Zeck

Doslova komedie, ovšem poplatná dnešním nárokům nemyslících amerických hltačů kabelovky k jejichž spokojenosti se snížil i jinak brilantní kanál NT, aby vyprodukoval tuto iracionální sračku. Působí zde žánrově přitažlivá figurka Erin Ryder, která před pár lety obdobně pobíhala ve tmě s baterkou namířenou na vlastní ksicht v pořadu Destination Truth, kde vyšetřovala skřítky, přeživší dinosaury a duchy. Doplňuje jí dementní ufolog, který vidí mimozemšťana i v Coca-Cole a svojí fanatickou a nekritickou vírou v UFO připomíná mezigalaktického inkvizitora, a pak jeden cucák, který předstírá vědecké a kritické myšlení, aby bylo vše zdánlivě vyvážené, přičemž jeho racionální přístup bere za své při první salvě stolice, když se zesere strachy ze tmy. Nemluvě o jeho argumentaci, při které teorie o mimozemšťanech ihned nabírá větší pravděpodobnosti. První díl představil jeden záběr, který byl použit jako "důkaz" o ztroskotání UFO, ačkoliv je již minimálně několik let vysvětlen a označen za hoax (a tvůrci to musejí vědět) a pak plazení se po pláni v Roswellu, kde v noci pomoci hledače kovů najdou dokonale zachovalý knoflík USAF, aby pronesli "neuvěřitelný" závěr. "Máme důkaz, že zde bylo letectvo". Ano, letectvo tam bylo, to víme již skromných sedmdesát let, včetně toho, že celé Nové Mexiko je poseto troskami letecké vojenské techniky a slouží pro nadšence do aviatiky jako loviště pro suvenýry. Evidentně ale stačí vzít kameru, počkat do tmy, natočit plazení se po zemi a rázem máme "tajuplný" pořad o UFO. Dokument pro nemyslící debily. 0%

Taková méně emočně vypjatá Agora z arabského prostředí. A taky nejlepší evropský film z historického prostředí od již zmiňované Agory. 75%

Klasicky nekritický americký dokument o Bibli a náboženství. V USA to jistě své opodstatnění má, 80% tamních ovcovatel věří v Boha. Jaký smysl to má pro zbytek racionální planety, která Bibli zcela správně nepovažuje za historickou knihu, nýbrž za náboženskou doktrínu mixnutou s okopírovanými fantasy příběhy ze starších civilizací a náboženství, to skutečně netuším. Dokumentární série "Záhady časopisu Čtyřlístek" by byla asi stejně přínosná, a vsadím gatě, že alibističtí tvůrci tohoto dokumentu by na ní vymysleli naprosto stejné teorie. Spekulace zde střídá domněnku a jako pevný základ se zde používá něco tak nevěrohodného jako kniha dogmat, která měla (a stále má) za cíl pouze šířit náboženství mezi co nejvíce lidí. Vhodné pro fajnšmekry a křesťany, na získání relevantních informací a historických faktů můžete rovnou zapomenout. Biblické příběhy totiž s historií nemají společného absolutně nic, tudiž se dá celý dokument označit za odpad už jen z principu. Chápu ale, že Američani boj se svým racionálním mozkem nehodlají vzdát tak lacino, tak si čas od času musí natočit motivační dokument, který dá Bibli a celé té židovské sektě punc něčeho nadpozemsky skutečného, aby se tomu mohl na oko někdo "vědecky" věnovat. Řeč dokonce přijde i na to zprofanované 11. září, což s faktem, že je zde imaginární Bůh permanentně skrytě obhajován a heroizován, dokoná spiritistický orgasmus běžného Američana u kabelovky, dosyta uspokojeného ze své víry. Já bohužel v tu samou chvíli bliju na svojí hruď, za což se hluboce neomlouvám. 10%

