, abyste divákům vmetli do tváře ošklivou pravdu o lidské povaze. Jenže to máte těžké u filmů založených na pravdivých událostech, kde je nebezpečí, že vás někdo zažaluje pro pomluvu...