Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Komedie
  • Horor

Recenze (862)

plakát

Rychle a zběsile 6 (2013) odpad!

Pětka byla totální sračka, která těžila z přehršle akce, stříleček, nového prostředí a zahraní na nostalgickou strunu uceleným hereckým castem. Díky tomu jsem v rámci "filmového zážitku" přehlížel to ignorování fyzikálních zákonů a jen tupě čuměl na obrazovku. Pokud ze mě ale chtějí tvůrci udělat úplného debila tím způsobem, že v pokračování nabídnou ještě více sci-fi, ale zároveň směšně primitivní scénář s předvídatelnou sterilní akci a mizernými efekty, tak co kurva čekaj? Že se z toho opět poseru a vyplácnu prachy v kině, aby mohli znásilňovat původní film donekonečna? Pokud se člověk při sledování vysloveně stydí za ten nával nelogických situací, rozhodování postav, smrtelně kreténských dialogů a nepovedených pokusů o vtipy a zvraty, díky čemuž se mu akorát znechutí samotné postavy, na které šel ve 12 poprvé do kina, aby je viděl túrovat káry, závodit, balit frndy a zabíjet, tak je scénárista diletantský kokot. Udělat z gangu zlodějů aut Rychlé šípy vykazující vlastnosti nezranitelných superhrdinů, to už chce velkou dávku tvůrčí krize. Hype jako prase (pětka), na kvalitativní úrovni Tokijské jízdy. Se sedmičkou si už laskavě vyližte výfuky! 10%

plakát

Requiem za Detroit (2010) (TV film) 

Skvěle zpracovaný dokument, který tvoří úžasnou esenci industriálního artu, historie, sociální sondy, rasismu a reálného pohledu na kapitalismus, kdy stačí zavřít tři automobilky a město pro 3 mil. lidí se během pár desetiletí složí, jak kdyby bylo z papíru. Po hodinové stopáži jsem stále nebyl dostatečně nasycen tématem a chtěl minimálně o polovinu větší nášup, což se mi zase tak často nestává. A že už nečumím prakticky na nic jiného než na dokumenty. 100%

plakát

Ostrov v ohni (1969) 

Živočišný Marlon Brando a námět černošské revoluce, tak příznačné pro 60. léta v USA. Sám Brando byl v osobním životě revolucionář bojující za práva černochů a původních Američanů (indiánů), takže je zajímavé ho pozorovat ve filmu, kde si vyšvihne roli arogantního manipulátora chodícího přes mrtvoly, jenž právě černochy využívá pouze jako prostředek k naplnění skrytých imperiálních zájmů své země. Právě zajímavá paralela mezi postavou Walkera a civilním Brandem (arogance) a zároveň jejich protipóly (lhostejný vypočítavý přístup X aktivista), udělaly tento film alespoň v něčem fascinující. Brando zkrátka podal vynikající výkon a sám v době vzniku prohlásil, že byl ten nejlepší v jeho kariéře. Návštěvnost v kinech byla ovšem katastrofální a není se čemu divit. Když si odmyslíte výkon hlavního představitele, zbude vám jen rozvleklá, impotentní nuda plná zdlouhavých scén, navíc bez sebemenší akce, že pokud by zde nehrál právě Brando a charismatem nerozsekával i ortodoxní heterosexuály, ten film skončí zapomenut v propadlišti dějin. 50%

plakát

1066: Historie psaná krví (2009) (seriál) 

Naprosto klasický hraný dokument, který doplácí pouze na přílišnou zdlouhavost díky vlasteneckým potřebám Britů-diváků, respektive BBC. Pro světový trh se ten děj dal srazit minimálně na poloviční stopáž, ne-li rovnou do jediného hodinového dokumentu. Tím ale moje výtky vůči tomuto filmu končí, jelikož stěžovat si u historických skutečností na špatný scénář a vytýkat televiznímu dokumentu špatné herecké výkony, to chce velkou dávku přirozené demence. Zdejší erudovaná smetánka by si měla raději deaktivovat účty, než zaplavovat svými rozumy profily dokumentů a podhodnocovat je díky svým filmařským nárokům. 60%

plakát

Pod kopyty stád (1966) 