Ano, skutečné zábavný pořad, který má ale jeden drobný a u tvorby Discovery skutečně "nečekaný" háček. Je to předem připravené a sehrané divadlo pro debilní diváky této americké kabelovky. Tito dva "mistři aukcí" (herci) zkrátka jezdí po celých Státech a v každém díle a městě nakoupí sklady, ve kterých se nachází naprosté skvosty, které jsou jak na náhodu zahrabané v naprosto neviditelné bedně nebo skřínce, kterou i přesto tito dva "odborníci" nějakým záhadným způsobem předem vždy vycítí v hromadě odpadků (ještě se nestalo, aby koupili tři sklady s čínskými ošuntělými koberci). Následně o dané vzácné věci, která se dá vždy označit za raritu, řeknou naprosto vše (jakoby to snad měli obsažené ve svém dialogovém scénáři) a jak na náhodu se v okolí 5km vždy najde vzácný sběratel, který přesně tu jejich věc chce. Jdou jí tedy nechat zhodnotit a pokaždé skončí u toho, že "pokud je ta věc funkční, koupím jí od vás za pohádkové prachy" a funkční pochopitelně pokaždé je, bez ohledu na její stáří a stav, aby se mohla demonstrativně ukázat na obrazovce. Dodávat, že tito mistři aukcí skončí vždy v plusu o tisíce dolarů snad ani nemusím... Je mi naprosto u prdele, která část procesu tohoto scénáře, který se nemění ani v jednom díle, je předem připravená, ale snižuje to kvalitu celého pořadu o 50%. Je to pohádka o snadném výdělku a skvělé práci, realita je ale zkurvená a s tímhle brakem, který má za cíl přilákat k televizi burany, kteří ucítí prachy ve svém zděděném levném porcelánu po babičce, nemá nic společného. Popcornový seriál se scénářem, nikoliv dokument s výpovědní hodnotou. 50%

Předloha je divadelní hra, nebo byl celý tento zdlouhavý a absolutně nudný film záznamem divadelní hry? Nebyl, i v tom posraném divadle na těch červotočem prolezlých prknech by herci, scénárista a hlavně režisér dokázali navodit pocit středověku a příběhu mnohem víc, než za dvě a půl hodiny v tomto ohavném braku, ve kterém se zápletka, která se dá vystihnout jednou větou, řeší půl hodiny. I díky tomu se za celou stopáž stane naprosté hovno, akorát si poslechnete jednu myšlenku v deseti různě veršovaných větách jdoucích ihned za sebou, aby na ní reagovalo dalších deset obsáhlých veršovaných vět s jednou myšlenkou jdoucích také ihned za sebou, a až se z toho verbálního deliria při závěrečných titulcích proberete a poserete, budete si rvát žalud při pomyšlení, jak brilantně jste právě prosrali tři hodiny života. Celý děj je jen o permanentním žvatlání pseudohonosnou a pseudodobovou mluvou, ve které se dialog vytrácí do nekončícího monologu, aby se o třicet minut později znovu přihlásil o slovo a děj se přitom neposunul ani o milimetr, a to je kafe silnější než chcanky velblouda. A vzhledem k tomu, že si zde nepotřebuju honit péro pózou milovníka artu (ke kterému tento film měl asi stejně blízko jako já k cucání kokotů), dám tomu adekvátní hodnocení. Jsem ostatně konzumní ocas, který před zhlédnutím tříhodinového historického filmu, očekává historický film o anglických dějinách, ne nerealistické divadlo v reálných kulisách. Slyšel jsem, že pokračování nesahá tomuto "intrikářskému" klenotu ani po paty. Série "V kruhu svěrače" tedy nebude můj šálek stolice, zvláště když má být tento "pilot" tím nejzábavnějším, co vyprodukoval. 20%

