Prubner

Film byl natočen podle rozhlasové hry, v níž vystupovaly pouze postavy učitelky a děvčátka, z jejíhož povídání učitelka postupně vyrozumí, že jeho matka asi chce spáchat sebevraždu, a zachrání ji. Matějka všechno to, o čem se ve hře mluvilo, zdramatizoval, přidal nové postavy a navíc hned na začátku filmu vyslepičil, že se matka hodlá zabít, takže působivost hry je ta tam. Ale určité napětí si film přes to všechno přece jen zachoval.

Kdyby celý film vypadal jako jeho druhá půlka, šlo by o řemeslně slušný napínavý příběh (samozřejmě s nezbytnou ideologií) o hrdinovi, který se infiltruje mezi teroristy/záškodníky. Jenže než se k tomu tvůrci dostanou, zbytečně se nimrají v nepodstatných podrobnostech a odbočkách, které úvod příliš natahují a berou filmu spád.

Autorky v podstatě po celou dobu trvání filmu nečiní nic jiného, než že se s gustem strefují do titulního hrdiny, přičemž se ani neobtěžují vymyslet nějaký děj. Prostě jen vrhají hrdinu do stále stejných situací, v nichž se mění jen partnerky. Zkraťte to o polovinu či o dvě třetiny a nic se nestane. A ta zběsile hektická ruční kamera je v tomto případě zoufale samoúčelná.

Hlavní představitelé jsou sympatičtí, ale to je tak všechno. Feder je jako scenárista nenápaditý, jako režisér nejistý a pokusy o humor vyznívají vesměs trapně.

No nevím, ale scény zabíjení zvířat při pytlačení (dokonce za účasti dětí), se do dětského filmu nehodí. Tady tvůrci hodně přestřelili.

Režisér se vyžívá v záběrech různých zvířátek, ale jinak ve filmu nefunguje vůbec nic. Scénář je strašný, dialogy ještě horší (nevím, jestli to bylo už v knize), režie amatérská (Gajera asi dostihla stařecká demence) a herecké výkony vesměs hrůzné, ani profíci si s přitroublými texty nevěděli rady.

Scénář je plný klišé, což se režisér snažil zamaskovat blýskavou formou, v rámci níž používá (většinou samoúčelně) různé kamerové hrátky a barevné filtry. Ale ani tím se mu nepodařilo dosáhnout působivosti a zamaskovat nudu.

Film v podstatě postrádá děj, ale to by nevadilo. Jeho kladem je jednoznačně autenticita prostředí, podpořená obsazením většiny rolí neherci. Problém mám ovšem s titulní postavou, která je tak dokonalá a bezchybná, že by snímek mohl sloužit jako instruktážní film pro učňovské vychovatele.

Americké slaďáky o kouzelné moci Vánoc snáším se sebezapřením, ale tohle tvůrci vážně přehnali. Jaké je vlastně morální poselství tohoto filmu ? Můžeš krást jako straka, ale když máš dobré srdce a těžký osud, bude ti odpuštěno a nebudeš vůbec potrestán. Je mi líto, ale nemůžu sympatizovat s hrdiny-zloději (tedy aspoň ne v žánru romantické komedie).

Tvůrci si zvolili stejné téma, jako český film Horká kaše, ale na rozdíl od něj jim chybí realizační jistota, schopnost analyzovat příčiny kriminality mládeže ve velkých městech a vykreslit sídliště jako odlidštěné prostředí, které k těmto jevům přispívá.