Pseudowestern z období občanské války, jehož jediná pointa spočívá v detailně naplánované a permanentně probírané akci na ukradení unijního dobytka. Jenže, před samotnou "akcí" musí divák 80 minut čumět na stupidní doprovodné (milostné) "příběhy" se slepou dějovou uličkou a na dementního padesátiletého Holdena, který během té doby sbalí dvě mladé holky a s jednou z nich se dokonce i vyspí (WOW)! Jakmile nás režisér a scénárista přestanou ohromovat jeho mizerným hereckým projevem a "šarmem", nastane 20 minutová slibovaná "akce", jenž je tak neuvěřitelně debilní a střílí se v ní jen do vzduchu, že člověk až lituje, že tímto monstrózním shitem vůbec ztrácel čas. Vše navíc krásně doplňují záběry, které jsou buďto natočené ve studiu, nebo se opakují i 4x do pěti minut. Nejkrvavější válka v historii Severní Ameriky a ve filmu za celou dobu umřou snad jen dva kusy dobytka, jeden dement a veškerá zábava. 20%

plakát

Zpráva o Europě (2013) 

Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu.

plakát

Lesní duch (2013) 

To se takhle jednou sebere banda pseudoempatických kreténů, aby si zajeli do hloubi lesnaté americké prdele na odvykací kurs pro emo feťačku. Inu, co za příšernou katastrofu tento směšně vážný remake původní komedie může vyplodit? Ve shnilém sklepě plném kočičích mrtvol se nalezne tajemná kniha plná špatně nakreslených strašidelných obrázků, aby se skrze ní začala okamžitě vyvolávat bájná "Kunda". Následuje největší noční můra, která s Kundou vůbec může nastat. Nezastavitelný příval krve, která je tak nepoddajná a neporazitelná, že ke konci začne tvořit i dešťové srážky. Emo feťačka přesto nechce rezignovat na slastné pocity z nedostupného fetu, a tak občas provede BDSM hrátky s křovím, případně si nařízne jazyk nožíkem na koberce, aby se mohla lépe vykousnout se svojí žhavou zdravotní sestřičkou. Nejvíce jsou z Kundy pochopitelně vykolejení kluci, protože jí jednak ještě nikdy neviděli, ale hlavně díky jejímu nenadálému zjevení se v plné své kráse, nedokážou myslet mozkem. Postavy se tedy točí v bludném kruhu extrémní demence takovým způsobem, že pokud by se na scéně objevil osmiletý kastrát, zachoval by si více racionálního rozhodování, než postavy, kterým nevíte jestli fandit, ignorovat je, nebo se jim jen mohutně smát do ksichtu a raději přát mocné Kundě. Fet Alvazer zkrátka natočil vážně se beroucí sračku, hrající si na děsný horor, přitom snad ani neviděl původní film, na který domýšlivě udělal remake s mizerným filmovým portfoliem na kontě. A vzhledem k tomu, že jsem se snad ani jednou nelekl a navíc loni viděl jeden podobně zkurvený film s totožným námětem, absolutně mě to nezasáhlo. A to jsem rozhodně nepodléhal nějaké předpojatosti, jelikož mě originál tak totálně nudil, že dostal ještě menší hodnocení než tento shit. 40%

plakát

V/H/S/2 (2013) 

