angel74

Během sledování tohoto remaku italského trháku Naprostí cizinci jsem pomalu nabývala dojmu, že víc jak tři hvězdičky nedám. Ovšem ten ryze německý závěr v komediálním stylu Bory Dagtekina jsem fakt nečekala, proto za tuhle inovaci jednu hvězdičku přidávám, i když původní rozuzlení je mi bližší. (70%)

Poněkud infantilní humor, kterým je příběh doslova prošpikovaný, mě sice občas docela dost prudil, ale vzhledem k tomu, že jde primárně o rodinný snímek, dokážu pochopit, proč se k němu tvůrci uchýlili. Když pominu tu příšernou digitalizaci zvířat a nepříjemně pitvořícího se Brendana Frasera, tak film dává dětem zábavnou formou aspoň ponaučení, že by měli chránit přírodu, a to i na úkor svého vlastního pohodlí. Ovšem dalo se to celé natočit asi mnohem lépe. (40%)

Obyčejným lidem na Ukrajině se těžce žije a snadno umírá, ani tam nemusí být zrovna válka, proto spousta z nich migruje za prací třeba právě do Itálie. O tom všem a problémech s tím spojených vypráví film Hnízdo hrdličky. Vůbec si nedovedu představit, co bych dělala, kdybych se ocitla v tak bezvýchodné situaci, do které zabředla hlavní hrdinka Daryna. Určitě bych nebyla klidná jako ona, i když vím, že nějakým vyšilováním bych stejně nic nevyřešila. V každém případě jde o působivý snímek, který mě nevtíravou formou přiměl k malému zamyšlení nad složitostí mezilidských vztahů. (80%)

Ovládnutí lidstva umělou inteligencí je stále možná ještě hudbou budoucnosti, nicméně ne tak úplně na míle vzdálené. Námět seriálu mě opravdu hodně zaujal, ale chtělo by to trochu promakanější scénář. Velká škoda nevyužitého potenciálu, protože samotnému příběhu nechybí napětí ani hlubší poselství. (60%)

Asi jsem ještě neviděla žádný americký mainstreamový film, který by si tak okatě utahoval z farmaceutického průmyslu. Docela se divím, že firma Pfizer za tuhle v mnoha ohledech nelichotivou reklamu nepožadovala nějaké tučné odškodnění. Možná ji uchlácholila ta Viagra. Každopádně musím uznat, že tvůrci vybrali skvělou ústřední dvojici. Mezi Jakem Gyllenhaalem a Anne Hathaway to tady až neskutečně jiskřilo a oba byli ve svých rolích naprosto úžasní. Víc jsem si však užívala herecké výstupy Jakea, který mě přesvědčil, že disponuje přirozeným komediálním talentem, o čemž jsem doteď neměla ani tušení. Nejspíš bych vypustila pár nahých scén a trochu ubrala na vulgaritě, ale jinak jsem se dost dobře bavila. No a v samotném závěru se mi z té přemíry bolestné romantiky dokonce nečekaně zamlžil zrak. (75%)

Vyústění dějové linky s liškou Marcelou mě natolik rozmrzelo, že mi to dost pokazilo celkový dojem z jinak víceméně průměrného dílu. (40%)

Během sledování prvního roku života zvídavého a nebojácného sobíka Aila, zachyceného v tomto zdařilém rodinném filmu, jsem se ráda nechala unášet fascinující krásou laponské přírody. Ze zdejší fauny mě asi nejvíc uchvátily záběry polárních lišek a rosomáků. Hodně se mi líbila i doprovodná hudba Juliena Jaouena. A také vemlouvavý komentář v podání Marka Ebena je dle mého názoru ku prospěchu věci. (85%)

„Kdybych měl z nebe vyšívaný šat vetkaných stříbrných i zlatých svitů, blankytný, šerý nebo temný šat, šat noci, šat dne i šat polosvitu, pod nohama bych ti jej rozprostřel. Ale já chudák mám jen svoje sny. Pod nohama jsem ti je rozprostřel. Našlapuj lehce, šlapeš na mé sny.” - Anne Bancroft a Anthony Hopkins mě vzali na báječný výlet do kouzelného světa knížek a svým bezprostředním hereckým projevem mě naprosto dokonale přesvědčili o tom, že ani nekonečné dálavy nemohou zabránit spřízněným duším v jejich souznění. (80%)

Samotný příběh zrodu legendárního italského skútru Vespa je celkem zajímavý, ale jeho filmové zpracování příliš nepřesahuje hranice průměrnosti. Osobně bych trochu ubrala na sladkosti, působilo by to pak určitě věrohodněji. (55%)

Na tuhle otravnou westernovou šaškárnu jsem byla schopná dívat se jenom kvůli sympatické Veronice Khek Kubařové. Jako jediná z celého hereckého osazenstva se totiž chovala aspoň trochu normálně. (15%)