První seriál z historického prostředí s reálnými postavami, který je asi stejně historicky přesný jako já jsem gay, a je mi to naprosto u prdele! Celý průběh první řady je skutečným oříškem, hrou seriálu s divákem, kdo koho odchytí a ošuká. Vůbec se nedivím, že pilot a rovnou prvních sedm dílů polovinu diváků odradilo, protože to zkrátka občas bylo až moc naivní a evokovalo to pouze fakt, že bisexuální feťák Leonardo vyřeší absolutně každý problém, který daný díl přinese nějakým svým super nereálným nápadem a vynálezem, čímž je příběhu a zápletek konec. Závěr první řady a navozující druhá, to je ale jiný kafe, kterému se těžko hledá přirovnání v současné seriálové tvorbě! Doslova odměna pro diváky, kteří se prokousali až sem, jelikož se zde rozehrává dobrodružná seriálová bomba, která snad nemá obdoby a vývoj některých postav o proti první řadě je monstrózní. V seriálu je chytře skloubené fantasy, historické momenty, vědomosti, komedie, rodové bojůvky, spiknutí, prcání, zkrátka taková Hra o trůny, ve které se něco děje. Seriál má navíc punc renesančně-ateistického směru, kdy je Vatikán a křesťanství vyobrazeno primitivně, mocichtivě a zpátečnicky (historicky přesně) a Da Pinči je naopak ukázkový racionální ateista z 21. století. No, seriál jsem apaticky ošoustával, postupně vstřebával mnou nenáviděné prvky a nyní jsem to já, kdo dostává čočku do čokodíry! S01: 70%, S02: 90%, S03: 40%

Prostý seriál, který si v záplavě konkurujících seriálů z historického prostředí hraje na něco víc a snaží se diváka přesvědčit, že je přesně ten typ moderního seriálu, který se s ničím nesere. Jak už je u volnomyšlenkářské tvStarz hrající na nejnižší lidské pudy zvykem, tu se objeví explicitně odhalené a digitálně protažené péro, tu čumí ostrovním kurvám jejich nalité cecky z korzetů, a hlavně se všude promenádují perfektní modelky a metrosexuálové, kteří spolu za všech okolností šukají, což po Spartakovi od stejné televize už asi nikoho nepřekvapí, nebo snad jo? Problém je v tom, že první řada byla příběhově v podstatě o ničem, jelikož se o pirátském dobrodružství jenom kecalo a místo výstřelů z děl se střílelo v intrikách a zápletkách, které tedy občas moc nefungovaly. Seriál viditelně utrpěl tím, že si televize objednala dvě řady najednou a proto ta první nemusela nutně bojovat o život a chrlit na diváky všechen svůj potenciál, jen aby je získala, udržela a uspěla. I přesto mě seriál bavil a rozhodně si příští rok nenechám ujít pokračování, které snad už bude mít v repertoáru dořešení alespoň té jedné věci, kterou postavy marně řešily celou řadu a nakonec se k ní ani nestihly dostat. Seriál má ovšem vše, co kvalitní seriál z historického prostředí mít má a vysloveně smrdí potenciálem. Prozatím vše stojí na impotenci scénáristů, kteří nebyli schopni žádného viditelného příběhového progresu za celou jednu řadu, což si může každou řadu dovolit hype jako Walking Dead, ne seriál o pirátech hledající pravidelné diváky. S01: 70%, S02: 75%, S03: 70%