Jednička byla přímo otřesná, kdy ani jeden příběh nedával sebemenší smysl a film byl jen diletantským pokusem o vydělání škváry na současném nejvýnosnějším subžánru hororu. Očekávání bylo minimální, ale nějaké to napětí a inovaci trailer k dvojce přesto sliboval. Mírně překvápko se nakonec i konalo, kdy všechny příběhy jsou jasně pochopitelné a svým způsobem originální. Na druhou stranu jsou ale apaticky zahrané a impotentně natočené, takže napětí pro horor tak příznačné, neexistuje. Nenápadně také odpadlo to teatrální tajemno hrající na strunu "real nahrávek" a zůstala jen přiznaná sbírka bizarru, který se místy nemohl brát jinak, než s úsměvem. Největším záporem filmu je pak skutečnost, že dějové linie jednotlivých příběhů jsou nasekané takovým způsobem, že vždy končí v tom nejlepším, respektive v pasáži, která by odstartovávala regulérní celovečerní film. Divák se tedy pomalu začíná sžívat s příběhy a nadrženě tlačí děj dál, a všechno náhle končí záběrem na dva tupé kretény, čumící na zrnící obrazovky. O tom, že obraz kamery vypadává při každé akčnější scéně a všechno se zas klepe jak ulepený zvadlý kokot, čerstvě vytáhlý z pouliční děvky, už ani nezmiňuji. To je evergreen veškerých podobných (levných) filmů. 40%

plakát

Mrtví a neklidní (2013) 

Zombie romanťárna poplatná dnešním teenkám, kterým zvlhnou jejich zákonem chráněné panenské pipiny už jen z mezidruhové romantiky ve stylu upírského gaye a sentimentální nerozhodné děvky, pravidelně si dopřávající animal sex s vlkem. Tento film je ale inteligentní, občas vtipný a ač obsahuje směšné poselství, přesto ho má. Hoult na rozdíl od Parkinsona umí uvěřitelně zahrát opudrovanou mrtvolu a Palmer byla půvabná i bez make-upu, ne jako ta orbitková píča s ochrnutým ksichtem, která musí hulit péra režisérům, aby si vůbec v něčem mohla zahrát hlavní roli. Ortodoxní fanoušci zombie apokalypsy mohou s klidem utřít nadrženou slinu a jít si ho raději vyhonit, milovníci hororu se ani nemusí namáhat se stahováním. Film je srdíčková záležitost o jehož hlavní pointě už vše dostatečně vypověděl poster, jenže na rozdíl od výmazního Twilightu se na něj dá koukat a inteligentní divák po zhlédnutí závěrečných titulků neztratí 20% svého inteligenčního kvocientu. A pokud již zmiňované teenky uvidí, že zašukat se dá i s mrtvolou = vzhled vždy není to nejdůležitější, proč ne, ježišmarja! 70%

plakát

Crazy Joe (2013) 

Akční thriller pro ženy (pomalý film bez akce a napětí). Statný Statham, který může drtit koule oponentům jen apatickým nadzvednutím obočí, se stává směšnou pacifistickou karikaturou na vyhaslého válečného veterána deprimovaného hrůzností války, ve které sice zavraždil pět nevinných lidí a jde po něm jeho vlastní vláda, ale v roli sebedestruktivního londýnského bezdomovce získává zcela novou filozofickou rovinu. Čím více okeny vychlastá a čím více se nechává mlátit od pasáků děvek (kteří okrádají -> bezdomovce), tím více citu pro sociální spravedlnost získává. Jeho cesta za vykoupením pak nenabízí nic jiného, než decentní balení polské jeptišky a objednávání pizzy jeho bývalým sousedům ze smradlavé krabicové uličky za čínským bistrem. Nejakčnější pasáž filmu pak spočívá v tom, když vytáhne černoprdelnici z továrny na obchodování se vzduchem, a ukáže jí v galerii výstavu čuráků. Pseudodrama, ve kterém hraje mašina na zabíjení a přitom je mučena existenciálními dialogy a přístupem režiséra, který měl scénář plný akce a napětí, a udělal z něj raději nepovedený pokus o psychologickou sociální sondu, která se akčním způsobem vymyká běžným stereotypům akčních filmů. Úspěšně, tohle ve výsledku skutečně žádný akční film nebyl. Závěrečné pointa a dovršení sebedestruktivní povahy hlavní postavy, pak díky tomu vyznívá do ztracena (jako film samotný). 44%