Ubohý pokus o recyklaci Posledního samuraje s prvky infantilního fantasy pro imbecilní nerdy. Diletant Rinsch dokázal i ze Sanady udělat parodii na samuraje a Reeves byl se svým kamenným ksichtem a prkenným hereckým projevem castingový omyl nejhrubšího zrna. Film se snaží hrát na vybájenou japonskou strunu, na odměřenost, buSHITo kodex, děsnou vážnost a čest, ale zároveň tam japonští herci (úplně všichni) celou stopáž žvatlají lámanou angličtinou a jsou nuceni do hollywoodských vtípků o tlustých prdelích, což prokládají klišoidním americkým patosem. Scénář je naprosto debilní a připomíná českou pohádku (zlosyn unese princeznu na temný hrad a s pomocí rybo-draka, čarodějnice a hradní děvky v jedné osobě jí ne a ne vydat hlavnímu hrdinovi - Američanovi). Rinsch se nepokrytě snažil okopírovat Zwicka, vzal si od něj to nejlepší, vytřel si s tím prdel a přidal pár mizerně vypadajících CGI efektů za 200 mega. Se zapnutým mozkem se to nedá dokoukat s vážnou tváří, zvláště ne tehdy, kdy rejža udělá z bájných 47 roninů 47 ninjů a deset minut potom zařadí zdlouhavou patnáctiminutovou scénu s rituální seppuku, oslavující návrat statusu samuraje. 40%

Jsem fanoušek Beara, ale zároveň nejsem tak naivní idiot (jako několik zdejších chytráků), abych si myslel, že právě on je nějakým průkopníkem podobných pořadů o přežívání. Tento pořad je o dvou chlápcích po krizi středního věku, kteří unaveně pochodují krajinou, trousí u toho stařecké vtípky a ukazují/radí lidem jak přežít. Pochopitelně to na "Man vs. Wild" nemá co do akčnosti, tak ani zábavnosti. Neznamená to ovšem, že tento pořad je špatný. Bear baví diváky předem připravenými kaskadérskými kousky, které prezentuje jako autentické, aby udržel mainstreamového diváka u jinak nepřitažlivé dokumentární látky. Tento pořad nic podobného nedělá, už jenom proto, že oběma představitelům táhne na důchodový věk. I proto předvádí pro diváky-laiky možnosti přežití, které odpovídají jejich možnostem a NEzkušenostem. A vzhledem k tomu, že absolutně každý takový divák nemá za sebou vojenský a parašutistický výcvik, dovednosti industriálního parkouru nebo několik výstupů na nejvyšší hory světa jako Bear, pak jim tento pořad paradoxně může pomoci více, než ta zábavnější verze od Beara. Rady a návody jsou v tomto pořadu totiž naprosto stejné, jako vám po slaňování ze žulové skály nebo skoku z vodopádu řekne Bear Grylls. Rozdíl je v tom, že vy v případě ztracení z vodopádu skákat nebudete a slaňovat ze skal pomocí lián už vůbec ne. 70%

Dokument o všech aspektech cyklistiky, který přesahuje rámec sportu a ukazuje nepřímo na lidskou naivitu, tendenci ke zbožňování a nekritickou heroizaci kohokoliv, kdo alespoň trochu splňuje kritéria hrdiny. Paradoxní je skutečnost, že film je možná nejlepší, který Gibney natočil, zároveň je to ale jeho nejméně profesionální práce, protože vydatnou část stopáže nedělal objektivní dokumentarista s nadhledem, nýbrž fanoušek Lance Armstronga vyplácaný z toho, že si ho božský Lance připustil k tělu a on ho může doprovázet při jeho návratu na Tour de France. Kvalitu a hodnotu dokumentu tedy paradoxně spasilo až samotné odhalení dopingu, protože se rázem z nudně oslavného filmu plného lží a teatrálních žvástů hlavního protagonisty, stal film s tématem, který něco sdělil. I když Gibney v určitých částech provádí až důkladnou investigativní práci a odhaluje zkorumpovanost celého sportu, přičemž zachází do takových detailů, které převážná část diváků ani není schopna pobrat, přesto mi u něj chyběly tvrdé otázky na tělo. Dotaz, zda si Armstrong rakovině nenapomohl sám tím, že si píchal do těla růstové nebo hormonální sračky, ten se přímo nabízel a přesto nebyl (zjevně ke stále trvající úctě ke lhářovi, podvodníkovi a charakterní nule) vznesen. Škoda, přesto mě dokument dokonale bavil. 90%